KSPH 68 INS 8069/2014-B-83
KSPH 68 INS 8069/2014-B-83

Usnesení Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Křivánkovou v insolvenční věci dlužníka BRANALDI s.r.o., se sídlem 250 00 Brandýs nad Labem, Brázdimská 2236, IČO 251 10 659, zastoupeného Mgr. Františkem Povolným, advokátem se sídlem 170 00 Praha 7, Přístavní 321/14, o návrhu na předběžné opatření

tak to :

I. Návrh na nařízení předběžného opatření věřitele TRANSCO Bohemia s.r.o., se sídlem 405 02 Děčín 5, Ústecká 437, IČO 615 37 357, ze dne 27. listopadu 2015, s e z a m í t á .

II. Po právní moci rozhodnutí se navrhovateli vrací složená jistota ve výši 10 000,-Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Usnesením Krajského soudu v Praze č. j.-A-19 ze dne 28. dubna 2014 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka BRANALDI s.r.o., se sídlem 250 00 Brandýs nad Labem, Brázdimská 2236, IČO 251 10 659. Zároveň byl insolvenčním správcem ustanoven Horizont ISPL v.o.s., se sídlem 710 00 Ostrava-Slezská Ostrava, Bohumínská 788/61, IČO 285 99 373. Usnesením ze dne 5. srpna 2014 č. j. KSPH 68 INS 8069/2014-B-17 soud prohlásil na majetek dlužníka konkurs.

Dne 27. listopadu 2015 podal věřitel TRANSCO Bohemia s.r.o., se sídlem 405 02 Děčín 5, Ústecká 437, IČO 615 37 357, návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhal, aby soud uložil povinnost jednatelům dlužníka zaplatit do soudní úschovy částku 600 000,-Kč, jako náhradu škody za porušení povinnosti jednatelů dlužníka, kdy tito nepodali insolvenční návrh dle § 98 odst. 1 IZ již dříve, ale až v roce 2014. Věřitel poukázal na to, že již v roce 2012 měl dlužník splatné a neuhrazené závazky. Oba jednatelé dlužníka jsou ve funkci od 4.3.1997 a z přihlášek pohledávek v insolvenčním řízení bylo zjištěno, že dlužník měl neuhrazené pohledávky z roku 2012 ve výši 248 000,-Kč, v roce 2013 docházelo k přírůstku dalších splatných pohledávek. Ze soupisu majetkové podstaty ze dne 8.8.2014 vyplývá, že dlužník má majetek v hodnotě 134 439 225,-Kč a závazky v celkové výši 594 698 662,-Kč, kdy závazky ve výši 226 974 557,-Kč jsou zajištěné majetkem dlužníka. Navrhovatel má za to, že jednatelé nepostupovali při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře, kdy i v době, kdy již byly v prodlení se splacením svých závazků, brali na společnost další závazky. Jednatelé společnosti museli vědět, že společnost je předlužena, -2--B neboť závazky jsou oproti majetku společnosti pětinásobné. V únoru 2014 uzavřeli jednatelé dlužníka smlouvu o úvěru s PPF bankou a.s., kdy museli vědět, že tento úvěr nemohou splatit, když insolvenční návrh byl podán dne 23.4.2014. Postavení navrhovatele se navíc uzavřením této smlouvy zhoršilo, když tento závazek byl zajištěn veškerým majetkem dlužníka a došlo tedy k značnému oslabení možnosti uspokojení navrhovatele. Je zjevné, že navrhovateli vznikla škoda jednáním jednatelů, kteří včas nepodali insolvenční návrh, a proto navrhl nařídit předběžné opatření, s tím, aby jednatelé složili do úschovy částku 600 000,-Kč.

Podle § 74 odst. 1 o.s.ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

Podle § 75b odst. 1 o. s. ř. k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně.

Podle § 75b odst. 2 o. s. ř. nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne.

Podle § 75b odst. 3 o. s. ř. odstavce 1 a 2 neplatí, a) jde-li o předběžné opatření ve věci výživného; b) jde-li o předběžné opatření ve věci pracovní; c) jde-li o předběžné opatření ve věci náhrady újmy na zdraví; d) osvědčí-li navrhovatel spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků (§ 138); e) je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mohla navrhovateli vzniknout újma, a navrhovatel spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit.

Podle § 100 odst. IZ je-li již v průběhu insolvenčního řízení zřejmé, že věřiteli vznikla škoda nebo jiná újma porušením povinnosti podat insolvenční návrh, může insolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou peněžitou částku. Učiní tak jen na návrh oprávněného věřitele. Nařízení předběžného opatření nebrání, že celkovou výši škody nebo jiné újmy dosud nelze vyčíslit.

Soud, dospěl k závěru, že návrh na nařízení předběžného opatření není důvodný. Přitom vycházel především z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který již v usnesení ze dne 21. července 2009 č. j. 2 VSPH 288/2009-B-59, uvedl, že ,,že dopad předběžného opatření nařízeného podle ust. § 100 insolvenčního zákona do majetkové sféry osob jednajících za dlužníka je zcela zásadní proto, že jsou podle něj povinny plnit ihned, zatímco svůj negativní postoj k uplatněnému nároku na náhradu škody nemohou uplatnit v řízení insolvenčním, ale až následně poté, kdy podle předběžného opatření plnily či byly nuceny plnit (odložení vykonatelnosti rozhodnutí vylučuje ust. § 90 insolvenčního zákona), v nalézacím řízení -3--B vyvolaném žalobou věřitele obvykle po skončení insolvenčního řízení. Až v rámci tohoto řízení jim bude dán prostor k tomu, aby prokázaly, že existují okolnosti vymezené v ust. § 99 odst. 3 insolvenčního zákona, jež je odpovědnosti za škodu zprošťují. K nařízení předběžného opatření je třeba přistoupit maximálně uvážlivě a zásadně toliko v případě zjevného selhání povinných, o němž nelze mít vzhledem k okolnostem žádných pochyb bez toho, aby soud znal dopředu jejich stanoviska. Z návrhu na předběžné opatření navrhovatele, jakožto i ze skutečností známých z insolvenčního řízení dlužníka, nelze zatím zjistit, zda vůbec a pokud ano, v jaké míře, došlo k selhání jednatelů a zda nesplnili svoji povinnost podat insolvenční návrh. Dosavadní průběh insolvenčního řízení nedává jednoznačně, zda navrhovateli byla způsobena škoda právě v důsledku porušení povinnosti jednatelů podat insolvenční návrh. Tvrzení navrhovatele, že dlužník byl již v roce 2012 v úpadkové situaci, rozhodně neobstojí, když společnost v té době měla splatné závazky ve výši 248 000,-Kč a hodnota majetku společnosti se pohybovala v řádech desítek milionů. Sám navrhovatel pak má za dlužníkem pohledávky, které byly splatné až v roce 2014. Již dlužník v insolvenčním návrhu označil za klíčové skutečnosti, které vedly k bezprostřednímu úpadku dlužníka to, že PPF banka a.s., pozastavila provádění platebního styku zablokováním veškerých bankovních účtů s odvoláním na porušení úvěrových podmínek, což dlužník považoval za sporné a diskutabilní, a kdy toto se odehrálo na začátku roku 2014. Druhou skutečností vedoucí k úpadku dlužníka bylo vypovězení financování od společnosti Deutsche Leasing ČR a následnému odebrání technologie dlužníkovi. V důsledku toho nebylo možné provozovat dále podnik dlužníka a tímto se dostával dlužník stále více do úpadkové situace. Je tedy nesporné, že v tomto případě bez rozsáhlého dokazování nelze určit, zda navrhovateli vznikla škoda porušení povinnosti jednatelů podat insolvenční návrh. V daném případě soud rozhodnul o úpadku dlužníka na základě jím podaného insolvenčního návrhu, kdy sám dlužník tvrdil, že se nachází v úpadkové situaci, k čemuž doložil aktuální podklady, soud proto dále vznik a dobu jeho úpadkové situace v rámci insolenčního řízení neřešil, proto lze předpokládat, že tvrzení, kdy se dostal dlužník do úpadku a zda jednatelé porušili svoji povinnost, bude třeba dokazovat a hodnotit v nalézacím řízení, nikoliv v řízení insolvenčním. Protože v tomto případně nelze z dostupných informací určit bez dalšího zjevné selhání jednatelů dlužníka, návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.

Protože soud návrhu na vydání předběžného opatení nevyhověl, rozhodl zároveň o vrácení složené jistoty navrhovateli.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve věci neměl úspěch a nikomu jinému náklady řízení nevznikly, soud tyto žádnému z nich nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 1. prosince 2015

JUDr. Naděžda K ř i v á n k o v á, v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení Horáková Vladislava