KSPH 39 INS 24519/2011
NEJVYŠŠÍ SOUD ýESKÉ REPUBLIKY KSPH 39 INS 24519/2011 34 ICm 2429/2012 29 ICdo 21/2015-124

ýESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud ýeské republiky rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Zde ka Krmá e a soudc JUDr. Ji ího Zavázala a Mgr. Milana Poláška v právní vČci žalobce CASPER CONSULTING a. s., se sídlem v Praze 1, Olivova 2096/4, PSý 110 00, identifikaní íslo osoby 63980401, zastoupeného Mgr. So ou Bernardovou, advokátkou, se sídlem v BrnČ, KolištČ 259/55, PSý 602 00, proti žalovanému Ing. Ji ímu Kreji íkovi, se sídlem v DČínČ, Kubelíkova 1372/2, PSý 405 02, jako insolvennímu správci dlužníka Václava Ušáka, zastoupenému JUDr. Evou Metzkerovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12, PSý 120 00, o urení po adí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 34 ICm 2429/2012, jako incidenní spor v insolvenní vČci dlužníka Václava Ušáka, narozeného 2. února 1964, bytem v Nelahozevsi, Na H išti 141, PSý 277 51, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn., o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. íjna 2014, . j. 34 ICm 2429/2012, 104 VSPH 272/2014-88 (), takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. íjna 2014, . j. 34 ICm 2429/2012, 104 VSPH 272/2014-88 () a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. února 2014, . j. 34 ICm 2429/2012-61, se zrušují a vČc se vrací soudu prvního stupnČ k dalšímu ízení.

Od vodnČní:

Rozsudkem ze dne 12. února 2014, . j. 34 ICm 2429/2012-61, zamítl Krajský soud v Praze (dále jen insolvenní soud ) žalobu, kterou se žalobce (CASPER CONSULTING a. s.) domáhal v i žalovanému insolvennímu správci dlužníka Václava Ušáka (dále též jen V. U. ) urení, že pohledávka žalobce p ihlášená do insolvenního ízení vedeného na majetek dlužníka u insolvenního soudu pod sp. zn.ve výši 360.014,64 K (vzniklá na základČ smlouvy o úvČru ze dne 18. b ezna 1991), je zajištČna zástavním právem na základČ zástavní smlouvy . 78-780069-8 (dále jen zástavní smlouva ) a na základČ exekutorského zástavního práva dle exekuního p íkazu soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph. D., ze dne 1. ervence 2010, . j. 067 EX 2998/10-12, k oznaeným nemovitostem nacházejícím se v katastrálním území a obci Nelahozeves, zapsaným na listu vlastnictví íslo 188 u Katastrálního ú adu pro St edoeský kraj, Katastrální pracovištČ MČlník (bod I. výroku). Dále rozhodl, že žádný z úastník nemá právo na náhradu náklad ízení (bod II. výroku). Insolvenní soud p i posuzování d vodnosti žalobou uplatnČného nároku vyšel zejména z toho, že: 1/ Finanní ú ad v Kralupech nad Vltavou (dále jen finanní ú ad ) udČlil [v rámci da ové exekuce vedené na majetek povinného (dlužníka)] rozhodnutím (z 8. listopadu 2011) . j. 71945/11/044970203233 (které nabylo právní moci dne 7. prosince 2011), oznaenému vydražiteli p íklep na nejvyšší podání v dražbČ p edmČtných nemovitostí (vlastnČných povinným). Vydražitel pak 7. prosince 2011 uhradil nejvyšší podání ve výši 573.333 K. 2/ Dne 28. prosince 2011 zahájil insolvenní soud insolvenní ízení na majetek dlužníka. 3/ Dne 11. dubna 2012 zjistil insolvenní soud úpadek dlužníka, insolvenním správcem dlužníka ustanovil žalovaného a prohlásil konkurs na majetek dlužníka. 4/ Právní p edch dce žalobce (a p vodní žalobce v této vČci) p ihlásil (podáním dorueným insolvennímu soudu 5. kvČtna 2012) do insolvenního ízení (vykonatelnou) pohledávku ve výši 360.014,64 K jako pohledávku zajištČnou zástavním právem k p edmČtným nemovitostem na základČ zástavní smlouvy a exekutorského zástavního práva. 5/ P i p ezkumném jednání, jež se konalo 11. ervence 2012, pop el žalovaný po adí žalobcovy pohledávky. 6/ Finanní ú ad p evedl výtČžek zpenČžení p edmČtných nemovitostí ve výši 569.028 K (tedy snížený o ástku 4.305 K odpovídající hotovým výdaj m ) v srpnu roku 2012 na úet žalovaného (insolvenního správce dlužníka). Na tomto základČ dospČl insolvenní soud-vycházeje z ustanovení § 2 písm. g/, § 109 odst. 1 písm. c/ a § 195 zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolvenní zákon), z ustanovení § 231 odst. 1 písm. a/ a § 243 odst. 1 zákona . 280/2009 Sb., da ového ádu, a z ustanovení § 337h odst. 1 zákona . 99/1963 Sb., obanského soudního ádu (dále též jen o. s. . ), a poukazuje na závČry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2012, sp. zn. 20 Cdo 3845/2011 (usnesení je-stejnČ jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmínČná níže-dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu)-k závČru, že zástavní právo žalobce k p edmČtu zajištČní již zaniklo, takže jeho pohledávka není pohledávkou zajištČnou ve smyslu § 2 písm. g/ insolvenního zákona. 34 ICm 2429/2012 29 ICdo 21/2015

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 29. íjna 2014, . j. 34 ICm 2429/2012, 104 VSPH 272/2014-88 (), potvrdil rozsudek insolvenního soudu (první výrok) a uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradČ náklad odvolacího ízení do t í dn od právní moci rozsudku ástku 12.342 K (druhý výrok). Odvolací soud dospČl po p ezkoumání napadeného rozhodnutí k závČru (vycházejícímu rovnČž z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3845/2011), že došlo-li v pr bČhu insolvenního ízení k zániku zajištČní a penČžní prost edky p edstavující výtČžek zpenČžení se nacházejí v majetkové podstatČ dlužníka (jak bylo v ízení prokázáno) a je nepochybné, že tyto penČžní prost edky jsou v rámci probíhajícího insolvenního ízení rozpoznatelné svou výší i d vodem, nebo pocházejí z da ové exekuce, m že se zajištČný vČ itel domáhat jejich vylouení vyluovací žalobou (§ 225 insolvenního zákona). V úvahu též p ichází žaloba na plnČní v i insolvennímu správci. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce v celém jeho rozsahu dovolání, jehož p ípustnost opírá o ustanovení § 237 o. s. ., namítaje, že je dán dovolací d vod uvedený v § 241a odst. 1 o. s. . a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soud obou stup a vČc vrátil soudu prvního stupnČ k dalšímu ízení. Podstata dovolání pak spoívá v kritice správnosti závČru odvolacího soudu, že není zajištČným vČ itelem, k emuž dovolatel uvádí, že jelikož v dobČ zahájení insolvenního ízení na majetek dlužníka, rozhodnutí o úpadku i podání p ihlášky pohledávky nebyl výtČžek zpenČžení p edmČtných nemovitostí vydán do majetkové podstaty dlužníka, byla jeho pohledávka pohledávkou zajištČnou zástavním právem k p edmČtným nemovitostem. S p ihlédnutím k dobČ vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací ízení rozhodný obanský soudní ád ve znČní úinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. kvČtna 2014, sen. zn. 29 ICdo 33/2014, uve ejnČné pod íslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). U dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve vČci samé, lze (s p ihlédnutím k obsahu) dovodit, že dovolatel má jím p edkládané právní otázky za ne ešené dovolacím soudem. Dovolání v dané vČci je p ípustné dle § 237 o. s. ., když napadené rozhodnutí závisí na vy ešení otázky, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od (pozdČji) ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Právní posouzení vČci je obecnČ nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil vČc podle právní normy, jež na zjištČný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správnČ urenou, nesprávnČ vyložil, p ípadnČ ji na daný skutkový stav nesprávnČ aplikoval. K právní otázce p edest ené dovoláním se Nejvyšší soud vyjád il v rozsudku ze dne 30. listopadu 2015, sen. zn. 29 ICdo 56/2013. V tomto rozhodnutí [od nČjž nevidí d vod se odchýlit ani pro pomČry dané vČci, na které v podrobnostech odkazuje a z nČjž dále vyšel (v typovČ obdobné vČci) v rozsudku ze dne 21. prosince 2015, sen zn. 29 ICdo 10/2014] Nejvyšší soud uzav el, že je-li zahájeno insolvenní ízení v i dlužníku v dobČ, kdy již bylo v exekuním ízení pravomocnČ rozhodnuto o udČlení p íklepu, nelze pokraovat v provádČní exekuce (§ 109 odst. 1 písm. c/ insolvenního zákona). Bude-li v insolvenním ízení rozhodnuto o úpadku dlužníka, je povinností soudního exekutora rozhodnout o vydání rozdČlované podstaty insolvennímu správci. Vydáním výtČžku zpenČžení insolvennímu správci (právní mocí rozvrhového usnesení) zaniká v souladu s § 337h odst. 1 o. s. . zástavní právo k p edmČtu zajištČní (k zániku dochází ze zákona, výmaz zástavního práva pak již má pouze deklaratorní úinky). Vydání výtČžku zpenČžení zajištČní však nem že být na úkor vČ itele, který si svou pohledávku (na rozdíl od ostatních vČ itel dlužníka) zajistil. Proto je insolvenní správce povinen s vydaným výtČžkem zpenČžení z exekuního ízení naložit jako s výtČžkem zpenČžení majetkové podstaty. Potud poukázal i na závČry obsažené v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. prosince 2004, sp. zn. 20 Co 471/2004, uve ejnČném pod íslem 86/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 86/2005 ) a na rozhodnutí Nejvyššího soudu, která z tohoto rozhodnutí dále vycházejí (vetnČ poukazu na usnesení ze dne 21. ervna 2012, sp. zn. 20 Cdo 3395/2011, v nČmž Nejvyšší soud dovodil, že závČry uvedené v R 86/2005 se zcela uplatní i pro insolvenní ízení). Již z R 86/2005 totiž plyne, že tvo í-li rozdČlovanou podstatu výtČžek z prodeje zástavy, má oprávnČný (v konkursu vedeném podle zákona o konkursu a vyrovnání) postavení zástavního vČ itele (§ 28 ZKV). Pro insolvenní pomČry lze tento závČr modifikovat jen tak, že oprávnČný má v insolvenním ízení postavení zajištČného vČ itele, by p edmČt zajištČní již není ve vlastnictví povinného (dlužníka) a do majetkové podstaty náleží výtČžek zpenČžení zástavy, s nímž bude pro úely uspokojení vČ itel nakládáno, jako by ke zpenČžení zajištČní došlo v insolvenním ízení (uplatní se ustanovení § 298 a § 299 insolvenního zákona). Smysl vydání výtČžku zpenČžení zástavy v exekuním ízení p ímo insolvennímu správci a nikoliv oprávnČnému i jiným vČ itel m, kte í se p ihlásí do exekuního ízení, je ten, že uspokojovat lze pouze pohledávky tČch (zajištČných) vČ itel , kte í se do insolvenního ízení p ihlásili (srov. závČry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2011, sen. zn. 29 NSýR 16/2011, uve ejnČného pod íslem 54/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) bez ohledu na to, zda byli úastníky p vodního exekuního ízení. Pravidlo formulované v ustanovení § 337h odst. 1 o. s. . je p itom co do zániku zástavních práv váznoucích na nemovitostech zpenČžovaných exekuní dražbou shodné (jak správnČ rozpoznal insolvenní soud) s pravidlem obsaženým v § 231 odst. 1 písm. a/ da ového ádu (v rozhodném znČní). V pomČrech projednávané vČci se tudíž závČry plynoucí z rozsudk Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 56/2013 a sen. zn. 29 ICdo 10/2014 prosadí rovnČž, a to tak, že žalobce mČl svou pohledávku zajištČnu zástavním právem k majetku dlužníka. P estože ke dni zahájení insolvenního ízení již došlo ke zpenČžení zástavy (ke zmČnČ vlastníka zastavených nemovitostí), výtČžek zpenČžení nebyl v (da ové) exekuci rozdČlen a zástavní právo žalobce nezaniklo. Po rozhodnutí o úpadku dlužníka (povinného) a vydání výtČžku zpenČžení finanním ú adem insolvennímu správci se právní postavení žalobce jako zástavního vČ itele zmČnilo pouze tak, že možnost uspokojit svou pohledávku nemá z p vodního p edmČtu zajištČní, nýbrž (již) z výtČžku jeho zpenČžení. Právní posouzení vČci odvolacím soudem tudíž není správné. Nejvyšší soud proto, aniž na izoval jednání (§ 243a odst. 1 vČta první o. s. .), napadené rozhodnutí zrušil (vetnČ závislého výroku o nákladech odvolacího ízení). Jelikož d vody pro které Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí insolvenního soudu, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí (opČt vetnČ závislého výroku o nákladech ízení) a vrátil vČc insolvennímu soudu k dalšímu ízení (§ 243e odst. 1 a 2 o. s. .). Právní názor dovolacího soudu je pro soud prvního stupnČ (odvolací soud) závazný. 34 ICm 2429/2012 29 ICdo 21/2015

Toto rozhodnutí se považuje za doruené okamžikem zve ejnČní v insolvenním rejst íku; úastník m incidenního sporu se však doruuje i zvláštním zp sobem. Proti tomuto rozhodnutí není p ípustný opravný prost edek.

V BrnČ dne 21. prosince 2015

JUDr. ZdenČk K r m á , v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marie Pezlarová