KSPL 56 INS 9126/2012-B-46
KSPL 56 INS 9126/2012-B-46 (KSPL 56 INS 9286/2012-B-5)

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Parvoničovou v insolvenční věci dlužníků: Zdeněk anonymizovano , anonymizovano a Renata anonymizovano , r.č. 726028/1974, oba trvalým pobytem Křižíkova 119, 340 22 Nýrsko, o návrhu dlužníků na osvobození od placení pohledávek, takto: Návrh dlužníků na osvobození od placení pohledávek věřitelů zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, s e z a m í t á . Odůvodnění: Usnesením insolvenčního soudu ze dne 6.8.2012, pod č.j. KSPL 56 INS 9126/2012-B-6, KSPL 56 INS 9286/2012-B-2, bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře a vyhověno návrhu dlužníků na stanovení nižší než zákonem stanovené splátky, když dlužník pracuje v zahraničí a má s tím zvýšené výdaje; očekávaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů činila cca 51 %. V průběhu plnění splátkového kalendáře dlužníci neplnili své povinnosti, očekávaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů klesla pod 50 %, proto usnesením ze dne 19.2.2015, pod č.j.-B-23, KSPL 56 INS 9286/2012-B-3, bylo dlužníkům odebráno dobrodiní v podobě nižších splátek a uloženo hradit zákonné měsíční splátky. Z podání insolvenčního správce ze dne 29.9.2017 bylo zjištěno, že dlužníci na základě měsíčních splátek uhradili 23,89 % zjištěných, splatných, nepodmíněných pohledávek nezajištěných věřitelů. Dlužníci splátky zasílali nepravidelně, dlužník byl po celou dobu splnění splátkového kalendáře zaměstnán v SRN s příjmem 28 000 až 30 000 Kč měsíčně, přesto splátky nehradil a vznikl jim dluh na splátkách při zúčtování příjmů (insolvenční správce vyčíslil rozdíl na 292 671,97 Kč). Insolvenční soud na základě těchto zjištění v souladu s § 413 zákona číslo 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění (insolvenční zákon), dále jen IZ vzal na vědomí splnění oddlužení rozhodnutím ze dne 11. 10. 2017, č.j.-B- 39, KSPL 56 INS 9286/2012-B-4, a současně rozhodl o odměně, hotových výdajích a zproštění insolvenčního správce funkce. Podáním, došlým soudu dne 21. 12. 2017, požádali dlužníci o osvobození od placení zbytku dluhu, když věřitelé začali vymáhat své nároky exekučně. Jsou si vědomi toho, že nesplnili podmínky na 30 %, ale nebylo to schválně z jejich strany. Podle ustanovení § 414 IZ, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny (odst. 1). Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (odst. 2). Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (odst. 3).

Shodu s prvopisem potvrzuje Jolana Vlasáková. isir.justi ce.cz věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek nebo je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé při postupu podle § 398 odst. 4, nižší než 50 % nebo nedosahuje-li nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli, může insolvenční soud přesto přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka a za předpokladu, že dlužník prokáže, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil, a zároveň, že částka, kterou tito věřitelé na uspokojení svých pohledávek dosud obdrželi, není nižší než částka, které by se jim dostalo, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem. Ustanovení § 414 odst. 2 a 3 platí obdobně. Při rozhodování o přiznání osvobození dlužníka od placení pohledávek ve smyslu § 415 IZ je pro posouzení otázky, zda částka, kterou věřitelé na uspokojení svých pohledávek dosud obdrželi v oddlužení, není nižší než částka, které by se jim dostalo v případě řešení úpadku dlužníka konkursem, rozhodné nejen kritérium výtěžnosti z příjmů dlužníků, ale též ze zpeněžení majetku dlužníků, které by obdrželi věřitelé na uspokojení svých pohledávek z majetkové podstaty dlužníků při řádném chodu věcí v konkursu. Podmínkou pro rozhodnutí podle § 415 IZ je zvláštní návrh dlužníka, který sám o sobě není bez dalšího zahrnut v návrhu podle § 414 odst. 1 IZ. Náležitosti tohoto návrhu jsou předurčeny zákonnými předpoklady, za nichž soud může dlužníku přiznat osvobození od placení pohledávek, třebaže nezajištění věřitelé při splnění oddlužení obdrželi méně než 30 % jejich pohledávek. Dlužník v tomto návrhu musí tvrdit takové skutečnosti (okolnosti)-objektivně působící ( které nezavinil ), v jejichž důsledku nebylo dosaženo požadované hodnoty plnění a současně označit důkazy k prokázání těchto tvrzení. Dlužník též musí tvrdit a prokázat, že částka, která by byla určena k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v konkursu (vzhledem k výtěžku zpeněžení majetkové podstaty), by nebyla vyšší než hodnota plnění získaného těmito věřiteli podle splněného oddlužení. K tomu, aby dlužník mohl splnit povinnost tvrzení a důkazní v uvedeném rozsahu, soud dlužníku poskytne potřebné poučení. Je na dlužníku, zda prokáže skutečnosti rozhodné pro osvobození podle § 415 IZ. S ohledem na shora uvedené vyzval insolvenční soud dlužníky ke splnění své povinnosti s tím, že předmětem dokazování bude otázka, jak vysoká částka by v případě řešení jejich úpadku konkursem náležela do majetkové podstaty (dlužník po celou dobu oddlužení pracoval v SRN a splátky hradil sám v nedostatečné výši, na výzvu k úhradě rozdílu na splátkách reagovali dlužníci podáním, v němž popisovali svoji životní situaci, kdy splácí dluhy městu za byt, kupují dřevo, jezdí k zubaři, mají v péči vnuka, finančně vypomáhají nemocné dceři). Vedle zabavitelné částky z příjmů dlužníků by nezajištění věřitelé byli při řešení úpadku dlužníků konkursem uspokojeni ze zpeněžení majetku, zahrnutého v majetkové podstatě (insolvenční správce sepsal do majetkové podstaty tři motorová vozidla-Fiat 125P, Škoda 120L a Renault Megane), případně z dalšího majetku, který dlužníci nabyli v průběhu insolvenčního řízení a kterým by navýšily majetkovou podstatu a tudíž by měl i vliv na vyšší míru uspokojení věřitelů. Dlužníci dne 16.1.2018 předložili čestná prohlášení o pravdivosti údajů s tím, že nemají žádný majetek. Vozidlo Renault, RZ 1P8 8186 prodali dne 16.1.2013 za kupní cenu 4.000 Kč, vozidlo Škola a Fiat ještě před zahájením insolvenčního řízení, dále předložili doklady o svých příjmech. Na osvobození od placení zbytku dluhů nemá dlužník právo bez dalšího. Insolvenční soud dlužníku toto osvobození přizná pouze za podmínek, že dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení. Insolvenční správce se ve své zprávě o splnění oddlužení ze dne 29.9.2017 vyjádřil k průběhu oddlužení dlužníků a uvedl následující skutečnosti.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jolana Vlasáková. než zákonem stanovená splátka ve výši 9 100 Kč. Dlužníci splátky posílali nepravidelně, i když dlužník byl po celou dobu oddlužení zaměstnán v SRN a jeho příjem by splátku ve výši 9 100 Kč umožňoval. Osvobození si dlužník musí určitým způsobem zasloužit, konkrétně tak, že bude plnit povinnost podle schváleného způsobu oddlužení, a to řádně a včas. Mezi tyto povinnosti bezpochyby primárně patří povinnost měsíčně splácet po dobu 5 let nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, jak dlužníku ukládá ustanovení § 398 odst. 3 IZ. Dlužníci však po několik měsíců ze svých příjmů neposílali ničeho, přestože dlužník po celou dobu řízení pracoval v SRN s příjem převyšujícím 1 000 EUR měsíčně (v letech 2015 a 2016 příjem převyšoval dokonce 1 200 EUR). Z tohoto příjmu činila zákonná srážka více jak 15 000 Kč, průměrná měsíční splátka, hrazená dlužníky však činila 4 683 Kč. Je tedy zřejmé, že při řešení úpadku dlužníkům konkursem, by nezajištění věřitelé byli uspokojeni ve vyšším rozsahu, než byli v průběhu plnění splátkového kalendáře. Navíc při řešení úpadku konkursem by vozidlo Renault bylo zpeněžováno podle insolvenčního zákona a výtěžek by navýšil majetkovou podstatu vedle pravidelných srážek z příjmů dlužníků. Soud má za to, že osvobození nelze přiznat dlužníkům, kteří projevovali nedbalý, až lhostejný přístup ke svému oddlužení, vlivem čehož neplnili včas stanovené povinnosti a dokonce mnohé z nich porušili. Zákonem požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo pouze a jen v důsledku okolností, které dlužníci zavinili. V tomto případě dlužníci, jak je popsáno výše, porušovali základní povinnost danou jim ustanovením § 398 odst. 3 IZ, když ze svých příjmů neposílali určené částky na splátky nezajištěným věřitelům, čímž došlo k výraznému propadu plnění. Vzhledem k výše uvedenému má insolvenční soud za to, že podmínky stanovené v ustanovení § 414 IZ nejsou naplněny a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku usnesení a návrh dlužníků na osvobození od placení pohledávek zamítl. Dobrodiní přiznání osvobození od placení pohledávek nesvědčí dlužníkům s nedbalým a nesvědomitým přístupem k průběhu oddlužení. Naopak svědčí poctivému dlužníku, který plnil řádně a včas povinnosti uložené mu zákonem podle schváleného způsobu oddlužení. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Plzni. Odvolání mohou podat jen dlužníci (ustanovení § 416 odst. 2 IZ). Usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, stejnopis usnesení se doručuje zvlášť dlužníkům a insolvenčnímu správci, případně věřitelskému výboru. Lhůta k podání odvolání začíná běžet těmto osobám ode dne doručení stejnopisu usnesení, přihlášeným věřitelům ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku.

Krajský soud v Plzni dne 23. ledna 2018

JUDr. Ivana Parvoničová v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Jolana Vlasáková.