KSPL 27 INS 29067/2014-B-30
KSPL 27 INS 29067/2014-B-30

USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Soňou Kacovskou v insolvenční věci dlužníka: Tomáš Vítovec, rč. 800211/2063, bytem Klatovská třída 1560/81, 301 00 Plzeň, o návrhu insolvenčního správce Mgr. Jana Housera, IČO 1337696, se sídlem Na Baště sv. Jiří 258/7, 160 00 Praha 6, o návrhu insolvenčního správce na vydání předběžného opatření,

takto:

Návrh insolvenčního správce Mgr. Jana Housera, IČO 1337696, se sídlem Na Baště sv. Jiří 258/7, 160 00 Praha 6, který došel k insolvenčnímu soudu dne 26.10.2016, jímž se navrhovatel domáhal vydání rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, kterým se insolvenčnímu správci přikáže nevyplatit částku ve výši 216.826,65 Kč vzniklou zpeněžením nemovitého majetku dlužníka zapsaného v soupisu majetkové podstaty pod položkou n1 dlužníkovi a tuto deponovat na zvláštním účtu majetkové podstaty do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o návrhu insolvenčního správce na zrušení schváleného oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře ze dne 29.08.2016, s e z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í: V insolvenčním řízení shora nadepsaného dlužníka (oddlužení plněním splátkového kalendáře) bylo dne 12.10.2016 (B-26) rozhodnuto o vyslovení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení předmětu zajištění třem zajištěným věřitelům, byla také schválena záloha na odměnu insolvenčního správce. Z obsahu tohoto usnesení je pak patrné, že pohledávky zajištěných věřitelů jsou uspokojeny zcela, navíc v majetkové podstatě ještě zbývá částka 216.823,65 Kč. O této zbývající částce soud v rozhodnutí ze dne 12.10.2016 nijak nerozhodoval, když o to insolvenční správce nežádal.

Dne 26.10.2016 došel insolvenčnímu soudu návrh insolvenčního správce, kterým se domáhal vydání rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, kterým se insolvenčnímu správci přikáže nevyplatit částku ve výši 216.826,65 Kč vzniklou zpeněžením nemovitého majetku dlužníka zapsaného v soupisu majetkové podstaty pod položkou n1 dlužníkovi a tuto deponovat na zvláštním účtu majetkové podstaty do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o návrhu insolvenčního správce na zrušení schváleného oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře ze dne 29.08.2016.

Podle ustanovení § 82 odst. 1 insolvenčního zákona (IZ) předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by isir.justi ce.cz insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle § 298 IZ mají zajištění věřitelé právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 3). V následujících odstavcích řeší toto ustanovení nesplnění povinnosti zajištěného věřitele dle § 157 odst. 1 téhož zákona uhradit polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci odpočtem této částky od výtěžku zpeněžení (odst. 4) a vylučuje aplikaci odstavce 2 v případě, že zajištěný věřitel splnil povinnost dle § 230 odst. 3 téhož zákona, nést ze svého náklady spojené s provedením pokynů směřujících k řádné správě věci, práva, pohledávky nebo majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky (odst. 5).

Podle § 409 odst. 1 IZ od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Podle § 409 odst. 2 IZ dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění.

Jak uzavřel i Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 28.02.2012 č.j. 1 VSPH 175/2012-B-30, KSPL 20 INS 3876/2010, z citovaných ustanovení vyplývá, že pokud jde o tzv. hyperochu (tj. sumu vrácenou dlužníkovi z výtěžku soudní dražby po úhradě dluhu a ostatních nákladů), nejde svojí povahou o nic jiného, než o přebytek výtěžku zpeněžení, na nějž zajištěný věřitel nárok nemá, stejně jako na něj nemají nárok ani ostatní nezajištění věřitelé, jejichž pohledávky se uspokojují v oddlužení plněním splátkového kalendáře jen z dlužníkových budoucích příjmů. Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník sice má dispoziční oprávnění ke svým příjmům, které v budoucnu získá po schválení oddlužení, musí však s nimi naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. vydat je insolvenčnímu správci.

Vzhledem k tomu, že dispoziční oprávnění k majetku náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník (§ 409 odst. 2 IZ), nelze ani hyperochu, jež svojí podstatou není ničím jiným, než transformací takového majetku, považovat za mimořádný příjem, ohledně něhož by měl dlužník povinnost naložit s ním způsobem uvedeným v § 412 odst. 1 písm. b) IZ, tedy použít ho prostřednictvím insolvenčního správce k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Je proto zcela na dlužníkovi, jak s hyperochou naloží, tedy zda si ji ponechá (a přilepší si tím na svých poměrech po dobu plnění splátkového kalendáře) nebo zda ji dobrovolně poskytne (prostřednictvím správce) nezajištěným věřitelům nejde o dlužníkovu povinnost podle § 412 odst. 1 písm. b) IZ k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Použití hyperochy k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře může být pro dlužníka výhodné především tam, kde by dosavadní výsledky plnění splátkového kalendáře nasvědčovaly tomu, že se nezajištěným věřitelům dostane nižšího plnění než 30 % jejich pohledávek (§ 395 odst. 1 písm. b) IZ), v důsledku čehož by dlužník nemusel dosáhnout osvobození od placení pohledávek (§ 414 IZ). Jinými slovy řečeno, vznikne-li po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře po úplném uspokojení pohledávky zajištěného věřitele přebytek výtěžku ze zpeněžení zajištění (hyperocha), vydá se dlužníkovi do jeho volné dispozice.

S ohledem na argumentaci shora, kdy vydání hyperochy dlužníkovi v rámci insolvenčního řízení je upraveno insolvenčním zákonem (a ustálenou judikaturou) tak, že hyperocha má být dlužníkovi vydána do jeho dispozice, nezbylo soudu než rozhodnout o zamítnutí návrhu insolvenčního správce na nařízení předběžného opatření o nevyplacení hyperochy dlužníkovi.

Soud dále uvádí, že vzal na vědomí všechna další tvrzení insolvenčního správce, tedy zejména skutečnost, že správce eviduje pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou ve smyslu ust. § 169 odst. 1 písm. e) IZ, a to z titulu dlužného výživného na nezletilou dceru dlužníka; když dlužná částka je od okamžiku schválení oddlužení stále navyšována. Dlužník tedy není schopen uspokojit ani pohledávky za majetkovou podstatou-soud se ztotožňuje s tvrzením insolvenčního správce, že vzniklá situace popírá smysl schváleného oddlužení.

Na základě zpráv správce o (ne)plnění oddlužení a také dle návrhu insolvenčního správce (B-22) již soud nařídil jednání ve smyslu § 418 IZ-k projednání zrušení schváleného oddlužení na den 25.10.2016, když toto jednání bylo na žádost dlužníka (omluva na B-27) odročeno na den 06.12.2016 (B-28).

Soud závěrem uvádí, že mu není známo, že by k vyplacení hyperochy dlužníku byla zákonem stanovena závazná lhůta; jeví se mu v nastalé situaci jako vhodné, aby správce ponechal částku odpovídající hyperoše na účtu majetkové podstaty až do doby, než bude rozhodnuto o návrhu insolvenčního správce na zrušení schváleného oddlužení dle § 418 IZ.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchním u soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí.

Krajský soud v Plzni dne 01.11.2016 Mgr. Soňa Kacovská v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Markéta Lamková