KSPH 72 INS 15545/2016-A-38
č.j.: KSPH 72 INS 15545/2016-A-38

USNESENÍ

Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5, rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Bartákovou v insolvenční věci dlužníka: Mramor Slivenec, a.s., IČO 27880800, se sídlem Bezručova 701, 252 29 Dobřichovice, zahájené na návrh věřitele Pavel anonymizovano , anonymizovano , bytem Zenklova 35/1, 180 00 Praha 8,

o návrhu dlužníka na nařízení předběžného opatření,

takto:

I. Návrh dlužníka Mramor Slivenec, a.s., ze dne 11. 7. 2016 na nařízení předběžného opatření s e o d m í t á .

II. Navrhovatel je povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 1,000,-Kč na účet Krajského soudu v Praze.

Odůvodnění:

Návrhem ze dne 11. 7. 2016, adresovaným Městskému soudu v Praze (který v dne 30. 6. 2016 vyslovil svou místní nepříslušnost) a který byl dne 13. 7. 2016 zveřejněn v insolvenčním rejstříku, navrhnul dlužník, aby insolvenční soud případně podle § 82 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona předběžným opatřením uložil (insolvenčnímu) navrhovateli-věřiteli Pavlu anonymizovano , nar. 12. 7. 2016, bytem Zenklova 35/1, 180 00 Praha, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu.

Dlužník tento svůj návrh ničím konkrétně neodůvodnil a ani neuvedl, v jaké výši by měla být jistota k zajištění náhrady škody uložena a jak ke konkrétní částce dlužník došel.

Z návrhu dlužníka je ale zřejmé, že dlužník považuje insolvenční návrh za šikanozní a zjevně bezúčelný návrh podle § 128a insolvenčního zákona, podaný v rozporu se základní zásadou insolvenčního řízení dle § 5 insolvenčního zákona za účelem poškození dobrého jména dlužníka a znemožnění nakládání s jeho majetkem, omezujícím tak jeho obchodní činnost. Podáním insolvenčního návrhu mohlo dojít ke spáchání trestných činů spočívajících ve zneužití insolvenčního řízení podáním účelového návrhu, přičemž toto jednání může naplnit i jiné skutkové podstaty trestných činů vydírání a pomluvy. isir.justi ce.cz

Podle ust. § 82 odst. 1 insolvenčního zákona 1 předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu.

Podle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 75 odst. 2 o.s.ř. 2 návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen identifikační číslo ) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.

Podle ust. § 75a odst. 1 o.s.ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

Podle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno

Podle ust. § 43 odst. 1 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

Podle odst. 2 citovaného ustanovení není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnese-ním podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

Soud se na samém počátku nejprve zabýval tím, zda návrh dlužníka splňuje všechny obsahové náležitosti, které na něj (jako na podání k soudu) klade ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. Z návrhu je nepochybně zřejmé, že byl podán k Městskému soudu v Praze, který dne 30. 6. 2016 vyslovil svou místní nepříslušnost, avšak návrh dlužníka ze dne 11. 7. 2016 byl tomuto soudu doručen dne 12. 7. 2016, tedy ve lhůtě, kdy rozhodnutí o jeho místní nepříslušnosti dosud nenabylo právní moci, kdo jej činí, které věci se týká a je podepsáno a datováno. Pokud jde o požadavek na uvedení toho, čeho se navrhovatel domáhá ( co sleduje ), tak tomuto požadavku dle mínění soudu dlužník coby navrhovatel nedostál.

1 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon ) 2 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. )

Dlužník předběžným opatřením žádal, aby soud uložil navrhujícímu věřiteli, který podle dlužníka podal šikanózní a zjevně bezúčelný insolvenční návrh, složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníkovi vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, čímž pouze citoval znění ustanovení § 82 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona ale neuvedl žádné konkrétní skutečnosti o tom, jak vysoká by měla být složená jistota a na jakých konkrétních skutečnostech, týkajících se vzniku škody, která dlužníku hrozí nebo by dlužníkovi vznikla nebo tvrzení a doložení jiné újmy, je výše požadované jistoty založena.

Návrh dlužníka na nařízení předběžného opatření je tedy neurčitý a pro tuto vadu nelze pokračovat v řízení o tomto návrhu.

Výrok o povinnosti zaplatit soudní poplatek za nařízení předběžného opatření je odůvodněn ustanovením § 4 odst. 1 písm. h) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, výše soudního poplatku je stanovena podle položky 5 sazebníku, který tvoří přílohu k uvedenému zákonu. Soudní poplatek lze zaplatit v hotovosti v pokladně soudu nebo převodem na bankovní účet soudu č. 6015-8729111/0710, variabilní symbol: 9721554516.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy do- šlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má po- vinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Podání učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě (bez zaručeného elektronického podpisu), je třeba ve lhů- tě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 3 o.s.ř.).

V Praze dne 7. listopadu 2016 JUDr. Jitka Bartáková, v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Zdeňka Kameníková