KSPH 37 INS 6668/2013-A-10
č.j.: KSPH 37 INS 6668/2013-A-10

USNESENÍ

Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5, rozhodl soudcem Tomášem Jirmáskem v insolvenční věci dlužníka: PAAR-PROFI s.r.o., IČ: 264 91 206, se sídlem Mukařov-Žernovka, Doubecká 32, PSČ 251 62, o insolvenčním návrhu navrhovatele: East Deal s.r.o., IČ: 248 24 364, se sídlem Praha 2-Vinohrady, Vinohradská 2165/48, PSČ 120 00, zastoupen JUDr. Pavlem Švábem, advokátem se sídlem Slezská 13, 120 00 Praha 2 a o návrhu navrhovatele na nařízení předběžného opatření,

takto:

I . Návrh věřitele: East Deal s.r.o., ze dne 14.3.2013 na nařízení předběžného opatření, jímž bude omezení dlužníka v nakládání s výnosy z nájemného pouze na platby za dodávky médií nezbytných pro zajištěné provozu nemovitosti , se odmítá.

I I . Návrh věřitele: East Deal s.r.o., ze dne 14.3.2013 na nařízení předběžného opatření, kterým by byl ustanoven předběžný správce, s e z a m í t á .

III. Společnost East Deal s.r.o., je povinna zaplatit České republice-Krajskému soudu v Praze soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč, a to na bankovní účet soudu č. 3703-8729111/0710, vedený u České národní banky, variabilní symbol: 9370666813, a to do 7 dnů od právní moci tohoto usnesení. Nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání. Má-li poplatník za to, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může u soudu podat návrh, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, a to i se zpětnou účinností. Jestliže soud jeho návrhu vyhoví, je zproštěn povinnosti platit soudní poplatky; poplatky zaplacené před rozhodnutím o přiznání osvobození od soudních poplatků se však nevracejí.

Odůvodnění:

I. Tvrzení navrhovatele East Deal s.r.o.

[1] Návrhem podaným dne 14.3.2013 (A-9) se věřitel: East Deal s.r.o. (dále jen Navrhova- tel ) domáhal vydání předběžného opatření, jímž bude omezení dlužníka v nakládání s výnosy z nájemného pouze na platby za dodávky médií nezbytných pro zajištěné provozu nemovitosti. a proto navrhuje, aby soud toto předběžné opatření vydal Současně je věřitelů přesvědčen o tom, že předběžný správce by měl zjistit rozsah

dlužníkova majetku a zajistit, aby hotovostní platby nájemného byly řádně předávány do majetkové podstaty (dále jen Návrh ).

[2] Navrhovatel odůvodnil svůj Návrh tím, že dlužník je vlastníkem nemovitostí vc Říčanech Široká ul. 2451 (dále jen Nemovitost ). Prostory v této Nemovitosti pronajímá třetím osobám. Některé nájmy jsou placeny nájemci v hotovosti přímo k rukám dlužníka a dlužník z nich uspokojuje své závazky dle vlastní úvahy. Jde např. o nájem placený Miroslavem, Dyškantem-autoservis, který platí dle nájemní smlouvy ( čl. IV.) měsíční nájemné výši 15.125,-Kč a to hotově. Dle informací věřitele je dlužník v prodlení s platbami za dodávky vody, el. energie a plynu a hrozí reálné nebezpečí, že mu bude dodávka těchto médií v krátké době odpojena. V takovém případě hrozí riziko, že nájemci Nemovitost opustí, a zásadním způsobem se tak sníží hodnota majetkové podstaty dlužníka. Proto je věřitel přesvědčen o tom, že by soud měkl vydat předběžné opatření, jak je uvedeno v odst. 1.

II. Právní úprava

[3] Podle ust. § 82 odst. 1 insolvenčního zákona 1 předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel před- běžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu.

[4] Podle ust. § 111 odst. 1 insolvenčního zákona nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.

[5] Podle ust. § 112 odst. 1 insolvenčního zákona, insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111. Podle odst. 2 citovaného ustanovení insolvenční soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, jestliže vyhlásil moratorium nebo odůvodňuje-li to rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit, anebo jsou-li zde jiné, stejně závažné důvody. Podle odst. 3 citovaného ustanovení povinností předběžného správce je provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění, jakož i k přezkoumání dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. Podle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

1 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon )

[6] Podle ust. § 75 odst. 2 o.s.ř. 2 návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastní- ků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen identifikační číslo ) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.

[7] Podle ust. § 75a odst. 1 o.s.ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

[8] Podle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno

[9] Podle ust. § 43 odst. 1 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle odst. 2 citovaného ustanovení není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnese- ním podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

III. Právní posouzení Návrhu

Výrok I.

[10] Soud se na samém počátku nejprve zabýval tím, zda Návrh splňuje všechny obsahové náležitosti, které na něj (jako na podání k soudu) klade ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. Z Návrhu je nepochybně zřejmé, kterému soudu je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a je podepsáno a datováno. Pokud jde o požadavek na uvedení toho, čeho se Navrhovatel domáhá ( co sleduje ), tak tomuto požadavku dle mínění soudu Navrhovatel v části, o které bylo rozhodováno výrokem I., nedostál, a to minimálně z následujícího důvodu.

[11] Ust. § 42 odst. 4 o.s.ř., stanoví, že z podání musí být (mimo jiné) patrno, co sleduje (návrh = petit). Jak bylo uvedeno úvodem, tak navrhovaným petitem, se Navrhovatel domáhal vydání předběžného opatření, kterým by bylo nařízeno omezení dlužníka v nakládání s výnosy z nájemného pouze na platby za dodávky médií nezbytných pro zajištěné provozu nemovitosti .

2 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. )

[12] Je tedy nejasné, čeho se Navrhovatel Návrhem domáhá (co je jeho obsahem). Zejména pak není jasné, jaké právní následky podaným Návrhem Navrhovatel sleduje. Návrh musí být určitý, aby povinnost na jeho základě nařízená, byla nezaměnitelná a srozumitelná. Navrhovatelem požadované nařízení je však vágní, když z něj především není zřejmé, jakým konkrétním věřitelům může dlužník platit. Současně však Navrhovatel sám uvádí, že omezení dlužníka v nakládání s výnosy z nájemného pouze na platby za dodávky médií. Není tak nade vší pochybnost jasné, zda se omezení mají vztahovat na všechna nakládání s výnosy vyjma platby médií , či naopak pouze na tyto platby.

[13] Není-li zde požadovaná obsahová srozumitelnost navrhovaného opatření, tak se jedná o neurčitost Návrhu, a soud proto, aniž vyzýval k odstranění uvedených vad (§ 43 o.s.ř.), Návrh na nařízení předběžného opatření odmítl (§ 75a odst. 1 o.s.ř.).

Výrok II.

[14] Návrhem se Navrhovatel dále domáhal ustanovení předběžného správce, který by měl zjistit rozsah dlužníkova majetku a zajistit, aby hotovostní platby nájemného byly řádně předávány do majetkové podstaty dlužníka.

[15] Jde-li o požadavek na zjišťování rozsahu majetkové podstaty, tak tu má soud za to, že je v tento okamžik nadbytečné ustanovovat k tomu předběžného správce. Z insolvenčního návrhu rozsah majetkové podstaty celkem určitě vyplývá a nic nenasvědčuje tomu, že by měl být jiný, ostatně ani Navrhovatel sám to netvrdí.

[16] Pokud jde o zajišťování plateb nájemného, tak zde insolvenční soud určitou obavu sdílí, avšak nikoliv té intenzity, jako Navrhovatel. Dlužníka především v nakládání s majetkovou podstatou omezuje ust. § 111 insolvenčního zákona. Porušení tohoto ustanovení může mít pro dlužníka, resp. osoby jednající jeho jménem důsledky v povinnosti náhrady škody či dokonce důsledky trestněprávní.

[17] Již z Navrhovatelových tvrzení je zřejmé, že tato nemohou být důvodem pro nařízení předběžného opatření (nebyl-li by odmítnut první návrh výrokem I., tak by pro něj platilo to samé). Imanentní součástí návrhu na nařízení předběžného opatření totiž musí být tvrzená a minimálně osvědčená důvodná obava Navrhovatelova, že dlužník (v daném případě) plánuje krátit svoji majetkovou podstatu. Navrhovatel sám uvádí, že dlužník z nich (z inkasovaného nájemného) uspokojuje své závazky dle vlastní úvahy. Takováto (ničím nedoložená) tvrzení však neposkytují dostatečný skutkový základ pro osvědčení, že je majetková podstata dlužníka skutečně krácena, a to ve větším rozsahu, než připouští ust. § 111 insolvenčního zákona. Není zřejmé, zda dlužník inkasované nájemné vyvádí ze společnosti ve prospěch třetích osob bez přiměřeného protiplnění, či zda jen dle vlastní úvahy uspokojuje své závazky , které mu například vznikají standardním provozem jeho podniku.

[18] Shrne-li soud výše uvedené, tak má v okamžik vydání tohoto usnesení za to, že omezení dlužníkových dispozičních oprávnění vyplývající z ust. § 111 odst. 1 insolvenčního zákona je dostatečné, když nebylo nikým ani konkrétně tvrzeno, že by tato omezení byla porušována, či že by jejich porušení hrozilo. Obavy Navrhovatelovy se vztahují k obecné obavě, že dlužník může uspokojovat své závazky dle vlastní úvahy , což sice může mít jisté ratio, které však insolvenční

zákon reflektuje v ust. § 111 insolvenčního zákona. Konečně Dochází-li zde k nakládání s majetkem v rozporu s ust. § 111 odst. 1 insolvenčního zákona, tak takové jednání bude vůči dlužníkovým věřitelům neúčinné. Prostor pro vydání navrhovaného předběžného opatření zde bude teprve ve chvíli, kdy Navrhovatel bude tvrdit konkrétní skutkové okolnosti, které jeho vydání odůvodňují, a tyto okolnosti osvědčí důkazy. Stejné platí i o Návrhu uvedeném ve výroku I., nebyl-li by odmítnut.

IV. Výrok o vrácení soudního poplatku

[19] Podle položky č. 5 Sazebníku soudních poplatků 3 se za jeden návrh na nařízení před- běžného opatření platí částka 1.000,-Kč. Z uvedeného důvodu soudu navrhovateli uložil povinnost zaplatit soudní poplatek v této výši (výrok III.), který se vztahuje k výroku II.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy do- šlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má po- vinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Podání učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě (bez zaručeného elektronického podpisu), je třeba ve lhů- tě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 3 o.s.ř.).

V Praze dne 15. března 2013

Tomáš Jirmásek, v. r. soudce

Za správnost vyhotovení: Lucie Ostrówková

3 příloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 1.9.2011