KSPH 68 INS 10588/2014-A-43
KSPH 68 INS 10588/2014-A-43

Usnesení Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Křivánkovou v insolvenční věci navrhujícího věřitele LÚNULA s.r.o., se sídlem 271 01 Nové Strašecí, Zahradní 1034, IČO 285 46 598, zastoupen Mgr. Janem Vodičkou, advokátem se sídlem 272 01 Kladno, Váňova 3180, proti dlužníkovi BIODOM CZ s.r.o., se sídlem 393 01 Pelhřimov, Březová 2337, IČO 242 53 791, zastoupen Mgr. Martinem Elgerem, advokátem se sídlem 110 00 Praha 1, Vodičkova 30, o návrhu na nařízení předběžného opatření navrhujícího věřitele

takto:

I. Návrh věřitele LÚNULA s.r.o., se sídlem 271 01 Nové Strašecí, Zahradní 1034, IČO 285 46 598, na nařízení předběžného opatření, kterým by soud zakázal dlužníkovi nakládat s chladicím návěsem zn. Turbo S Hoet, SPZ: 2SJ7075, tahačem zn. DAF, SPZ: 1SX3872, návěsem zn. Kogel, SPZ: 1SP1862, tahačem zn. DAF, SPZ: 1SX3874, tahačem zn. Scania, SPZ: 1SX3881, návěsem zn. Schwarzmuller, SPZ: 2SJ7048, návěsem zn. Kogel, SPZ: 2SN0927, návěsem zn. Kogel, SPZ: 2SY2271, a aby soud jmenoval předběžného správce, se zamítá.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude navrhovateli vrácena složená jistota ve výši 50 000,-Kč.

Odůvodnění:

Insolvenčním návrhem navrhujícího věřitele ze dne 15. dubna 2014 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka BIODOM CZ s.r.o., se sídlem 271 01 Nové Strašecí, Průmyslová 1208, IČO 242 53 791.

Navrhující věřitel podal dne 25. července 2014 návrh na vydání předběžného opatření s tím, že existují důvody pro jeho nařízení, aby bylo zabráněno změnám v rozsahu majetkové podstaty dlužníka v neprospěch věřitelů, aby bylo dlužníkovi zakázáno nakládat s určitými movitými věci dlužníka, a dále navrhující věřitel požaduje, aby soud jmenoval předběžného insolvenčního správce. Navrhovatel předběžného opatření zaplatil na účet soudu jistotu ve výši 50 000,-Kč.

Usnesením ze dne 29. července 2014 č. j.-A-16 soud nařídil předběžné opatření, které bylo rozhodnutím Vrchního soud v Praze ze dne 8. září 2014 č. j. 1 VSPH 1611/2014-A-37 zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. -2--A

Dlužník navrhl návrh na vydání předběžného opatření zamítnout. Ve svém vyjádření uvedl, že stále provozuje svou podnikatelskou činnost, že má dostatek finančních prostředků k zajištění provozu podniku i k plnění svých závazků, a že nařízení předběžného opatření může tuto jeho činnost značně ochromit. Dále dlužník uvedl, že po zahájení insolvenčního řízení neuzavřel žádné smlouvy o převodu významného majetku společnosti. Co se týče převodu osobních vozidel, které měl dlužník převést za trvání insolvenčního řízení, tak k tomuto uvedl, že tyto vozidla byla převedena na základě kupní smlouvy ještě před zahájením insolvenčního řízení a bylo za ně řádně zaplaceno, pouze k odhlášení těchto vozidel došlo později, neboť byla nutná přítomnost v České republice.

Podle ustanovení § 7 IZ se pro insolvenční řízení přiměřeně použije občanský soudní řád, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 75c odst. 1 písm. a) o. s. ř., nepostupoval-li podle § 75a odst. 1 nebo podle § 75b odst.2 o. s. ř., nařídí předseda senátu usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je obava, že by výkon rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

Podle § 111 odst. 1 IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Podle § 111 odst. 3 IZ právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné, ledaže si k nim dlužník nebo jeho věřitel předem vyžádal souhlas insolvenčního soudu.

Podle ustanovení § 113 odst. 1 IZ je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že již od okamžiku zahájení insolvenčního řízení je dlužník, bez ohledu na případné pozdější rozhodnutí soudu o jeho úpadku, dle ustanovení § 111 odst. 1 IZ omezen v nakládání se svým majetkem. Insolvenční zákon, a potažmo i trestní zákon pak obsahují sankce postihující dlužníka, jakož i třetí osoby, pro případ, kdy by dlužník při nakládání se svým majetkem porušil tato zákonná omezení, jejichž účelem je zabránit dlužníku v úmyslném zmenšování či zbavování se svého majetku -3--A s cílem zkrátit své věřitele, avšak zároveň zachovat dlužníku možnost běžného provozu jeho podniku pro případ, že by v průběhu insolvenčního řízení vyšlo najevo, že dlužník se v úpadku nenachází. Využití ust. § 113 IZ přichází v úvahu pouze tehdy, není-li omezení dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou založené ustanovením § 111 odst. 1 IZ buďto dostatečné anebo je dlužník nerespektuje, popřípadě existuje důvodná obava, že je respektovat nebude. Taková tvrzení musí být navrhovatelem alespoň osvědčena. Jedná se o významný zásah do dispozičních oprávnění, která jsou dlužníkovi i po zahájení insolvenčního řízení ze zákona zásadně zachována. Proto lze předběžné opatření tohoto typu vydat pouze na základě zcela konkrétních poznatků o úkonech dlužníka, ze kterých vyplývá bezprostřední hrozba, že dojde ke změnám v majetkové podstatě dlužníka ke škodě jeho věřitelů.

Dle názoru soudu však v současné době v uvedené věci navrhovatelova tvrzení pro uložení předběžného opatření nebyla osvědčena. Oproti původnímu rozhodnutí o vydání předběžného opatření dlužník ve věci podal vyjádření a předložil důkazy k potvrzení svých tvrzení. Pouze tvrzení navrhovatele, že došlo ke zmenšování majetkové podstaty dlužníka, není dostačující, nad to z vyjádření samotného dlužníka vyplývá, že pohledávku navrhovatele neuznává, kdy je o této sporné pohledávce veden spor u Krajského soudu v Praze sp. zn. 65 C 128/2014. Dále také dlužník ve svém obsáhlém vyjádření uvedl, že s insolvenčním návrhem navrhujícího věřitele nesouhlasí, že se nenachází v úpadku a že tímto návrhem se navrhovatel, který dle vyjádření dlužníka, není ani jeho věřitelem, snaží dlužníka poškodit. Dlužník dále uvedl, že má majetek v celkové hodnotě 9 316 889,-Kč, a závazky ve výši 11 500 000,-Kč, které však nejsou splatné. Dále uvedl, že i nadále provozuje svoji podnikatelskou činnost a že vydání předběžného opatření by značně ztížilo toto jeho podnikání. Co se týče převodu osobních vozidel, které měl dlužník převést za trvání insolvenčního řízení, tak k tomuto uvedl, že tyto vozidla byla převedena na základě kupní smlouvy ještě před zahájením insolvenčního řízení a bylo za ně řádně zaplaceno, pouze k odhlášení těchto vozidel došlo později, neboť byla nutná přítomnost statutárního orgánu dlužníka v České republice. Soud proto v současné době považuje návrh navrhujícího věřitele za nadbytečný. Navrhovatel neosvědčil žádné konkrétní skutečnosti, které by poukazovaly na to, že by mohlo k takovémuto zcizování docházet či se tak již skutečně děje. Nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že pokud by došlo ke krácení majetkové podstaty dlužníka, pak žádný z případných kupujících by s ohledem na to, že insolvenční rejstřík je veřejný rejstřík, nemohl být v dobré víře a veškeré takovéto úkony by byly neúčinné ze zákona. Nutno vzít v úvahu i to, že pokud dlužník provozuje závod, nelze mu zablokovat veškeré finanční prostředky, neboť tím by soud zcela znemožnil další podnikatelskou činnost dlužníka. S ohledem na výše uvedené nezbylo proto soudu, než návrh na nařízení předběžného opatření zamítnout.

Po právní moci tohoto usnesení bude soudem navrhovateli vrácena jím složená jistota ve výši 50 000,-Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 23. října 2014 JUDr. Naděžda K ř i v á n k o v á, v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Horáková Vladislava