KSPH 72 INS 23024/2014-A-10
jednací číslo: KSPH 72 INS 23024/2014-A-10

US NES ENÍ

Krajský soud v Praze se sídlem Praha 5, nám. Kinských 5 rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Bartákovou v insolvenční věci dlužníka: Martin anonymizovano , anonymizovano , bytem Sídliště střed 121, 277 38, Mělnické Vtelno o návrhu Mgr. Zuzany Sobíškové, soudní exekutorky, Exekutorský úřad Praha 6, Bělohorská 270/17 o předběžné m opatření,

takto :

I. Návrh na nařízení předběžného opatře ní, kte rým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení v § 109 odst. 1 pís m. c) insolvenčního zákona tak, že soudní exekutorce Mgr. Zuzaně Sobíškové, Exekutorský úřad Praha 6, Bělohorská 270/17 se umožňuje provést již nařízenou exekuci vedenou pod sp. zn. 180 Ex 18626/10, tj. provést dražbu nemovitostí zapsaných na LV č. 411 obec Mělnické Vtelno, okres Mělník, kdy předmětem dražby je nemovitý majetek dlužníka Martina Hlaváčka, kte rý představuje spoluvlastnický podíl nemovitosti 1/4 na , kterou je stabva č.p. 121 na parcele St. 302/1, LV 60000, St. 302/2 LV 10001 s e za mítá .

II. Navrhovatelka Mgr. Zuzana Sobíšková, soudní exekutorka, Exekutorský úřad Praha 6, Bělohorská 270/17, je povinna uhradit soudní poplatek z návrhu na naříze ní předběžného opatření ve výši 1000,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Krajského soudu v Praze, č. účtu 3703-8729111/0710, variabilní symbol 9722302414.

Od ůvo d ně n í:

V dané věci byl dlužníkem dne 22. 8.2014 podán insolvenční návrh spojený návrhem na povolení oddlužení, navrhovaným způsobem oddlužení bylo dlužníkem uvedeno plnění splátkového kalendáře. Dlužník uvedl, že má jeden závazek ve výši 2 600 000 ,-Kč, který je zajištěn jeho nemovitým majetkem a tři nezajištěné závazky ve výši 135 240,-Kč. Své závazky, jejichž důvody a výši v návrhu specifikoval, není schopen splácet a domnívá se, že je v úpadku. Vyhláškou Krajského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2014 bylo oznámeno, že bylo zahájeno insolvenční řízení, vyhláška byla zveřejněna téhož dne v 11:42 hod. a tehdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.

Co se týká příloh insolvenčního návrhu, dlužník ke svému návrhu doložil seznam majetku a seznam závazků, doložil svůj příjem z pracovního poměru ve výši 29 392,-Kč a doložil, že je proti němu vedeno exekuční řízení.

Podáním došlým soudu dne 26. 8. 2014 navrhla soudní exekutorka Mgr. Zuzana Sobíšková, Exekutorský úřad Praha 6, vydání předběžného opatření výše uvedeného znění s odůvodněním, že na základě usnesení o nařízení exekuce ze dne 7. 2. 2011, vydaného Okresním soudem v Mělníku č.j. 16 EXE 397/2001-14 byl již čtyřikrát stanoven termín dražby a dlužník její provedení vždy zmařil tím, že ke Krajskému soudu v Praze podal insolvenční návrh. Předešlé tři insolvenční návrhy byly soudem vždy odmítnuty, neboť nesplňovaly zákonem stanovené náležitosti. Naposledy byla dražba nařízena na 26. 8. 2014 ale dne 22. 8. 2014 podal dlužník další insolvenční návrh a termín dražby musel být odročen. Návrh na vydání předběžného opatření odůvodnila exekutorka tím, že je evidentní, že se dlužník snaží podáváním insolvenčních návrhů zamezit prodej nemovitosti a proto je v tomto případě vhodné použít ustanovení § 82 odst. 2 insolvenčního zákona, které výslovně uvádí, že předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v ustanovení § 109 odst.1b), c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Důvody zvláštního zřetele hodné spatřuje exekutorka v tom, že dlužník podává insolvenční návrhy pouze z toho důvodu, že se snaží mařit exekuční řízení a zamezit prodeji svého majetku, zneužívá právo a zatěžuje insolvenční soud opakovaným podáváním návrhů, které nemají zákonem stanovené náležitosti.

Dne 1. 9. 2014 bylo Krajskému soudu v Praze doručeno vyjádření dlužníka k návrhu na předběžné opatření, ve kterém uvedl, že nesouhlasí se závěrem soudní exekutorky Mgr. Zuzany Sobíškové, že se snaží podáváním svých insolvenčních návrhů pouze mařit provedení exekuce dražbou svého nemovitého majetku. Nedokonalost předchozích insolvenčních návrhů vysvětluje dlužník tím, že nezvládl sám podat insolvenční návrh tak, aby obsahoval všechny zákonem předepsané náležitosti a nemohl si dovolit zaplatit odbornou pomoc, což udělal až při podání posledního návrhu. Domnívá se proto, že tento poslední insolvenční návrh již obstojí. Dlužník dále uvedl, že od doby, kdy byla v únoru roku 2011 nařízena exekuce, zaplatil na úhradu pohledávky věřitele Komerční banka a.s. k datu 31. 8. 2014 ve splátkách po 18.500,-Kč měsíčně částku 778 189,-Kč. Tato skutečnost vyplývá z dokladů předložených exekutorem a podle dlužníka nelze tvrdit, že by se nesnažil svůj závazek, který byl věřiteli přiznán exekučním titulem nijak řešit. Dlužník byl se svým věřitelem v kontaktu, sám navrhoval prodej nemovitosti, který se však nezrealizoval, neboť žádný kupující nemohl splnit podmínku, aby kupní cena byla složena celá v hotovosti (nikoli hrazena z hypotéčního úvěru). Pokoušel se se svým věřitelem dohodnout i na formě hrazení závazku splátkovým kalendářem, nebylo však nalezeno shodné řešení. Kontakty se svým věřitelem doložil dlužník listinnými důkazy.

Podle ust. § 5 písm. a) insolvenčního zákona insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů

Podle ust. § 82 odst. 1 věta první zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ) může předběžné opatření v insolvenčním řízení insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak.

Odst. 2 písm. b) téhož ustanovení dále určuje, že předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Podle ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ je jedním z účinků, které se spojují se zahájením insolvenčního řízení ten, že výkon rozhodnutí či exekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést.

Smyslem ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) IZ je eliminovat účinky vyvolané nepoctivými insolvenčními návrhy, tedy omezit účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v § 109 odst. 1 písm. b) a písm. c) IZ. Účelem tohoto zákonného ustanovení je zabránit pokusům o zneužití insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškozování zájmu třetích osob nebo dlužníka. U dlužnických insolvenčních návrhů může jít zejména o záměr blokovat exekuční řízení insolvenčními návrhy, které nejsou vážně míněny a jejich jediným účelem je dosáhnout účinků zahájení insolvenčního řízení podle § 109 odst. 1 písm. c). IZ.

Účelem insolvenčního řízení je řešení úpadku dlužníka některým ze způsobů stanovených insolvenčním zákonem a podle zásad insolvenčního zákona. S ohledem na zvláštní charakter insolvenčního řízení, jímž jsou zpravidla dotřena práva a právní zájmy dlužníka a věřitelů jako účastníků řízení, ale též dalších osob, vyvolává insolvenční řízení zvláštní účinky, mezi které patří nemožnost provést nařízený výkon rozhodnutí či exekuci na majetek dlužníka, neboť insolvenční zákon upravuje postup při uspokojení všech přihlášených pohledávek dlužníkových věřitelů a zachování individuální možnosti vymáhání práv jednotlivých věřitelů by kolidovalo s účelem insolvenčního řízení. V insolvenčním řízení je posílena pozice věřitelů, kteří sami určují (§ 402 IZ), zda při řešení dlužníkova úpadku oddlužením upřednostní prodej majetkové podstaty nebo splátkový kalendář. Nicméně ze závažných důvodů může insolvenční soud tuto možnost věřitelů o způsobu oddlužení limitovat nařízením předběžného opatření a po zahájení insolvenčního řízení prodej dlužníkova majetku umožnit. Pro použití tohoto postupu by však soud musel být důvodně přesvědčen o tom, že dlužník insolvenční řízení zneužívá, aniž by nabízel svým věřitelům v režimu oddlužení čestné vyrovnání. K tomuto závěru na základě shora uvedených skutečností insolvenční soud nedospěl.

V daném případě soud neshledal v návrhu soudního exekutora důvody zvláštního zřetele, které by odůvodňovaly aplikaci ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) IZ.

Insolvenční soud není příslušný k tomu, aby přezkoumával postup exekutora a soudů rozhodujících v exekučním řízení či v řízení o výkon rozhodnutí a hodnotil správnost či účelnost jejich jednotlivých úkonů a rozhodnutí. Z toho důvodu nemůže ani přezkoumávat, zda rozhodčí nález, který byl vydán ve sporu dlužníka s věřitelem je či není způsobilým exekučním titulem, jak navrhuje dlužník v závěru svého vyjádření k návrhu na vydání předběžného opatření.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to dvou stejnopisech.

Lhůta je zachována, je-li poslední den této lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu nebo podání odevzdáno orgánu, která má povinnost je doručit.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne doručení jeho písemného vyhotovení.

V Praze dne 2. září 2014

JUDr. Jitka Bartáková, v. r. soudce

Za správnost vyhotovení: Lucie Pražáková