KSPL 56 INS 6557/2013
NEJVYŠŠÍ SOUD ýESKÉ REPUBLIKY KSPL 56 INS 6557/2013 29 NSýR 1/2014-B-13

USNESENÍ

Nejvyšší soud ýeské republiky rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Ji ího Zavázala a soudc JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenní vČci dlužníka Lukáše Šimánka, narozeného 14. kvČtna 1986, bytem v Malém Boru 112, PSý 341 01, zastoupeného JUDr. Marií Kostr nkovou, advokátkou, se sídlem v Tábo e, BČlehradská 2759/6, PSý 390 05, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 56 INS 6557/2013, o zp sobu ešení úpadku, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. zá í 2013, . j. KSPL 56 INS 6557/2013, 2 VSPH 990/2013-A-37, takto:

Dovolání se odmítá.

Od vodnČní:

Usnesením ze dne 15. kvČtna 2013, . j.-A-14, Krajský soud v Plzni (dále jen insolvenní soud )-mimo jiné-zjistil úpadek dlužníka (bod I. výroku), ustanovil insolvenního správce (bod II. výroku), prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod III. výroku) a rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (bod IV. výroku). K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví oznaeným usnesením potvrdil usnesení insolvenního soudu v bodu III. výroku. Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu, jež m že být p ípustné jen podle ustanovení § 237 zákona . 99/1963 Sb., obanského soudního ádu (dále též jen o. s. . ), a pro nČž neplatí žádné z omezení p ípustnosti vypotených v § 238 o. s. ., odmítl Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. . Uinil tak proto, že dovolatel mu (oproti svému mínČní) nep edkládá k ešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala p ípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. . Nejvyšší soud p edesílá, že s p ihlédnutím k dobČ vydání napadeného rozhodnutí je pro úely posouzení p ípustnosti dovolání rozhodný obanský soudní ád ve znČní úinném do 31. prosince 2013 [srov. i § 7 odst. 1 zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolvenní zákon), ve znČní úinném do 31. prosince 2013, pro vČc rozhodném]. Odtud též plyne, že dovolání v dané vČci bylo možné podat pouze z d vodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spoívá na nesprávném právním posouzení vČci (srov. ustanovení § 241a odst. 1 o. s. .). OdpovČć na otázku, k jejímuž ešení pak dovolatel (prost ednictvím zp sobilého dovolacího d vodu) Nejvyšší soud v podaném dovolání vybízí, totiž zda mohou být splnČny podmínky pro náhradní doruení písemnosti [zde usnesení ze dne 18. b ezna 2013, . j.-A-7, jímž insolvenní soud (mimo jiné) pouil dlužníka podle ustanovení § 390 odst. 1 insolvenního zákona o možnosti podat v zákonem stanovené lh tČ návrh na povolení oddlužení] i tehdy, nezdržuje-li se adresát písemnosti v místČ trvalého pobytu nikoli vlastní vinou a nemohl se proto s doruovanou písemností seznámit, p itom bez dalšího plyne již z výslovného znČní ustanovení § 50d odst. 1 o. s. . Z nČj se podává, že nemohl-li se adresát s doruovanou písemností z omluvitelného d vodu seznámit, nemá uvedená okolnost za následek, že nedošlo k náhradnímu doruení písemnosti (tj. k doruení podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ., p ípadnČ podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 o. s. .); adresát v takové situaci m že pouze uplatnit (návrhem podaným do 15 dn ode dne, kdy se s doruovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit) neúinnost doruení, o které rozhodne (shledá-li adresátem podaný návrh d vodným) odesílající soud (srov. v této souvislosti též d vody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. íjna 2014, sp. zn. 29 Cdo 597/2014). Takový návrh (jak potvrzuje v podaném dovolání sám dovolatel) p itom podán nebyl. Toto usnesení se považuje za doruené okamžikem zve ejnČní v insolvenním rejst íku; dlužníku, insolvennímu správci, vČ itelskému výboru (zástupci vČ itel ) a státnímu zastupitelství, které (p ípadnČ) vstoupilo do insolvenního ízení, se však doruuje i zvláštním zp sobem. Proti tomuto rozhodnutí není p ípustný opravný prost edek.

V BrnČ dne 28. 1. 2016

JUDr. Ji í Z a v á z a l, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Ingrid Rafajová, DiS.