KSPL 54 INS 30649/2013-B-25
KSPL 54 INS 30649/2013-B-25

USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem JUDr. Milošem Benetkou v insolvenční věci dlužníka: Střední odborná škola obchodu, provozu hotelů a střední odborné učiliště s. r. o. se sídlem Karlovy Vary, Jana Palacha 932/20, PSČ 360 01, IČO 25211161, za účasti Krajského státního zastupitelství v Plzni, které vstoupilo do řízení, o reorganizačním plánu dlužníka,

takto:

I. Soud schvaluje reorganizační plán dlužníka Střední odborná škola obchodu, provozu hotelů a střední odborné učiliště s. r. o. se sídlem Karlovy Vary, Jana Palacha 932/20, PSČ 360 01, IČO 25211161 ze dne 2. 9. 2014 tak, jak byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku ve věci sp. zn. KSPL 54 INS 30649/2013 včetně příloh a včetně zprávy o reorganizačním plánu (dokumenty B-10 a B-11 spisu).

II. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby :

-do 1 měsíce od účinnosti reorganizačního plánu zajistil provedení procesních úkonů spojených s účinností reorganizačního plánu; -do 1 měsíce od účinnosti reorganizačního plánu dlužníku předal zprávu o své dosavadní činnosti; -do 1 měsíce od účinnosti reorganizačního plánu provedl případné další úkony potřebné k tomu, aby dlužník mohl vykonávat svá dispoziční oprávnění; -v průběhu provádění reorganizačního plánu vykonával dohled nad činností dlužníka se zaměřením na doplňování seznamu majetku a závazků podle stavu řízení a na evidování činnosti dlužníka, a aby o výsledcích své činnosti pravidelně, nejméně však jednou za 3 měsíce, informoval insolvenční soud a věřitelský výbor s tím, že první zprávu o výsledcích své činnosti podá ve druhé polovině třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž se reorganizační plán stane účinným.

III. Soud u k l á d á dlužníku, aby informoval insolvenčního správce o svých právních úkonech, o plnění reorganizačního plánu a o své jiné činnosti podle reorganizačního plánu, a aby zprávy o běžných úkonech při podnikatelské činnosti a zprávy o plnění dlouhodobých nebo opakujících se činností podával insolvenčnímu správci souhrnně nejméně jednou za 3 měsíce s tím, že první takovou zprávu podá do první poloviny třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž se reorganizační plán stal účinným.

IV. Ke každému 20. dni v měsíci j e dlužník p o v i n e n platit insolvenčnímu správci Ing. Jiřímu Hanákovi, IČO 25211161, Erbenova 29, 703 00 Ostrava- Vítkovice zálohu na odměnu ve výši 33.000,-Kč + DPH, a to počínaje prosincem 2014.

V. O schválení celkové výše hotových výdajů insolvenčního správce a odměny insolvenčního správce bude insolvenční soudem vydáno rozhodnutí v souvislosti s ukončením insolvenčního řízení.

Odůvodnění

Usnesením č. j.-A-37 ze dne 8. 4. 2014 soud zjistil úpadek dlužníka, ustanovil insolvenčního správce a rozhodl o povolení reorganizace dlužníka.

Dlužník předložil insolvenčnímu soudu spolu s insolvenčním návrhem reorganizační plán (dále také jen reoplán ). Jeho aktualizovaná verze byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku, a to včetně příloh a včetně zprávy o reorganizačním plánu, pod dokumenty B-10 a B-11 spisu.

Do tohoto insolvenčního řízení přihlásili své pohledávky pouze věřitelé nezajištění.

Reorganizační plán stanovil dvě skupiny věřitelů, a to 1) nezajištění věřitelé a 2) společníci dlužníka.

Podle ustanovení § 347 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění (insolvenční zákon; dále také jen IZ ) platí, že jestliže se pro přijetí reorganizačního plánu vyslovila většina hlasujících věřitelů skupiny, jejíž pohledávky představují nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty pohledávek věřitelů této skupiny, platí závěr, že tato skupina věřitelů reorganizační plán hlasováním na schůzi věřitelů přijala.

Z citovaného ustanovení se podává, že pro přijetí reorganizačního plánu zákon současně vyžaduje splnění dvou kritérií: jednak splnění kritéria minimálního počtu věřitelů, jednak splnění kritéria minimální výše pohledávek.

Toto pravidlo platí pro každou skupinu věřitelů, s výjimkou skupiny věřitelů nedotčených pohledávek. Kritérium minimálního počtu věřitelů je splněno, jestliže pro přijetí reorganizačního plánu hlasuje většina hlasujících věřitelů, tj. většina z věřitelů, kteří hlasují buď na schůzi věřitelů, nebo s využitím písemných hlasovacích lístků mimo schůzi věřitelů, a jsou podle reorganizačního plánu zařazeni do téže skupiny. To znamená, že přichází v úvahu, aby toto kritérium bylo splněno i tehdy, jestliže pro přijetí reorganizačního plánu hlasovala pouze část věřitelů, jejichž podíl na celkovém počtu věřitelů je menší než polovina.

Pro účely zjištění počtu hlasujících věřitelů se z povahy věci nemohou započítávat hlasy věřitelů popřených nebo podmíněných pohledávek, kterým nebylo umožněno hlasovat podle ustanovení § 51 insolvenčního zákona. ------------ Na schůzi věřitelů konané dne 14. 11. 2014 skupina ad. 1) sestávající z nezajištěných věřitelů reoplán přijala.

Konkrétně, na schůzi věřitelů hlasovali pro přijetí reoplánu z této skupiny jednak všichni fyzicky přítomní, resp. řádně zastoupení věřitelé, a to věřitelé čísel 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 23, 24, 25, 27 a 42. Pro přijetí reoplánu hlasovali dále věřitelé čísel 21 a 28, a to písemnými hlasovacími lístky.

Pohledávky všech těchto hlasujících věřitelů byly zcela zjištěny na přezkumném jednání. Činí celkem Kč 16.843.230,96 a představují přibližně 57,96 % všech pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení a zjištěných na přezkumném jednání.

Do insolvenčního řízení se přihlásili věřitelé s nepodmíněnými pohledávkami v celkové výši Kč 37.744.259,07. Na přezkumném jednání byly popřeny ze strany insolvenčního správce a dlužníka stejné nevykonatelné pohledávky, a to v celkové výši Kč 8.545.928,44. Dlužníkem byla nadto popřena vykonatelná pohledávka č. P-16 ve výši Kč 136.950,60. Celková výše zjištěných pohledávek tak činí Kč 29.061.380,03. Na schůzi věřitelů hlasovali o reoplánu toliko věřitelé se zjištěnými pohledávkami, věřitelé s pohledávkami popřenými se na schůzi věřitelů nedostavili a nehlasovali ani prostřednictvím hlasovacích lístků; hlasovací právo tak bylo na schůzi věřitelů přiznáno věřitelům pouze v rozsahu pohledávek již zjištěných a nepodmíněných.

Soud doplňuje, že k otázce hlasovacího práva věřitele s popřenou pohledávkou při hlasování o reorganizačním plánu vyslovil Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. KSCB 28 INS 1740/2011 č. j. 3 VSPH 925/2011-B-166 ze dne 11. 10. 2011 tyto závěry (citace z odůvodnění : Pro účely zjištění počtu hlasujících věřitelů se z povahy věci nemohou započítávat hlasy věřitelů, ke kterým nelze přihlédnout podle § 346 odst. 1 IZ, ani hlasy věřitelů popřených nebo podmíněných pohledávek, kterým nebylo umožněno hlasovat podle § 51 IZ. Kritérium minimální velikosti pohledávek je splněno, jestliže pro přijetí reorganizačního plánu hlasují věřitelé, jejichž pohledávky zařazené do téže skupiny představují nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty pohledávek skupiny.

---------

Skupina věřitelů ad. 2) sestávající ze společníků dlužníka reoplán hlasováním nepřijala. Pro přijetí reoplánu hlasoval na schůzi věřitelů jediný společník Tatiana Mokienko. Druhý společník dlužníka Nikol Birnerová se na schůzi věřitelů nedostavila a nehlasovala ani prostřednictvím hlasovacího lístku.

-----------

Z ustanovení § 348 odst. 1 insolvenčního vyplývá, že insolvenční soud schválí reorganizační plán, jestliže a) je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, b) lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr, c) jej každá skupina věřitelů přijala nebo se podle ustanovení § 347 odst. 4 téhož zákona považuje za skupinu, která jej přijala, d) každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním, e) pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny nebo mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným, ledaže bylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dosaženo v tomto směru jiné dohody.

Podle ustanovení § 348 odst. 2 insolvenčního zákona může insolvenční soud schválit reorganizační plán, i když není splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c), jestliže reorganizační plán přijala alespoň jedna skupina věřitelů, a to s výjimkou skupiny věřitelů uvedených v ustanovení § 335 insolvenčního zákona. Učiní tak za předpokladu, že reorganizační plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů, která jej nepřijala, je-li ve vztahu ke každé takovéto skupině reorganizační plán spravedlivý a lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že schválení a uskutečnění reorganizačního plánu nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci, ledaže je likvidace dlužníka samotným reorganizačním plánem předvídána.

Podle ustanovení § 349 odst. 1 IZ reorganizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině zajištěných věřitelů, která ho nepřijala, za spravedlivý, mají-li podle něj věřitelé takové skupiny získat k zajištění svých pohledávek stejný nebo obdobný druh zajištění, v témže pořadí, ke stejnému nebo obdobnému majetku dlužníka, případně k jinému majetku dlužníka nejméně stejné hodnoty, stanovené ke dni účinnosti reorganizačního plánu a obdržet plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu se bude rovnat nejméně hodnotě zajištění stanovené ve znaleckém posudku.

Není-li dále stanoveno jinak, reorganizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině nezajištěných věřitelů, která ho nepřijala, za spravedlivý, jestliže podle něj má každý věřitel zařazený do takové skupiny získat plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu není nižší než jmenovitá hodnota jeho zjištěné pohledávky s úrokem ke dni účinnosti reorganizačního plánu, nebo jestliže podle něj žádný z věřitelů, jehož pohledávka je podřízena pohledávkám takové skupiny, neobdrží žádné plnění (odst. 2)

Reorganizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině věřitelů uvedených v § 335, která ho nepřijala, za spravedlivý, má-li podle něj každý z těchto věřitelů ke dni účinnosti reorganizačního plánu obdržet nejméně takové plnění, kterého by se mu zřejmě dostalo, kdyby po skončení insolvenčního řízení, ve kterém byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, proběhla likvidace takového dlužníka (odst. 3).

Podmínka uvedená v odstavci 3 je splněna, jestliže na základě reorganizačního plánu některá skupina nezajištěných věřitelů nezíská plnění, jehož celková současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu je alespoň stejná jako celková jmenovitá hodnota všech zjištěných pohledávek věřitelů zařazených do této skupiny včetně úroku k těmto pohledávkám ke dni účinnosti reorganizačního plánu (odst. 4).

Insolvenční zákon ve smyslu shora citovaných ustanovení tak umožňuje schválení reorganizačního plánu, ačkoliv jej nepřijaly všechny skupiny věřitelů.

Základní podmínkou pro tento postup je přijetí reorganizačního plánu alespoň jednou skupinou věřitelů, jejichž pohledávky jsou reorganizačním plánem dotčeny, nebo existence skupiny věřitelů, u níž se má za to, že reorganizační plán přijala (tj. skupiny věřitelů, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny). Účelem splnění této podmínky je zajistit alespoň elementární podporu reorganizačního plánu ze strany věřitelů; tato podmínka je i výrazem legality reorganizačního plánu jako způsobu narovnání mezi dlužníkem a věřiteli. Z této zásady a contrario vyplývá, že insolvenční zákon neumožňuje, aby insolvenční soud schválil reorganizační plán, který nepřijala ani jedna skupina věřitelů, resp. neumožňuje schválit reorganizační plán, který neustanovil skupinu věřitelů, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny. Toto pravidlo je vyjádřeno formou vyvratitelné právní domněnky, podle které se reorganizační plán považuje ve vztahu k jednotlivým skupinám věřitelů za spravedlivý za podmínek definovaných v § 349 IZ, a tudíž jej insolvenční soud může schválit, i když jej přijala pouze jedna skupina věřitelů.

Podmínka pro schválení reorganizačního plánu uvedená v § 348 odst. 1 písm. c) IZ, tj. přijetí reorganizačního plánu každou skupinou věřitelů, může být dle § 348 odst. 2 IZ nahrazena rozhodnutím insolvenčního soudu o schválení reorganizačního plánu při kumulativním splnění těchto konkrétních podmínek: a) reorganizační plán byl přijat alespoň jednou skupinou věřitelů s dotčenými pohledávkami (s výjimkou skupiny věřitelů, do níž jsou zařazeni společníci a členové dlužníka) nebo platí alespoň ohledně jedné skupiny věřitelů zařazené do reorganizačního plánu fikce jeho přijetí podle § 347 odst. 4 IZ; b) v rámci každé skupiny věřitelů, která reorganizační plán nepřijala, je zajištěno rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou; c) ve vztahu ke každé skupině věřitelů, která reorganizační plán nepřijala, je reorganizační plán spravedlivý; d) lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že schválení a uskutečnění reorganizačního plánu nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci, ledaže je likvidace reorganizačním plánem předvídána.

Podmínky pod písmeny ad. a) a b) a d) shora jsou v souzené věci naplněny. Jak shora již konstatováno, reoplán byl přijat skupinou věřitelů ad. 1). Z jeho obsahu vyplývá rovněž rovné zacházení s každým z věřitelů v rámci dané skupiny. Reorganizace dlužníka povede k zapravení dlužníkových dluhů dotčených reoplánem v restrukturalizované výši a lze tak důvodně předpokládat i to, že schválení a uskutečnění reoplánu nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci.

Pokud jde o podmínku ad. c) shora, závěr o spravedlnosti reorganizačního plánu je v § 349 IZ normativně definován právními domněnkami, podle nichž se reorganizační plán považuje za spravedlivý : a) pro skupinu zajištěných věřitelů, mají-li věřitelé získat k zajištění svých pohledávek stejný nebo obdobný druh zajištění, a to v témže pořadí, a ke stejnému nebo obdobnému majetku dlužníka, příp. i k jinému majetku dlužníka, a to nejméně stejné hodnoty, která se stanoví ke dni účinnosti reorganizačního plánu, a současně mají obdržet plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu se bude rovnat nejméně hodnotě zajištění, tak jak je stanovena ve znaleckém posudku; b) pro skupinu nezajištěných věřitelů, má-li každý věřitel získat plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu není nižší než nominální hodnota jeho zjištěné pohledávky s úrokem ke dni účinnosti reorganizačního plánu, nebo nemá-li žádný z věřitelů pohledávky podřízené pohledávkám této skupiny obdržet žádné plnění; c) pro skupinu věřitelů, do níž jsou zařazeni společníci a členové dlužníka, má-li každý z těchto věřitelů ke dni účinnosti reorganizačního plánu obdržet nejméně takové plnění, kterého by se mu zřejmě dostalo, kdyby po skončení řízení, v němž by byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, proběhla likvidace takového dlužníka; tato podmínka se neuplatní, je-li dlužník v úpadku pro předlužení, a to vzhledem k tomu, že insolvenční zákon jej v takovém případě nepovažuje za věřitele.

Insolvenční zákon však pro tuto skupinu věřitelů, v níž jsou zařazeni společníci a členové společníka, kteréžto skupiny se týká rozhodnutí o schválení reoplánu v souzené věci, stanoví v § 349 odst. 4 speciální výjimku z výše uvedeného pravidla, a to formou fikce, že reorganizační plán se pro tuto skupinu považuje za spravedlivý, nezíská-li podle něj některá skupina nezajištěných věřitelů plnění, jehož celková současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu je alespoň stejná jako celková nominální hodnota všech zjištěných pohledávek v této skupině, a to včetně úroku k těmto pohledávkám ke dni účinnosti reorganizačního plánu. Pokud tedy ani jedna ze skupin nezajištěných věřitelů nemá podle reorganizačního plánu obdržet plnou hodnotu svých pohledávek, včetně úroků, ke dni jeho účinnosti, platí, že reorganizační plán je pro skupinu shora uvedených věřitelů spravedlivý.

Nutno zdůraznit, že tato fikce byla v souzené věci naplněna, jak vyplývá ze samotného obsahu reorganizačního plánu, a to z rozsahu plnění, které se dostane věřitelům první a druhé skupiny.

Reorganizace bude provedena, jak vyplývá z reorganizačního plánu, restrukturalizací pohledávek věřitelů spočívající v prominutí části, tj. dluhu dlužníkač v 3/4 etně jejich příslušenství a v odkladu jejich splatnosti za současného pokračování provozu podniku dlužníka. Dlužník podle reoplánu bude schopen do pěti let vyrovnat veškeré své závazky v restrukturalizované výši, které jsou předmětem reorganizačního plánu. Doba trvání reorganizace se předpokládá v trvání do pěti let.

Insolvenční správce ve své zprávě vyjádřil stanovisko k reorganizačnímu plánu. Insolvenční správce považuje reorganizační plán za uskutečnitelný. Podle správce je zcela jednoznačné, že výtěžek zpeněžení dlužníkova majetku v konkursu by-oproti předpokládanému rozsahu věřitelů v reorganizaci-nepostačoval ani na plné uhrazení zapodstatových pohledávek.

Po zhodnocení výše popsaných skutečností insolvenční soud uzavírá, že v dané věci jsou tak splněny podmínky pro schválení reorganizačního plánu, ačkoliv byl schválen pouze jednou ze skupin věřitelů.

Proto jej soud rozhodnutím uvedeným v bodu ad I. výroku tohoto usnesení schválil.

---------

Podle § 352 odst. 1 insolvenčního zákona platí, že reorganizační plán je účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, nebyla-li reorganizačním plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo nerozhodl-li o jeho pozdější účinnosti soud.

Reorganizační plán dlužníka s odložením účinnosti na pozdější dobu nepočítá a ani soudem nebylo o odložení jeho účinnosti rozhodnuto.

Povinnosti uložené insolvenčnímu správci a dlužníku pod body II. a III. výroku tohoto usnesení mají svůj původ v úpravě obsažené v ustanovení § 354 insolvenčního zákona, přičemž pro první období plnění reorganizačního plánu pokládá insolvenční soud za vhodné plnění předepsaných informačních povinností způsobem popsaným v těchto výrocích (tak, aby zpráva insolvenčního správce mohla vycházet z údajů poskytnutých dlužníkem).

Insolvenční soud dále rozhodl o zálohové platbě na odměnu insolvenčního správce, když akceptoval návrh insolvenčního správce na stanovení její výše s přihlédnutím k rozsahu a povaze řízení ve smyslu § 38 odst. 1 IZ a § 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměnách insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů v platném znění.

P o u č e n í : Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, insolvenčnímu správci, zástupci věřitelů a Krajskému státnímu zastupitelství v Plzni, které vstoupilo do řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. Odvolání proti rozhodnutí uvedenému v bodu ad. I výroku usnesení mohou podat pouze ti z věřitelů, kteří hlasovali pro odmítnutí reorganizačního plánu, a to do 15 dnů ode dne, kdy jim usnesení bylo doručeno, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40; 306 17 Plzeň. Proti bodům ad. II až ad. V výroku tohoto usnesení není odvolání přípustné.

Krajský soud v Plzni dne 18. 11. 2014

JUDr. Miloš Benetka, v.r. samosoudce za správnost vyhotovení: Martina Skalová