KSPH 60 INS 9175/2017-A-23
'ULLIHLI [JHU-.nl J..... |_.:

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy ]UDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry ]iříčkové a Mgr. Markéty I ludečkové v insolvenční věci dlužníka Jozefa anonymizovano , anonymizovano , bytem Velký Osek, Palackého 106, IČO 12565989, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2017, č. j KSPH 60 INS 9175/2017-A-23, takto:

Usneseni Krajského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2017, č. j KSPH 60 INS 9175 / 2017-A-23, se v bodech II., III. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze zjistil úpadek dlužníka ]ozefa anonymizovano (dále jen dlužník; bod I. výroku), zamítl návrh dlužníka na povolení oddlužení a prohlásil na jeho majetek konkurs (bod II. výroku), jenž bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku), ustanovil Ing. Tomáše Zůzu (dále jen správce) insolvenčním správcem (bod IV. výroku), konstatoval, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku (bod V. výroku), prohlásil ve věci svou mezinárodní příslušnost (bod Vl. výroku), vyzval věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (bod VII. výroku), nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů na den 8. 2. 2018 (body VIII., IX. výroku), uložil související povinnosti správci (body X., XII. výroku), konstatoval, že započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku (bod XI. výroku), a že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována vinsolvenčním rejstříku a nebudou zveřejňována vhrornadných sdělovacích prostředcích (bod XIII. výroku), a uložil věřitelům, kteří přihlásí své pohledávky, aby ve lhůtě 1 týdne sdělili, zda souhlasí se svojí volbou za člena voleného věřitelského orgánu (bod XIV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že mu byl dne 2. 5. 2017 doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení zpeněženírn majetkové podstaty. V návrhu dlužník uvedl, že má 10 peněžitých vykonatelných závazků v celkové výši 1 ?24 424,55 Kč, že své závazky není schopen splácet po dobu delší než 3 měsíce, že jeho příjem tvoří invalidní důchod ve výši 4 619 Kč měsíčně, a že vlastní nemovitost v podílovém spoluvlastnictví s bývalou manželkou, přičemž tato nemovitost byla již soudním exekutorem prodána za částku 1 100 000 Kč, tedy do majetkové podstaty dlužníka připadne nejméně částka 550 000 Kč; dodal, že se proti rozhodnutí soudního exekutora odvolal, neboť nesouhlasil s cenou, když podle znaleckého posudku má nemovitost hodnotu 2,2 mil. Kč. Na základě údajů uvedených v návrhu dlužníka a v jeho přílohách tak měl soud I. stupně za osvědčené rozhodné skutečnosti ohledně jeho úpadku, proto postupoval dle 5 136 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a zjistil úpadek dlužníka.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

4 VSPH zin/2017

3. Soud I. stupně dále uvedl, že z veřejně dostupných rejstříků zjistil, že je dlužník ke dni 4. 9. 2017 evidován jako podnikatel, že dlužník tuto skutečnost v návrhu neuvedl, že kromě toho v návrhu označil toliko 3 věřitele, přestože tvrdil, že má 10 vykonatelných závazků, že dále odmítl splnit výzvu soudu, kterou mu bylo uloženo doložit listiny prokazující obvyklou cenu nemovitostí v jeho vlastnictví (např. i odhadem realitní kanceláří), a že na výzvu soudu k předložení daňových přiznání za roky 2014, 2015 a 2016 reagoval pouze zasláním potvrzení úřadu práce o jeho evidenci jako uchazeče o zaměstnání od 21. 10. 2010 a rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění dlužníka k provozování živnosti zednictví ze dne 6. 9. 2017. Soud uzavřel, že dlužník zamlčel důležité údaje o své osobě a majetkových poměrech, že nesplnil povinnosti uložené soudem (předložit ocenění majetku a daňová přiznání za poslední 3 roky), že jeho jednání tak lze podřadit pod nedbalý přístup k plnění povinnosti v insolvenčním řízení, a že je tedy dán důvod pro zamítnutí návrhu dlužníka na povolení oddlužení; protože má dlužník dostačující majetek, který lze použít k uspokojení věřitelů, spojil rozhodnutí o úpadku s rozhodnutím o jeho řešení konkursem, jenž bude projednáván jako nepatrný.

4. Jen proti bodu ll. výroku tohoto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby jej odvolací soud změnil tak, že se povoluje oddlužení dlužníka, nebo aby jej zrušil. Namítal, že si není vědom zamlčování důležitých údajů o své osobě a majetkových poměrech, a že ani nelze tvrdit, že by nesplnil soudem uložené povinnosti. Uvedl, že je již od 21. 10. 2010 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a od stejného data aktivně nepodniká, že k situaci, kdy byl jeho živnostenský list veden jako aktivnííí, došlo pouze tak, že pozastavil svou činnost pouze na dobu určitou, a že v důsledku jeho opomenutí pak po uplynutí této doby již znovu svou živnost nepozastavil. jde tedy o chybu, když zapomněl, do kdy má živnost pozastavenou. Nicméně dlužník ode dne jeho evidence na úřadu práce aktivně nepodniká a neměl žádné příjmy zpodnikání. Pokud jde o neuvedení svých věřitelů, pak dlužník v seznamu svých závazků, jenž byl přiložen k návrhu, označil všechny své závazky včetně věřitelů. Nerozumí tvrzení soudu a domnívá se, že nelze hovořit o jakémkoli zamlčování důležitých skutečností. Závěrem dodal, že rozhodně neodmítl splnit uloženou povinnost předložit ocenění nemovitosti, že proti usnesení svýzvou podal námitky, v nichž argumentoval tím, že součástí spisu je též znalecký posudek Ing. Zdeňka Garlíka ze dne 7. 10. 2011, a že není (nebylo) v možnostech dlužníka ve stanovené ? denní lhůtě nový znalecký posudek zajistit a současně to ani nebylo v jeho finančních možnostech. Nešlo tedy o odmítnutí stanovené povinnosti, ale o nemožnost ji splnit stejně jako vpřípadě doložení daňových přiznání za poslední 3 roky, nebot dlužník vtéto době nepodnikal, neměl žádné příjmy, a tudíž nepodával ani daňová přiznání, přičemž se domníval, že doložením potvrzení z úřadu práce o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání bude tato skutečnost zcela zřejmá. Dlužník svůj návrh na povolení oddlužení myslí zcela vážně, je si vědom povinností spojených s insolvenčním řízení a nedomnívá se, že by se choval nedbale, když na výzvu soudu vždy v zákonné lhůtě reagoval a žádnou lhůtu nepromeškal.

5. Vrchní soud v Praze přezkoumal rozhodnutí v napadeném rozsahu i řízení jemu předcházející a dospěl k těmto závěrům:

6. Podle Š 395 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že je jím sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí (odst. 1). Insolvenční soud zamítne

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

A... _..- -|_.--. návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinnosti v insolvenčním řízení (odst. 2).

Podle Š 396 odst. 1 IZ jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, může současně rozhodnout o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem pouze tehdy, jestliže a) návrh na povolení oddlužení nebyl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, b) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, nebo c) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud zjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, a dlužník v návrhu na povolení oddlužení požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil li mu soud povinnost k její úhradě podle 5 108 odst. 2 a 3.

V daném případě soud I. stupně zamítl návrh dlužníka na povolení oddlužení a prohlásil na jeho majetek (nepatrný) konkurs s tím, že nedbalý přístup dlužníka k plnění povinnosti v insolvenčním řízení, pro nějž nelze návrh na povolení oddlužení než zamítnout, lze bez dalšího spatřovat v zamlčování údajů o jeho osobě a v jeho majetkových poměrech, když v návrhu neuvedl, že je podnikatelem a ani v něm neuvedl (nespecifikoval) veškeré své závazky, když označil toliko 3 věřitele, ačkoli tvrdil, že má 10 vykonatelných závazků, jakož i v nesplnění soudem uložených povinností, tedy v tom, že dlužník k výzvě soudu odmítl předložit ocenění své nemovitosti a dále, že nepředložil daňová přiznání za poslední 3 roky.

Na rozdíl od soudu I. stupně je odvolací soud toho názoru, že dosavadní chování dlužníka nelze prozatím kvalifikovat jako lehkomyslný či nedbalý přístup k plnění jeho povinnosti v insolvenčním řízení za situace, kdy dlužník na výzvy soudu vždy reagoval, přičemž na výzvu ze dne 20. 7. 2017 ( A-48) reagoval podáním ze dne 18. 8. 2017 (jit-19), jímž doplnil návrh o požadované přílohy (seznam zaměstnanců a seznam majetku) a dále v něm namítal, že není schopen ve stanovené ? denní lhůtě opatřit znalecký posudek ani jinou listinu prokazující obvyklou cenu jeho nemovitosti, neboť to není v jeho finančních možnostech, a že součástí insolvenční spisu je již znalecký posudek Ing. Zdeňka Garlíka ze dne 7. 10. 2011, jímž byla nemovitost odhadnuta na částku 2,2 mil. Kč, že se sice jedná o starší posudek (6 let), ale že se domnívá, že cena nemovitosti od té doby vzrostla. Ostatně znalecké ocenění nemovitých věcí dlužníka již není povinnou náležitostí návrhu na povolení oddlužení. K výzvě soudu ze dne 4. 9. 2017 (ři-20) pak dlužník ve stanovené lhůtě sdělil, že ode dne 21. 10. 2010 aktivně nepodniká a od téhož dne je veden jako uchazeč o zaměstnání, přičemž ke dni 12. 9. 201? zrušil své živnostenské oprávnění; tato svá tvrzení doložil příslušnými listinami. Odvolací soud nemá důvod nevěřit vysvětlení dlužníka, že jeho aktivní podnikatelská činnost fakticky skončila ke dni 21. 10. 2010, neboť od téhož dne je úřadem práce veden jako nezaměstnaný (At-20), a že nedošlo kpozastavení jeho podnikání na dobu neurčitou v důsledku pochybení dlužníka, když své podnikání mylně přerušil jen do dne 31. 12. 2014; nadto dlužník výslovně uvedl, že neměl v předchozích 3 letech Mo invalidního důchodu žádné jiné příjmy, tedy ani příjmy z podnikání, a že jeho závazky nemají původ v jeho podnikatelské činnosti, a proto nemohl požadovaná

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

10.

11. ra...- u ll UU .th .?J. LJ; .::-Ulf

4 VSPI I 2177/2017

.J'J'L _ _ __ _ daňová přiznání předložit, nebot žádná přiznání nepodával. Pokud jde o označení závazků dlužníka, pak odvolací soud ze spisu ověřil, že dlužník spolu s insolvenčním návrhem soudu předložil povinné přílohy ve smyslu Š 104 IZ, přičemž v seznamu závazků (ři-5) řádně označil všechny své věřitele a specifikoval jednotlivé závazky, nelze tedy přijmout závěr, že by dlužník jakkoli zamlčoval údaje o své osobě či o svém majetku. Pro danou věc je dle odvolacího soudu naopak významné to, zda dlužník bude schopen v následujících 5 letech prostřednictvím zpeněžení majetkové podstaty uhradit svým nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek a zcela uspokojit nároky správce. Tuto pro věc významnou okolnost však soud I. stupně nijak nezkoumal.

Za této situace je odvolací soud toho názoru, že řešit úpadek dlužníka již nyní nepatrným konkursem by též odporovalo zásadám insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (S 5 písm. a/ IZ). Veden těmito úvahami dospěl odvolací soud k závěru, že za předpokladu splnění podmínek oddlužení, tedy za předpokladu uspokojení alespoň 30 % hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů, je namístě umožnit dlužníku, aby v blízkém budoucnu svým zodpovědným a seriózním přístupem přesvědčil soud a zejména své věřitele o tom, že jeho snaha dostát v maximální možné míře svým závazkům je míněna skutečně upřímně, poctivě a se vší vážností. |íllstatně kdyby se v průběhu dalšího řízení ukázalo, že odvolací soud se v tomto svém úsudku zmýlil, a že dlužník nepřístupuje k oddlužení dostatečně svědomitě nebo poctivě, může kdykoliv později dojít ke změně způsobu řešení jeho úpadku a úpadek by pak byl definitivně řešen konkursem.

Pro tuto chvíli však není řešení úpadku dlužníka nepatrným konkursem namístě. Proto postupoval odvolací soud podle 5 219a odst. 1 písm. a) a b) ve spojení s Š 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., usnesení v napadeném bodě Il. výroku včetně na něm závislém bodě Ill. výroku zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku ($ 71 odst. 2 IZ).

Praha 9. ledna 2018



JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D. v. r. předseda senátu

? ,! yl

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr 'Vo' .

í