KSPH 37 INS 15721/2010-B-72
č.j..: KSPH 37 INS 15721/2010-B-72

USNESENÍ

Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 P anonymizovano 5, rozhodl soudcem Tomá-šem Jirmáskem v insolvenční věci dlužníka: Zdeněk anonymizovano , anonymizovano , bytem Vinec 67, 293 01 Mladá Boleslav, zastoupeného JUDr. Janem Langmeierem, advokátem advokátní kanceláře Langmeier & Co., advokátní kancelář s.r.o., IČO: 028 70 355, se sídlem Na bě-lidle 997/15, Smíchov, 150 00 P anonymizovano 5, o insolvenčním návrhu navrhovatele: Waldviertler Sparkasse von 1842 AG, IČ: 490 60 724, se sídlem Jindřichův Hradec, Klášterská 126/II, PSČ 377 01, organizační složka podniku zahraniční osoby: Waldviertler Sparkasse von 1842 AG, se sídlem Hauptplatz 22, 3830 Waidhofen an der anonymizovano , Rakousko, zastoupeného JUDr. Filipem Pundou, advokátem, se sídlem Klášterská 126/II, 377 01 Jindřichův Hradec a o návrhu na nařízení předběžného opatření,

takto:

Návrh dlužníka ze dne 15.9.2014 na nařízení předběžného opatření, kterým by byla zrušena dražba vyhlášená dle dražební vyhláškou č. 25/14/D na den 16.9.2014 v 10:00 hodin, a kterým by bylo insolvenčnímu správci zakázáno dražit specifikované nemovitosti před právní mocí rozhodnutí o incidenční žalobě Aleše Vondráčka, s e z a m í t á .

Odůvodnění:

I. Tvrzení dlužníka

[1] Návrhem podaným dne 15.9.2014 se dlužník do anonymizovano vydání předběžného opatření, kterým by byla zrušena dražba vyhlášená dle dražební vyhláškou č. 25/14/D na den 16.9.2014 v 10:00 hodin, a kterým by bylo insolvenčnímu správci zakázáno dražit v návrhu specifikované nemovitosti před právní mocí rozhodnutí o incidenční žalobě Aleše Vondráčka (dále jen Návrh ).

[2] Navrhovatel odůvodnil svůj Návrh tím, že předmětné nemovitosti uvedl ve své žalobě ze dne 17.7.2014 pan Aleš Vondráček jako nemovitosti, ke kterým mu svědčí právo, a proto se nepřipouští jejich zpeněžení. Žalobce dále zrekapituloval, že pan Aleš Vondráček podal dne 12.9.2014 stížnost na postup insolvenčního správce a žádost o zjednání nápravy.

[3] Vzhledem k uvedenému má dlužník s odkazem na ust. § 225 odst. 4 insolvenčního zákona 1 za to, že správce zpeněžovat nemovitosti nemůže. Dlužník dále uvedl, že nedisponuje informací, dle které by dal Aleš Vondráček souhlas ke zpeněžení majetkové

1 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon )

podstaty a také se domnívá, že zpeněžením majetkové podstaty se neodvrací újma tomuto majetku bezprostředně hrozící.

[4] Z uvedených důvodů dlužník navrhl, aby soud dal insolvenčnímu správci pokyn o obsahových náležitostech uvedených ve výroku tohoto usnesení a pro případ, že takový pokyn nedá, aby v tomto smyslu nařídil předběžné opatření.

II. Právní úprava

[5] Podle ust. § 82 odst. 1 insolvenčního zákona předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

[6] Podle ust. § 7 insolvenčního zákona nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje..

[7] Podle ust. § 75 odst. 2 o.s.ř. 2 návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastní- ků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen identifikační číslo ) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.

III. Právní posouzení věci

[8] Soud předně uvádí, že Návrh neodmítl pro nesložení jistoty, neboť dlužník ve smyslu ust. § 82 odst. 1 insolvenčního zákona není povinen složit.

[9] Dlužník se svým Návrhem (dle jeho obsahu) domáhá zatímní úpravy poměru účastníků, prostřednictvím zákazu insolvenčního správce něco konat.

[10] V dlužníkem zmiňovaném řízení o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty, které bylo zahájeno k žalobě pana Aleše Vondráčka, bylo soudem dne 12.9.2014 vydáno usnesení č.j. 67 ICm 2417/2014-32 (stejného dne se stalo vykonatelným), kterým bylo nařízeno předběžné opatření, jehož obsahem bylo oprávnění insolvenčního správce k provedení dražby nemovitostí dne 16.9.2014. V odůvodnění soud uvedl: 2 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. )

Z informací obsažených v insolvenčním spise, v žalobě a v podání žalovaného má soud za to, že žaloba nemůže být úspěšná již ze své podstaty, a proto návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl, neboť má ve shodě se žalovaným za to, že se jedná toliko o zneužívání procesních práv ze strany žalobce, který ani netvrdí, jaká práva k předmětu dražby, která by bránila zpeněžení, má.

Jde-li o právo vlastnické, tak jak bylo zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, tak toto právo ve prospěch žalobce zapsáno není. Žalobce toto právo nemá již dle svých vlastních tvrzení, když tvrdí, že byla uzavřena toliko Smlouva o smlouvě budoucí. Tato však nebyla vložena do katastru nemovitostí a ani nebyla uzavřena zamýšlená budoucí smlouva. Soud rovněž nepřehlédl, že podle obsahu spisu žalobce nikdy (od roku 2010) svá tvrzená práva k pozemkům v insolvenčním řízení neuplatňoval.

Jde-li o právo z titulu smluvního předkupního práva, tak tímto není insolvenční správce vázán. I pokud by však byl, tak nejde o důvod vyloučení ze soupisu majetkové podstaty, ale naopak. Aby mohl za předmětné pozemky správce jednat a s žalobce uzavřít kupní smlouvu, tak je nezbytným předpokladem, aby pozemky v soupisu majetkové podstaty sepsány byly.

Jde-li o tvrzenou dvoumilionovou pohledávku žalobce za dlužníkem, tak její existence je pro vydání tohoto usnesení bez významu, i tak však nelze odhlédnout od skutečnosti, že tato tvrzená pohledávka dle seznamu přihlášených pohledávek nebyla do insolvenčního řízení přihlášena.

Z výše uvedeného a i z toho důvodu, že žalobce své tvrzené právo (ať je již jeho obsah jakýkoliv) dosud v insolvenčním řízení neuplatnil, a ze všech časových souvislostí podání žaloby a dražby, má soud za to, že se jedná o šikanózní podání, které má za cíl toliko zabránit provedení dražby. Soud proto návrhu žalovaného vyhověl.

[11] Na takto vydaném a odůvodněném usnesení nemá soud důvodu cokoliv měnit, když ani dlužník žádný argument netvrdil, a již proto nelze Návrhu vyhovět.

[12] Dlužník ve svém návrhu neuvedl žádné věcné důvody, pro které by dražba nemovitostí (povolená shora citovaným usnesením) nemohla být provedena. Jediným jeho argumentem je odkaz na podanou žalobu a citace ust. § 225 odst. 4 insolvenčního zákona, které však pro toto insolvenční řízení bylo modifikováno vydaným předběžným opatřením.

[13] Vedle shora uvedených důvodů pro zamítnutí Návrhu soud uvádí, že jde-li o zrušení dražby, tak ta ke dni vydání tohoto usnesení již proběhla, zrušit tedy nejde. Jde-li pak o zákaz dalších dražeb, tak s ohledem (dle sdělení správce) na vydražení nemovitostí další dražby pro anonymizovano nebudou, předběžné opatření je tak v této části nadbytečné.

[14] Nad rámec shora uvedeného soud sděluje, že je naopak zájmem dlužníka, aby do majetkové podstaty bylo zapsáno co nejvíce majetku a tento byl zpeněžen, aby byly dlužníkovy dluhy uspokojeny z co největší části.

[15] Soud neuložil dlužníku povinnost zaplatit soudní poplatek, když dlužník je od jeho placení ze zákona osvobozen.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy do- šlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má po- vinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Podání učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě (bez uznávaného elektronického podpisu), je třeba ve lhů- tě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 2 o.s.ř.).

V Praze dne 16. září 2014

Tomáš Jirmásek, v.r. soudce Za správnost vyhotovení: Radka Jarolímová