KSPL 51 INS 22673/2017-A-8
KSPL 51 INS 22673/2017-A-8

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Sofií Vodičkovou, v insolvenční věci dlužníka: Petr Hromádka, IČ: 67122574, rč. 560815/1956, Osek 18, 338 21 Osek, právně zastoupeného Mgr. Alicí Benešovou, advokátkou se sídlem Míru 17, 337 01 Rokycany, o návrhu JUDr. Jaromíra Peškeho, soudního exekutora, Exekutorský úřad Plzeň-sever, Pod Vrchem 51, 326 00 Plzeň, na vydání předběžného opatření (návrh veden pod č. j. KSPL 51 INS 22673/2017-A-7),

takto:

I. Insolvenční soud nařizuje předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, a to tak, že soudnímu exekutorovi JUDr. Jaromíru Peškemu, Exekutorský úřad Plzeň-sever, se umožňuje provést již nařízenou exekuci vedenou pod sp. zn. 064 EX-220/13, s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením, byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn.k dispozici v tomto řízení.

II. Navrhovatel JUDr. Jaromír Peške, soudní exekutor, Exekutorský úřad Plzeň-sever, Pod Vrchem 51, 326 00 Plzeň, je povinen uhradit soudní poplatek z návrhu na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Krajského soudu v Plzni: č. účtu 3703-4321311/0710, variabilní symbol 4902267317.

Odůvodnění:

Dlužník podal k insolvenčnímu soudu opakovaně několik insolvenčních návrhů spojených s návrhem na prohlášení konkursu, ve kterých se domáhal, aby soud vydal rozhodnutí o jeho úpadku. První insolvenční návrh byl podán dne 1. 4. 2015. Řízení bylo vedeno pod spisovou značkou KSPL 51 INS 8660/2015. Insolvenční návrh dlužníka byl pro nesplnění nezbytných zákonných náležitostí odmítnut, proti čemuž se dlužník odvolal, následně však vzal své odvolání zpět a usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu tak nabylo právní moci dne 18. 1. 2016. Ještě před nabytím právní moci uvedeného usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu podal dlužník další insolvenční návrh, který byl zapsán pod spisovou značku KSPL 51 INS 24138/2015. Návrh byl z důvodu stále probíhajícího insolvenčního řízení pro překážku litispendence zastaven dne 15. 10. 2015. Právní moci toto usnesení nabylo dne 4. 11. 2015. Pod spisovou značkou KSPL 51 INS 28231/2015 byl zapsán třetí insolvenční návrh dlužníka ze dne 11. 11. 2015. V rámci uvedeného řízení byl dlužník vyzván k doplnění svého insolvenčního návrhu. Dlužník na výzvu soudu reagoval, v doplnění však, ve výzvě vytýkané vady, neodstranil a jeho insolvenční návrh byl proto dne 19. 8. 2016 odmítnut. Právní moci usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu nabylo dne 1. 9. 2016. V průběhu popsaného insolvenčního řízení byl soudním exekutorem JUDr. Jaromírem Peške podán isir.justi ce.cz návrh na vydání předběžného opatření. Soud však za tehdejší situace s názorem JUDr. Jaromíra Peškeho nesouhlasil a návrh na vydání předběžného opatření dne 11. 1. 2016 zamítnul. Rozhodnutí insolvenčního soudu bylo následně, na základě odvolání soudního exekutora, potvrzeno Vrchním soudem v Praze. V pořadí již čtvrtý insolvenční návrh podal dlužník dne 2. 9. 2016. Řízení bylo vedeno pod spisovou značkou KSPL 51 INS 20440/2016. I v rámci tohoto řízení byl dlužník vyzván k doplnění svého insolvenčního návrhu, neboť k návrhu nepřipojil řádně všechny vyžadované přílohy. Dlužník na výzvu soudu reagoval, jeho podání však opět neobsahovalo řádné doplnění požadovaných příloh a návrh tak byl dne 24. 3. 2017 odmítnut. Právní moc usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu nastala dne 13.4.2017. Dne 10. 5. 2017 byl do insolvenčního rejstříku zapsán další insolvenční návrh dlužníka pod spisovou značkou KSPL 51 INS 9703/2014. U tohoto návrhu dlužník již na výzvu soudu k doplnění návrhu nijak nereagoval a usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu z důvodu nedoplnění zákonných příloh insolvenčního návrhu ze dne 24. 3. 2017 nabylo právní moci dne 13. 4. 2017. Prozatím poslední insolvenční návrh dlužníka podaný dne 13. 12. 2017 je zapsán pod spisovou značku.

Návrhem ze dne 21. 12. 2017, doručeným soudu dne 22. 12. 2017 (vedeným v insolvenčním rejstříku pod č. j.-A-7) se soudní exekutor JUDr. Jaromír Peške domáhal vydání předběžného opatření podle § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, kterým by insolvenční soud omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ve věci dlužníka a soudnímu exekutorovi umožnil provedení dražby. Proti dlužníkovi je vedeno exekuční řízení pod sp. zn. 064 EX-220/13, které bylo nařízeno na základě usnesení Okresního soudu v Rokycanech, č. j. 9 EXE 428/2013-10, ze dne 9. 7. 2013, vedením exekuce byl pověřen JUDr. Jaromír Peške, Exekutorský úřad Plzeň-sever.

Soudní exekutor v návrhu na vydání předběžného opatření uvedl, že na den 18. 12. 2017 byla opětovně nařízena dražba nemovitých věcí dlužníka. Dlužník si podal již šestý insolvenční návrh dne 14. 12. 2017 (dva pracovní dny před konáním dražby) a zmařil tím výkon dražby. Soudní exekutor se domnívá, že je zřejmé, že dlužník opakovaně řetězí své insolvenční návrhy tak, aby účelově bránil provedení exekuce zejména podáváním insolvenčních návrhů vždy v rozpětí jednoho až čtyř pracovních dnů před konáním dražby. Samotné návrhy navíc zadávají příčinu domnívat se, že se jedná pouze o účelová podání. První, druhý, čtvrtý i pátý insolvenční návrh byl insolvenčním soudem odmítnut, neboť návrhy neměly zákonem stanovené náležitosti. Řízení o třetím návrhu bylo insolvenčním soudem zastaveno pro nedostatek podmínek řízení. Předcházející výše uvedená řízení vedená u zdejšího soudu vždy skončila bez meritorního rozhodnutí o úpadku dlužníka. JUDr. Jaromír Peške dále uvedl, že je zřejmé, že dlužník o nařízených exekucích dlouhodobě ví, podal již šest insolvenčního návrhů, aniž by následně řádně pokračoval v dokončení insolvenčního řízení směrem k prohlášení úpadku a ochraně před věřiteli v zájmu spravedlivého uspořádání mezi věřiteli a dlužníkem. Zcela záměrně zneužívá ochrany insolvenčního zákona ke škodě věřitelů.

Dle sdělení soudního exekutora dlužník kromě opakovaného podávání insolvenčních návrhů zmařil první pokus o dražbu nemovitostí dlužníka tím, že nemovité věc, které jsou předmětem dražby, byly při dražebním jednání konaném dne 21. 5. 2014 vydraženy za částku 3.114.999,-Kč přítelkyní dlužníka, která užívá nemovité věci, jež byly předmětem dražby. Nemovitosti vydražila, aniž měla k dispozici finanční prostředky k doplacení nejvyššího podání. S odstupem je zřejmé, že nejvyšší podání, kterým přeplatila ostatní dražitele, bylo učiněno již tehdy proto, aby bylo prodeji domu v dražbě zabráněno. Nejvyšší podání vydražitelka nedoplatila ani v dodatečné lhůtě. Dlužník navíc podal proti usnesení o příklepu formální odvolání. Rozhodnutí exekutora o udělení příklepu bylo Krajským soudem v Plzni potvrzeno.

Soudní exekutor z výše uvedených důvodů navrhl, aby soud nařídil předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, a to tak, soudnímu exekutorovi JUDr. Jaromíru Peškemu, Exekutorský úřad Plzeň-sever, se dovoluje provést exekuci vedenou pod sp. zn. 064 EX-220/13 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením v dražbě nemovitých věcí povinného Petra Hromádky zapsaných na LV: 372 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany, pro obec 553611 Litohlavy a katastrální území 685364 Litohlavy, okres CZ0326 Rokycany, byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. k dispozici v tomto řízení.

Skutečnosti tvrzené v návrhu na vydání předběžného opatření soudní exekutor doložil jednak usnesením soudního exekutora č. j. 064 EX-220/13-41 ze dne 4. 4. 2014 o nařízení v pořadí první elektronické dražby shora uvedeného nemovitého majetku dlužníka, dále usnesením soudního exekutora o příklepu č. j. 064 EX-220/13-55 ze dne 21. 5. 2014, a to o udělení příklepu na vydražené nemovitosti dlužníka vydražiteli Alici Chlubnové, usnesením soudního exekutora č. j. 064 EX-220/13-86 ze dne 23. 2. 2015 o nařízení v pořadí druhé elektronické dražby, jež měla být zahájena dne 7. 4. 2015 v 8:00 hod., a to včetně usnesení soudního exekutora č. j. 064 EX-220/13-97 ze dne 31. 8. 2015, kterým se dražební jednání překládá na 29. 9. 2015 v 9:00 hod. s odůvodněním, že ke zrušení dražebního jednání došlo z důvodu zahájení insolvenčního řízení proti dlužníkovi, insolvenční návrh dlužníka byl však usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 6. 2015 odmítnut. Dále usnesením soudního exekutora č. j. 064 EX-220/13-106 ze dne 20. 10. 2015, kterým bylo exekutorem rozhodnuto tak, že dražební jednání se překládá na 16. 11. 2015, usnesením soudního exekutora č. j. 064 EX-220/13-117 ze dne 23. 8. 2016, kterým bylo exekutorem rozhodnuto tak, že dražební jednání nařízené shora uvedeným usnesením se překládá na 7. 9. 2016, usnesením soudního exekutora č. j. 064 EX-220/13-124 ze dne 18. 11. 2017, kterým bylo exekutorem rozhodnuto tak, že dražební jednání se překládá na 18. 12. 2017 a výpisem insolvenčních řízení dlužníka.

Podle § 82 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen IZ ) může insolvenční soud předběžným opatřením omezit z důvodu hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Podle § 109 odst. 1 písm. c) IZ jsou se zahájením insolvenčního řízení spojeny tyto účinky: výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Podle § 109 odst. 6 IZ se k rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle § 109 odst. 1 písm. c) v insolvenčním řízení nepřihlíží.

Soud shledal soudním exekutorem popsaný stav jako správný a zcela se ztotožňuje s jeho právním názorem. Soud má za to, že dlužník podává insolvenční návrhy účelově, aby oddálil nařízení dražby a zpeněžení majetku. K tomuto názoru soud vede skutečnost, že dlužník podal již šestý insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu, z něhož ani jediný nesplňoval zákonné náležitosti tak, aby bylo možné prohlásit úpadek dlužníka. V některých případech dlužník na výzvu soudu nijak nereagoval a neprojevil žádnou iniciativu k tomu, aby doplnil svůj insolvenční návrh na výzvu soudu o zákonem požadované přílohy v řádné podobě tak, aby mohlo být pokračováno v insolvenčním řízení. V dalších řízeních, ve kterých dlužník na výzvu soudu k doplnění insolvenčního návrhu reagoval, doplnění neodstraňovala ve výzvě vytýkané vady. V úvahu nelze vzít ani případný argument, že se u dlužníka jedná o osobu bez právního vzdělání, která by nebyla z tohoto důvodu schopna řádně doplnit svůj insolvenční návrh, neboť v řízení sp. zn. KSPL 51 INS 28231/2015 byl dlužník zastoupen advokátem. V tomto řízení dlužník na výzvu soudu k doplnění zákonem vyžadovaných příloh reagoval opožděně a ani v tomto případě doplnění nesplňovalo zákonné náležitosti a nebylo možné v řízení pokračovat. Z počínání dlužníka tak není možné dovodit, že podáváním svých insolvenčních návrhů usiluje o řešení své nepříznivé finanční situace v rámci insolvenčního řízení. Za důkaz účelového podávání insolvenčních návrhů dále soud považuje skutečnost, že dlužník své insolvenční návrhy podává vždy bezprostředně před nařízeným konáním dražby.

Soud konstatuje, že v případě způsobu řešení jeho úpadku konkursem dojde ke zpeněžení nemovitého majetku a postupnému uspokojení věřitelů podle pořadí vzniku zajištění na těchto nemovitostech, čehož si dlužník musí být vědom. V případě, že dojde ke zpeněžení majetku dlužníka v exekučním řízení před rozhodnutím o úpadku v řízení insolvenčním, nedojde ke zhoršení postavení věřitelů, neboť věřitelé v exekučním řízení mají možnost v souladu s ustanovením § 336f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platné znění (dále je o.s.ř.), přihlásit své pohledávky do exekučního řízení, což dle soudního exekutora již řada z nich učinila. Zároveň budou věřitelé v rámci rozvrhu v exekučním řízení uspokojováni ve stejném pořadí, jako by byli uspokojováni v insolvenčním řízení, a to s pořadím ke dni vzniku zástavního práva (dle ustanovení § 337c odst. 5 písm. d) o.s.ř. v souladu s ustanovením § 167 odst. 1 IZ). Provedení exekuce tak bude mít do majetkové sféry dlužníka stejný dopad, jako prohlášení konkursu a zpeněžení majetku v konkursu, s tím rozdílem, že dojde k uspokojení věřitelů dlužníka výrazně dříve, než v případě zpeněžení majetku dlužníka v insolvenčním řízení. V případě, že bude po zpeněžení majetku dlužníka a před rozvrhem rozdělované podstaty zjištěn úpadek dlužníka, je soudní exekutor povinen ve smyslu ustanovení § 46 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů, vydat výtěžek exekuce insolvenčnímu správci a věřitelé tak budou uspokojeni stejně, jako v případě zpeněžení v rámci insolvenčního řízení.

Soud odkazuje též na vyjádření Vrchního soudu v Praze v rámci insolvenčního řízení dlužníka, a to (4 VSPH 306/2016, KSPL 51 INS 28231/2015), že smysl § 82 odst. 2 písm. b) IZ spočívá v eliminaci účinků vyvolaných nepoctivými insolvenčními návrhy, tedy v omezení účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení dle § 109 odst. 1 písm. b) a písm. c) IZ. Účelem tohoto zákonného ustanovení je zabránit pokusům o zneužití insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškozování zájmu třetích osob nebo dlužníka. V případě insolvenčních návrhů dlužníků může jít zejména o záměr blokovat exekuční řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně a jejichž jediným účelem je dosáhnout účinků zahájení insolvenčního řízení dle § 109 odst. 1 písm. c) IZ. Proto insolvenční zákon upravuje v § 82 odst. 2 písm. b) možnost omezit předběžným opatřením některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedený mimo jiné v § 109 odst. 1 písm. c) IZ z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že dlužník opakovaným zahajováním insolvenčního řízení, za situace, když již probíhá exekuční řízení na jeho majetek a za nedostatečné aktivity k udržení probíhajících insolvenčních řízení, zneužívá v uvedených ustanoveních zmíněného účinku zahájení insolvenčního řízení. Svým jednáním tak znemožňuje jakékoli uspokojení svých věřitelů. Soud se na základě dosavadního jednání dlužníka v rámci insolvenčních řízení nedomnívá, že by aktuální insolvenční řízení, bez vyhovění navrhovanému předběžnému opatření, probíhalo řádně a opětovně by nebyl mařen účel insolvenčního řízení. Soud má za to, že jsou dány podmínky uvedené v § 82 odst. 2 písm. b) IZ, a proto vydává toto předběžné opatření.

Ohledně rozhodnutí soudu, aby výtěžek dosažený zpeněžením byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn.k dispozici v tomto řízení, soud dodává, že soudní exekutor je povinen výtěžek dosažený zpeněžením majetku ve veřejné dražbě deponovat na svém účtu po celou dobu insolvenčního řízení, a to až do rozhodnutí o úpadku dlužníka. Poté je soudní exekutor povinen vydat výtěžek exekuce insolvenčnímu správci.

Výrokem II. byla současně navrhovateli uložena povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč za podání návrhu na nařízení předběžného opatření dle Sazebníku poplatků, jenž je přílohou zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění (položka 5 Sazebníku). Podle § 4 odst. 1 písm. h) citovaného zákona uloží soud povinnost uhradit soudní poplatek navrhovateli v rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15-ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, k Vrchnímu soudu v Praze podáním učiněným u Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40, 306 17 Plzeň.

Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je vykonatelné vyhlášením. Nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné doručením (ustanovení § 76d o.s.ř).

Odvolání proti usnesení o předběžném opatření nemá odkladný účinek, neboť vykonatelnost usnesení není vázána na právní moc (ustanovení § 171 odst. 2 o.s.ř.).

Toto usnesení se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, osobě, která podala návrh na vydání předběžného opatření a insolvenčnímu navrhovateli (ustanovení § 82 odst. 5 IZ).

Krajský soud v Plzni dne 29. 12. 2017

JUDr. Eva Sofia Vodičková, v.r samosoudkyně Za správnost: Markéta Šeflová, DiS.