KSPL 27 INS 19963/2012-B-29
KSPL 27 INS 19963/2012-B-29 KSPL 27 INS 19966/2012

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Soňou Kacovskou, v insolvenční věci dlužníka: Pavel Kopera, rč. 690218/2034, bytem Sedlákova 49/2, 301 00 Plzeň, a dlužnice Jana Koperová, rč. 685718/1661, bytem Sedlákova 49/2, 301 00 Plzeň, o návrhu věřitele: Ing. Marek Slavíček, rč. 741006/2572, bytem Potoční 292, 257 21 Poříčí nad Sázavou, práv. zast. JUDr. Karlem Rohrem, IČ: 7147226, advokátem se sídlem Smilova 386, 530 02 Pardubice, o návrhu na vydání předběžného opatření,

takto:

N á v r h věřitele Ing. Marka Slavíčka, rč. 741006/2572, bytem Potoční 292, 257 21 Poříčí nad Sázavou, na vydání předběžného opatření, kterým by bylo uloženo insolvenčnímu správci dlužníků Ing. Pavlu Tatíčkovi, IČ: 72536403, se sídlem Pražská 45, 301 00 Plzeň, aby se zdržel nakládání, zejména zcizování a uskutečnění prodeje nemovitostí zapsaných v majetkové podstatě dlužníků manželů Pavla Kopery r. č. 690218/2034 a Jany Koperové, r. č. 685718/1661, oba bytem Plzeň, Sedlákova 49/2, a to nemovitostí zapsaných na LV č. 880 vedeném u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město, katastrální území Valcha, a to budovy čp. 49, způsob využití rod. dům postavený na parcele č. 423, stavby čp/če, způsob využití jiná st. postavené na st.parcele 2609, pozemku st. č. 423 o výměře 495 m2, zastavěná plocha a nádvoří, parcelou st.č. 2609 o výměře 264 m2, zastavěná plocha a nádvoří a parcelou 2331/16 o výměře 311 m2, zahrada, se zamítá.

Odůvodnění:

Dne 16.08.2012 v 11:50 hodin byl Krajskému soudu v Praze doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení. Téhož dne byla vydána vyhláška o zahájení insolvenčního řízení dlužníka. Usnesením ze dne 23.08.2012 vyslovil daný soud svoji místní nepříslušnost a postoupil věc nadepsanému soudu. Dne 16.08.2012 v 11:52 hodin došel Krajskému soudu v Praze insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení. Téhož dne byla vydána vyhláška o zahájení insolvenčního řízení dlužnice. Usnesením ze dne 23.08.2012 vyslovil daný soud svoji místní nepříslušnost a postoupil věc nadepsanému soudu. Usnesením ze dne 17.10.2012, č.j. KSPL 19963/2012-A-11 (KSPL 27 INS 19966/2012-A-11) rozhodl nadepsaný soud o spojení insolvenčních řízení dlužníků ke společnému řízení (výrok I.) a rozhodl, že řízení obou dlužníků budou nadále pokračovat pod sp. zn.(výrok II.). KSPL 27 INS 19966/2012

Usnesením ze dne 27.11.2012, č.j.-A-13, zjistil insolvenční soud úpadek dlužníků (výrok I.) a ustanovil insolvenčního správce (výrok II.). Usnesením ze den 14.08.2013,-B-9, insolvenční soudu povolil řešení úpadku dlužníků oddlužením (výrok I.) a schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře (výrok II.).

V záhlaví označený insolvenční věřitel Ing. Marek Slavíček, Ph.D. (dále pouze věřitel či navrhovatel ) se svým návrhem ze dne 12.02.2014, vedeným pod č.j. -B-26, který byl nadepsanému soudu doručen dne 13.02.2014, domáhal vydání rozhodnutí o nařízení předběžného opatření dle § 74 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále pouze o.s.ř. ), kterým by bylo insolvenčnímu správci zakázáno nakládat, zejména zcizit a uskutečnit prodej nemovitostí zapsaných v majetkové podstatě dlužníků, vedené v insolvenčním řízení pod sp. zn.u nadepsaného soudu, a to konkrétně budova čp. 49, způsob využití rod. dům postavený na parcele č. 423, stavbou čp/če., zp. využití jiná staven postavené na st. parcele 2609, pozemek st. č. 423 o výměře 495 m2, zastavěná plocha a nádvoří, parcelou st. č. 2609 o výměře 264 m2, zastavěná plocha a nádvoří, parcelou 2331/16 o výměře 311 m2, zahrada, to vše zapsané na LV č. 880 vedeném u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň-město, katastrální území Valcha.

Svůj návrh odůvodnil popisem průběhu insolvenčního řízení dlužníků a popisem svého přihlášení do daného insolvenčního řízení, kdy uvedl, že insolvenční správce i insolvenční soud uznali jeho přihlášky jako řádně přihlášené. Věřitel uvedl, že jedna z jeho přihlášek byla přihlášená jako zajištěná majetkem dlužníků. Věřitel dále uvedl, že je zástupcem věřitelů. Věřitel spatřuje porušení povinnosti správce v tom, že nebyl vyzván jako druhý zástavní věřitel k udělení pokynu, tedy jakým způsobem má být předmětná nemovitost, sloužící k zajištění, zpeněžena. Věřitel uvedl, že další zajištěný věřitel Česká spořitelna, a.s., IČ: 45244782, se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha, dle jeho informací pokyn ke zpeněžení mimo dražbu dala, avšak insolvenční správce tento pokyn nezveřejnil v rejstříku, ani ho neposkytl navrhovateli k vyjádření, zda s ním souhlasí. Věřitel se ve svém návrhu dovolával znění § 293 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) (dále jen IZ ) účinného do 31.12.2013 s odůvodněním, že si je vědom, že novela insolvenčního zákona účinná od 01.01.2014 mění znění ustanovení § 293 IZ, kdy by tato novela umožňovala postup insolvenčního správce, který uplatnil, ale navrhovatel upozornil na to, že jednání správce, které vedlo věřitele k sepsání daného návrhu, se uskutečnilo před účinností novely, což vedlo k porušení povinností, které mu zákon ukládal. Navrhovatel dále upozorňuje na to, že byly již učiněny kroky ke zpeněžení předmětu zajištění. Odkazuje na internetové stránky realitní kanceláře REALITNÍ KANCELÁŘ PUBEC s.r.o., IČ: 26331004, se sídlem Plzeň, Americká 2487/60, PSČ 301 50, kde byla zveřejněna nabídka na prodej dané nemovitosti sloužící k zajištění závazku. Navrhovatel na základě daného uvedl, že insolvenční správce tak porušil své povinnosti, když učinil kroky ke zpeněžení předmětu zajištění, aniž by o tom informoval navrhovatel jako zástupce věřitelů, nebo ho požádal o souhlas k takovému postupu v pozici zajištěného věřitele. Věřitel ve svém návrhu též nesouhlasí s výší ceny, která byla stanovena vypracovaným odhadem. Uvádí, že by nabídková cena měla být vyšší vzhledem k lokalitě. Závěrem navrhovatel uvedl, že insolvenční správce by měl postupovat s péčí řádného KSPL 27 INS 19966/2012 hospodáře, kdy by jeho cílem při zpeněžování majetkové podstaty, mělo být zpeněžení, za co nejvyšší cenu.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu4) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle ustanovení § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

Podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. d) a e) o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy, něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

Podle ustanovení § 409 odst. 2 věta prvá IZ dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění.

Podle ustanovení § 409 odst. 3 IZ majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Podle ustanovení § 293 odst. 1 IZ jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti.

Podle ustanovení § 293 odst. 2 IZ ustanovení § 230 odst. 3 až 5 platí obdobně. Ustanovení § 286 odst. 2, § 287 odst. 2 a § 289 odst. 1 se použije jen tehdy, není-li zde pokynu zajištěného věřitele. KSPL 27 INS 19966/2012 Podle ustanovení § 289 odst. 1 IZ prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku.

Podle ustanovení § 289 odst. 2 IZ při prodeji mimo dražbu lze kupní cenu stanovit pod cenu odhadní. Insolvenční správce přitom přihlédne i k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku.

Podle ustanovení § 289 odst. 3 IZ platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku.

Znění ustanovení § 293 IZ před nabytím účinnosti zákona č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů stanovovalo, že jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, mohou tyto pokyny udělit insolvenčnímu správci pouze společně. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti.

Soud přitakává názoru výše uvedeného navrhovatele, že právní úprava před 01.01.2014 určovala, že při zpeněžení předmětu zajištění, byl insolvenční správce vázán pokynem zajištěného věřitele, a bylo-li zajištěných věřitelů více, tak tyto pokyny mohli udělit insolvenčnímu správci pouze společně. Zároveň nadepsaný soud souhlasí i s tím, že insolvenční správce se svými úkony započal před 01.01.2014, tedy nabytím účinnosti zákona č. 294/2013 Sb. Soud však již nesouhlasí s názorem daného navrhovatele, že by se insolvenční správce na základě výše uvedeného dopustil porušení povinnosti, která by spočívala v tom, že nevyzval k udělení pokynu druhého zajištěného věřitele, zde uvedeného navrhovatele. Jak již soud konstatoval, tak před 01.01.2014 bylo zapotřebí společného pokynu zajištěných věřitelů insolvenčnímu správci ke zpeněžení předmětu zajištění. Pokud zněl pokyn na prodej předmětu zajištění mimo dražbu, tak tento postup mohl správce realizovat pouze se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru (zástupce věřitelů), byl-li takový orgán jmenován. Dokud nebyl dán souhlas insolvenčního soudu a věřitelského orgánu, tak jakákoliv smlouva o prodeji mimo dražbu by nenabyla účinnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že insolvenční soud do dne doručení návrhu věřitele na vydání předběžného opatření neobdržel žádný návrh insolvenčního správce na zpeněžení předmětu zajištění prodejem mimo dražbu a ani neobdržel žádný pokyn zajištěného věřitele ke zpeněžení, tak konstatuje, že i kdyby byla uzavřena smlouva o prodeji mimo dražbu, tak by se nestala účinnou, dokud by KSPL 27 INS 19966/2012 insolvenční soud nevydal svůj souhlas společně s věřitelským orgánem a příslušnými pokyny zajištěných věřitelů.

Na základě daných skutečností soud hodnotí informaci navrhovatele, že předmět zajištění je nabízen výše uvedenou realitní kanceláří na pokyn insolvenčního správce, tak že správce tímto způsobem toliko provádí pouhý průzkum trhu, kdy tímto způsobem předběžně zjišťuje, zda o daný předmět zajištění bude na současném realitním trhu zájem a hledá nejvhodnější způsob zpeněžení předmětu zajištění, který by poté mohl nabídnout zajištěným věřitelům a věřitelskému orgánu, kteří by s daným postupem vyslovili svůj případný souhlas. V tomto postupu insolvenčního správce neshledává soud žádné pochybení. Jak ostatně zmiňuje navrhovatel ve svém návrhu na vydání předběžného opatření, přetrvává krize na trhu s nemovitostmi a v daném případě iniciativa insolvenčního správce spočívající ve zjišťování zájmu o koupi nemovitosti v dané lokalitě se nepříčí žádnému ustanovení insolvenčního zákona.

Soud dále uvádí, že navrhovatel neosvědčil tvrzení o tom, že insolvenční správce nepostupuje při ocenění zajištěného majetku s péčí řádného hospodáře. Zde soud poznamenává, že veškerá tvrzení věřitele popsaná v návrhu na vydání předběžného opatření, jsou ve vztahu k porušování povinnosti ze strany insolvenčního správce nekonkrétní, kdy chybí uvedení relevantních skutečností, které by osvědčovaly okolnosti, vedoucí k závěru, že postup insolvenčního správce vede k poškození zajištěných věřitelů tím, že je stanovena hodnota zajištěného majetku příliš nízkou, a že je zde potřeba zásahu ze strany insolvenčního soudu. Insolvenční správce dal vyhotovit ke zjištění ceny zajištěné nemovitosti znalecký posudek o obvyklé ceně nemovitosti č. 1106/2013, ze dne 23.05.2013, který vypracovala Renata Havířová, znalkyně v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Znalecký posudek stanovil cenu obvyklou na částku 2.980.000,--Kč. Insolvenční soud neshledal na postupu správce, který dal zhotovit znalecký posudek ke zjištění obvyklé ceny nemovitosti soudním znalcem, žádné vady. Nesouhlasí-li navrhovatel s tím, že obvyklá cena odhadní byla užita jako cena pro jednání (nabídková cena) realitní kanceláří, tak soud pouze odkáže na výše uvedený závěr o tom, že insolvenční správce pouze provádí průzkum trhu a zjišťuje možný zájem o danou nemovitost. Soud zde vyslovuje názor, že pokud by nevznikla nabídka u této ceny, kterou navrhovatel považuje za nízkou, tak je nepravděpodobné, že by se podařilo zpeněžit předmět zajištění za vyšší cenu. Pokud navrhovatel namítá, že daná nemovitost se nabízela k prodeji za cenu ve výši Kč 4.090.000,-, pak soud uvádí, že tato cena byla stanovena na základě znaleckého posudku vypracovaného před téměř třemi lety. Navrhovatel však již neuvedl, že v tomto znaleckém posudku znalec v bodě 8 str. 3 uvádí, že mu nebylo umožněno provést řádné místní šetření, nebylo mu umožněno ohledání nemovitosti a ani mu nebyl umožněn vstup. Je tedy otázka, zda-li odhadní cenu bez znalosti dispozice domu a bez znalosti stavu vnitřní části stavby lze považovat za cenu odpovídající.

Dne 14.02.2014 došlo soudu vyjádření insolvenčního správce ze dne 14.02.2014, vedeno pod č.j.-B-28, kterým správce informoval soud o tom, že ve vztahu ke zpeněžování vycházel z písemného pokynu prvního zajištěného věřitele, který mu udělil pokyn k provedení zpeněžení formou dobrovolné dražby, a zároveň umožnil jednání o přímém prodeji. Ve vztahu k navrhovateli správce uvedl, že vycházel z ústního vyjádření tohoto druhého KSPL 27 INS 19966/2012 zajištěného věřitele, které obdržel dne 10.01.2013 po skončení přezkumného jednání, kdy měl správci sdělit, že nebude mít námitek, aby nemovitost byla zpeněžena prodejem mimo dražbu za cenu stanovenou znalce. Správce dále uvedl, že dle vyjádření realitní kanceláře, není o zajištěnou nemovitost zájem za nabídkovou cenu, a to po více jak 3 měsících provádění inzerce na 7 realitních serverech, v realitních časopisech a bulletinech RK PUBEC s.r.o. Správce závěrem dodal, že pokud by byla učiněna jakákoliv nabídka, tak by se obrátil na oba zajištěné věřitele se žádostí o souhlas s výší nabídnuté kupní ceny, informoval by zástupce věřitelů a požádal insolvenční soud o udělení souhlasu se zpeněžením předmětu zajištění, když úkony spojené se zpeněžením započal správce před nabytím účinnosti zákona č. 182/2006 Sb.

Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k názoru, že návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření je nedůvodný, a proto jej v plném rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchním u soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí.

Krajský soud v Plzni dne 17.02.2014

Mgr. Soňa Kacovská, v.r. samosoudkyně

Za správnost: Lucie Častoralová