KSPL 54 INS 8190/2012
NEJVYŠŠÍ SOUD ýESKÉ REPUBLIKY KSPL 54 INS 8190/2012 29 NSýR 49/2013-P-14-16

USNESENÍ

Nejvyšší soud ýeské republiky rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Zde ka Krmá e a soudc JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenní vČci dlužníka ROKAS a. s., se sídlem v Plzni-Východní P edmČstí, Úslavská 2357/75, PSý 326 00, identifikaní íslo osoby 25206028, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 54 INS 8190/2012, o p ihlášce pohledávky vČ itele . 13, o dovolání vČ itele . 13 MOL Retail ýeská republika, s. r. o., se sídlem v Praze 1-Novém MČstČ, Purky ova 2121/3, PSý 110 00, identifikaní íslo osoby 27632491, zastoupeného Mgr. Lukášem Zdvihalem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Dušní 907/10, PSý 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. dubna 2013, . j. KSPL 54 INS 8190/2012, 1 VSPH 474/2013-P-14-10, takto:

Dovolání se zamítá.

Od vodnČní:

Usnesením ze dne 7. února 2013, . j.-P-14-4, odmítl Krajský soud v Plzni (dále též jen insolvenní soud )-odkazuje na ustanovení § 173 odst. 1 a 4 a § 185 zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolvenního zákona)-p ihlášku pohledávky vČ itele . 13 (LUKOIL Czech Republic s. r. o.) ve výši 62.255.555,54 K (bod I. výroku) a uril, že právní mocí rozhodnutí koní úast tohoto vČ itele v insolvenním ízení (bod II. výroku). Insolvenní soud vyšel z toho, že: 1/ Insolvenní ízení na majetek dlužníka (ROKAS a. s.) bylo zahájeno insolvenním návrhem podaným 4. dubna 2012. 2/ Vyhláška, kterou se oznamuje zahájení insolvenního ízení, byla uve ejnČna v insolvenním rejst íku 4. dubna 2012. 3/ Usnesením ze dne 9. ervence 2012, . j.-A-25, zjistil insolvenní soud úpadek dlužníka. SouasnČ vyzval vČ itele, kte í tak dosud neuinili, aby do 30 dn p ihlásili své pohledávky na p edepsaném formulá i a pouil je, že k opoždČnČ podaným p ihláškám se nep ihlíží a opoždČnČ p ihlášené pohledávky se v insolvenním ízení neuspokojují. 4/ VČ itel . 13 p ihlásil pohledávku ve výši 62.255.555,54 K do insolvenního ízení až 25. ledna 2013.

Na tomto základČ insolvenní soud uzav el, že: 1/ Posledním dnem lh ty k p ihlášení pohledávek byl 8. srpen 2012, z ehož je z ejmé, že p ihláška pohledávky vČ itele . 13 byla podána opoždČnČ. 2/ Možnost p imČ ené aplikace § 58 odst. 1 zákona . 99/1963 Sb., obanského soudního ádu (dále též jen o. s. . ) [prost ednictvím § 7 odst. 1 insolvenního zákona] vyluuje dikce § 173 odst. 1 vČty druhé, odst. 4 insolvenního zákona. K odvolání vČ itele . 13 Vrchní soud v Praze v záhlaví oznaeným usnesením potvrdil usnesení insolvenního soudu. Odvolací soud-odkazuje na ustanovení § 136, § 173 odst. 1 a 4, § 185 a § 256 insolvenního zákona-dále vyšel z toho, že: 1/ Rozhodnutí o úpadku obsahující výzvu k podání p ihlášek zve ejnil insolvenní soud v insolvenním rejst íku 9. ervence 2012 v 9.13 hodin. 2/ Usnesením ze dne 2. ledna 2013, . j.-B-22, prohlásil insolvenní soud konkurs na majetek dlužníka, s tím, že konkurs bude projednáván jako nepatrný. 3/ P ihlášku pohledávky vČ itele . 13 tvo í celkem 3 pohledávky ze smluv o nájmu erpacích stanic pohonných hmot, a to: -pohledávka na nájemném ve výši 26.577.777,76 K z nájemní smlouvy týkající se erpací stanice Praha-Žižkov uzav ené dne 30. dubna 1998 (dále jen první nájemní smlouva ), -pohledávka na nájemném ve výši 18.300.000 K z nájemní smlouvy týkající se erpací stanice Jablonec nad Nisou uzav ené dne 30. dubna 1998 (dále jen druhá nájemní smlouva ), -pohledávka na nájemném ve výši 17.377.777,78 K z nájemní smlouvy týkající se erpací stanice Vrchlabí uzav ené dne 30. dubna 1998 (dále jen t etí nájemní smlouva ), Všechny pohledávky byly p ihlášeny jako podmínČné, za nájemné, které vČ itel . 13 uhradil dlužníku p edem (za nájem v délce trvání 30 let), zajištČné smluvnČ z ízeným zástavním právem k nemovitostem dlužníka. Na tomto základČ dospČl odvolací soud p i p ezkoumání odvoláním napadeného usnesení k následujícím závČr m: 1/ VČ itel . 13 nep ihlásil pohledávky v insolvenním ízení dlužníka ve lh tČ stanovené soudem v rozhodnutí o úpadku (tedy do 8. srpna 2012), ale až dodatenČ 2. ledna 2013, tedy po zve ejnČní rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka. 2/ Rozhodnutí o zp sobu ešení úpadku (zde prohlášení konkursu) nemČní nic na bČhu lh ty stanovené k podání p ihlášek v rozhodnutí o úpadku. VČ itelé jsou tudíž povinni své pohledávky p ihlásit (vetnČ pohledávek podmínČných) ve lh tČ stanovené soudem dle § 173 insolvenního zákona. 3/ Ani pro vČ itele, jimž pohledávka z p edem zaplaceného nájemného v pr bČhu insolvenního ízení teprve m že vzniknout v d sledku vypovČzení nájemní smlouvy insolvenním správcem, nevyplývá z ustanovení 256 odst. 3 insolvenního zákona možnost odlišného postupu. I tČmto vČ itel m je s ohledem na zve ejnČní informací o zahájení insolvenního ízení a o zjištČní úpadku dlužníka (pronajímatele) v insolvenním rejst íku známo, že bylo zahájeno insolvenní ízení ohlednČ osoby, v i níž mohou uplat ovat 29 NSýR 49/2013 sv j v budoucnu vzniklý nárok prost ednictvím podmínČné p ihlášky. Jejich povinností proto je p ihlásit pohledávku (zákonem klasifikovanou jako podmínČnou), která m že vzniknout v budoucnu v d sledku postupu insolvenního správce v ízení, ve lh tČ stanovené soudem v rozhodnutí o úpadku stejnČ jako ostatní vČ itelé s pohledávkami, jež se p ihlašují. Opaný výklad by vedl k protiprávnímu zvýhodnČní tČchto vČ itel oproti ostatním vČ itel m poskytnutím dodatené lh ty k p ihlášení pohledávek (§ 5 písm. a/ insolvenního zákona). 4/ S názorem vČ itele . 13, že pohledávku mohl p ihlásit až po rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu, se odvolací soud neztotož uje. Rozhodnutí o zp sobu ešení úpadku nemČlo vliv ani na bČh p ihlašovací lh ty, ani na vznik pohledávky (ta vzniká až výpovČdí nájemní smlouvy insolvenním správcem). Proto také insolvenní zákon upravuje institut p ihlášky podmínČné, která se využívá právČ v tČch p ípadech, kdy nárok vČ itele, jinak zp sobilý k p ihlášení v insolvenním ízení dlužníka, teprve vznikne v pr bČhu insolvenního ízení (zpravidla s ohledem na právní jednání dalších osob). 5/ V daném p ípadČ proto pohledávka vČ itele . 13 dosud nevznikla a její vznik bude souviset s právním úkonem insolvenního správce (s vypovČzením nájemních smluv, v rámci kterých plnil vČ itel . 13 p edem). 6/ Pohledávku vyplývající z nároku na vrácení p edem vyplaceného nájemného mČl proto vČ itel . 13 p ihlásit ve lh tČ stanovené soudem v rozhodnutí o úpadku, která uplynula 8. srpna 2012. Protože tak neuinil, je správný závČr insolvenního soudu o opoždČnosti p ihlášky. VČ itel . 13 (jenž v pr bČhu dovolacího ízení zmČnil obchodní firmu a sídlo, což se promítlo v jeho oznaení v záhlaví tohoto usnesení) podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, jehož p ípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. . argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vy ešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena, namítaje nesprávnost právního posouzení vČci odvolacím soudem a požaduje, aby dovolací soud (v dovolání se nesprávnČ uvádí odvolací soud) zmČnil rozhodnutí odvolacího soudu (v dovolání se nesprávnČ uvádí rozhodnutí soudu prvního stupnČ). KonkrétnČ dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že se nevypo ádal s tím, že v daném insolvenním ízení nastala podle zákona p ípustná, le nikoli bČžná situace, kdy rozhodnutí o zp sobu ešení úpadku vydal insolvenní soud (2. ledna 2013) až témČ 6 mČsíc po rozhodnutí o úpadku (z 9. ervence 2012). Odvolací soud tak zcela pominul, že v dobČ, kdy bylo rozhodnuto o úpadku a kdy zaala bČžet lh ta pro p ihlašování pohledávek, dovolatelovy pohledávky neexistovaly ani jako podmínČné, nebo nebylo stanoveno, jak bude úpadek ešen. Kdyby (totiž) bylo rozhodnuto o ešení úpadku reorganizací, insolvennímu správci by oprávnČní vypovČdČt nájemní smlouvy uzav ené mezi dlužníkem a insolvenním vČ itelem nikdy nevzniklo. Teprve po prohlášení konkursu vzniklo insolvennímu správci v souladu s § 256 odst. 1 insolvenního zákona oprávnČní vypovČdČt nájemní smlouvy uzav ené dlužníkem i tehdy, byly-li uzav eny na dobu uritou (což je p ípad nájemních smluv, které dlužník uzav el s dovolatelem). Teprve tímto okamžikem vznikly p edmČtné pohledávky alespo jako podmínČné a teprve tehdy vzniklo i oprávnČní dovolatele zakotvené v § 256 odst. 3 insolvenního zákona (p ihlásit jako podmínČnou pohledávku právo na nájemné zaplacené p edem pro p ípad, že insolvenní správce využije právo vypovČdČt nájemní smlouvy).

Ve lh tČ stanovené pro p ihlašování pohledávek rozhodnutím o úpadku (do 8. srpna 2012) tedy dovolatel vzhledem k nezavinČné absenci rozhodnutí o prohlášení konkursu nemČl žádné pohledávky, které by mohl p ihlásit by jako podmínČné. Odtud dovolatel dovozuje, že insolvenní soud, jenž vydal rozhodnutí o zp sobu ešení úpadku po témČ 6 mČsících od rozhodnutí o úpadku, pochybil, jestliže i tak na vČc aplikoval § 173 odst. 1 insolvenního zákona. Míní, že vzhledem ke zvláštnostem dané vČci nelze mít jeho p ihlášku za opoždČnou a dovozuje, že opaný výklad by de facto znamenal nejen pop ení zásad insolvenního ízení zakotvených v § 5 insolvenního zákona (potud cituje zásadu formulovanou v § 5 písm. a/ insolvenního zákona), ale byl by též v rozporu se všemi ustálenými zvyklostmi i dobrými mravy a nutil by potenciální úastníky insolvenních ízení uplat ovat jejich dosud neexistující, avšak hypoteticky možné pohledávky ještČ d íve, než v bec vzniknou. Takový postup jistČ není ani žádoucí, ani v souladu s právem, uzavírá dovolatel. V dotených souvislostech se dovolatel dovolává též lánk (Havel, B.: Smlouvy o vzájemném plnČní podle insolvenního zákona, ObchodnČprávní revue íslo 6, roník 2009, str. 155. a Richter, T.: NesplnČný p íslib funkní úpravy nesplnČných smluv v insolvenci, Bulletin advokacie íslo 9, roník 2012, str. 37) a rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 26. zá í 2012, . j. VSPH 196/2012-P738-11 (správnČ jde o usnesení . j. MSPH 60 INS 628/2011 2 VSPH 196/2012-P738-11), k výkladu § 253 insolvenního zákona (ve znČní úinném do 31. prosince 2013), maje problematiku tam zmínČnou za srovnatelnou s problematikou, kterou eší úprava obsažená v § 256 insolvenního zákona. S p ihlédnutím k dobČ vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací ízení rozhodný obanský soudní ád ve znČní úinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSýR 45/2014, uve ejnČné pod íslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je-stejnČ jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmínČná níže-dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu) a insolvenní zákon ve znČní úinném do 31. ervence 2013 (tj. naposledy ve znČní zákona . 399/2012 Sb.) Dovolatel v dotených souvislostech opírá p ípustnost dovolání (nesprávnČ) o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ., ve znČní úinném do 31. prosince 2012, dovolání je nicménČ p ípustné podle ustanovení § 237 o. s. ., v rozhodném znČní, jelikož napadené rozhodnutí závisí na vy ešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena (otázky lh ty k p ihlášení pohledávky dle § 256 odst. 3 insolvenního zákona). Vady ízení, k nimž Nejvyšší soud u p ípustného dovolání p ihlíží z ú ední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. .), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto-v hranicích právních otázek vymezených dovoláním-zabýval tím, zda je dán dovolací d vod uplatnČný dovolatelem, tedy správností právního posouzení vČci odvolacím soudem. Právní posouzení vČci je obecnČ nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil vČc podle právní normy, jež na zjištČný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správnČ urenou, nesprávnČ vyložil, p ípadnČ ji na daný skutkový stav nesprávnČ aplikoval. Podle ustanovení § 173 insolvenního zákona vČ itelé podávají p ihlášky pohledávek u insolvenního soudu od zahájení insolvenního ízení až do uplynutí lh ty stanovené rozhodnutím o úpadku. K p ihláškám, které jsou podány pozdČji, insolvenní soud nep ihlíží a takto uplatnČné pohledávky se v insolvenním ízení neuspokojují (odstavec 1). P ihlašují 29 NSýR 49/2013 se i pohledávky, které již byly uplatnČny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné vetnČ tČch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí (odstavec 2). P ihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku (odstavec 3). P ihláška pohledávky má pro bČh lh ty k promlení nebo pro zánik práva stejné úinky jako žaloba nebo jiné uplatnČní práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvennímu soudu. P ihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenního soudu, postoupí tento soud neprodlenČ soudu insolvennímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; úinky spojené s podáním takové p ihlášky nastávají dnem, kdy p ihláška dojde insolvennímu soudu (odstavec 4). Ustanovení § 256 insolvenního zákona pak uruje, že insolvenní správce je po prohlášení konkursu oprávnČn vypovČdČt nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzav enou dlužníkem ve lh tČ stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v p ípadČ, že byla sjednána na dobu uritou; výpovČdní lh ta však nesmí být delší než 3 mČsíce. Ustanovení obanského zákoníku o tom, v kterých p ípadech a za jakých podmínek m že pronajímatel vypovČdČt nájem bytu, tím nejsou dotena (odstavec 1). Jestliže by výpovČdí nájemní smlouvy sjednané na uritou dobu, v níž je dlužník pronajímatelem, byl nájemce nep imČ enČ doten ve svých oprávnČných zájmech nebo by tím utrpČl i mohl utrpČt znanou škodu, m že nájemce do 15 dn od doruení výpovČdi navrhnout insolvennímu soudu zrušení výpovČdi. Jestliže bude zajištČno, že nájemce koupí p edmČt nájmu p i zpenČžení majetkové podstaty za cenu obvyklou, vyhoví insolvenní soud takovému návrhu vždy (odstavec 2). Právo na nájemné nebo jinou úhradu za dobu p ed prohlášením konkursu m že druhý úastník smlouvy uplatnit pouze p ihláškou pohledávky. Totéž platí, jde-li o nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou p edem; tuto pohledávku je nutné p ihlásit jako pohledávku podmínČnou (odstavec 3). Dle ustanovení § 185 insolvenního zákona, jestliže v pr bČhu insolvenního ízení nastala skutenost, na základČ které se podle tohoto zákona k p ihlášce pohledávky nebo k p ihlášené pohledávce nep ihlíží, insolvenní soud odmítne p ihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání p ípustné a které se doruuje zvláš p ihlášenému vČ iteli, dlužníku a insolvennímu správci; odvolání proti nČmu m že podat jen p ihlášený vČ itel. Právní mocí takového rozhodnutí úast tohoto vČ itele v insolvenním ízení koní; o tom insolvenní soud p ihlášeného vČ itele uvČdomí ve výroku rozhodnutí. K dovoláním otev eným otázkám iní Nejvyšší soud následující závČry: 1/ Dovolatel spat uje výjimenost situace [jež má vést k obecnému prolomení konené (propadné) lh ty k p ihlášení jeho pohledávek do insolvenního ízení] v tom, že insolvenní soud vydal rozhodnutí o zp sobu ešení dlužníkova úpadku (usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužníka) až po témČ 6 mČsících od rozhodnutí o úpadku [akoli podle § 149 odst. 1 insolvenního zákona se tak mČlo stát do 3 mČsíc po rozhodnutí o úpadku (ne však d íve než po skonení sch ze vČ itel svolané rozhodnutím o úpadku)]. P itom ovšem p ehlíží, že podle insolvenního zákona mohou nastat bČžnČ situace, kdy konkurs na majetek dlužníka bude prohlášen (bez jakékoli prodlevy insolvenního soudu) i v ádech mČsíc nebo let po rozhodnutí o úpadku. Je tomu tak proto, že usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužníka m že být p ijato též jako d sledek nezdaru dlužníka (p i reorganizaci i vČ itel ) p i ešení úpadku nČkterým z povolených sananích zp sob (reorganizací nebo oddlužením). Srov. v tomto smČru u reorganizace ustanovení § 363 insolvenního zákona a u oddlužení ustanovení § 418 insolvenního zákona. Situace, kdy prohlášení konkursu založí právo insolvenního správce vypovČdČt nájemní smlouvy, které dlužník uzav el jako pronajímatel, až po uplynutí propadné lh ty k p ihlášení pohledávek urené rozhodnutím o úpadku (§ 136 odst. 2 písm. d/, odst. 3, odst. 4, § 173 odst. 1 insolvenního zákona), tedy není v pomČrech úpravy obsažené v ustanovení § 256 insolvenního zákona situací neoekávanou nebo výjimenou. 2/ Dovolatel se rovnČž mýlí, usuzuje-li, že musí mít možnost p ihlásit do insolvenního ízení pohledávku, která v dobČ od vydání rozhodnutí o úpadku do uplynutí lh ty k p ihlášení pohledávek v nČm urené ještČ ani nevznikla. Již v d vodech usnesení ze dne 30. listopadu 2011, sen. zn. 29 NSýR 16/2011, uve ejnČného pod íslem 54/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z nČjž ve své rozhodovací praxi konstantnČ vychází, Nejvyšší soud oz ejmil, že k pohledávkám, které jsou vyloueny z uspokojení v insolvenním ízení, se vedle pohledávek vypotených v § 170 insolvenního zákona a p ihlášených pohledávek, k nimž se v d sledku pozdČji (poté, co nastaly úinky p ihlášení) nastalých skutenosti nep ihlíží (srov. § 185 insolvenního zákona), se adí i pohledávky, které vznikly až po rozhodnutí o úpadku respektive po uplynutí propadné lh ty vymezené rozhodnutím o úpadku k p ihlášení pohledávek a které zárove nejsou zahrnuty v taxativním výtu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na rove obsaženém v § 168 a § 169 insolvenního zákona. 3/ Dovolatelovy pohledávky ovšem nejsou (a dovolatel se opČt mýlí, usuzuje-li jinak) tČmi, jež by v dobČ od rozhodnutí o úpadku do uplynutí propadné p ihlašovací lh ty v nČm urené byly nezp sobilé k p ihlášení. Jak Nejvyšší soud vysvČtlil v rozsudku ze dne 31. b ezna 2015, sen. zn. 29 ICdo 62/2014, úprava obsažená v ustanovení § 173 odst. 3 insolvenního zákona, jež dovoluje p ihlásit do insolvenního ízení i pohledávku vázanou na podmínku, p edjímá typové uplatnČní tČch pohledávek, jejichž vznik podmínili úastníci závazkového právního vztahu (zpravidla úastníci smlouvy) tím, že nastane skutenost, která je jim v dobČ, kdy iní právní úkon (od 1. ledna 2014 právní jednání), neznámá a je pro nČ nejistá, tedy pohledávek zpravidla vázaných na splnČní odkládací podmínky (srov. § 36 zákona . 40/1964 Sb., obanského zákoníku a pro dobu od 1. ledna 2014 § 548 a § 549 zákona . 89/2012 Sb., obanského zákoníku). 4/ Nejde-li o pohledávku, jejíž vznik vázali na splnČní odkládací podmínky úastníci závazkového vztahu (zde dlužník a dovolatel coby smluvní strany nájemních smluv), pak již zbývá jen urit, zda p íslušný nárok [zde nárok na úhradu p edem vyplaceného nájemného po skonení nájemní smlouvy výpovČdí podanou insolvenním správcem po prohlášení konkursu na majetek dlužníka (pronajímatele)] je konstruován jako pohledávka vázaná na splnČní odkládací podmínky (a jaké) zákonem. 5/ PrávČ proto, že insolvenní zákon p edvídal problémy, jež mohou nastat po vypovČzení nájemních smluv insolvenním správcem (po prohlášení konkursu) v souvislosti s p edem uhrazeným nájemným, p iznalo ustanovení § 256 odst. 3 insolvenního zákona možným nárok m vČ itele z takového ukonení nájemní smlouvy povahu pohledávky vázané na splnČní (odkládací) podmínky. 6/ Pohledávku z titulu práva na vrácení nájemného nebo jiné úhrady zaplacené p edem m že tedy vČ itel (nájemce) p ihlásit do insolvenního ízení vedeného na majetek dlužníka (pronajímatele) již od zahájení insolvenního ízení (§ 110 odst. 1 insolvenního zákona), nejpozdČji však do skonení propadné p ihlašovací lh ty urené rozhodnutím o úpadku, jako vázanou na splnČní odkládací podmínky spoívající v tom, že insolvenní správce vypoví nájemní smlouvu po prohlášení konkursu na majetek dlužníka (§ 256 odst. 3 insolvenního zákona). K pohledávce p ihlášené z tohoto titulu pozdČji se v insolvenním ízení nep ihlíží. 29 NSýR 49/2013

Nejvyšší soud na základČ výše uvedeného uzavírá, že právní posouzení vČci odvolacím soudem je správné, p iemž výklad shora podaný neshledává rozporným ani se zásadami insolvenního ízení (§ 5 insolvenního zákona) ani s ustálenými zvyklostmi nebo dobrými mravy. Bylo to naopak chování dovolatele, jež odporovalo obecnému právnímu principu vigilantibus iura skripta sunt (bdČlým náležejí práva). Budiž rovnČž eeno, že pomČry upravené ustanovením § 256 insolvenního zákona nejsou soumČ itelné s úpravou obsaženou v § 253 insolvenního zákona; již proto ne, že ustanovení § 256 odst. 3 insolvenního zákona vČ itel m výslovnČ p ipomíná, že p edmČtnou pohledávku je nutné p ihlásit jako pohledávku podmínČnou . Nejvyšší soud proto, aniž na izoval jednání (§ 243a odst. 1 vČta první o. s. .), dovolání zamítl (§ 243d písm. a/ o. s. .). Toto usnesení se považuje za doruené okamžikem zve ejnČní v insolvenním rejst íku; dovolateli, dlužníku, insolvennímu správci, vČ itelskému výboru (zástupci vČ itel ) a státnímu zastupitelství, které (p ípadnČ) vstoupilo do insolvenního ízení, se však doruuje i zvláštním zp sobem. Proti tomuto rozhodnutí není p ípustný opravný prost edek.

V BrnČ dne 30. ervna 2015

JUDr. ZdenČk K r m á , v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marie Pezlarová