KSPH 72 INS 12272/2015-B-11
č.j.: KSPH 72 INS 12272/2015-B-11

USNESENÍ

Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5, rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Bartákovou v insolvenční věci dlužníka Karel anonymizovano anonymizovano , IČO 64562069, bytem Semice 57, 289 17 Semice, zastoupený Mgr. Luďkem Voigtem, advokátem se sídlem Bělohorská 163/185, Praha 6 o návrhu dlužníka na vydání předběžného opatření,

takto:

I. Návrh dlužníka Karel anonymizovano , anonymizovano , IČO 64562069, bytem Semice 57, 289 17 Semice ze dne 25. 1. 2016 na vydání pře dbě žného opaření, kterým by insolvenční soud zrušil elektronickou dražbu, nařízenou na 26. 1. 2016 prováděnou JUDr. Milanem Makariem, EÚ Praha-západ pod č. 2342, č.j. 156 EJ 29/2015-1, s e za mítá .

II. Dlužník, Karel anonymizovano anonymizovano , IČO 64562069, bytem Semice 57, 289 17 Semice, je povinen zaplatit České republice-Krajskému soudu v Praze soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč, a to na bankovní účet soudu č. 3703- 8729111/0710, vedený u České národní banky, variabilní symbol: 9721227215, a to do 7 dnů od právní moci tohoto usnesení. Nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání. Má-li poplatník za to, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může u soudu podat návrh, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, a to i se zpětnou účinností. Jestliže soud jeho návrhu vyhoví, je zproštěn povinnosti platit soudní poplatky; poplatky zaplacené před rozhodnutím o přiznání osvobození od soudních poplatků se však nevracejí.

Od ůvo d ně n í:

Dne 26. 1. 2016 byl soudu doručen návrh na vydání předběžného opatření dlužníka Karla Bělohlávka, anonymizovano , IČO 64562069, bytem Semice 57, 289 17 Semice, (dále jen Navrhovatel ). Navrhovatel se domáhal nařízení předběžného opaření, kterým by insolvenční soud v rámci své dohlédací činnosti zrušil elektronickou dražbu, nařízenou na 26. 1. 2016 prováděnou JUDr. Milanem Makariem, EÚ Praha-západ pod č. 2342, č.j. 156 EJ 29/2015-1.

Dne 12. 5. 2015 bylo na základě insolvenčního návrhu Navrhovatele, který byl spojen s návrhem na povolení oddlužení, zahájeno insolvenční řízení.

Do tohoto řízení se přihlásilo celkem 5 věřitelů s pohledávkami ve výši 1.351.388,18 Kč, přičemž věřitel č. 2-Hypotéční banka a.s., přihlásil jako jediný svou pohledávku ve výši 1. 325 242,14 Kč jako zajištěnou. Na základě zástavní smlouvy a exekutorského práva zástavního je majetkem, který tvoří předmět zajištění pozemek č.st. 62/2, jehož součástí je stavba č.p. 360 v k.ú. Budyně nad Ohří, kde zajištění vzniklo ke dni 5. 10. 2009 a pozemek č. 20, jehož součástí je stavba č.p. 57 a pozemek č. 21 v k.ú. Semice nad Labem, kde zajištění vzniklo ke dni 20. 8. 2014.

Při přezkumném jednání konaném dne 17. 8. 2015 insolvenční správce Mgr. František Bureš pohledávku věřitele č. 2 přezkoumal jako zajištěnou a vykonatelnou pro částku 1. 325 242,14 Kč, zatímco dlužník tuto pohledávku popřel co do pravosti a výše. Pohledávka tak byla zjištěna, neboť podle ustanovení § 192 odst. 3 insolvenčního zákona nemá v tomto případě popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění.

Dne 20. 8. 2015 schválil soud usnesením-B-5, které bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 21. 9. 2015 oddlužení Navrhovatele a to plněním splátkového kalendáře, podle kterého má uspokojit své 4 nezajištěné věřitele, kteří vůči němu mají pohledávky ve výši 26 146,04 Kč.

Návrh na vydání předběžného opatření, které má spočívat ve zrušení nařízené elektronické dražby odůvodnil navrhovatel tím, že má již splaceny pohledávky svých nezajištěných věřitelů, zajištěný věřitel, který dal pokyn k dražbě, byl osloven konkrétní osobou (kým Navrhovatel neuvádí), která nabídla vyplacení celé pohledávky zajištěného věřitele, což Navrhovatel může učinit sám, protože má dostatek finančních prostředků, pohledávku zajištěného věřitele Navrhovatel neuznává, úvěr nikdy nečerpal, jednalo se o podvod a dražba je prováděna na základě dražební vyhlášky, která vykazuje nedostatky, konkrétně, není v ní uvedeno, že dražené nemovitosti obývá i nezletilé dítě, jemuž (a také Navrhovateli) bude muset vydražitel zajistit bytovou náhradu, proto je třeba vadnou dražební vyhlášku napadnout a také podle ní provedenou dražbu.

Podle ust. § 82 odst. 1 insolvenčního zákona předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Podle odst. 2 písm. a) citovaného ustanovení předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu ustanovit předběžného správce, podle písm. b) může také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. podle odst. 3 citovaného ustanovení může insolvenční soud předběžným opatřením z důvodu hodných zvláštního zřetele a neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, udělit souhlas nebo zakázat úkony uvedené pod písm. a)-c) podle odst. 4 téhož ustanovení může rozhodnout o uložení povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody za podmínek a za účelem tam uvedeným.

Podle ust. § 11 odst. 1 insolvenčního zákona soud při výkonu dohlédací činnosti rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení. Podle odst. 2 téhož ustanovení je insolvenční soud oprávněn vyžadovat od insolvenčního správce zprávy a vysvětlení o jeho postupu, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Je oprávněn dávat insolvenčnímu správci pokyny a uložit mu, aby si vyžádal k určitým otázkám stanovisko věřitelského výboru. Podle ustanovení § 293 odst.1 insolvenčního zákona, jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. Podle odst. 2 tohoto ustanovení platí ustanovení § 230 odst. 3 až 5 obdobně. Ustanovení § 286 odst. 2, § 287 odst. 2 a §289 odst. 1 se použije jen tehdy, není-li zde pokynu zajištěného věřitele. V daném případě dal jediný zajištěný věřitel pokyn insolvenčnímu správci aby zpeněžil majetek, který slouží k zajištění jeho pohledávky. S ohledem na citovaná ustanovení insolvenčního zákona insolvenční soud nemá možnost a ani zde nespatřuje důvod vyhovět návrhu na vydání předběžného opatření, které by spočívalo v tom, aby určil, kdo má uhradit kupní cenu za nemovitost, resp. že to má být právě Navrhovatel a na koho tedy přejde vlastnictví k této nemovitosti. Stejně tak nelze situaci řešit vydáním pokynu v rámci dohlédací činnosti soudu. K argumentaci Navrhovatele, která odůvodňuje návrh na vydání předběžného opatření soud uvádí, že Navrhovatel sám podal insolvenční návrh a svůj deklarovaný a listinnými důkazy doložený a prokázaný úpadek chtěl řešit oddlužením formou splátkového kalendáře. Přitom si musel být vědom skutečnosti, že dojde k dražbě nemovitosti, pokud k tomu dá zajištěný věřitel pokyn. K jednání s věřitelem měl Navrhovatel řadu měsíců a mohl tedy pohledávku uhradit, i pak se nabízí otázka, proč vůbec Navrhovatel insolvenční řízení zahajoval. Pohledávka byla na přezkumném jednání zjištěna, je tedy bezpředmětné polemizovat s tím, je-li po právu anebo ne. Skutečnost, že nemovitost obývá nezletilé dítě, nevylučuje možnost prodat ji v dražbě a irelevantní je také sdělení navrhovatele, že již uhradil pohledávky svých nezajištěných věřitelů. Závěrem insolvenční soud nabádá Navrhovatele, aby postupoval nadále ve spolupráci s insolvenčním správcem a se zajištěným věřitelem až do ukončení insolvenčního řízení.

Podle položky č. 5 Sazebníku soudních poplatků 1 se za jeden návrh na nařízení před-běžného opatření platí částka 1.000,-Kč. Z uvedeného důvodu soudu Navrhovateli uložil povinnost zaplatit soudní poplatek v této výši (výrok II.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kd y došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posled- ního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který

1 příloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 1.9.2011

má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř. 2 ). Podání učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě (bez uznávaného elektronického podpisu), je třeba ve lhůtě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 2 o.s.ř.). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy adresátu bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

V Praze dne 27. ledna 2016

JUDr. Jitka Bartáková, v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Klára Dvořáková

2 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. )