KSPH 68 INS 23377/2015-A-9
KSPH 68 INS 23377/2015-A-9

Usnesení Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Křivánkovou v insolvenční věci dlužníka Bohuslava S t r a k y, anonymizovano , bytem 582 51 Šlapanov 30, IČO 473 69 868, o vydání předběžného opatření,

takto: I. Insolvenční soud n a ř i z u j e předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení v ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona a to tak, že soudnímu exekutorovi JUDr. Marii S á r o v é, Exekutorský úřad Jihlava, se sídlem 586 01 Jihlava, Plk. Švece 1528/8, IČO 709 41 891, se umožňuje provést exekuci vedenou pod sp. zn. 079 EX 741/13, a to prodejem nemovité věci povinného/dlužníka-nemovitosti parc. č. st. 44 se všemi součástmi a příslušenstvím, především s nemovitostí č. p. 30, nemovitost parc. č. 47/1, nemovitost parc. č. 47/3, nemovitost parc. č. 47/4, nemovitost parc. č. 47/5, nemovitost parc. č. 47/6, nemovitost parc. č. 47/8, vše v k. ú. Šlapanov, zapsané na LV č. 517 Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Havlíčkův Brod, do rozhodnutí o úpadku ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn., po postoupení vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod. sp. zn KSHK 41 INS 23377/2015 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze, pod sp. zn., po postoupení vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod. sp. zn KSHK 41 INS 23377/2015 k dispozici v tomto řízení.

II. Navrhovatel tohoto předběžného opatření JUDr. Marie S á r o v á, Exekutorský úřad Jihlava, se sídlem 586 01 Jihlava, Plk. Švece 1528/8, IČO 709 41 891, je povinen uhradit soudní poplatek z návrhu na nařízení ve výši 1 000,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Navrhovatel soudní exekutor JUDr. Marie Sárová, Exekutorský úřad Jihlava, se sídlem 586 01 Jihlava, Plk. Švece 1528/8, IČO 709 41 891, podal dne 17. září 2015 ke zdejšímu soudu návrh na vydání předběžného opatření omezením účinků zahájení insolvenčního řízení dlužníka Bohuslava anonymizovano , anonymizovano , bytem 582 51 Šlapanov 30, IČO 473 69 868. Dne 16. září 2015 v 15:18 hodin byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. Okamžikem zveřejnění této vyhlášky v insolvenčním řízení nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Dle § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést; k úkonům a rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 117. září 2015 soudní exekutor JUDr. Marie Sárová, Exekutorský úřad Jihlava, se sídlem 586 01 Jihlava, Plk. Švece 1528/8, IČO 709 41 891, domáhal vydání předběžného opatření podle § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, kterým by insolvenční soud omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ve věci dlužníka a soudnímu exekutorovi umožnil provedení exekuce. Dále uvedl, že je pověřený vedením exekuce na základě pověření, které vydal Okresní soud v Jihlavě pod č. j. 2 EXE 3567/2013-9 ze dne 29. srpna 2013. V rámci uvedeného exekučního řízení vydal dne 31. července 2015 soudní exekutor usnesení č. j. 079 EX 741/13-100, kterým nařídil termín dražebního jednání na den 17. září 2015, kdy oprávněné jsou nezletilé děti dlužníka, kdy jejich pohledávka je dluh na výživném. S ohledem na § 109 odst. 1 písm. c IZ však soudní exekutor nemůže dražbu provést, a ve svém vyjádření uvedl, že jediným důvodem podání insolvenčního návrhu je snaha povinné opětovně sabotovat exekuční řízení a zamezit prodeji majetku. Soudní exekutor na účelovost insolvenčního návrhu usuzuje z toho, že tento byl podán den před nařízenou dražbou, kdy se nejedná o první insolvenční návrh dlužníka, kdy již bylo vedeno insolvenční řízení proti dlužníkovi pod sp. zn. KSHK 41 INS 4140/2015 a KSHK 41 INS 13303/2015, kdy tyto návrhy byly podány také před nařízenou dražbou a soudní exekutor musel tuto odložit. Nový insolvenční návrh dlužníka opět neobsahuje všechny zákonné náležitosti, navíc soudní exekutor uvedl, že návrhy jsou podávány místně nepříslušnému soudu, tak aby insolvenční řízení bylo zdrženo. První dlužníkův insolvenční návrh sp. zn. KSHK 41 INS 4140/2015 byl odmítnut pro vady, další dlužníkův návrh sp. zn. KSHK 41 INS 4140/2015 dlužník vzal zpět. S ohledem na výše uvedené, má soudní exekutor za to, že insolvenční návrhy dlužníka jsou podávány účelově, aby zabránili prodeji nemovitosti v exekučním řízení a proto navrhl, aby soud nařídil předběžné opatření, kterým by omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.

Podle § 109 odst. l písm. c) IZ výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

Podle § 109 odst. 6 IZ, k rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c) se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Je-li to nezbytné k naplnění účelu insolvenčního řízení, může insolvenční soud kdykoli i bez návrhu pozastavit vykonatelnost nebo odložit právní moc rozhodnutí nebo opatření přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c); může také zakázat přijetí rozhodnutí nebo opatření připravovaných při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c). Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé mohou podat odvolání účastníci řízení o výkon rozhodnutí nebo exekučního řízení; těmto osobám, jakož i orgánu nebo osobě, která rozhodnutí nebo opatření při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce přijala nebo připravovala, se rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé doručuje zvlášť.

Podle § 82 odst. 2 písm. b) Zák. č. 182/2006 Sb. insolvenčního zákona ve znění platném k vydání tohoto rozhodnutí (dále jen IZ ) může insolvenční soud předběžným opatřením omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsob stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

V daném případě má soud za to, že dlužník podal svůj insolvenční návrh účelově, aby zabránil prodeji nemovitosti i za situace, kdy sám navrhl, jako způsob řešení úpadku prohlášení konkursu na jeho majetek, při kterém by došlo k prodeji jeho nemovitého majetku a kdy již byl vydán exekuční příkaz, ve kterém soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí. S ohledem na hodnotu nemovitostí, kterou soudní exekutor odhadl na 498 000,-Kč a výši pohledávky věřitele-oprávněných ve výši 177 948,-Kč, je zřejmé, že výtěžek zpeněžení předmětných nemovitostí bude postačovat k úhradě pohledávky zajištěného věřitele, a v případě zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek, by výtěžek postačoval k úhradě odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, a případně alespoň k poměrnému uspokojení pohledávek dlužníka. Soud má za to, že zde jsou splněny podmínky pro vydání předběžného opatření, neboť je zřejmé, že pokud by byl zjištěn úpadek dlužníka a prohlášen konkurs na majetek dlužníka, tak jak dlužník sám navrhuje, došlo by k prodeji předmětných nemovitostí a podáním insolvenčního návrhu dlužníka byl pouze záměr zmařit probíhající exekuci. Z podaného návrhu soudního exekutora jednoznačně vyplývají skutečnosti, že výtěžek zpeněžení nemovitosti dlužníka, za situace, kdy tento nemá jiný hodnotnější majetek, jak sám uvedl ve svých předchozích návrzích, bude dostačovat po uspokojení pohledávky oprávněných, a je pravděpodobné, že výtěžek postačí k úhradě odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, pokud na majetek dlužníka bude prohlášen konkurs. Účelovost jednání dlužníka vyplývá mimo to i ze skutečnosti, že dlužník přistoupil k podání insolvenčního návrhu vždy jeden den před nařízenou dražbou na jeho nemovitost, kdy tedy dražba musela vždy být odročena na neurčito, vzhledem k zahájení insolvenčního řízení. Tímto prodejem pak v žádném případě nedojde k poškození práv věřitelů dlužníka v případě pokračování insolvenčního řízení po zaplacení zálohy dlužníkem, neboť výtěžek by byl použit v rámci tohoto řízení. Pokud by úpadek zjištěn nebyl, věřitelé by se poté uspokojovali v rámci exekučního řízení, které by po skončení insolvenčního řízení mohlo pokračovat. Soud má za to, že je zde třeba hájit zájmy věřitelů-oprávněných-nezletilých dětí, kdy dluh na výživném činí celkem 177 948,-Kč, a kdy není jiný způsob, jak tuto částku na povinném-dlužníkovi vymoci. Pokud dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu na jeho majetek, a toto podání bylo míněno vážně, i když k insolvenčnímu návrhu nebyly opět přiloženy žádné zákonem vyžadované přílohy, a nebylo podáváno pouze z důvodu, aby byla zmařena další dražba prováděná soudním exekutorem, muselo dlužníkovi být zřejmé, že k prodeji nemovitostí v jeho vlastnictví dojde i v insolvenčním řízení. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud o nařízení předběžného opatření. Pokud se jedná o část výroku, ve kterém soud rozhodl o dispozici výtěžkem zpeněžení, soud dodává, že soudní exekutor je povinen výtěžek dosažený zpeněžením majetku ve veřejné dražbě deponovat na svém účtu po celou dobu insolvenčního řízení. Účinky soud omezil do rozhodnutí soudu o úpadku, neboť poté již bude soud zpeněžovat sám dle příslušných zákonných ustanovení a není žádoucí zatěžovat řízení dalšími náklady exekutora. Na základě všech uvedených skutečností soud rozhodl tak, že návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl s tím, že podle § 89 odst. 1 IZ, není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Výrokem II. byla současně navrhovateli uložena povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč za podání návrhu na nařízení předběžného opatření dle Sazebníku poplatků, jenž je přílohou Zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění (položka 5 Sazebníku). Podle § 4 odst. 1 písm. h) citovaného zákona uloží soud povinnost uhradit soudní poplatek navrhovateli v rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15-ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze. V Praze dne 18. září 2015

JUDr. Naděžda K ř i v á n k o v á, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Jana Kvapilová