KSPL 20 INS 1818/2011-8-48in.-I " LIL 1.1. TULI; HULU_.IJ_-J_l'

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy ]UDr. Michala Kubína a soudců jUDr. jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužnice: Eva anonymizovano , anonymizovano Nejedlého 539, 363 01 Ostrov o odvoláni dlužnice proti usnesení Krajského soudu vPlzni ze dne 7. února 2018, a j. KSPL 20 INS 1818/2011-8-48, takto: Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. února 2018, č. j. KSPL 20 INS 1818 / 2011-B-48 se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízeni.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud vPlzní (insolvenční soud) zamítl návrh dlužnice na osvobození od placení pohledávek.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že usnesením ze 13. 1. 2012 č. j([anesemj-B-T bylo schváleno dlužničíno oddlužení plněním splátkového kalendáře (počínaje únorem 2012) a že usnesením z 5. 2. 2018 Usnesení- 1347 vzal na vědomí splnění oddlužení.

Dlužnice navrhla soudu, aby ji soud osvobodil od placení nesplacených pohledávek (dok. 13443) s ohledem na tom, že oddlužení splnila částečně (míra uspokojení nezajištěných věřitelů činí 23 %), avšak je připravena dodatečně uspokojit jejich pohledávek alespoň v zákonném limitu.

Insolvenční soud vyšel z toho, že:

+9. 4. 2015 proběhlo jednání s dlužníci za účelem projednání příčin neplnění schváleného oddlužení, při němž bylo konstatováno, že nesplácí pravidelně pohledávky nezajištěných věřitelů a od prosince 2014 nezaplatjla, v březnu 2015 klesla míra očekávaného uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů na méně než 24 %, dlužnice uvedla, že přišla o zaměstnání, opustil jí druh a musí veškeré své výdaje hradit sama. Získala možnost dalších výdělků ve formě brigády v Ostrově a prohlásila, že učiní vše pro to, aby od dubna 2015 pravidelně splácela pohledávky nezajištěných věřitelů nejméně 8 200 Kč měsíčně. Insolvenční soud poskytl lhůtu dlužníci do konce června 2015, aby zkonsolidovala plnění splátkového kalendáře s tím, že ukázalo li by se, že nebude schopna splnit podstatnou část splátkového kalendáře, bude zvažováno zrušení schváleného oddlužení,

při jednání 1. 10. 2015 bylo konstatováno, že dlužnice nadále neplní řádně podle splátkového kalendáře a jediná splátka 20 000 Kč byla insolvenčnímu správci poukázána vsrpnu 2015. Pro dosažení uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v míře 30 % je třeba uhradit za 5 let trvání splátkového kalendáře alespoň 369 720 Kč, zbývá uspokojit po odečtení dosavadního plnění ve výši 163 1?2 Kč za zbývajících 16 měsíců trvání splátkového kalendáře 207 000 Kč, tj. 12 977 Kč měsíčně. Dlužnice k tomu uvedla, že s novým přítelem učiní vše, aby podmínky oddlužení naplnila, a proto jí byla poskytnuta další lhůta pro konsolidaci plnění splátkového kalendáře do 28. 2. 2016,

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

__ s_vSPH 403/2013 ze zprávy insolvenčního správce ze 7. 1. 2016 (dok. 13-33) vyplynulo, že k prosinci 2015 dlužnice uspokojila pohledávky nezajištěných věřitelů v nnĚe 18,33 %, zatímco bylo namístě očekávat míru

23,40 %,

1. 2. 2017 předložil insolvenční správce správu, podle níž za 60 měsíců trvání splátkového kalendáře byly uspokojeny pohledávky nezajištěných věřitelů zahrnutých do splátkového kalendáře v míře 23 % a insolvenční správce navrhl, aby insolvenční soud vzal částečné splnění oddlužení na vědomí,

ze zprávy insolvenčního správce ze 4. 5. 2017, že dlužníce vyrovnala vůči němu své závazky z titulu odměny a úhrad hotových výdajů částkou 134 Kč.

Insolvenční soud cituje ustanovení Š 414 a S 415 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (lnsZ) dospěl k závěru, že tu nejsou podmínky pro vyhovění návrhu na přiznání osvobození od placení pohledávek. Uvedl, že pohledávky nezajištěných věřitelů byly uspokojeny jen v míře 23 % zjištěných pohledávek a že dlužnice neprokázala, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinila, jak plyne z výše uvedených skutečností, a zároveň, že částka, kterou nezajištění věřitelé na uspokojeních svých pohledávek obdrželi, není nižší než částka, které se jim dostalo při řešení úpadku dlužnice konkursem, což nezjistil ani z předložených zpráv insolvenčního správce. K příslibu dlužnice, že uspokojí pohledávky nezajištěných věřitelů dodatečně, konstatoval, že k němu nemůže přihlížet, nebot lhůta 60 měsíců trvání splátkového kalendáře je lhůtou konečnou, již nelze překročit a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sen. zn. 29 NSČR 12/2013.

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud změnil tak, že návrhu na osvobození od placení pohledávek jí vyhoví. Dlužnice akcentovala, že požadované míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů došlo v důsledku okolností, jež nezavinila, neboť

po rozchodu s přítelem se stala samoživitelkou nezletilého syna anonymizovano , anonymizovano , otec nezletilého nepM vůči svému synovi vyživovací povinnost,

v konkursu by neobdrželi nezajištění věřitelé vyšší míru uspokojení svých pohledávek než v oddlužení,

"po určité období ztratila zaměstnání a byla evidována u úřadu práce, avšak o získání příjmů usilovala a získávala jej,

-mazimálně se snažila splnit limit uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, pohledávky nezajištěných věřitelů byly uspokojeny v míře 23 % a ve zbývajících 7% je ochotna zaplatit v přiměřené době odpovídající jejímu příjmu a životním nákladům. Závěrem dlužnice upozornila na to, že osvobození od placení pohledávek není vyloučeno ani vpřípadě, kdy nezajištění věřitelé neobdrží na uspokojení svých pohledávek nic.

Dlužničin věřitel Tahng Nguyen anonymizovano , anonymizovano (Věřitel) bytem Mánesova 1028/20, 363 01 Ostrov kodvolání dlužnice uvedl s odkazem na rozhodnutí Vrchního soudu vPraze sen. zn. 3 VSPl l 607/2010, že dlužník po dobu trvání splátkového kalendáře je povinen vpřípadě, že je nezaměstnaný, usilovat o získání příjmu a nesmí odmítnout jakoukoliv práci, kterou bude schopen vykonávat, nebude-li tu nabídka odpovídající jeho vzdělání a kvalifikaci. Dlužnice neprokázala, že v době, kdy byly nezaměstnaná, tu nebyla žádná nabídka práce, nadto míra nezaměstnanosti vKarlovarském kraji pouze 6,7 %. Stejně tak dlužnice nedoložila, že k neplnění vyživovací povinnosti ze strany otce nezletilého anonymizovano došlo přesto, že výživné na něm vymáhala, resp. podala na něj trestní oznámení. Obdobně pak dlužnice neprokazuje, že by v konkursu nezískali nezajištění věřitelé více na uspokojení svých pohledávek, než v oddlužení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

8.

10.

11.

12.

13.

14.

V DFI 1 "'I" _i' 'Él'l,ťr LULD

Vrchní soud v Praze dle Š 212 a Š 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usneseni i řízeni jeho vydání předcházející, a aniž dle $ 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno, byt" z jiných než dlužníci vznášených důvodů.

Podle S 7 lnsZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo neni-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro ineidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (o.s.ř) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

Podle Š 414 odst. 1 lnsZ jestliže dlužník spm řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usneseni, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.

Podle 5 415 lnsZ je li hodnota plnění, které při sphiěni oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo nedosahuje li nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli, může insolvenční soud přesto přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka a za předpokladu, že dlužník prokáže, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolnosti, které nezavinil, a zároveň, že částka, kterou tito věřitelé na uspokojení svých pohledávek dosud obdrželi, není nižší než částka, které by se jim dostalo, kdy dlužníků úpadek byl řešen konkursem.

Uvedené ustanoveni upravuje postup insolvenčního soudu v případech, kdy by dlužníkovi nebylo lze přiznat dobrodiní osvobození od placeni pohledávek pravidelným postupem podle 5 414 IZ, tedy v těch výjimečných případech, kdy se věřiteli očekávaný ekonomický výsledek oddlužení bez zavinění dlužníka nedostaví a dlužníkovo neosvobozeni by se v daných poměrech jevilo jako nepřiměřená tvrdost. Vyhověni návrhu na osvobození od placení pohledávek je tak podmíněno dvěma předpoklady, tj. že požadované hodnoty plnění bylo dosaženo okolnostmi, jež dlužnice nezavinila a zároveň plnění, j-ež obdrželi nezajištění věřitelé v oddlužení, by nebylo nižší než částka, které by se jim dostalo v konkursu (test konkursem).

Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnuti pod sen. zn. 3 VSPI l 6/2015 k náležitostem návrhu na osvobození od placení pohledávek uvedl, že podmínkou pro rozhodnutí podle Š 415 lnsZ je zvláštní návrh dlužníka, který sám o osobě není bez dalšího zahrnut v návrhu podle 5 414 odst. 1 InsZ. Náležitosti tohoto návrhu jsou předurčeny zákonnými předpoklady, za nichž soud může dlužníku přiznat osvobození od placeni pohledávek, třebaže nezajištění věřitelé při splnění oddlužení obdrželi méně než 30 % jejich pohledávek. Dlužník proto musí tvrdit takové skutečnosti (okohiosti), které nezavinil a v jejichž důsledku nebylo dosaženo požadované hodnoty plnění a současně oZnačit důkazy k prokázání těchto tvrzení. Dlužník též musi tvrdit aprokázat, že částka, která by byla určena kuspokojeni pohledávek nezajištěných věřitelů v konkursu (vzhledem k výtěžku zpeněžení majetkové podstaty), by nebyla vyšší než hodnota plnění získaného těmito věřiteli podle splněného oddlužení. K tomu, aby dlužník mohl splnit povinnost tvrzení a důkazní v uvedeném rozsahu, soud dlužníku poskytne potřebné poučeni. je na dlužníku, zda prokáže skutečnosti rozhodné pro osvobození podle 5 415 lnsZ; zúředni povinnost zde soud žádná šetření neprovádí.

Vrchní soud v Olomouci ve svém rozhodnutí pod sen. zn. 1 VSOL 79/2015 dovodil, že při rozhodování o přiznání osvobození dlužníka od placení pohledávek ve smyslu Š 415 lnsZ je pro posouzení otázky, zda částka, kterou věřitelé na uspokojení svých pohledávek dosud obdrželi v oddlužení, není nižší než částka, které se jim dostalo v případě řešení úpadku dlužníka konkursem, rozhodné nejen kritérium výtěžnosti zpeněžení majetku dlužníka, ale také to, kolik by obdrželi věřitelé na uspokojení svých pohledávek z příjmů dlužníka při řádném chodu věci v konkursu.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

15.

16.

17.

18.

19.

3 VSPH 408/2018

Z insolvenčního spisu plynou skutečnosti, uváděné v odůvodnění napadeného usnesení, tj. že insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení a že knávrhu dlužnice vydal napadené usnesení. Návrh dlužnice na osvobození od placení pohledávek (dok. 3 43) obsahuje formulaci: S ohledem na to, že jsem částečně splnila povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, žádám tímto laskavě soud, aby vydal usnesení, kterým mne osvoboů od placení pohledávek podle 5 414 insolvenčního zákona. Dále sdělují soudu, že jsem připravena dodatečně podminky oddlužení alespoň na 30 % pohledávek nezajištěnýeh věřitelů splnit? Podle zápisu ze schůze věřitelů a protokolu z jednání k projednání závěrečné zprávy insolvenčního správce z 27. 4. 2017 (dok. B 45) nebyla dlužnice jakkoliv vyzvána k doplnění svého návrhu na osvobození od placeni pohledávek podle 5 415 InsZ; dlužnice byla pouze poučena o tom, že plnění splátkového kalendáře je ohraničeno nejzazší lhůtou 5 let, a dále dlužnice přislíbila uhradit dluh insolvenčnímu správci na jeho odměně ve výši 134 Kč.

Odvolací soud konstatuje, že insolvenční soud při odůvodnění, že neshledává podmínky pro osvobození dlužnice od placení, se omezil na zjištění, že dlužnice neuspokojila pohledávky nezajištěnýeh věřitelů v rozsahu alespoň 30 % a na citaci ustanovení 5 415 lnsZ se závěrem, že výše splnění výše uváděných dvou předpokladů podmiňujících vyhovění návrhu dlužnice neprokázala.

Z výše uvedené judikatury soudů vyšších stupňů plyne, že insolvenční soud mohl učinit závěr, který je obsažen v napadeném usnesení jen tam, kde dlužníci řádné poučil o její povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat k nim důkazy ve smyslu podmínek upravených v Š 415 lnsZ a dlužnice tyto povinnosti nesplnila. Insolvenční soud takto nepostupoval, a rozhodoval na základě dlužničina návrhu, v němž žádné rozhodné skutečnosti ke shora uvedeným předpokladům ani netvrdila. Řízení před insolvenčním soudem tak bylo zatíženou procesní vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí o věci a náprava za odvolacího řízení nemohla být zjednána.

Nad rámec uvedeného odvolací soud k argumentaci dlužnice považuje za potřebné doplnit, že lhůta 5 let stanovená ke splácení pohledávek věřitelů při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je lhůtou konečnou a nejzazší (blíže rozhodnuti Nejvyššího soudu pod sent zn. 29 NSČR 12/2013) a že Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnuti pod sen. zn. 1 VSPH 2161/2014 vskutku dovodil, že osvobození od placeni pohledávek není zcela vyloučena ani v případě, že se nezajištěným věřitelům nedostalo vůbec žádného plnění, avšak tento závěr vztáhl na oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty, a na projednávanou věc tak nedopadá.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení podle 5 219a odst. 1 písm. a) zrušil a věc podle Š 221 odst. 1 písm. a) InsZ vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení, v němž soud nejdříve poučí dlužníci o její povinnosti tvrzení a důkazní a teprve poté, znovu posoudí, zda dlužnice prokázala splnění podmínek, pro něž ji lze podle 5 415 lnsZ o placení pohledávek osvobodit.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku ($ 71 odst. 2 lnsZ).

Praha 22. března 2018

]UDr. lVíichal Kubín vr. předseda senátu



Shodu s prvopisem potvrzuje Petr VOÁť

/