KSPH 61 INS 30835/2015-92
Jednací číslo: KSPH 61 INS 30835/2015-92

USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sobkovou v insolvenční věci

dlužníků Jan anonymizovano , anonymizovano , IČO 159 35 345, Radomila anonymizovano , anonymizovano , IČO 736 16 478, oba bytem Chotětovská 209, 294 29 Bezno,

oba zastoupeni Mgr. Janem Pokorným, advokátem, se sídlem Pernerova 293/11, 186 00 Praha 8, o insolvenčním návrhu věřitele MB Finance group s.r.o., IČO 274 19 401, se sídlem Bezděčín 133, 293 01 Mladá Boleslav,

zastoupeného JUDr. Drahomírou Janebovou Kubisovou, advokátkou, se sídlem Olbrachtova 59/8, 293 01 Mladá Boleslav, za účasti Krajského státního zastupitelství v Praze, se sídlem Husova 11, 110 01 Praha 1,

o návrhu dlužníků na vydání předběžného opatření

takto:

Návrh na vydání předběžného opatření, kterým by měla být insolvenčnímu správci uložena povinnost, aby nenakládal s majetkovou podstatou, tedy, ani ji žádným způsobem nezpeněžoval, se z a m í t á.

Odůvodnění 1. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30.5.2016, č.j. KSPH 61 INS 30835 / 2015-A- 34, soud zjistil úpadek dlužníků a povolil řešení jejich úpadku oddlužením. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7.3.2017, č.j. KSPH 61 INS 30835 / 2015-B-33 ve spojení s usnesením odvolacího Vrchního soudu v Praze ze dne 29.5.2017 č.j. 4 VSPH 916/2017-B-48, insolvenční soud neschválil oddlužení dlužníků a na jejich majetek prohlásil konkurs, který je projednáván jako konkurs nepatrný. Insolvenčním správcem byl ustanoven Záveská a spol. v.o.s. (dále jen insolvenční správce) 2. Dlužníci podáním ze dne 18.6.2018 (B-91) navrhli vydání předběžného opatření, kterým by měla být insolvenčnímu správci uložena povinnost, aby nenakládal s majetkovou podstatou, tedy, ani ji žádným způsobem nezpeněžoval. Návrh na předběžné opatření odůvodnili tím, že dlužníci od počátku insolvenčního řízení zpochybňují nárok insolvenčního navrhovatele MB Finance group s.r.o., který je současně přihlášeným věřitelem a popsali důvody svého nesouhlasu s jeho přihlášenou pohledávkou. 3. Insolvenční soud pro posouzení návrhu na předběžné opatření nehodnotil důkazy označené dlužníky v návrhu na vydání předběžného opatření, neboť pro posouzení návrhu na předběžné opatření jsou rozhodné jiné, níže uvedené, rozhodující skutečnosti, které soud hodnotil tak, jak bude dále uvedeno. isir.justi ce.cz

4. Z insolvenčního spisu se podává, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30.5.2016, č.j. KSPH 61 INS 30835 / 2015-A-34, soud zjistil úpadek dlužníků a povolil řešení jejich úpadku oddlužením. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7.3.2017, č.j. KSPH 61 INS 30835 / 2015 -B-33, soud neschválil oddlužení dlužníků a na jejich majetek prohlásil konkurs, který je projednáván jako konkurs nepatrný. Insolvenčním správcem byl ustanoven Záveská a spol. v.o.s., který vykonává funkci i po první schůzi věřitelů konané dne 28.11.2016, neboť věřitelé nepodali návrh na odvolání správce. 5. Návrh na předběžné opatření soud posoudil podle § 82 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon (dále jen IZ), který stanoví, že předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník (odst. 1). Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu (odst. 2). Podle § 111 IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem (odst. 1). Omezení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. Dále se omezení podle odstavce 1 nevztahuje na uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávek jim postavených na roveň (§ 169); tyto pohledávky se uspokojují v termínech splatnosti, je-li to podle stavu majetkové podstaty možné (odst. 2). Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné, ledaže si k nim dlužník nebo jeho věřitel předem vyžádal souhlas insolvenčního soudu (odst. 3). Podle § 113 odst. 1 IZ je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve. 6. Insolvenční soud posouzením skutkové situace uzavřel, že v rozhodované věci nelze navržené předběžné opatření vydat proto, že pro vydání předběžného opatření nejsou splněny procesní podmínky, neboť je již pravomocně rozhodnuto o úpadku dlužníků, proto byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut. Tvrzenými důvody pro vydání předběžného opatření se soud vůbec nezabýval, neboť jakékoliv tvrzené důvody nejsou vzhledem ke shora uvedenému relevantní. 7. Insolvenční soud dodává, že výše citovaná ustanovení insolvenčního zákona předpokládají nařízení předběžného opatření zejména v případě potřeby omezení dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou, nebo potřeby uložení povinnosti třetím osobám, nikoliv insolvenčnímu správci, jehož povinnosti jsou vymezeny insolvenčním zákonem a nemohou být omezeny vydáním předběžného opatření insolvenčním soudem, který vykonává nad činností správce pouze dohledovou činnost podle § 10 a § 11 IZ. Při dohledové činnosti může však vydat jen taková rozhodnutí, které insolvenční zákon ukládá nebo předpokládá, mezi něž však nepatří omezení insolvenčního správce navrhované dlužníky. 8. Právní úprava uvedená v § 82 a § 113 IZ je úpravou speciální, která vylučuje použití občanského soudního řádu postupem podle § 7 IZ. 9. Shora uvedený závěr soudu je v souladu s ustálenou judikaturou, srov. např. usnesení

Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 2283/2015-A-198 vydaném v řízení vedeném pod sp. zn. KSPH 35 INS 29389/2012.

Poučení Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, bude-li podáno v listinné formě, pak čtyřikrát.

Praha 20. června 2018

JUDr. Jitka Sobková samosoudkyně