KSPL 54 INS 25052/2013-A-13
KSPL 54 INS 25052/2013-A-13

USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem JUDr. Milošem Benetkou v insolvenční věci dlužníka : Pavel Š t i l i p, r. č : 650324/1657, IČ 11371285, bytem Jeřabinová 431, 337 01 Rokycany-Nové Město, adresa pro doručení : Zborovy 78, 340 34 Plánice, o nařízení předběžného opatření k návrhům a) nezl. Jakuba anonymizovano , anonymizovano a b) nezl. Nicol anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Zborovy 78, PSČ 340 34, zastoupených Mgr. Pavlem Matějkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Kaprova 42/14,

takto:

I. Soud n a ř i z u j e t o t o předběžné opatření :

Výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka : Pavel Štilip, r. č : 650324/1657, IČ 11371285, Jeřabinová 431, 337 01, Rokycany- Nové Město, jakož i jiný majetek, který náleží do jeho majetkové podstaty, lze nařídit i provést s tím, že výtěžek zpeněžení nelze vydat oprávněným osobám do právní moci rozhodnutí o insolvenčním návrhu v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn..

II. Navrhovatelé ad. a) a ad. b) j s o u p o v i n n i způsobem společně a nerozdílně uhradit soudní poplatek z návrhu na nařízení předběžného opatření ve výši Kč 1.000,- do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na účet Krajského soudu v Plzni : č. účtu : 3703-4321311/0710, v.s. 4902505213.

Odůvodnění

Navrhovatelé se na soud obrátili návrhem na vydání předběžného opatření ve znění uvedeném ve výroku tohoto usnesení s odůvodněním, podle něhož dne 22.10.2012 vydal Okresní soud v Klatovech předběžné opatření, č. j. 11 Nc 150/2012-49, kterým uložil dlužníkovi povinnost platit výživné na každého z navrhovatelů ve výši 1.500,-Kč, které je splatné vždy k 15. dni v měsíci. Dne 4.12.2012 vydal tentýž soud rozsudek, č. j. 11 Nc 150/2012-76, který nabyl právní moci dne 30.1.2013, jímž uložil dlužníku povinnost platit na každého z navrhovatelů výživné ve výši 2.000,-Kč, které je splatné vždy k 15. dni v měsíci a dále uložil dlužníkovi doplatit dluh na výživném ve výši 14.338,-Kč na každého z navrhovatelů. Dne 30.5.2013 byl Okresním soudem v Rokycanech pověřením č. j. 10 EXE 350/2013-14, pověřen provedením exekuce výše uvedené pohledávky navrhovatelů Mgr. Jaroslav Homola, soudní exekutor, Exekutorský úřad Brno-město. Postup exekutora je však opětovně mařen soustavným podáváním insolvenčních návrhů ze strany dlužníka, a to následovně:

-dne 25.2.2013 dlužník podal insolvenční návrh, který byl u zdejšího soudu veden pod sp. zn. KSPL 54 INS 4976 / 2013. Toto řízení však bylo zastaveno usnesením nadepsaného soudu ze dne 1.7.2013, a to z důvodu nezaplacení zálohy;

-dne 25.7.2013 dlužník podal další insolvenční návrh, který byl u nadepsaného soudu veden pod sp. zn. KSPL 54 INS 20705/2013. Toto řízení však bylo zastaveno usnesením nadepsaného soudu ze dne 30.7.2013, a to z důvodu probíhajícího předchozího insolvenčního řízení. V tomto řízení si navíc dlužník usnesení o zastavení řízení nepřevzal, a tudíž toto nabylo právní moci až dne 4.10.2013;

-dne 5.10.2013 dlužník podal další insolvenční návrh, který je u nadepsaného insolvenčního soudu veden pod sp. zn..

Podle navrhovatelů tak dlužník od 25. 2. 2013 udržuje stav, kdy se jeho věřitelé nemohou domoci svých pohledávek v exekučních řízeních a ani v řízení insolvenčním. Dlužník nemá zájem na tom, aby insolvenční řízení řádně proběhlo a stávající situaci záměrně prodlužuje a zneužívá ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona. K osvědčení svých tvrzení předložili navrhovatelé soudu rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 4.12.2012, č.j. 11 Nc 150/2012-76, jímž bylo uloženo dlužníku hradit výživné na výživu každého z navrhovatelů, rozhodnutí téhož soudu ze dne 22.10.2012, č.j. 11 Nc 150/2012-49, kterým bylo rozhodnuto o úpravě vyživovací povinnosti dlužníka ke každému z nezletilých navrhovatelů tak, že povinností dlužníka je hradit na výživu každého z nich Kč 2.000,-Kč, které je splatné vždy k 15. dni v měsíci a jímž soud dále uložil dlužníkovi doplatit dluh na výživném ve výši 14.338,-Kč na každého z navrhovatelů. Navrhovatelé dále soudu předložili vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 5.6.2013. Navrhovatelé zdůraznili, že mají za dlužníkem pohledávky na výživném, přičemž tyto pohledávky by byly v rámci případného oddlužení či konkursu pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou dle § 169 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona s právem na přednostní uspokojení před pohledávkami věřitelů ostatních. Je tedy zřejmé-pokračují dále navrhovatelé v návrhu-že v případě vykonání exekuce nebudou ostatní věřitelé žádným způsobem poškozeni, navíc pro to, aby ostatní věřitelé dlužníka měli jistotu, že nedojde k poškození jejich zájmů, navrhovatelé žádají, aby prostředky získané v exekučních řízeních nebyly soudními exekutory předány oprávněným v exekučních řízeních, nýbrž aby byly deponovány do doby právní moci rozhodnutí o insolvenčním návrhu dlužníka, aby mohly být v případě zjištění úpadku dlužníka předány insolvenčnímu správci a využity pro uspokojení věřitelů dlužníka dle způsobu řešení jeho úpadku, popřípadě vydány věřitelům, pokud by insolvenční řízení skončilo jinak. Navrhovatelé dále popsali, že dlužník již neplatí výživné na výživu navrhovatelů od 18.3.2012, přičemž byl dokonce trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 22.7.2013, č.j. 3 T 128/2013-44, který nabyl právní moci dne 6.8.2013, uznán vinným z přečinu zanedbání povinné výživy k nezletilým dětem dle § 196 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku, s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. řádu k trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíce. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební lhůtu v trvání 2 roky. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že dlužník současný stav, kdy se jeho věřitelé nemohou domoci svých pohledávek ani v exekučním řízení ani v insolvenčním řízení, vyvolává záměrně a výživné na navrhovatele nemá v úmyslu platit. Situace, vzhledem k tomu, že se jedná o pohledávky na výživném na nezletilé děti, již trvá neúměrně dlouho a dostává matku nezletilých dětí do neřešitelné finanční situace. K osvědčení svých tvrzení soudu navrhovatelé dále předložili trestní příkaz Okresního soudu v Klatovech ze dne 22.7.2013, č. j. 3 T 128/2013-44, jímž byl dlužník uznán vinným z přečinu zanedbání povinné výživy k nezletilým dětem dle § 196 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku, s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. řádu, k trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců.

Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že dlužník se na soud opakovaně obracel insolvenčními návrhy. Dne 25.2.2013 dlužník podal insolvenční návrh (věc vedena zdejším soudem pod sp. zn. KSPL 54 INS 4976 / 2013). Toto řízení však bylo zastaveno usnesením soudu ze dne 1.7.2013 pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Dne 25.7.2013 se dlužník na soud obrátil s dalším insolvenčním návrhem, který byl u zdejšího soudu veden pod sp. zn. KSPL 54 INS 20705/2013. Toto řízení však bylo zastaveno usnesením nadepsaného soudu ze dne 30.7.2013 pro překážku zahájeného řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 4.10.2013.

Dne 5.10.2013 se dlužník na soud obrátil s dalším insolvenčním návrhem, který je u zdejšího insolvenčního soudu veden pod sp. zn.. Z obsahu tohoto spisu vyplývá, že dlužník má více věřitelů s pohledávkami po splatnosti delší třech měsíců. Pohledávky věřitelů jsou řádně označeny; lze očekávat, že pokud dlužník splní další procesní povinnosti včetně úhrady zálohy na náklady insolvenčního řízení, soud jeho insolvenčnímu návrhu vyhoví.

Jak popsal Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 19. 8. 2013 č. j. KSCB 25 INS 12826/2013, 1 VSPH 1262/2013-A-14 , na jehož závěry soud v další odkazuje, účelem insolvenčního řízení je řešení úpadku dlužníka (§ 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění, insolvenční zákon; dále také jen IZ ), přičemž povinností soudu je postupovat podle zásad insolvenčního řízení (§ 5 IZ). Insolvenční řízení vzhledem k tomu, že jím jsou zpravidla dotčena nejen práva dlužníka a věřitelů, nýbrž též dalších osob, vyvolává zvláštní účinky popsané v ustanovení § 109 IZ. Mezi ně náleží též nemožnost provedení nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce na majetek dlužníka, neboť insolvenční zákon upravuje postup směřující k uspokojení všech přihlášených pohledávek dlužníkových věřitelů, přičemž zachování individuální možnosti vymáhání práv jednotlivých věřitelů by s účelem insolvenčního řízení kolidovalo.

Ze zjištění soudu vyplývá, že dlužník opakovaným zahajováním insolvenčních řízení a jejich opakovaným ukončováním v důsledku vlastního procesního zavinění zneužívá shora popsaného účinku zahájení insolvenčního řízení. Zároveň v insolvenčních řízeních doposud nebylo možné pro jeho obstrukční chování dále postupovat. Je proto na místě aplikovat ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, podle něhož předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedeným v § 109 odst. 1 písm. b) a c) IZ, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Důvody zvláštního zřetele hodné pro nařízení předběžného opatření předvídané citovaným ustanovením § 82 odst. 2 písm. b) IZ je třeba podle názoru insolvenčního soudu spatřovat v jednání dlužníka, který svým opakovaným podáváním insolvenčních návrhů, jejichž

řádnému projednání svým procesním jednáním brání, zneužívá účinek zahájení insolvenčního řízení znemožňující pokračování v zahájených exekučních řízeních.

Soud vzal též v úvahu společný zájem věřitelů v zahájeném insolvenčním řízení (§ 82 odst. 2 písm. b) IZ) a shledal opodstatněnost návrhu na nařízení předběžného opatření, jemuž tímto usnesením proto vyhověl.

Navrhovatelům byla současně uložena povinnost uhradit soudní poplatek ve výši Kč 1.000,-za podání návrhu na nařízení předběžného opatření dle Sazebníku poplatků, jenž je přílohou zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění (položka 5 Sazebníku). Podle § 4 odst. 1 písm.h) citovaného zákona uloží soud povinnost uhradit soudní poplatek navrhovateli v rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40; 306 17 Plzeň.

Krajský soud v Plzni dne 9. 10. 2013

JUDr. Miloš Benetka v.r. samosoudce

Za správnost: Martina Skalová