KSPH 63 INS 31061/2015-A-19
č.j.: KSPH 63 INS 31061/2015-A-19 značka soudního exekutora: 074 EX 10417/15

USNESENÍ

Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5, rozhodl soudcem Tomášem Jirmáskem v insolvenční věci dlužníka: Vojtěch anonymizovano , anonymizovano , bytem Váňova 3179, 272 01 Kladno, zastoupen JUDr. Karlem Polákem, advokátem, se sídlem Sokolovská 87/95, 186 00 Praha 8, o insolvenčním návrhu navrhovatele: JANISO s.r.o., IČO: 469 67 087, se sídlem Příkop 843/4, Zábrdovice, 602 00 Brno, a o návrhu soudního exekutora Mgr. Davida Koncze na vydání předběžného opatření,

takto:

Návrh soudního exekutora Mgr. Davida Koncze ze dne 10.5.2016 na nařízení před-běžného opatření (A-17), s e z a m í t á .

Odůvodnění:

[1] Podáním ze dne 10.5.2016 se soudní exekutor Mgr. David Koncz (dále jen Navrhovatel ) domáhal nařízení předběžného opatření, jímž by bylo Navrhovateli umožněno provést exekuci vedenou pod sp.zn. 074 EX 10417/15 k vymožení nepeněžité povinnosti-odstranění dočasných staveb-objektů č.p. 2290, 2302 a 2303 stojících na pozemcích parc.č. st. 6608, st. 6672 a st. 6673, vše k.ú. Cheb, na adrese Májová 41 a 43, Cheb (dále jen Nemovitosti ).

[2] Navrhovatel svůj návrh odůvodnil tím, že dlužník je vlastníkem Nemovitostí. Rozhod- nutím Městského úřadu Cheb, odbor stavební a životního prostředí vydal dne 13.5.2014 rozhodnutí č.j. MUCH 36769/2014/Hyb (právní moc a vykonatelnost dne 7.6.2014), kterým byla dlužníkovi uložena povinnost odstranit Nemovitosti. Přes opakované výzvy dlužník Nemovitosti neodstranil, proto bylo přistoupeno k exekučnímu vymožení ulo- žené povinnosti (odstranění Nemovitostí). Pověřením Okresního soudu v Kladně č.j. 20 EXE 30/2015-17 ze dne 6.11.2015 byl provedením exekuce pověřen Navrhovatel. Oprávněným (město Cheb) byla Navrhovateli poskytnuta záloha na provedení exekuce ve výši 2.340.000,-Kč.

[3] Navrhovatel je připraven přistoupit k exekuci, avšak dne 14.12.2015 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka. Protože účinky zahájení insolvenčního řízení brání provedení exekuce, podal Navrhovatel návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by byly omezeny tyto účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, a exekuce by tak mohla být provedena.

[4] Dle ust. § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona 1 se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

[5] Podle ust. § 82 odst. 1 insolvenčního zákona předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Podle ust. § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů,

[6] Navrhované předběžné opatření lze ve smyslu výše citovaných ustanovení nařídit i bez návrhu, Navrhovatel tak není povinen složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením. Návrh na nařízení předběžného opatření je prost vad, které by bránily jeho projednání. Soud proto přistoupil k věcnému posouzení návrhu.

[7] Z insolvenčního spisu a z návrhu soud ověřil pravdivost všech tvrzení Navrhovatele. I u navrhovaného předběžného opatření však platí, že jednou z imanentních podmínek pro jeho nařízení je mimo jiné jeho naléhavost a existence nebezpečí významné a nezvratné újmy (v případě jeho nenařízení). Současně v poměrech insolvenčního řízení platí, že nesmí být poškození insolvenční věřitelé, a to zejména pokud jde o jejich právo na co nejvyšší uspokojení jejich pohledávek. Z obou důvodů nelze navrhované předběžné opatření nařídit.

[8] Jde-li o první okruh podmínek, tak nelze přehlédnout, že rozhodnutí k odstranění Nemovitostí bylo vydáno již před více než dvěma lety (13.5.2014). Soud tak má za to, že je na místě vyčkat rozhodnutí o podaném insolvenčním návrhu. Bude-li zjištěn dlužníkův úpadek a na jeho majetek prohlášen konkurs, tak s účinky ke dni zveřejnění takového rozhodnutí bude rovněž ustanoven insolvenční správce dlužníka. Oprávněný i Navrhovatel mohou obratem se správcem o odstranění Nemovitostí jednat (např. s možností vyloučení Nemovitostí z majetkové podstaty a následné možnosti provedení exekuce, jak navrhuje Navrhovatel). Bude-li rozhodnuto jakkoliv jinak (než zjištěním úpadku), bude to znamenat skončení insolvenčního řízení a možnost provedení exekuce (bez dalšího). Rozhodnutí o insolvenčním návrhu insolvenční soud očekává ve lhůtě do dvou měsíců.

1 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon )

[9] Jde-li o druhý okruh podmínek, tak soud v tento okamžik nemá dostatek informací ohledně povahy, stavu, hodnoty, atp. sporných Nemovitostí. Již proto nelze návrhu na nařízení předběžného opatření vyhovět, neboť odstraněním Nemovitostí by majetková podstata dlužníka mohla přijít o jedinou / významnou zpeněžitelnou hodnotu. Z návrhu není rovněž zřejmé, zda se v Nemovitostech nacházejí jiné významné majetkové hodno- ty, zda jsou Nemovitosti užívány třetími osobami, atd. Soud si je vědom pravomocného nařízení k odstranění Nemovitostí, v daném případě je však třeba uvažovat širší, totiž uvedené insolvenční souvislosti.

[10] Z uvedených důvodů soud zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo umožněno provedení exekuce odstraněním Nemovitostí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy do- šlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má po- vinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř. 2). Podání učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě (bez uznávaného elektronického podpisu), je třeba ve lhůtě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 2 o.s.ř.). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy adresátu bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

V Praze dne 16. května 2016

Tomáš Jirmásek, v. r. soudce

Za správnost vyhotovení: Karolína Biniová

2 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. )