KSPH 65 INS 12924/2016-A-9
KSPH 65 INS 12924/2016-A-9

USNESENÍ

Krajský soud v Praze se sídlem Praha 5, nám. Kinských 5 rozhodl samosoudcem JUDr. Petrou Večeřovou, zast. samosoudcem Mgr. Jaroslavem Vaško v insolvenční věci dlužníka: Pavla anonymizovano , anonymizovano , IČ 49829025, bytem Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim, o návrhu soudního exekutora JUDr. Vladimíra Plášila, LL.M., Exekutorský úřad Praha 7, Jankovcova 13, 170 00 Praha 7

na vydání předběžného opatření,

takto:

I. Návrh na nařízení předběžného opatření ve znění Insolvenční soud nařízuje předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, a to tak, že soudnímu exekutorovi JUDr. Vladimíru Plášilovi, LL.M., Exekutorský úřad Praha 7, Tusarova 25, 170 00 Praha 7 se umožňuje provést již nařízenou exekuci prodejem nemovitých věcí, vedenou pod sp.zn. 063 EX 98/13 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením, byl pro dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. k dispozici v tomto řízení se zamítá.

II. Navrhovatel tohoto předběžného opatření JUDr. Vladimír Plášil, LL.M., Exekutorský úřad Praha 7, Tusarova 25, 170 00 Praha 7, je povinen uhradit soudní poplatek z návrhu na nařízení ve výši 1.000,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Navrhovatel JUDr. Vladimír Plášil, LL.M., Exekutorský úřad Praha 7, Tusarova 25, 170 00 Praha 7, podal dne 1.6.2016 ke zdejšímu soudu návrh na vydání předběžného opatření omezením účinků zahájení insolvenčního řízení dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , IČ 49829025, bytem Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim, vedeného pod sp.zn. KSPH 65 INS 12924/2016. Navrhovatel tento svůj návrh odůvodňoval tím, že skutečným důvodem podání insolvenčního návrhu ze strany dlužníka je zabránit prodeji majetku, zajištěného v exekučním řízení. K tomu navrhovatel odkazoval na předchozí insolvenční návrh dlužníka, o kterém bylo vedeno řízení pod sp.zn. KSPH 65 INS 3177/2016, když v tomto řízení byl insolvenční návrh dlužníka odmítnut, usnesení Krajského soudu v Praze, kterým došlo k odmítnutí insolvenčního návrhu bylo následně potvrzeno usnesením vrchního soudu v Praze. isir.justi ce.cz

Podle ust §7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen IZ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Podle § 82 odst. 1 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Podle § 82 odst. 2 IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Podle § 109 odst. 1 písm.c) IZ se zahájením insolvenčního řízení se spojují ty účinky, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému. Smyslem § 82 odst. 2 písm. b) IZ je eliminovat účinky vyvolané nepoctivými insolvenčními návrhy. Účelem tohoto ustanovení je zabránit pokusům o zneužití insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškozování zájmu třetích osob nebo dlužníka. Z toho důvodu § 82 odst. 2 písm. b) IZ upravuje možnost předběžným opatřením omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedený mimo jiné v § 109 odst. 1 písm. c) IZ, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Účelem insolvenčního řízení je řešení úpadku dlužníka některým ze způsobů stanovených insolvenčním zákonem a podle zásad insolvenčního zákona. S ohledem na zvláštní charakter insolvenčního řízení, jímž jsou zpravidla dotčena nejen práva a právní zájmy dlužníka a věřitelů jako účastníků řízení, ale též dalších osob, vyvolává zahájení insolvenčního řízení zvláštní účinky, mezi něž náleží i nemožnost provést nařízený výkon rozhodnutí či exekuci na majetek dlužníka, neboť insolvenční zákon upravuje postup při uspokojení všech přihlášených pohledávek dlužníkových věřitelů, a zachování individuální možnosti vymáhání práv jednotlivých věřitelů by kolidovalo s účelem insolvenčního řízení.

V daném případě je sice pravdou, že dlužníkovu insolvenčnímu návrhu předcházel jeho jiný insolvenční návrh, který byl insolvenčním soudem odmítnut, soud nicméně nemá za to, že by toto jednání bylo možné posoudit jako jednání, směřující ke zneužití insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením. Soud vychází z toho, že původní insolvenční návrh postrádal vylíčení všech rozhodných skutečností, tyto skutečnosti pak dlužník uvedl v odvolání, byť k tomuto dovylíčení nebylo možné v rámci odvolacího řízení přihlédnout. Následující insolvenční návrh pak již vylíčení rozhodných skutečností obsahuje. K závěru o snaze o zneužití insolvenčního řízení dle názoru soudu nelze dospět v případě opakovaného insolvenčního návrhu, reflektujícího vady insolvenčního návrhu předchozího. S ohledem na výše uvedené tedy soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Výrokem II. byla pak navrhovateli uložena povinnost zaplatit soudní poplatek, kdy tato vyplývá z položky 5 sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, neboť podle § 4 odst. 1 písm. h) citovaného zákona uloží soud povinnost uhradit soudní poplatek navrhovateli v rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 2. června 2016

JUDr. Petra Večeřová samosoudce

zast.

Mgr. Jaroslav Vaško samosoudce

Za správnost vyhotovení: Magdalena Potměšilová