KSPH 42 INS 21769/2013-B-82
č.j.: KSPH 42 INS 21769/2013-B-82

USNESENÍ

Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5, rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Bartákovou v insolvenční věci dlužnice: Iveta anonymizovano , anonymizovano , IČO: 45839417, bytem Na Víru 447, Lety, adresou pro doručování Polní 289, Lety, zastoupené Mgr. Markem Konečným, advokátem se sídlem Petržílkova 2583, 158 00 Praha, bytem v Letech, Na Víru 447, PSČ 252 29, o návrhu dlužnice: Neodkladné opatření-zastave ní právní moci spoje no s úkonem podání návrhu, který je svým obsahe m návrhem na vydání předběžného opatření,

takto:

Návrh dlužnice Iveta anonymizovano , anonymizovano , IČO: 45839417, bytem Na Víru 447, Lety, aby soud do 7 dnů zastavil podle zákona na základě neodkladného opatření insolvenční řízení z (dlužnicí) uvedených důvodů, které jsou opakovaně (uvedeny) ve spise, nebo aby řízení na základě neodkladného opatření přerušil do doby vydání rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost z důvodu nevratných škod, kte ré dlužnice specifikovala soudu od samého počátku řízení, s e o d m í t á.

Od ůvo d ně n í:

Krajský soud v Praze usnesením-A-100 ze dne 22. 4. 2015 zjistil mimo jiné v bodě I. výroku úpadek dlužnice, v bodě II. a IV. výroku prohlásil na její majetek konkurs a rozhodl, že bude projednán jako nepatrný, v bodě III. výroku ustanovil insolvenční správkyní KOPPA, v.o.s., v bodě V. výroku konstatoval, že účinky rozhodnutí nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (22. 4. 2015). Na základě odvolání dlužnice proti bodům I. a II. výroku uvedeného usnesení rozhodl Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením 2 VSPH 1045/2015-A-158 ze dne 5. 5. 2016, že se usnesení Krajského soudu v Praze v bodech napadených odvoláním potvrzuje. Dlužnice podala proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, který svým usnesením sp. zn. 29 NSČR 220/2016-A-177 ze dne 16. 2. 2017 rozhodl, že se dovolání odmítá.

Dne 21. 9. 2017 podala dlužnice ke zdejšímu soudu návrh: Neodkladné opatření-zastavení právní moci spojeno s úkonem podání návrhu, který je svým obsahem návrhem na vydání předběžného opatření, ve kterém žádá, aby soud s okamžitou platností přerušil právní moc: 1. do doby, než bude zrušeno rozhodnutí o jejím úpadku a o prohlášení konkursu, nebo 2. než bude rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, KSPH 60 ICm 3984/2016 ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze 103 VSPH 420/2017-46, 3. aby soud zastavil obě insolvenční řízení (tedy toto řízení a řízení vedené pod sp. zn. 42 INS 21774/2013 s matkou dlužnice, paní Ludmilou anonymizovano , anonymizovano ), 4. že ve věci byla podána žaloba na ochranu osobnosti vůči navrhovateli a), (tedy věřiteli 1/ Matco, s.r.o. ) 5, aby bylo zastaveno řízení pro vady, kterými je zatíženo a pro morální rámec, přičemž svým podáním sleduje zastavení insolvenčního řízení a nebo přerušení řízení do doby, než bude rozhodnuto o podané isir.justi ce.cz

žalobě pro zmatečnost. Dlužnice požádala, aby soud rozhodl ve lhůtě 7 dnů (ode dne doručení podání) a z uvedených důvodů řízení zastavil.

Podle ust. § 82 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Podle odst. 2 citovaného ustanovení předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného insolvenčního správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c) neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu Podle odst. 4 citovaného ustanovení věta prvá a druhá, předběžné opatření uložením povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné majetkové újmy, která by dlužníkovi vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu-odst. 2 citovaného ustanovení, písm. b)-lze nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že dlužníkův úpadek bude osvědčen, insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítne. Podle ustanovení § 83 insolvenčního zákona prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné; totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání, včetně zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání. V tomto případě insolvenční soud již rozhodl usnesením-A-100 ze dne 22. 4. 2015 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího usnesením 2 VSPH 1045/2015-A-158 ze dne 5. 5. 2016, o insolvenčním návrhu, věřitelů 1) a 2). Dovolání, které dlužnice podala k nejvyššímu soudu České republiky, bylo usnesením tohoto soudu sp. zn. 29 NSČR 220/2016-A-177 ze dne 16. 2. 2017 odmítnuto. O insolvenčním návrhu bylo tedy již pravomocně rozhodnuto a dlužnice proto nemůže podat ve svém insolvenčním řízení, které se nachází ve stadiu, kdy byl již pravomocně zjištěn úpadek dlužnice a na její majetek byl prohlášen konkurs, návrh na vydání předběžného opatření, jehož smyslem je zastavení insolvenčního řízení nebo jeho přerušení do doby rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost. Soud tedy nemůže dlužnici vyhovět jednak z důvodů procesních (o insolvenčním návrhu bylo již rozhodnuto) a jednak také proto, že přerušení insolvenčního řízení do doby, než bude rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost nebo zastavení insolvenčního řízení z těchto důvodů soudu zákon neumožňuje. Dlužnice v návrhu mimo jiné také uvedla, že insolvenční správce vyvíjí činnost směřující ke zpeněžení majetkové podstaty dlužnice a ne jen v tomto jeho jednání v kontextu tohoto insolvenčního řízení spatřuje dlužnice jeho podjatost. Další důvody, ve kterých spatřuje dlužnice podjatost svého insolvenčního správce Koppa v.o.s. a také podjatost insolvenční správkyně v insolvenční věci své matky, uvedla dlužnice v dalším svém podání ze dne 21. 9. 2017 (č.l. B-81) Námitkou podjatosti insolvenčního správce dlužnice se bude insolvenční soud zabývat zvlášť. Závěrem soud opakovaně poučuje dlužnici, že není oprávněna činit úkony v insolvenčním řízení své matky, neboť pro zastupování paní Kosové nemá žádné pověření.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kd y došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posled- ního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř. 1 ). Podání učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě (bez zaručeného elektronického podpisu), je třeba ve lhůtě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 3 o.s.ř.). K podání odvolání je oprávně- na pouze osoba, která návrh na vydání předběžného opatření podala (§ 113 odst. 4 insolvenčního zákona). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy adresátu bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

V Praze dne 26. září 2017 JUDr. Jitka Bartáková, v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Ing. Romana Malečková Měrková

1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. )