KSPH 41 INS 345/2013
NEJVYŠŠÍ SOUD ýESKÉ REPUBLIKY KSPH 41 INS 345/2013 29 NSýR 96/2014-B-48

USNESENÍ

Nejvyšší soud ýeské republiky rozhodl p edsedou senátu JUDr. Ji ím Zavázalem v insolvenní vČci dlužnice Veroniky Loše ukové (d íve Koové), narozené 27. kvČtna 1988, bytem v Psárech, Dolní Jirany 171E, PSý 252 44, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 41 INS 345/2013, o neschválení oddlužení, o dovolání dlužnice, zastoupené JUDr. Ji ím Švehlou, advokátem, se sídlem v Praze 5-SmíchovČ, Viktora Huga 377/4, PSý 150 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. ervence 2013, . j. KSPH 41 INS 345/2013, 3 VSPH 741/2013-B-17, takto:

Dovolání se odmítá.

Od vodnČní:

Usnesením ze dne 11. dubna 2013, . j.-B-75, Krajský soud v Praze (dále jen insolvenní soud ) neschválil oddlužení dlužnice (bod I. výroku) a prohlásil na její majetek konkurs, s tím, že bude projednáván jako nepatrný (body II. a III. výroku). K odvolání dlužnice Vrchní soud v Praze v záhlaví oznaeným usnesením potvrdil usnesení insolvenního soudu. Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 vČty první zákona . 99/1963 Sb., obanského soudního ádu (dále též jen o. s. . ), nebo neobsahuje vymezení toho, v em dovolatelka spat uje splnČní p edpoklad p ípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. .) a v dovolacím ízení pro tuto vadu nelze pokraovat. Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ., v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí smČ uje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení d vodu dovolání, v em dovolatel spat uje splnČní p edpoklad p ípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a eho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Dle ustanovení § 237 o. s. . pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání p ípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací ízení koní, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v em spat uje splnČní p edpoklad p ípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. . obligatorní náležitostí dovolání. M že-li být dovolání p ípustné jen podle § 237 o. s. . (jako v této vČci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splnČné, p iemž k projednání dovolání nepostauje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. . (i jeho ásti). K tomu srov. nap . usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. kvČtna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uve ejnČné pod íslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSýR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13 a ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14. Výše uvedenému požadavku p itom dovolatelka v projednávané vČci nedostála. V podání samotné dovolatelky datovaném 27. zá í 2013 není ohlednČ p edpoklad p ípustnosti dovolání uvedeno nieho a k odstranČní této vady pak nedošlo ani podáním datovaným 7. února 2014 (uinČným prost ednictvím jejího advokáta), jímž dovolatelka dále doplnila podané dovolání a ve kterém (k otázce p ípustnosti dovolání) pouze odkázala na ustálenou judikaturu týkající se výkonu práv v rozporu s dobrými mravy. Ke zp sobilému vymezení p ípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. . by však prost ednictvím uvedené argumentace mohlo dojít jen tehdy, bylo-li by souasnČ z obsahu dovolání patrné, od které judikatury (ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu) se ešení (v dovolání vymezené) právní otázky odvolacím soudem odchyluje, jinak eeno, s kterou judikaturou dovolacího soudu je napadené rozhodnutí v rozporu (srov. shodnČ usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. zá í 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uve ejnČné pod íslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takový údaj se ovšem z dovolání nepodává. Toto usnesení se považuje za doruené okamžikem zve ejnČní v insolvenním rejst íku; dlužnici, insolvennímu správci, vČ itelskému výboru (zástupci vČ itel ) a státnímu zastupitelství, které (p ípadnČ) vstoupilo do insolvenního ízení, se však doruuje i zvláštním zp sobem. Proti tomuto rozhodnutí není p ípustný opravný prost edek.

V BrnČ dne 5. listopadu 2014

JUDr. Ji í Z a v á z a l , v . r . p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marie Pezlarová V zastoupení: Ingrid Rafajová, DiS.