KSPH 68 INS 23121/2016-A-8
KSPH 68 INS 23121/2016-A-8

Usnesení Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Křivánkovou v insolvenční věci dlužníka a) Karla F o r m á n k a, anonymizovano , IČO 425 11 585, a b) Heleny F o r m á n k o v é, anonymizovano , IČO 492 71 890, oba bytem 277 15 Tišice, Kostelecká 160,

o vydání předběžného opatření

takto:

I. Insolvenční soud n a ř i z u j e předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení v ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona a to tak, že soudnímu exekutorovi Mgr. Pavlu D o l a n s k é m u, Exekutorský úřad Beroun, se sídlem 266 01 Beroun, Palackého 31, IČO 406 58 759, se umožňuje provést exekuci vedenou pod sp. zn. 15 Ex 785/2008, a to prodejem nemovité věci povinného/dlužníka-nemovitosti parc. č. st. 392 se všemi součástmi a příslušenstvím, především s nemovitostí bez č.p./č.e., nemovitosti parc. č. st. 395 se všemi součástmi a příslušenstvím, především s nemovitostí č.p. 160, nemovitost parc. č. 368/4, nemovitost parc. č. 375/2, nemovitost parc. č. 375/11, vše v k. ú. Kozly u Tišic, zapsané na LV č. 319 Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník, do rozhodnutí o úpadku ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn., omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze, pod sp. zn., k dispozici v tomto řízení.

II. Navrhovatel tohoto předběžného opatření Mgr. Pavel D o l a n s k ý, Exekutorský úřad Beroun, se sídlem 266 01 Beroun, Palackého 31, IČO 406 58 759, je povinen uhradit soudní poplatek z návrhu na nařízení ve výši 1 000,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Navrhovatel soudní exekutor Mgr. Pavel Dolanský, Exekutorský úřad Beroun, se sídlem 266 01 Beroun, Palackého 31, IČO 406 58 759, podal dne 11. října 2016 ke zdejšímu isir.justi ce.cz soudu návrh na vydání předběžného opatření omezením účinků zahájení insolvenčního řízení dlužníka a) Karla anonymizovano , anonymizovano , IČO 425 11 585, a b) Heleny anonymizovano , anonymizovano , IČO 492 71 890, oba bytem 277 15 Tišice, Kostelecká 160. Dne 10. října 2016 v 10:16 hodin byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. Okamžikem zveřejnění této vyhlášky v insolvenčním řízení nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Dle § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést; k úkonům a rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 11. října 2016 soudní exekutor Mgr. Pavel Dolanský, Exekutorský úřad Beroun, se sídlem 266 01 Beroun, Palackého 31, IČO 406 58 759, domáhal vydání předběžného opatření podle § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, kterým by insolvenční soud omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ve věci dlužníka a soudnímu exekutorovi umožnil provedení exekuce. Dále uvedl, že je pověřený vedením exekuce na základě pověření, které vydal Obvodní soud pro Prahu pod č. j. 14 Nc 11845/2008-21 ze dne 9. prosince 2008 a tímto usnesením také nařídil exekuci. V rámci uvedeného exekučního řízení vydal dne 28. července 2016 soudní exekutor usnesení č. j. 015 EX 785/08-121, kterým nařídil termín dražebního jednání na den 13. září 2016. Dne 24.6.2016 byl exekutorovi doručen návrh povinných na odklad exekuce, tento návrh byl Obvodním soudem pro Prahu 8 č. j. 14 Nc 11845/2008 zamítnut. Dlužnici podali dovolání, s tím, že ale dovolací soud nepožádali o odklad vykonatelnosti napadeného usnesení. Dne 8.8.2016 podali dlužníci odvolání proti dražební vyhlášce. Městský soud v Praze však svým usnesením ze dne 16.9.2016 č. j. 51 Co 292/2016-131 potvrdil usnesení soudního exekutora. Dražební jednání bylo odročeno na 11.10.2016. Dne 10.10.2016 však dlužníci podali insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. S ohledem na § 109 odst. 1 písm. c IZ však soudní exekutor nemůže dražbu provést, a ve svém vyjádření uvedl, že jediným důvodem podání insolvenčního návrhu je snaha povinných pouze účelová a šikanózní, chtějí sabotovat exekuční řízení a zamezit prodeji majetku, kdy i v exekučním řízení využívali všech možných opravných prostředků, avšak nikdy nebyli úspěšní. Soudní exekutor na účelovost insolvenčního návrhu usuzuje z toho, že tento byl podán den před nařízenou dražbou. S ohledem na výše uvedené, má soudní exekutor za to, že insolvenční návrh dlužníků je podáván účelově, aby zabránili prodeji nemovitosti v exekučním řízení a proto navrhl, aby soud nařídil předběžné opatření, kterým by omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.

Podle § 109 odst. l písm. c) IZ výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému. Podle § 109 odst. 6 IZ, k rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c) se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Je-li to nezbytné k naplnění účelu insolvenčního řízení, může insolvenční soud kdykoli i bez návrhu pozastavit vykonatelnost nebo odložit právní moc rozhodnutí nebo opatření přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c); může také zakázat přijetí rozhodnutí nebo opatření připravovaných při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c). Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé mohou podat odvolání účastníci řízení o výkon rozhodnutí nebo exekučního řízení; těmto osobám, jakož i orgánu nebo osobě, která rozhodnutí nebo opatření při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce přijala nebo připravovala, se rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé doručuje zvlášť. Podle § 82 odst. 2 písm. b) Zák. č. 182/2006 Sb. insolvenčního zákona ve znění platném k vydání tohoto rozhodnutí (dále jen IZ ) může insolvenční soud předběžným opatřením omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsob stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. V daném případě má soud za to, že dlužníci podali svůj insolvenční návrh účelově, aby zabránili prodeji nemovitosti i za situace, kdy ve svém návrhu na povolení oddlužení uvádějí, že mají zajištěného věřitele-oprávněného s pohledávku nesporně dle rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. 14 Nc 11845/2008-21 ze dne 9. prosince 2008 ve výši 9 120 000,-Kč s příslušenstvím, kdy je zřejmé, že tento věřitel se bude uspokojovat z prodejem nemovitých věcí. S ohledem na hodnotu nemovitostí, kterou soudní exekutor odhadl na 12 000 000,-Kč a výši pohledávky věřitele-oprávněného ve výši 11 120 000,-Kč, je zřejmé, že výtěžek zpeněžení předmětných nemovitostí bude postačovat k úhradě pohledávky zajištěného věřitele. Dlužníci v insolvenčním návrhu uvedli, že mají i druhého zajištěného věřitele s přihlášenou pohledávkou ve výši 157 000,-Kč. Soud má za to, že zde jsou splněny podmínky pro vydání předběžného opatření, neboť je zřejmé, že pokud by byl zjištěn úpadek dlužníka a prohlášen konkurs na majetek dlužníka, stejně by došlo k prodeji předmětných nemovitostí a podáním insolvenčního návrhu dlužníka byl pouze záměr zmařit probíhající exekuci. Insolvenční návrh dlužníků nespňuje zákonné podmínky insolvenčního návrhu, nejsou k němu přiloženy povinné přílohy, což vede jednoznačně k závěru, že nebylo dlouhodobým úmyslem dlužníků skutečně své finanční problémy řešit v rámci insolvenčního řízení, ale tímto návrhem, jak již uvedeno, zmařit provedení exekuce, což činili po celou dobu exekučního řízení, jak vyplynulo z příloh založených k návrhu na vydání předběžného opatření. Pokud dojde k zjištění úpadku dlužníků a k povolení oddlužení, jejich zajištěný majetek bude také zpeněžován, neboť lze dovodit, že pokud zajištěný věřitel přistoupil k prodeji nemovitostí v exekučním řízení, udělí pokyn k prodeji nemovitostí i v řízením insolvenčním. Z podaného návrhu soudního exekutora jednoznačně vyplývají skutečnosti, že výtěžek zpeněžení nemovitosti dlužníků, za situace, kdy tito nemají jiný hodnotnější majetek, jak sami uvedli v návrhu na povolení oddlužení, bude dostačovat pouze na uspokojení pohledávky oprávněného. Účelovost jednání dlužníků vyplývá mimo to i ze skutečnosti, že dlužníci přistoupili k podání insolvenčního návrhu jeden den před nařízenou dražbou na jeho nemovitost, kdy tedy dražba musela vždy být odročena na neurčito, vzhledem k zahájení insolvenčního řízení. Tímto prodejem pak v žádném případě nedojde k poškození práv věřitelů dlužníka v případě pokračování insolvenčního řízení, neboť výtěžek by byl použit v rámci tohoto řízení. Pokud by úpadek zjištěn nebyl, věřitelé by se poté uspokojovali v rámci exekučního řízení, které by po skončení insolvenčního řízení mohlo pokračovat. Pokud dlužníci podali insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a toto podání bylo míněno vážně, a nebylo podáváno pouze z důvodu, aby byla zmařena další dražba prováděná soudním exekutorem, musí dlužníkům být zřejmé, že k prodeji nemovitostí v jeho vlastnictví dojde i v insolvenčním řízení. Pokud se jedná o část výroku, ve kterém soud rozhodl o dispozici výtěžkem zpeněžení, soud dodává, že soudní exekutor je povinen výtěžek dosažený zpeněžením majetku ve veřejné dražbě deponovat na svém účtu do doby právní moci rozhodnutí o insolvenčním řízení dlužníků s tím, že pokud by došlo k prodeji předmětných nemovitostí a ke zjištění úpadku dlužníků, pak je povinností exekutora výtěžek po odečtení své odměny a výdajů odevzdat insolvenčnímu správci. Účinky soud omezil do rozhodnutí soudu o úpadku, neboť poté již bude soud zpeněžovat sám dle příslušných zákonných ustanovení a není žádoucí zatěžovat řízení dalšími náklady exekutora. Na základě všech uvedených skutečností soud rozhodl tak, že návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl s tím, že podle § 89 odst. 1 IZ, není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Výrokem II. byla současně navrhovateli uložena povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč za podání návrhu na nařízení předběžného opatření dle Sazebníku poplatků, jenž je přílohou Zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění (položka 5 Sazebníku). Podle § 4 odst. 1 písm. h) citovaného zákona uloží soud povinnost uhradit soudní poplatek navrhovateli v rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15-ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze. V Praze dne 14. října 2016

JUDr. Naděžda K ř i v á n k o v á, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Jana Kvapilová