KSPH 39 INS 13901/2010-B-64
Číslo jednací: KSPH 39 INS 13901/2010-B-64

USNESENÍ Krajský soud v Praze se sídlem Praha 5, Nám. Kinských 5, rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Buršíkovou ve věci insolvenčního dlužníka: OBDEN s.r.o. se sídlem Karlov 197, Kutná Hora, IČ : 62742604, zastoupeného Mgr. Janem Dziamou, advokátem se sídlem Komenského 2017, 252 28 Černošice, o schválení reorganizačního plánu

takto :

I. Soud schvaluje reorganizační plán předkladatele OBDEN s.r.o. , IČ : 62742604 se sídlem Kutná Hora, Karlov 197, ze dne 3.11.2011 ve znění doplňku ze dne 19.1.2012 ohledně podniku dlužníka OBDEN s.r.o. se sídlem Karlov 197, Kutná Hora, IČ : 62742604.

II. Reorganizační plán je účinný, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o jeho schválení.

III. Soud ukládá insolvenčnímu správci aby:

-do 1 měsíce od účinnosti reorganizačního plánu zajistil provedení procesních úkonů spojených s účinností reorganizačního plánu; -do 1 měsíc od účinnosti reorganizačního plánu dlužníku předal zprávu o své dosavadní činnosti; -do 1 měsíce od účinnosti reorganizačního plánu provedl případné další úkony potřebné k tomu, aby dlužník mohl vykonávat svá dispoziční oprávnění; -v průběhu provádění reorganizačního plánu vykonával dohled nad činností dlužníka se zaměřením na doplňování seznamu majetku a závazků podle stavu řízení a na evidování činnosti dlužníka, a aby o výsledcích své činnosti pravidelně, nejméně však jednou za 3 měsíce informoval insolvenční soud a věřitelský výbor, s tím že první zprávu o výsledcích své činnosti podá ve druhé polovině třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž se reorganizační plán stal účinným.

IV. Soud ukládá dlužníku, aby informoval insolvenčního správce o svých právních úkonech, o plnění reorganizačního plánu a o své jiné činnosti podle reorganizačního plánu, a aby zprávy o běžných úkonech při podnikatelské činnosti a zprávy o plnění dlouhodobých nebo opakujících se činností podával insolvenčnímu správci souhrnně nejméně jednou za 3 měsíce s tím, že první takovou zprávu podá do první poloviny třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž se reorganizační plán stal účinným.

Odůvodnění:

Usnesením insolvenčního soudu sp.zn.-A-28 ze dne 10.3.2011 byl zjištěn úpadek dlužníka OBDEN s.r.o., do funkce správce byl ustanoven JUDr.

David Uhlíř a současně byla jako způsob řešení úpadku povolena reorganizace. Soud v tomto případě postupoval podle ust. § 148 odst. 3 IZ, když dlužník společně s insolvenčním návrhem podal návrh na povolení reorganizace a reorganizace nebyla ze zákona vyloučena.

Původní lhůta k předložení reorganizačního plánu, tj. dne 10.7.2011, byla prodloužena o 120 dnů-celkem tedy na 240 dnů dne účinnosti usnesení o zjištění úpadku. Podáním ze dne 3.11.2011 dlužník předložil návrh reorganizačního plánu. Usnesením soudu ze dne 12.12.2011 č.j.-B-50 byla určena cena majetkové podstaty dlužníka dle znaleckého posudku ustanoveného znalce a vyčíslena na částku 13,685.000,-Kč. Usnesením soudu ze dne 9.12.2011 bylo dlužníku uloženo doplnit reorganizační plán o reorganizační zprávu. Reorganizační zpráva byla soudem schválena v usnesení ze dne 29.2.2012 a byla svolána schůze věřitelů k projednání a hlasování o reorganizačním plánu. Schůze věřitelů se po opakovaném odročení v důsledku žádostí insolvenčního správce a dlužníka uskutečnila dne 7.12.2012. Jak vyplynulo z obsahu reorganizačního plánu, ze zprávy k reorganizačnímu plánu i z přednesu prokuristy na jednání soudu a ze zprávy insolvenčního správce, reorganizace dlužníka by nebyla myslitelná bez reorganizace mateřské společnosti ČKD Kutná Hora a.s. a bez reorganizace její dceřiné společnosti SCB Foundry a.s.. Právě finanční prostředky získané z reorganizací obou uvedených společností pomohou při realizaci reorganizačního plánu, který uvažuje o 14% uspokojení nezajištěných věřitelů, na rozdíl od uspokojení v konkursu, které by dle znaleckého posudku společnosti MONTEKALA s.r.o. mohlo činit pouhých 5,83% nominální hodnoty nezajištěných věřitelů.

Soud v souladu s ust. § 348 odst. 1 písm. b) konstatuje, že nezjistil žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že předložením reorganizačního plánu dlužníkem (a to v tomto případě již v aktualizované podobě), není sledován poctivý zájem.

Reorganizační plán je ve své podstatě návrhem dlužníka ve vztahu k věřitelům na řešení úpadku. Dlužník v případě opatření, kterými navrhuje řešit vzniklou situaci není jakkoliv zákonem omezen. Je pouze věcí věřitelů, zda takovýto návrh dlužníka přijmou, a to za podmínek v reorganizačním plánu uvedených, či nikoliv. Před samotným hlasováním soud konstatoval, že se do řízení přihlásilo celkem 100 věřitelů s pohledávkami převyšujícími 37 mil. Kč, v současné době je výše pohledávek přihlášených věřitelů 133,228.424,87 Kč, výše pohledávek přítomných a hlasujících v 1. skupině činí 81, 299.472,60 Kč. Věřitel ČKD Kutná Hora a.s. nebude hlasovat jako věřitel 1. skupiny ale pouze jako společník dlužníka ve 2. skupině , další osoby dlužníku blízké nejsou na schůzi přítomny.

Věřitelé jsou rozděleni do 2 skupin takto : 1. skupinu tvoří nezajištění věřitelé ze smluv o dodávkách zboží, materiálu, služeb a energií, z kupních smluv na produkty dlužníka, další věřitelé ze smluvních a mimosmluvních vztahů a věřitel s pohledávkou vázanou na podmínku. Do 2. skupiny je zařazen společník dlužníka.

Dle názoru soudu dlužník odpovídajícím způsobem v reorganizačním plánu rozdělil jednotlivé věřitele do výše uvedených skupin, a to jak s ohledem na ust. § 337 odst. 2 IZ, tak i s ohledem na jejich právní postavení a i s ohledem na jejich hospodářské zájmy. Z tohoto důvodu zákon hovoří i o rozdělení věřitelů se zásadně shodnými hospodářskými zájmy, čemuž odpovídá i dlužníkem předložený reorganizační plán.

Podle ust. § 335 odst. 1, 2 IZ, se při reorganizaci za věřitele dlužníka považují i společníci a členové dlužníka; za pohledávku těchto osob se považuje právo vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu. To neplatí, je-li dlužník v úpadku pro předlužení. Platí, že výše pohledávky vyplývající z účasti společníka nebo člena dlužníka ve společnosti nebo v družstvu je rovna nule; ustanovení § 347 odst. 2 tím není dotčeno.

Podle ust. § 344 IZ, není-li dále stanoveno jinak, k projednání reorganizačního plánu a hlasování o jeho přijetí dochází na schůzi věřitelů, která je svolána jen za tímto účelem. O přijetí reorganizačního plánu se v takovém případě hlasuje ve skupinách věřitelů, stanovených reorganizačním plánem. Dlužníku a insolvenčnímu správci doručí insolvenční soud předvolání na schůzi věřitelů podle odstavce 1 do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. Schůzi věřitelů k projednání a přijetí reorganizačního plánu insolvenční soud nesvolá nebo již svolanou schůzi věřitelů zruší, jestliže mimo schůzi věřitelů hlasovala o přijetí reorganizačního plánu každá jím stanovená skupina věřitelů nebo považuje-li se reorganizační plán podle tohoto zákona za přijatý bez hlasování.

Podle ust. § 345 IZ o přijetí reorganizačního plánu mohou věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení reorganizace nebo i před podáním insolvenčního návrhu, jestliže měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí být obsaženy ve zprávě o reorganizačním plánu; tím není dotčena informační povinnost dlužníka, jehož účastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu.

Podle odst. 2 citovaného ustanovení výsledky hlasování dosažené mimo schůzi věřitelů se připočtou k výsledkům hlasování dosaženým na schůzi věřitelů. Je-li rozpor mezi hlasováním věřitele mimo schůzi věřitelů a jeho hlasováním na schůzi věřitelů, považuje se za rozhodné hlasování věřitele na schůzi věřitelů; o tom insolvenční soud tohoto věřitele neprodleně vyrozumí.

Podle ust. § 346 IZ hlasují-li věřitelé o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů po zahájení insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Hlasují-li věřitelé o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný právní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno dlužníku nejpozději posledního dne lhůty, kterou dlužník k tomuto účelu stanovil a známým věřitelům písemně oznámil; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. O tom, že k hlasování věřitele mimo schůzi věřitelů nelze přihlédnout z důvodů podle odstavců 1 a 2, tohoto věřitele neprodleně vyrozumí a) insolvenční správce, jde-li o hlasování po zahájení insolvenčního řízení, b) dlužník, jde-li o hlasování před zahájením insolvenčního řízení. Náležitosti hlasovacího lístku stanoví prováděcí předpis.

Jestliže se pro přijetí reorganizačního plánu vyslovila většina hlasujících věřitelů skupiny, jejíž pohledávky představují nejméně polovinu celkové hodnoty pohledávek věřitelů této skupiny, platí, že tato skupina věřitelů reorganizační plán přijala. Jde-li o skupinu věřitelů uvedených v ust. § 335, platí, že tato skupina přijala reorganizační plán, jestliže se pro jeho přijetí vyslovila většina společníků nebo členů dlužníka; u dlužníka se základním kapitálem musí souhrnný podíl těchto společníků nebo členů dlužníka současně představovat alespoň 2/3 základního kapitálu dlužníka. Má-li věřitel více pohledávek zařazených do různých skupin, hlasuje prostřednictvím každé takové pohledávky v těchto skupinách zvlášť. Skupina věřitelů, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny, se vždy považuje za skupinu, která reorganizační plán přijala; obdobně to platí pro jednotlivé věřitele této skupiny. Pokud hlasující věřitel přijal nebo odmítl reorganizační plán v důsledku jednání, které je v rozporu se zákonem nebo jej obchází, rozhodne insolvenční soud, jestliže dosud nechválil reorganizační plán, i bez návrhu a po jednání, že se k hlasu tohoto věřitele nepřihlíží. Rozhodoval-li tento hlas o přijetí nebo odmítnutí reorganizačního plánu, nařídí insolvenční soud nové hlasování o přijetí reorganizačního plánu ( § 347 IZ).

Podle ust. § 348 IZ insolvenční soud schválí reorganizační plán, jestliže a) je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, b) lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr, c) jej každá skupina věřitelů přijala nebo se podle § 347 odst. 4 považuje za skupinu, která jej přijala, d) každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním, e) pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny nebo mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným, ledaže bylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak. Insolvenční soud může schválit reorganizační plán, i když není splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c), jestliže reorganizační plán přijala alespoň jedna skupina věřitelů, s výjimkou skupiny věřitelů uvedených v § 335. Učiní tak za předpokladu, že reorganizační plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů, která jej nepřijala, je-li ve vztahu ke každé takovéto skupině reorganizační plán spravedlivý a lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že schválení a uskutečnění reorganizačního plánu nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci, ledaže je likvidace reorganizačním plánem předvídána ( odst.2 ).

Soud předně zjistil, že předložený reorganizační plán, včetně jeho aktualizace není v rozporu s insolvenčním zákonem, či jinými právními předpisy. Náležitosti reorganizačního plánu jsou vymezeny ust.§ 338 a násl. IZ. Veškeré tyto náležitosti reorganizační plán předložený dlužníkem včetně jeho aktualizace i doplnění obsahuje. Podle názoru soudu i s ohledem na podané zprávy insolvenčního správce a zápisy věřitelského výboru reorganizační plán reálně nastiňuje ekonomické i právní možnosti dlužníka ( ust.§ 340 odst.3 IZ).

Reorganizační plán se považuje za přijatý každou ze skupin, pokud pro něj hlasuje většina přítomných hlasujících věřitelů této skupiny, pokud současně tato skupina disponuje více jak 50% pohledávek zařazených do konkrétní skupiny. Kritérium minimálního počtu věřitelů je splněno, jestliže pro přijetí reorganizačního plánu hlasuje většina hlasujících věřitelů, tj. většina věřitelů, kteří hlasují buď na schůzi věřitelů, nebo s využitím písemných hlasovacích lístků mimo schůzi věřitelů a jsou podle reorganizačního plánu zařazeni do téže skupiny. Dalším kritériem, které je nutno splnit je , že pro reorganizační plán hlasují věřitelé, jejichž pohledávky zařazené do téže skupiny , představují nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty přihlášených pohledávek, když zákon nevyžaduje většinové hlasování.

V případě 1. i 2. skupiny byly obě tyto zákonné podmínky splněny, věřiteli obou skupin byl reorganizační plán jednomyslně přijat.

Pro schválení reorganizačního plánu je rovněž zapotřebí, aby každý věřitel získal plnění, jehož současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná, nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkurzem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním. Z předloženého reorganizačního plánu i znaleckého posudku vyplývá podstatně vyšší míra uspokojení věřitelů než v případě řešení úpadku konkurzem. Také pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň byly průběžně uhrazeny a pokud jde o ostatní věřitele dlužníka , podle jeho ujištění , kterého se věřitelům dostalo na jednání soudu , jsou finanční prostředky určené dlužníku ke krytí jeho dluhů dle reorganizačního plánu již složeny v bance a budou dlužníku uvolněny, jakmile dojde k zápisům změn v Obchodním rejstříku týkajících se mateřské společnosti dlužníka.

S ohledem na výsledek hlasování jednotlivých skupin věřitelů, kdy reorganizační plán předložený dlužníkem byl přijat všemi skupinami věřitelů a byla tudíž splněna podmínka ust. § 348 odst.1 písm.c) IZ , a výše uvedené skutečnosti , soud rozhodl o schválení předloženého reorganizačního plánu dlužníka.

Výrok II. se opírá o ust. 352 odst.1 IZ, podle něhož reorganizační plán je účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, nebyla-li reorganizačním plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo nerozhodl-li o jeho pozdější účinnosti soud.

Bod III. a IV. výroku tohoto usnesení vychází z úpravy v ustanovení § 354 IZ, přičemž pro první období plnění reorganizačního plánu pokládá insolvenční soud za vhodné plnění předepsaných informačních povinností způsobem popsaným v těchto výrocích (tak, aby zpráva insolvenčního správce mohla vycházet z údajů poskytnutých dlužníkem).

Poučení: Proti výroku I. a II. usnesení mohou podat odvolání pouze ti z věřitelů, kteří hlasovali pro odmítnutí reorganizačního plánu, a to do 15ti dnů ode dne doručení tohoto usnesení prostřednictvím zdejšího soudu k Vrchnímu soudu v Praze. Pozn.: proti předloženému reorganizačnímu plánu nehlasoval žádný věřitel.

Proti výroku III. a IV. tohoto usnesení není odvolání přípustné.

Usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníkovi, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru se však doručuje i zvláštním způsobem. Podle § 74 odst.1 IZ zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti.

Účinností reorganizačního plánu se ruší zákaz započtení pohledávek uvedený v § 324 odst. 3 IZ (§ 352 odst. 3 IZ). Od účinnosti reorganizačního plánu je oprávněn nakládat s majetkovou podstatou dlužník. Toto jeho oprávnění může být omezeno ve prospěch jiných osob pouze Od účinnosti reorganizačního plánu je oprávněn nakládat s majetkovou podstatou dlužník. Toto jeho oprávnění může být omezeno ve prospěch jiných osob pouze reorganizačním plánem; jiná omezení, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím

insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, účinností reorganizačního plánu zanikají (§ 353 odst. 1 IZ).

Od účinnosti reorganizačního plánu se obnovuje výkon funkce valné hromady dlužníka. Hlasovací práva spojená s cennými papíry vykonávají u dlužníka osoby, kterým tato práva až dosud náležela (§ 353 odst. 3 IZ, ve spojení s obsahem reorganizačního plánu). Není-li insolvenčním zákonem nebo reorganizačním plánem stanoveno jinak, zanikají účinností tohoto plánu práva všech věřitelů vůči dlužníkovi; za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv (§ 356 odst. 1 IZ).

Účinností reorganizačního plánu zanikají práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty, a tato práva vznikají osobám uvedeným v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, není-li v insolvenčním zákoně nebo v reorganizačním plánu stanoveno jinak. To platí i pro majetek, který podle reorganizačního plánu má připadnout osobě odlišné od dlužníka. Právo třetích osob na vyloučení věci nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty tím není dotčeno (§ 356 odst. 2 IZ).

Práva věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka zůstávají reorganizačním plánem nedotčena (§ 356 odst. 3 IZ). Pohledávky, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170 IZ), přijetím reorganizačního plánu zanikají, nejde-li o mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka nebo není-li v reorganizačním plánu uvedeno jinak (§ 359 IZ). Po účinnosti reorganizačního plánu lze proti dlužníku nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení pohledávky, stanovené reorganizačním plánem. Byla-li však tato pohledávka popřena, lze výkon rozhodnutí nebo exekuci vést pouze v případě právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o zjištění této pohledávky; toto rozhodnutí musí být k návrhu přiloženo. To platí i pro výkon rozhodnutí nebo exekuci proti třetí osobě, která převzala na základě reorganizačního plánu povinnost za dlužníka nebo vedle něho (§ 360 IZ).

Insolvenční správce zajistí, aby byly provedeny procesní úkony spojené s účinností reorganizačního plánu. Dlužníku s dispozičními oprávněními předá zprávu o své dosavadní činnosti a provede další úkony potřebné k tomu, aby dlužník s dispozičními oprávněními mohl vykonávat svá oprávnění. V průběhu provádění reorganizačního plánu vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka. Zaměřuje se na doplňování seznamu majetku a závazků podle stavu řízení a na evidování činnosti dlužníka s dispozičními oprávněními. O výsledcích své činnosti pravidelně, nejméně však jednou za 3 měsíce, informuje insolvenční soud a věřitelský výbor. Dlužník s dispozičními oprávněními je povinen informovat insolvenčního správce o svých právních úkonech, o plnění reorganizačního plánu a o své jiné činnosti podle reorganizačního plánu. Zprávy o běžných úkonech při podnikatelské činnosti a zprávy o plnění dlouhodobých nebo opakujících se činností podává souhrnně za časové úseky, stanovené reorganizačním plánem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu.

Pokud jsou dispoziční oprávnění dlužníka omezena, vykonává je insolvenční správce. Stanoví-li reorganizační plán právní úkony, které může dlužník provést jen se souhlasem insolvenčního správce, jsou tyto úkony neplatné, pokud byly provedeny bez tohoto souhlasu.

Věřitelský výbor kontroluje provádění reorganizačního plánu dlužníkem s dispozičními oprávněními způsobem stanoveným v reorganizačním plánu, jakož i na základě zpráv insolvenčního správce. Věřitelský výbor si může předem vyhradit, že některé právní úkony, které mají zásadní význam, může dlužník s dispozičními oprávněními uskutečnit jen s jeho předběžným souhlasem, i když nejsou uvedeny v reorganizačním plánu. Věřitelský výbor je oprávněn navrhnout insolvenčnímu soudu opatření k odstranění nedostatků, které zjistil při své kontrolní činnosti, včetně opatření, která vedou ke skončení reorganizace.

V Praze dne 7. prosince 2012

JUDr. Hana Buršíková, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Lucie Pražáková