KSPH 66 INS 23861/2014-A-10
KSPH 66 INS 23861/2014-A-10

USNESENÍ

Krajský soud v Praze se sídlem Praha 5, nám. Kinských 5 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Vaško v insolvenční věci dlužníka: Stanislav anonymizovano , anonymizovano , IČ 01700561, Pod Čertovým pahorkem 485, 261 01, Příbram VII, o návrhu soudního exekutora JUDr. Miloslava Zwiefelhofera, se sídlem Strojírenská 47/18, 155 21 Praha 5-Zličín, o vydání předběžného opatření, takto: I. Návrh na nařízení předběžného opatření ve znění Nařizuje se předběžné opatření, jímž se JUDr. Miloslavu Zwiefelhoferovi, Exekutorský úřad Praha 3, umožňuje provést již nařízenou exekuci vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp. zn. 144 EX 3307/13 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí povinného Stanislava Sedláčka, anonymizovano , IČ 01700561, Pod Čertovým pahorkem 485, 261 01, Příbram VII týkající se nemovitosti-pozemek parc.č. 328/5 o výměře 626 m2 (orná půda) a pozemek parc.č. 328/121 o výměře 81 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), vše obec Háje u Příbramě, zapsané na LV. č. 318 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram byl po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem, popř. předražitelem a po vydání rozhodnutí o vydání zbytku výtěžku k dispozici insolvenčnímu správci v insolvenčním řízení, vedeném u Krajského soudu v Praze pod spisovou značkouse zamítá.

II. Navrhovatel tohoto předběžného opatření JUDr. Miloslav Zwiefelhofer, soudní exekutor, Exekutorský úřad Praha 3, je povinen uhradit soudní poplatek z návrhu na nařízení ve výši 1.000,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění: Navrhovatel JUDr. Miloslav Zwiefelhofer, soudní exekutor, Exekutorský úřad Praha 3, podal dne 3. září 2014 ke zdejšímu soudu návrh na vydání předběžného opatření omezením účinků zahájení insolvenčního řízení dlužníka Stanislava Sedláčka, anonymizovano , IČ 01700561, Pod Čertovým pahorkem 485, 261 01, Příbram VII, vedeného pod sp.zn. KSPH 66 INS 23859/2014. Navrhovatel tento svůj návrh odůvodňoval tím, že dlužník a jeho manželka, Veronika Sedláčková, bytem shodně jako dlužník, podávají účelově insolvenční návrhy, kterými se snaží zamezit realizaci exekuce majetku exekutorem. Tato skutečnost dle navrhovatele vyplývala z toho, že poté, co na den 12.2.2014 byla nařízena dražba předmětných nemovitostí, byly ze strany dlužníka a jeho manželky podány insolvenční návrhy (KSPH 66 INS 3316/2014 a KSPH 66 INS 3317/2014), řízení byla zastavena pro nezaplacení zálohy. Stejný postup pak dle navrhovatele použil dlužník nyní, když podal další insolvenční návrh poté, co na 3.9.2014 bylo nařízeno nové dražební jednání.

S ohledem na výše uvedené má tedy exekutor za to, že je zřejmé, že jednání dlužníka je účelové a že je namístě vydat předběžné opatření, kterým by byl omezen ve smyslu § 109 odst. 1 písm. b) a c) některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení. Podle ust §7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen IZ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Podle ust § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Podle ust. § 74 odst. 1 o.s.ř před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Podle ust. § 74 odst. 2 o.s.ř. účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. Podle ust § 76 odst. 1 písm. e) o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy a podle ust § 76 odst. 1 písm. f) o.s.ř. může být účastníku uloženo aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. Podle ust § 76 odst. 2 o.s.ř., předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat. Podle ust § 75a odst. 1 o.s.ř., návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije. Podle ust § 5 IZ, insolvenční řízení spočívá zejména na zásadách, kdy insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů; věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti; nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce; věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon. Podle ust § 82 odst. 1 IZ, předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Podle § 82 odst. 2 IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Podle § 109 odst. 1 písm.c) IZ se zahájením insolvenčního řízení se spojují ty účinky, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému. Z výše uvedeného tak vyplývá, že předběžné opatření lze nařídit, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. V rámci insolvenčního řízení pak lze předběžné opatření nařídit, je-li nutné v době do vydání rozhodnutí o úpadku zabránit změnám v rozsahu majetkové podstaty, vedoucím ve svém důsledku k poškození věřitelů. Po posouzení výše uvedeného návrhu na vydání předběžného opatření dospěl soud k závěru, že nejsou splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření. Za situace, kdy totiž předmětné nemovitosti, které by měly být předmětem dražby, jsou ve společném jmění manželů (dlužníka a jeho manželky Veroniky Sedláčkové) a byl podán samostatný insolvenční návrh i manželkou Veronikou Sedláčkovou (č.j. KSPH 66 INS 23859/2014, vedené u Krajského soudu v Praze), je překážkou realizace exekuce nejenom toto insolvenční řízení, ale i uvedené insolvenční řízení Veroniky Sedláčkové. Za této situace a vzhledem k tomu, že v tomto dalším řízení nebyly kroky, směřující k možnosti provést předmětnou exekuci, učiněny, není dle názoru soudu třeba, aby byly prozatímně upraveny poměry účastníků a návrh exekutora na vydání předběžného opatření zamítl. Výrokem II. byla pak navrhovateli uložena povinnost zaplatit soudní poplatek, kdy tato vyplývá z položky 5 sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, neboť podle § 4 odst. 1 písm. h) citovaného zákona uloží soud povinnost uhradit soudní poplatek navrhovateli v rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 9. září 2014 Mgr. Jaroslav Vaško, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Markéta Kasardová