KSPH 61 INS 24179/2016-A-10
Jednací číslo: KSPH 61 INS 24179/2016-A-10

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sobkovou v insolvenční věci dlužníka Sarah anonymizovano , anonymizovano , bytem Lavičky 4, 264 01 Kosova Hora, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o návrhu soudního exekutora na vydání předběžného opatření

takto :

Insolvenční soud nařizuje toto p ř e d b ě ž n é opatření :

I. Soudnímu exekutorovi JUDr. Milanovi Suchánkovi, Exekutorský úřad Praha 9, se sídlem Pod Pekárnami 245/10, 190 00 Praha 9, se umožňuje provést již nařízenou exekuci prodejem nemovitých věcí dlužníka (povinného), vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp.zn. 085 EX 12838/14, s tím, že předmětem exekuce jsou nemovité věci dlužníka, a to pozemek č. parc. st. 28/2 zastavěná plocha a nádvoří, č. parc. st. 29/1 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 4, pozemek č. parc. st. 137 zastavěná plocha a nádvoří, na kterém je stavba č.p. 8 objekt bydlení, pozemek č. parc. 709 ostatní plocha, č.parc. 710 trvalý travní porost, pozemek č. parc. 711 zahrada, č. parc. 739/1 zahrada, to vše zapsáno na listu vlastnictví 78, katastrálním území Vysoká u Kosovy Hory, obec Kosova Hora u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram.

II. Soudnímu exekutorovi JUDr. Milanovi Suchánkovi, Exekutorský úřad Praha Praha 9, se sídlem Pod Pekárnami 245/10, 190 00 Praha 9, se ukládá, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitých věcí dlužníka (povinného) uvedených ve výroku I. tohoto usnesení nebyl do doby skončení insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn.vyplacen věřitelům nebo dlužníkovi, ale aby byl k dispozici pro účely tohoto insolvenčního řízení.

III. Navrhovateli předběžného opatření soudnímu exekutorovi JUDr. Milanovi Suchánkovi, Exekutorský úřad Praha 9, se sídlem Pod Pekárnami 245/10, 190 00 Praha 9, se ukládá podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb. zákon o soudních poplatcích ve spojení s položkou 5 sazebníku soudních poplatků ukládá povinnost zaplatit do 3 dnů od právní moci výroku III. tohoto usnesení soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000,-Kč na účet Krajského soudu v Praze, č. účtu 3703-8729111/0710, variabilní symbol 9612417916 (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 840/2014-A-25), neboť není od placení soudního poplatku v insolvenčním řízení osvobozen.

Odůvodnění :

Navrhovatel JUDr. Milan Suchánek, soudní exekutor (dále jen navrhovatel), podal isir.justi ce.cz návrh na vydání předběžného opatření (dále jen návrh), kterým navrhl omezit účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn.ve věci dlužníka Sarah anonymizovano , anonymizovano , bytem Lavičky 4, Kosova Hora, 264 01 (dále jen dlužník), a to až do rozhodnutí o insolvenčním návrhu a to tím způsobem, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nejen nařídit, ale i provést. Návrh odůvodnil tím, že Okresní soud v Příbrami mu vydal dne 10.10.2014 pověření k provedení exekuce č.j. 23 EXE 2810/2014-21, kterým byla nařízena exekuce ve prospěch oprávněného Komerční banka a.s., proti povinnému Sarah anonymizovano . Navrhovatel rozhodl o způsobu provedení exekuce a dne 14.10.2014 vydal exekuční příkaz prodejem nemovitých věcí povinného, a to pozemku č. parc. st. 28/2 zastavěná plocha a nádvoří, č. parc. st. 29/1 zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je stavba č.p. 4, č. parc. st. 137 zastavěná plocha a nádvoří , na kterém stojí stavba č.p. 8 objekt bydlení, pozemku č. parc. 709 ostatní plocha, č.parc. 710 trvalý travní porost, č. parc. 711 zahrada, č. parc. 739/1 zahrada, to vše zapsáno na listu vlastnictví 78, kat. území Vysoká u Kosovy Hory, obec Kosova Hora u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram (dále jen popsané nemovitosti). Dne 12.4.2016 rozhodl navrhovatel o nařízení dražby popsaných nemovitých povinného tak, že pozemek parc.st. č. 137 bude dražen samostatně s ohledem na to, že na tomto pozemku stojí stavba jiného vlastníka č.p. 8 objekt bydlení, který tak vůči této parcele má předkupní právo. Usnesením č.j. 085 EX 12838/14-86 byl stanoven termín dražebního jednání na den 27.6.2016. Zbývající nemovité věci povinného, tedy parc.st.č. 28/2, parc.st. 29/1 jehož součástí je stavba Lavičky č. p. 4, parc.č. 709, parc.č. 710, parc.č. 711, parc.č. 739/1, budou draženy společně jako jeden celek, přičemž k tomu navrhovatel jako soudní exekutor vydal usnesení č.j. 085 EX 12838/14-85, kterým mimo jiné stanovil termín dražebního jednání rovněž na den 27.6.2016 (to vše dále jen první dražba). Dne 24.6.2016, tedy těsně před zahájením dražebních jednání, podal dlužník insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (dále jen první insolvenční návrh), který byl zapsán u insolvenčního Krajského soudu v Praze pod č.j. KSPH 61 INS 15176/2016 a dne 24.6.2016 byla usnesením č.j. KSPH 61 INS 15176/2016-A-3 vydána vyhláška o zahájení insolvenčního řízení (dále jen první insolvenční řízení). Krajský soud v Praze vydal dne 28.6.2014 usnesení č.j. KSPH 61 INS 15176/2016-A-7, kterým rozhodl tak, že insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení se odmítá. Podání prvního insolvenčního návrhu mělo za následek zmaření termínu první dražby dne 27.6.2016, neboť exekuci nebylo možné provést. Poté, co účinky prvního insolvenčního řízení pominuly, rozhodl navrhovatel usneseními č.j. 085 EX 8600/12-131 a č.j. 085 EX 12838/14-132 ze dne 30.6.2016 o novém termínu obou dražeb na den 12.9.2016 v 11:00 hodin (dále jen druhá dražba). Dne 9.9.2016 podal dlužník nový insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (tedy opět těsně před zahájením druhé dražby), a dne 9.9.2016 vydal insolvenční soud Krajský soud v Praze vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení pod č.j. KSPH 61 INS 20947/2016-A-3 (dále jen druhé insolvenční řízení, druhý insolvenční návrh). Insolvenční soud vydal dne 14.9.2016 usnesení č.j. KSPH 61 INS 20947/2016-A-7, kterým odmítl i druhý insolvenční návrh. Podání druhého insolvenčního návrhu mělo za následek zmaření termínu druhé dražby dne 12.9.2016, neboť exekuci nebylo možné provést. Poté, co účinky druhého insolvenčního řízení pominuly, rozhodl navrhovatel usneseními č.j. 085 EX 12838/14-182 a č.j. 085 EX 12838/14-183 ze dne 16.9.2016 o novém termínu dražeb na den 24.10.2016 v 11:00 hodin (dále jen třetí dražba). Dne 21.10.2016 podal dlužník nový třetí insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (tedy opět těsně před zahájením druhé dražby), a dne 21.10.2016 vydal insolvenční soud Krajský soud v Praze vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení pod č.j.-A-3 (dále jen třetí insolvenční řízení, třetí insolvenční návrh). Navrhovatel uvedl, že vzhledem k tomu, že i v pořadí třetí insolvenční návrh byl podaný dlužníkem těsně před nařízeným dražebním jednáním, proto se lze důvodně domnívat, že se jedná o účelovou manipulaci dlužníka s účinky insolvenčního řízení ve vztahu k řízení exekučnímu, vedenou snahou dlužníka za každou cenu zamezit konání dražby popsaných nemovitostí dlužníka. Insolvenční návrh v řízení vedeném pod. sp. zn. KSPH 61 INS 15176/2016 je obsahově naprosto shodný s insolvenčními návrhy v řízení vedenými pod sp. zn. KSPH 61 INS 20947/2016 a sp. zn.a rovněž z tohoto důvodu se lze domnívat, že se jedná o účelovou manipulaci s účinky insolvenčního řízení ve vztahu k řízení exekučnímu. Navrhovatel proto navrhl, aby insolvenční soud omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (§ 82 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen IZ) ve spojení s § 82 odst. 2 písm. b) IZ, § 109 odst. 1 písm. b) a c) IZ), přičemž takový postup by neodporoval ani společnému zájmu věřitelů, neboť exekuce byla nařízena pro uspokojení zajištěného věřitele Komerční banky a.s. a výtěžek exekuce by byl k dispozici pro účely insolvenčního řízení. Dovodil, že pravým úmyslem dlužníka není v rámci insolvenčního řízení uspokojení věřitelů, ale jediným cílem dlužníka při podávání insolvenčních návrhů, je zmaření provedení exekuce a oddálení zpeněžení jeho majetku. Bude-li v insolvenčním řízení pokračováno, pak navrhovatel vydá vymožené plnění exekuce insolvenčnímu správci, a věřitelé tak budou uspokojení stejně jako v případě zpeněžení v rámci insolvenčního řízení. Insolvenční návrhy dlužníka jsou účelové, je jimi sledován jiný účel než samotné zjištění úpadku dlužníka a jeho řešení, a to zneužití účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, konkrétně blokace exekučního řízení.

Insolvenční soud k rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření posoudil skutečnosti, které se podávají ze všech tří insolvenčních návrhů a všech tří insolvenčních řízení tak, jak dále uvedeno.

Z insolvenčního spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. KSPH 61 INS 15176/2016 vzal za osvědčené, že dlužník podal dne 24.6.2016 insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení splátkovým kalendářem, (v tomto usnesení soudem označováno jako první insolvenční návrh), vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 24.6.2016 ve 13.48 hodin. V prvním insolvenčním návrhu nebylo uvedeno vylíčení rozhodujících skutečností, neboť nebyla uvedena splatnost závazků.

První insolvenční byl odmítnut pro jeho vady usnesením KSPH 61 INS 15176/2016-A-7 ze dne 28.6.2016, které nabylo právní moci dne 24.8.2016, ve spojení s opravným usnesením. V usnesení bylo podrobně uvedeno, jaké náležitosti musí mít insolvenční návrh, byla uvedena zákonná ustanovení upravující kvality podání insolvenčního návrhu, bylo konkrétně odůvodněno, jaké náležitosti první insolvenční návrh nesplňoval.

Z insolvenčního spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. KSPH 61 INS 20947/2016 vzal za osvědčené, že dlužník podal dne 9.9.2016 insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení splátkovým kalendářem, (v tomto usnesení soudem označováno jako druhý insolvenční návrh), vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 9.9.2016 v 12.58 hodin.

Druhý insolvenční byl odmítnut pro jeho vady usnesením KSPH 61 INS 20947/2016-A-7 ze dne 13.9.2016, které nabylo právní moci dne 19.10.2016, a to pro stejnou vadu jako první insolvenční návrh, tedy proto, že nebyla uvedena doba splatnosti jednotlivých závazků, dále zde byly vady příloh insolvenčního návrhu.

Z insolvenčního spisu Krajského soudu v Praze sp. zn.vzal za osvědčené, že dlužník podal dne 21.10.2016 insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení splátkovým kalendářem, (v tomto usnesení soudem označováno jako třetí insolvenční návrh), vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 21.10.2016 ve 11.09 hodin. Ve třetím insolvenčním návrhu je splatnost dvou tvrzených závazků uvedena.

Usnesením č.j. KSPH 61 INS 24179 / 2016-A-9 ze dne 25.10.2016 byl dlužník vyzván k odstranění vad příloh insolvenčního návrhu a vad návrhů na povolení oddlužení s konkrétním uvedením v čem vady spočívají a jak je odstranit, přičemž podstatným pro rozhodnutí návrhu na předběžné opatření s jeví zejména to, že dlužník dosud k žádnému z insolvenčních návrhů nedoložil listiny svědčící o existenci druhého z tvrzených závazků, a to k věřiteli Finanční Středočeský kraj, dále to, že ve třetím insolvenčním návrhu jsou vady návrhu na povolení oddlužení takové, že návrh neobsahuje údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, k návrhu na povolení oddlužení není přiložen výpis z rejstříku trestů dlužníka, ne starší než 3 měsíce, nebo obdobný doklad členského státu, v němž dlužník v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, k návrhu na povolení oddlužení není doložena listina prokazující dlužníkův tvrzený příjem ve výši 6.000,-Kč měsíčně, jež získává brigádně .

Z listin předložených navrhovatelem byly osvědčeny následující skutečnosti.

Navrhovatel byl pověřen vedením exekuce k vymáhání pohledávka oprávněného Komerční banka a.s. proti povinnému dlužníkovi (pověření soudního exekutora rozhodnutím Okresního soudu v Příbrami ze dne 10.10.2014 č.j. 23 EXE 2810/2014-21 zn. exekutora 85 EX 12838/2014).

Navrhovatel vydal exekuční příkaz provedení exekuce prodejem nemovitých věcí povinného s tím, že se jedná o popsané nemovitosti dlužníka, uvedené ve výroku tohoto usnesení, který nabyl právní moci dne 25.8.2015 (Exekuční příkaz vydaný Navrhovatelem č.j. 085 EX 12838/14-8 ze dne 14.10.2014). Navrhovatel jako soudní exekutor vydal dne 12.4.2016 usnesení o nařízení dražebního jednání o dražbě popsaných nemovitostí na dne 27.6.2016 v 11 hodin (usnesení Navrhovatele č.j. 085 EX 12838/14-85 a č.j. 085 EX 12838/14-86 ), Další dražební jednání popsaných nemovitostí bylo nařízeno na den 12.9.2016 v 11 hodin (usnesení Navrhovatele č.j. 085 EX 12838/14-131ze dne 30.6.2016 a č.j. 085 EX 12838/14-132). Další dražební jednání popsaných nemovitostí bylo nařízeno na den 24.10.2016 v 11 hodin (usnesení Navrhovatele č.j. 085 EX 12838/14-182 ze dne 16.9.2016 a č.j. 085 EX 12838/14-183).

Shora uvedené osvědčené skutečnosti insolvenční soud posoudil podle zákona č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon (dále jen IZ)

Podle § 109 odst. 1 písm. c) IZ se spojuje se zahájením insolvenčního řízení účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést.

Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168 IZ) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169 IZ) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 IZ a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

Podle § 109 odst. 6 věty první IZ. se k rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle § 109 odst. 1 písm. c) IZ v insolvenčním řízení nepřihlíží.

Podle § 82 odst. 2 písm. b) IZ může insolvenční soud předběžným opatřením v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu omezit z důvodu hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c) IZ, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Podle § 103 odst. 2 IZ musí být v insolvenčním návrhu dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Rozhodující skutečnosti, dokladující úpadek dlužníka je třeba v insolvenčním návrhu vylíčit zcela jasně a konkrétně tak, aby si soud mohl udělat ucelenou představu o finanční situaci. Podle § 103 odst. 3 IZ je insolvenční navrhovatel povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu.

Podle § 104 odst. IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. Podle odst. 3 citovaného zákonného ustanovení v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. Podle odst. 4 citovaného zákonného ustanovení nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí §

103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné. Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Insolvenční soud dospěl posouzením osvědčených skutečností k závěru, že návrhu na předběžné opatření je možné vyhovět, tedy omezit účinky zahájeného insolvenčního řízení zahájeného na podkladě v pořadí třetího insolvenčního návrhu dlužníka tak, jak ve výroku uvedeno, tedy, aby bylo možné provést exekuci prodejem nemovitostí dlužníka s tím, že výtěžek bude k dispozici pro účely tohoto insolvenčního řízení.

Insolvenční soud totiž učinil závěr, že dlužník podáváním insolvenčních návrhů ve skutečnosti sleduje znemožnění provedení exekuce. Pro tento závěr je podstatné zejména posouzení doby podávání jednotlivých insolvenčních návrhů, kdy všechny tři insolvenční návrhy dlužník podal jen v řádu několika dní před dobou, kdy se měla konat dražební jednání. Podáním insolvenčních návrhů dosáhl toho, že dražební jednání nemohla být konána a tedy je zmařil a musela být odročena. Pokud by bylo pravým záměrem dlužníka podstoupit insolvenční řízení, pak by bývale mohl podat nový bezvadný insolvenční návrh po nabytí právní moci předchozího usnesení soudu, což se však nestalo, dlužník obdobně vadný druhý insolvenční návrh podal opět těsně před konáním druhé dražby.

Podstatné je také to, že druhý insolvenční návrh má zcela stejné vady jako návrh první. Pakliže si tedy dlužník ani nedal práci s tím, aby vadu, kterou lze odstranit uvedením vždy jen jediného časového údaje splatnosti u každého ze závazků (tedy velmi jednoduše), pak nelze než učinit z toho závěr, že již druhý insolvenční návrh byl nepochybně účelový, neboť dlužník musel vědět, že následkem takto vadného druhého insolvenčního návrhu bude jeho odmítnutí. Přesto jej s vadami podal.

I pokud by snad bylo uvažováno tak, že v době podání prvního insolvenčního návrhu nebylo dlužníkovi známo, jaké náležitosti musí mít insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení, pak poté, co byl první insolvenční návrh odmítnut, byl již dlužník poučen o nutných kvalitách insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení. Přesto jeho druhý insolvenční návrh vykazoval takové vady, že musel být odmítnut, neb vady insolvenčního návrhu se neodstraňují.

Ani v pořadí třetí insolvenční návrh dlužníka není bez vad, sice již není vadný samotný insolvenční návrh, jsou zde však vady povinných příloh-vady listin, kterými dlužník osvědčuje tvrzené závazky (které se na rozdíl od vad insolvenčního návrhu odstraňují). Návrh na povolení oddlužení má četné vady, k jejichž odstranění byl dlužník vyzván.

V insolvenčním řízenínelze zatím předvídat, jaký bude další osud insolvenčního řízení, neboť nelze předvídat, zda bude rozhodnuto o tom, že dlužník je v úpadku a v kladném případě o tom, zda bude povoleno oddlužení nebo prohlášen na jeho majetek konkurs (i když pro rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření není rozhodné jak bude rozhodnuto o návrhu na povolení oddlužení, neboť popsaný majetek dlužníka je předmětem zajištění).

Prvním předpokladem pro závěr, zda je dlužník v úpadku bude to, zda dlužník doloží existenci zejména druhého závazku k Finančnímu úřadu pro Středočeský kraj, neboť k tomuto závazku dlužník nedoložil v žádném z insolvenčních řízení nikdy ničeho. Pokud dlužník doloží listiny osvědčující existenci takového závazku, insolvenční soud nařídí jednání ke zjištění úpadku, kdy bude zkoumat, zda je naplněn třetí předpoklad zjištění úpadku, a to neschopnost platit závazky, kdy bude zejména zkoumáno, zda dlužník nenechal účelově vzniknout závazku po splatnosti 30 dní (k Finančnímu úřadu pro Středočeský kraj), neboť vzhledem ke skutečnostem uvedeným v tomto usnesení, musí soud věnovat zvýšenou pozornost osvědčení všech podmínek úpadku.

Tedy, vzhledem k závěru o účelovosti podávání opakovaně vadných insolvenčních návrhů a vzhledem k tomu, že není možné předvídat další vývoj insolvenčního řízení KSPH 61 INS 24179/2016, insolvenční soud proto návrhu na předběžné opatření vyhověl.

Provedení exekuce neodporuje společnému zájmu věřitelů. Navrhovateli je totiž ukládáno, aby výtěžek exekuce byl k dispozici pro toto insolvenční řízení. O rozdělení výtěžku bude proto rozhodovat insolvenční správce (bude-li zjištěn úpadek).

Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že dvě předcházející insolvenční řízení ve věci dlužníka nezakládají překážku litispendence pro insolvenční řízení KSPH 61 INS 24179/2016, neboť účinky těchto předchozích insolvenčních řízení pominuly odmítnutím insolvenčního návrhu (zveřejněním v insolvenčním rejstříku), tedy před zahájením insolvenčního řízení.

Navrhovateli předběžného opatření byla uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na předběžné opatření podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb. zákon o soudních poplatcích ve spojení s položkou 5 sazebníku soudních poplatků, když ohledně svého návrhu není v insolvenčním řízení od poplatku osvobozen, pro stručnost, co do odůvodnění, odkazuje insolvenční soud např. na usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 840/2014-A-25.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

Usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; stejnopis usnesení se zvlášť doručuje dlužníku a navrhovateli předběžného opatření. Lhůta k podání odvolání začíná běžet ode dne doručení stejnopisu usnesení.

Usnesení je účinné okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

v Praze dne 27. října 2016

JUDr. Jitka S o b k o v á, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Bc. Lenka Krumlová