KSPH 61 INS 22248/2015-A-32
Jednací číslo: KSPH 61 INS 22248/2015-A-32

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sobkovou v insolvenční věci dlužníka POLDI s.r.o., IČO 24245984, se sídlem Průmyslová 1343, 272 01, Kladno, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ AHV ekologický servis, s.r.o., IČO 26741172, se sídlem Saturnova 1209/25, 104 00, Praha-Uhříněves, zastoupeného JUDr. Janem Kerbachem, advokátem se sídlem Spotřebitelská 483, 155 31 Praha 5, 2/ VTOS, s.r.o., IČO 25638475, se sídlem Laurinova 293, 293 01, Mladá Boleslav, 3/ METAL EXCHANGE s.r.o, IČO 27325733 se sídlem Minice 62, 438 01 Velemyšleves, 4/ Luboše Martínka, IČ 10259945, se sídlem Velká Strana 44, 267 07 Chyňava, o dalších insolvenčních návrzích dalších insolvenčních navrhovatelů, o návrhu na vydání předběžného opatření

takto:

I. Podání dalšího insolvenčního navrhovatele DISCRET s.r.o., IČO 26026309 se sídlem Keblice 44, 410 02 Lovosice ze dne 11.11.2015, doručené insolvenčnímu soudu dne 12.11.2015, se považuje za přistoupení k insolvenčnímu řízení dlužníka POLDI s.r.o., IČO 24245984, se sídlem Průmyslová 1343, 272 01, Kladno vedenému u Krajského soudu v Praze pod č.j..

II. K insolvenčnímu návrhu dalšího věřitele Höck Systems s.r.o., IČ 29207304, se sídlem Saidova 272/5, 620 00 Brno, učiněnému podáním ze dne 25.10.2015, doručenému insolvenčnímu soudu dne 16.11.2015, s e n e p ř i h l í ž í.

III. Návrh navrhovatele Höck Systems s.r.o., na nařízení předběžného opatření, kterým by byl ustanoven předběžný správce, dále, kterým by bylo uloženo dlužníkovi, aby s majetkem, zejména nemovitým, nakládal do vydání rozhodnutí o úpadku jen se souhlasem předběžného insolvenčního správce, dále, aby osobám, které mají závazky vůči dlužníkovi bylo uloženo, aby plnění z nich poskytovali předběžnému správci a aby bylo předběžnému správci uloženo, aby podával zpráva o své činnosti každých 20 dní od ustanovení do funkce, se z a m í t á.

IV. Navrhovatel návrhu na předběžné opatření Höck Systems s.r.o. je povinen zaplatit soudní poplatek za návrh na předběžné opatření ve výši 1.000,-Kč, a to do 3 dnů od právní moci výroku III. tohoto usnesení České republice-Krajskému soudu v Praze.

Odůvodnění :

Insolvenční navrhovatelé AHV ekologický servis, s.r.o. a VTOS, s.r.o. (dále jen původní insolvenční navrhovatelé) podali dne 2.9.2015 insolvenční návrh ve věci dlužníka isir.justi ce.cz

POLDI s.r.o. Účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly dne 2.9.2015 v 10:29 hodin, kdy byla zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. Usnesením Krajského soudu č. j.-A-12 ze dne 9.9.2015 bylo ve výroku I. insolvenční řízení zastaveno ve vztahu k oběma původním insolvenčním navrhovatelům, a to pro zpětvzetí insolvenčního návrhu oběma původními insolvenčními navrhovateli, kteří oba uvedli, že důvodem zpětvzetí je to, že jim dlužník jejich pohledávky zaplatil. Výrokem III. citovaného usnesení insolvenční soud rozhodl o insolvenčním návrhu dalšího insolvenčního navrhovatele METAL EXCHANGE s.r.o., který byl podán k insolvenčnímu soudu dne 7.9.2015 elektronicky s ověřeným podpisem zmocněnce dne 7.9.2015 tak, že bylo rozhodnuto, že k tomuto insolvenčnímu návrhu nepřihlíží podle § 97 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon (dále jen IZ), neboť podpis zmocnitele na plné moci udělené zmocněnci nebyl úředně ověřen. Výrokem IV. insolvenční soud deklaroval, že účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení zaniknou zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku, a to podle § 146 odst. 1 IZ ve spojení s § 142 písm. b) IZ. Usnesení č. j. KSPH 61 INS 22248/2015-A-12 bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 9.9.2015 a nabylo právní moci ve výrocích III. a IV. dne 9.9.2015. Ve výroku I. a závislém výroku II. právní moci zatím nenabylo, neboť proti němu podal odvolání dlužník a METAL EXCHANGE s.r.o.

Dne 24.9.2015 podal insolvenční návrh další insolvenční navrhovatel Luboš Martínek, Další insolvenční návrh podal dne 10.9.2015 další insolvenční navrhovatel METAL EXCHANGE s.r.o. (v pořadí tedy jeho druhý návrh). O těchto dvou dalších insolvenčních návrzích rozhodl insolvenční soud usnesením č. j.-A-24, a to tak, že insolvenční návrhy dalších dvou insolvenčních navrhovatelů se považují za přistoupení k insolvenčnímu řízení dlužníka.

Dne 12.11.2015 podal další insolvenční návrh věřitel DISCRET s.r.o., a to s ověřeným podpisem statutárního zástupce, současně připojil přihlášku své pohledávky. Tento insolvenční navrhovatel popsal své splatné pohledávky za dlužníkem, které jsou celkem bez příslušenství v celkové výši 1.998.315,-Kč a jsou splatné. Pokud se týká jednotlivých pohledávek v obdobích od května, června do září 2015, když byla vždy popsána splatnost té které konkrétní pohledávky. Navrhl, aby byl zjištěn úpadek dlužníka.

Podáním z 25.10.2015 doručeným soudu 16.11.2015, podaným doporučeně poštou, další insolvenční navrhovatel Höck Systems s.r.o. podal insolvenční návrh, ve kterém popsal své splatné pohledávky za dlužníkem, které jsou celkem 627.279,-Kč s příslušenstvím a jejich splatnost nastala v různých měsících do měsíce srpna 2015. Navrhl zjistit úpadek dlužníka. Dále navrhl vydání předběžného opatření, jak bude uvedeno dále.

Insolvenční návrh navrhovatele Höck Systems s.r.o. spojený s návrhem na vydání předběžného opatření byl podepsán vlastnoručním neověřeným podpisem zmocněnce Mgr. Josefa Berky. Dále byla připojena plná moc udělená zmocnitelem Höck Systems s.r.o. zmocněnci Mgr. Josefu Berkovi, na plné moci je ověřen podpis jednatele Höck Systems s.r.o. Petra Höcka. Insolvenční navrhovatel Höck Systems s.r.o. podal dne 4.9.2015 přihlášku své pohledávky.

Podle 97 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon (dále jen IZ) insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu (odstavec 1). Insolvenční návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (odstavec 2).

Podle § 107 odst. 1 IZ další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele. Podle odstavce druhého pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení. Podle odstavce třetího byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy soud již rozhodl o původním insolvenčnímu návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nebylo nedoručeno účastníkům insolvenčního řízení, insolvenční soud vydané rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli. Došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvečním návrhu, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, může další insolvenční navrhovatel podat proti takovému rozhodnutí odvolání ve lhůtě počítané od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří jsou oprávněni podat proti rozhodnutí odvolání; to neplatí, jestliže rozhodnutí o původním návrhu bylo dalšímu insolvenčnímu navrhovateli již dříve doručeno.

Pokud se týká insolvenčního návrhu navrhovatele DISCRET s.r.o., rozhodl o něm insolvenční soud ve výroku I. tohoto usnesení tak, že se jeho insolvenční návrh považuje za přistoupení k insolvenčnímu řízení podle § 107 odst. 1 IZ, neboť jeho insolvenční návrh splňuje náležitosti uvedené v § 97 IZ, tedy (kromě toho, že netrpí jinými vadami) obsahuje ověřený podpis jeho statutárního zástupce.

Pokud se týká insolvenčního návrhu navrhovatele Höck Systems s.r.o. rozhodl o něm insolvenční soud ve výroku II. tohoto usnesení tak, že se k němu nepřihlíží, neboť není splněna podmínka povinného ověřeného podpisu. Je-li totiž insolvenční návrh, v němž je ohlášeno zastoupení advokátem a k němuž je připojena řádná procesní plná moc pro tohoto advokáta, podepsán pouze tímto zástupcem, je podmínka formulovaná v § 97 odst. 2 insolvenčního zákona splněna jen tehdy, je-li úředně ověřen podpis advokáta na insolvenčním návrhu a současně i podpis zmocnitele (insolvenčního navrhovatele) na procesní plné moci (shodně usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 29 NSČR 51/2011-B-73 vydané v insolvenčním řízení č.j. MSPH 59 INS 13320/2010). "Ověřeným podpisem" podle citovaného zákonného ustanovení se samozřejmě rozumí i elektronický podpis ve smyslu zákona č. č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Na insolvenčním návrhu Höck Systems s.r.o. chybí jakýkoliv ověřený podpis.

Dále insolvenční soud rozhodoval o návrhu navrhovatele Höck Systems s.r.o. na vydání předběžného opatření, kterým bylo navrženo, byl ustanoven předběžný insolvenční správce, aby bylo uloženo dlužníkovi, aby s majetkem, zejména nemovitým, nakládal do vydání rozhodnutí o úpadku jen se souhlasem předběžného insolvenčního správce, dále, aby osobám, které mají závazky vůči dlužníkovi bylo uloženo, aby plnění z nich poskytovali předběžnému správci a aby bylo předběžnému správci uloženo, aby podával zprávu o své činnosti každých 20 dní od ustanovení do funkce.

O tomto návrhu je na místě rozhodovat, a to i za situace, kdy se k insolvenčnímu návrhu Höck System s.r.o. nepřihlíží, neboť Höck Systems s.r.o. je přihlášeným věřitelem, který podal přihlášku, proto je podle § 14 odst. 1 IZ účastníkem insolvenčního řízení. Návrh na předběžné opatření nemusí obsahovat ověřený podpis, proto, pokud se týká návrhu na předběžné opatření, pak je bez vad, pokud se týká náležitosti podpisu, neboť je připojen prostý neověřený vlastnoruční podpis zmocněnce.

Höck Systems s.r.o. návrh vydání předběžného opatření odůvodnil tím, že dlužník v insolvenčním řízení zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných věřitelů, a tak způsobuje, že věřitelé nemají zásadně stejné nebo obdobní postavení, což je v rozporu s insolvenčním řízením. Tvrdí, že dlužník záměrně uhradil pouze pohledávky některých věřitelů, jak je zřejmé z insolvenčního rejstříku, a to za účelem zastavení insolvenčního řízení, takto tedy zaplatil svým věřitelů AHV ekologický servis, s.r.o., VTOS, s.r.o., fyzické osobně Rudolfu Mikešovi, dále A. P. O. Elmos v. o. s., tímto svým postupem zvýhodňuje dlužník některé věřitele, které uspokojuje v celé výši přihlášených pohledávek. Tento postup dlužníka by do budoucna mohl mít za následek nemožnost dlužníka všem svým závazkům a případně by došlo k situaci, kdy nebude možnost uspokojit všechny věřitele v co nejvyšší možné míře. Takový postup by znamenal zvýhodnění některých věřitelů a znevýhodnění ostatních.

Höck Systems s.r.o. má také za to, že dlužník by mohl do budoucna podniknout právní kroky, kterými by záměrně způsobil zmenšení svého majetku, a tím by došlo k výraznému snížení dobytnosti pohledávek a ke zmenšení šancí na uspokojení všech přihlášených věřitelů v co nejvyšší možné míře. Navrhovatel tento postup předpokládá s ohledem na dosavadní konání dlužníka, kdy ten zatím hradil pouze závazky shora uvedených věřitelů, které představovaly jen nepatrné finanční částky v porovnání s jinými přihlášenými věřiteli k jejich pohledávkám. S dlužníkem bylo opakovaně zahájeno insolvenční řízení, je tedy zřejmé, že dlužník má opakovaně značené problémy s úhradou svých závazků, které jsou po splatnosti a které není schopen hradit. Předchozí insolvenční řízení byla v minulosti zastavena právě na základě úhrady pohledávek pouze insolvenčním navrhovatelům. Ostatním věřitelům, kteří přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení, nebylo uhrazeno ničeho, a to ani opakovaně. Dlužník tedy vědomě zvýhodňuje některé své věřitele a činí tak pouze s úmyslem odložit rozhodnutí o úpadku dlužníka, je zřejmé, že pasiva dlužníka výrazně převyšují aktiva, když jen dluh vůči společnosti METAL EXCHANGE s.r.o. činí více jak 15.000.000,-Kč. Navrhovatel uvádí, že má oprávněné obavy, že může v současné době docházet ke zmenšování majetkové podstaty na úkor přihlášených věřitelů, stejně tak může dojít k újmě dalších potencionálních věřitelů dlužníka, kteří by v budoucnu obchodovali s dlužníkem. Navrhovatel proto navrhl, aby soud zjistil majetek dlužníka, který není pro třetí osoby zjistitelný, kromě toho, že dlužník má účet u ČSOB, a.s. Všechny okolnosti nasvědčují tomu, že dlužník je v úpadku a přesto nebylo dosud o insolvenčním návrhu rozhodnuto a je otázkou, zda v blízké době bude rozhodnuto o úpadku, proto je na místě ustanovit předběžného správce, který by v nejbližší době zajistil a zjistil dlužníkův majetek a je na místě nařídit předběžné opatření, kterým bude dlužníkovi omezeno nakládání s majetkovou podstatnou, a to tak, že by dlužník nakládal s majetkovou podstatou pouze se souhlasem předběžného správce.

Podle § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení o.s.ř.

Podle ustanovení § 82 odst. 1 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu.

Podle § 111 odst. 1 a 2 IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoliv zanedbatelném zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Omezení se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. Dále se omezení nevztahuje na uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň.

Podle § 112 odst. 1 IZ ustanoví insolvenční soud předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111.

Podle ustanovení § 113 odst. 1 IZ je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi,ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Insolvenční soud dospěl k závěru, že návrhu na vydání navrženého předběžného opatření nelze vyhovět, nejsou dány ani podmínky pro to, aby insolvenční soud nařídil předběžné opatření ex officio podle § 113 odst. 1 IZ.

Základním požadavkem pro nařízení předběžného opatření podle § 112 a § 113 IZ je zabránit dlužníkovi nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, jenž do ní může náležet, aby v důsledku takového jednání dlužníka nedošlo k podstatné změně ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli nezanedbatelné zmenšení.

Z insolvenčního spisu se nepodávají (nejsou ani osvědčeny) žádné takové skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že dlužník nakládá s majetkem náležejícím do majetkové podstaty tak, že dochází ke změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů nebo že takové jeho jednání reálně hrozí.

Návrh na předběžné opatření postrádá vylíčení konkrétních skutečností svědčících o reálném nebezpečí změn v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, tedy takových nežádoucích změn, jež přesahují rámec dlužníkova běžného nakládání s majetkovou podstatou. Navrhovatel jen obecně tvrdí, že takové nakládání hrozí, konkrétními skutkovými tvrzeními toto své obecné tvrzení však blíže nespecifikuje. Oba původní insolvenční navrhovatelé vzali sice svůj insolvenční návrh zpět proto, že jim dlužník jejich pohledávky zaplatil, takové skutečnosti však neznamenají nebezpečí změn rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů.

Insolvenční zákon v ustanovení § 111 výslovně počítá s další hospodářskou činností dlužníka a to jej tedy opravňuje i k hrazení závazků vyplývajících z takovéto činnosti. Pokračující obvyklá hospodářská činnost dlužníka nevybočující z rámce ustanovení § 111 IZ a tedy i hrazení závazků z takové činnosti tak není důvodem pro vydání předběžného opatření.

Z návrhu věřitele ani z obsahu spisu nelze dovodit, že by dlužník v rámci své hospodářské činnosti činil jakékoliv úkony, které by měly za následek podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení majetku nebo úkony, které by znamenaly nikoliv zanedbatelné zmenšení tohoto majetku. Rovněž není tvrzeno ani prokazováno, že by dlužník činil jakékoliv úkony vymezující se pojmu obvyklého hospodaření. Insolvenční soud proto návrh na předběžné opatření v plném rozsahu zamítl.

Navrhovateli předběžného opatření byla uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na předběžné opatření ve výši 1.000,-Kč určené podle položky 5 sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.

P o u č e n í : Proti výroku I., II. tohoto usnesení není odvolání přípustné.

Proti výroku III., IV tohoto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

v Praze dne 20. listopadu 2015

JUDr. Jitka S o b k o v á, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení Marcela Kloudová