KSPH 37 INS 15511/2013f-l-v earn ?; ..:.u1o-u oz.

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. ]aroslava Zelenky, Ph.D. a ]UDr. Alexandry ]iříčkové v insolvenční věci věřitele: BTF Projekt, a.s., IČO 29035945 sídlem Opletalova 1535 / 4, 110 00 Praha 1 zastoupen advokátkou Mgr. Petrou Jiráskovou Málkovou sídlem Hradiště 96 ma 400 01 Ústí nad Labem dlužníce: Ilona anonymizovano , anonymizovano bytem Hermíny Týrlové 149, 261 01 Příbram

() odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu vPraze ze dne 7. listopadu 2017, č. j. KSPH 37 INS 15511/2013 3 43, takto:

Odvolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 7. 11. 2017, č. j. KSPl I 37 INS 15511/2013-Bw43, zamítl návrh insolvenčního správce Zrůstek a partneři v.o.s. (dále jen správce) ze dne 19. 10. 2017 (13 39) na vydání výtěžku ze zpenéžení spoluvlastnického podílu id. Va těchto nemovitých věcí: a) bytové jednotky č. 149 / 2 v budově č.p. 149 na pozemku parc.č. st. 147 a podíl id. 5471/ 96509 na společných částech budovy č.p. 149 na pozemku parc.č. st. 147 a na pozemku parc.č. st. 147, b) bytové jednotky č. 149 / 3 v budově č.p. 149 na pozemku parc.č. st. 147 a podíl id. 3349 / 96509 na společných částech budovy č.p. 149 na pozemku parc.č. st. 147 a na pozemku parc.č. st. 147, c) bytové jednotky č. 149/ 4 v budově č.p. 149 na pozemku parc.č. st. 147 a podíl id. 9438/ 96509 na společných částech budovy č.p. 149 na pozemku parc.č. st. 147 a na pozemku parc.č. st. 147, d) pozemku parc.č. st. 144/1 (jehož součástí je budov-a bez č.p./če), f) pozemku parc.č. st. 144/4 (jehož součástí je budova bez č.p./če), g) pozemku parc.č. st. 144/5 vše v k.ú. Březové Hory, zajištěnému věřiteli BTF Projekt, a.s., IČO 29035945 (dále jen odvolatel).

Při rozhodování vyšel soud I. stupně z těchto skutkových zjištění:

Insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení bylo dne 30. 4. 2013 zahájeno insolvenční řízení se manžela dlužnice Ilony Ulinanové (dále je dlužnice) Bohumila anonymizovano , anonymizovano (dále též dlužník, řízení ve věci dlužnice bylo zahájeno dne 31. 5. 2013, soud obě. řízení spojil ke společnému projednání usnesením ze dne 3. 6. 2013, č. j. KSPI I 37 INS 12192/2013-A-11. Usnesením ze dne 20. 6. 2013, č. j. KSPH 37 INS 12192/2013-A-13 byl zjištěn úpadek dlužníků, povoleno jeho řešení oddlužením a věřitelé byli vyzváni k přihlášení svých pohledávek s tim, že je zcela postačující, podají li věřitelé za oběma manželi přihlášku pohledávky toliko jednou s případným uvedením, že dlužníky tvrzené pohledávky jsou oba manželé. Není tak třeba, aby byla přihláška pohledávky podávána dvakrát, zvlášť za každým manželem bude-li tak přesto učiněno, bude přihláška pohledávky beztak přezkoumána a uspokojována v tomto řízení pouze jednou .

Odvolatel podal přihlášku své pohledávky pouze v řízení dlužníka, když v přihlášce výslovně uvedl, že přihlašuje pohledávku za dlužníkemíí, nikoli tedy i za dlužnicí. Do insolvenčním řízení

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

4 VSPI l 9/2018 dlužnice odvolatel žádnou pohledávku nepřihlásil. Pohledávka odvolatele byla přezkoumána a zjištěna výhradně ve vztahu kdlužníkovi (č. j. KSPH 37 INS 12192/2013-13-11), stejně tak (ve vztahu kpohledávce pouze za dlužníkem) podal odvolatel žalobu (vedenou pod sp. zn. 37 ICm 3477/2013).

Usnesením č. j. KSPl I 37 INS 12192/2013 Bm16 ze dne 6. 11. 2013 bylo řízení ve věci dlužnice vyloučeno k samostatnému projednání, nebot, nebude schváleno společné oddlužení manželů (dlužníků), na jejich majetek bude prohlášen konkurs, a odpadl tak důvod pro společné projednání obou věcí. Téhož dne bylo usnesením č. j. KSPH 37 INS 15511/ 2013 13-2 rozhodnuto o neschválení oddlužení dlužní ee a na její majetek byl prohlášen nepatrný konkurs, k odvolání dlužnice bylo toto usnesení potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 2. 2015, č.j. 2 VSPH 2126/2013 B 13.

Usnesením ze dne 2. 3. 2015 (13 16) byl za účelem vypořádání společného jmění manželů (dlužníků) ustanoven odděleným insolvenčním správcem dlužnice ]UDr. ]Eí Voda, LL.M. (téhož dne byla dlužníku ustanovena. oddělená insolvenční správkyně JUDr. Stanislava Vohradská).

Oddělený insolvenční správce předložil dne 22. 3. 2016 (13-22) ke schválení dohodu o vypořádání společného jmění manželů, dle níž mj. veškeré nemovité věci ve společném jmění manželů se vypořádávají tak, že je rovným dílem id. Va nabývají oba dlužníci a veškeré pohledávky věřitelů přihlášené do obou insolvenčních řízení (závazky) se vypořádávají tak, že dlužník a dlužnice zajistí úhradu závazků každý rovným dílem, tj. dlužník zajistí úhradu %: závazků a dlužnice rovněž zajistí úhradu 1/a závazků ; dohoda je účinná, jakmile ji schváH insolvenční soud.

Usnesením ze dne 30. 3. 2016 (B 23) soud zamítl návrh na schválení dohody o vypořádání, nebot se podle Š 315 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona (dále jen IZ) souhlas s takovou dohodou nevydává.

Dne 19. 10. 2017 (3-39) správce podal soudu návrh na vyslovení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení ze shora uvedených nemovitých věcí s tím, že odvolatel do insolvenčního řízení manžela dlužnice přihlásil pod č. P23 pohledávku ve Výši 4 146 058,49 Kč a v souladu s dohodou o vypořádání společného jmění manželů připadá na dlužníci jedna polovina této pohledávky, tedy 2 073 029,24 Kč.

Na takto ustaveném skutkovém základě soud I. stupně uzavřel, že odvolatel není přihlášeným věřitelem dlužnice, a tedy nemůže být v tomto insolvenčním řízení uspokojován z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty dlužnice. Zajištěný věřitel podal přihlášku pohledávky pouze v řízení dlužníka (přes poučení soudu se nedovolával pohledávky i za dlužníci). Na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani obsah dohody o vypořádání společného jmění manželů, nebot? dohoda o rozsahu uspokojování věřitelů je toliko inter pares dohodou obou manželů, která zavazuje jen je věřitelé tak např. mohou vymáhat pohledávku po obou manželích, třebaže ti se dohodnou, že všechny dluhy uspokojí pouze jeden z nich-taková dohoda má vliv až následně v rámci regresního postihu.

Proti tomuto usnesení se odvolatel odvolal (13 44) a navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrhu správce vyhověl nebo aby je zrušil a věc vrátil soudu I. stupně kdalšímu řízení. Namítal, že mu napadené usnesení vrozporu s 5 289 odst. 7 IZ nebylo doručeno, přitom se bezprostředně dotýká jeho práv, a proto je oprávněn podat proti němu odvolání. Nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně o tom, že není přihlášeným věřitelem dlužnice. V insolvenčním řízení dlužníka má odvolatel evidovány dvě přihlášky pohledávek (tyto byly podány do insolvenčního řízení dlužníka právě z důvodu spojení věcí a s ohledem na skutečnost, že formulářový text přihlášky pohledávky neumožňuje v záhlaví uvést oba dlužníky, proto byl vzáhlaví přihlášek uveden pouze dlužník, pod jehož hlavičku a spisovou značku byla insolvenční řízení spojena), a to přihlášku pohledávky č. P19 a přihlášku pohledávky č. P23.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

4 v ort i :::; .euro

Přihláška pohledávky č. P23 byla podána přímo odvolatelem, přihláška pohledávky č. P19 byla podána jeho právním předchůdcem Ceská spořitelna, a.s., přičemž po podání této přihlášky došlo kpostoupení pohledávky (vzniklé z titulu Smlouvy o úvěru č. 0207282199 ze dne 3. 8. 2005 v přihlášené a zjištěné výši 3 051 964,23 Kč) na odvolatele a k jeho následnému vstupu do řízení coby nabyvatele pohledávky. Obě pohledávky byly přezkoumány a zjištěny jako zajištěné, přičemž první v pořadí zajištění je pohledávka přihlášená přihláškou č. P19 tato se z výtěžku zpeněžení bude uspokojovat jako první, jelikož zajištění pohledávky (zástavní právo k nemovitým věcem) vzniklo 3 účinky ke dni 10. 8. 2005. Z tez-rtu přihlášky č. P19 nikterak nevyplývá, že by tato pohledávka byla přihlášena za dlužnílíemíí, tedy výlučně Bohumilem Ulrnanem, naopak ve spojení s přílohami přihlášky č. P19 je zřejmé, že je tato pohledávka přihlašována jako společný dluh dlužníka a dlužnice. Dlužník i dlužnice tuto pohledávku označili ve svých insolvenčních návrzích jako svůj dluh (tedy dluh společný), tato skutečnost musela být soudu I. stupně zjevná i ze smlouvy o postoupení pohledávek, jež byla přiložena k návrhu na vstup odvolatele jako nabyvatele pohledávky do řízení, v seznamu přihlášených pohledávek byly přihlášky č. P19 a P23 označeny jako společný závazek dlužníků. Pohledávka přihlášená přihláškou č. P19 byla přezkoumána na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 10.12.2013, vjehož průběhu odvolatel vznesl dotaz k soudu, zda je třeba tuto pohledávku dopřihlásit i do msolvenčního řízení dlužníce. Soudem pak bylo konstatováno, že nikoliv a že ke skutečnosti, že se jedná o společný dluh dlužníků, bude přihlédnuto v rámci vydávání výtěžku zpeněžení. Pokud jde o přihlášku č. P23, je v ní sice uvedeno, že se jedná o přihlášku pohledávek za dlužníkem, nicméně i tato přihláška by měla být posuzována v kontextu všech skutečností a při zohlednění všech příloh přihlášky pohledávky. Skutkovému stavu vylíčenému odvolatelem ostatně odpovídá i obsah dohody o vypořádání společného jmění dlužníků ze dne 21. 3. 2016 (podle úvah soudu I. stupně obsažených v napadeném usnesení by úprava vypořádání společného jmění v IZ postrádala smysl), odvolatel rovněž jako zajištěný věřitel vystupoval v obou insolvenčních řízeních, což bylo soudu I. stupně známo a nikdy to nerozporoval.

Vrchní soud v Praze se v prvé řadě zabýval tím, zda je v daném případě proti napadenému usnesení přípustné odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle 5 10 písm. b) IZ insolvenční soud vinsolvenčnírn řízení průběžně vykonává dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisejících (dále jen dohlédací činnost ).

Podle $ 11 odst. 1 IZ při výkonu dohlédací činnosti insolvenční soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení.

Podle 5 91 IZ proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, není odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak.

Podle Š 298 IZ mají zajištění věřitelé právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku, k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek naříů insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 4). Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle Š 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

10.

11.

12.

4 VSPI l 9/2018 po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti (odst. 5). Pro zpeněžení podle 5 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle Š 230 odst. 3 (odst. 6). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odst. 7).

Z citovaných ustanovení lze dovodit, že usnesení, jímž insolvenční soud zamítne návrh správce na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli, má povahu rozhodnutí vydaného při výkonu dohlédací činnosti a nelze je, na rozdíl od usnesení, jímž je výtěžek ze zpeněžení zajištěným věřitelům vydáván, napadnout odvoláním. Je tomu tak mimo jiné proto, že rozhodnutí o zamítnutí návrhu správce na vydání výtěžku zpeněžení má povahu rozhodnutí pro tentokrát a není v průběhu řízení vyloučeno, aby správce ať už na základě pokynu insolvenčního soudu nebo ze své iniciativy podal návrh nový (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 3. 2017, č. j. 4VSPH 606/2017 B 85). Odvolateli, na základě jeho přesvědčení o tom, že obě přihlášky pohledávek byly uplatněny i vůči dlužníci, zůstává možnost domoci se svých práv na uspokojení pohledávek (pokud stav řízení ve vztahu k jeho pohledávkám zůstane nezměněn) prostřednictvím opravných prostředků proti rozhodnutí o schválení konečné zprávy resp. schválení rozvrhového usneseni.

Protože odvolání směřuje proti rozhodnutí, jež nelze napadnout odvoláním, postupoval odvolací soud podle 5 218 písm. c) o.s.ř. a jeho odvolání odmítl; dlužno přitom poznamenat, že nesprávné poučení o přípustnosti odvolání, jež účastníkům poskytl soud I. stupně, oprávnění podat odvolání nezakládá.

Pro úplnost považoval odvolací soud za potřebné dodat, že je třeba k přihláškám pohledávek věřitelů do řízení o povolení oddlužení manželů spojených do společného řízení rozhodnutím soudu přistupovat ze strany správce i insolvenčního soudu s mazirnální pečlivostí při řešení otázky, zda je pohledávka uplatňována vůči oběma manželům nebo výlučné jen vůči některému z nich, a to zejména za situace, kdy je z příloh patrno, že se jedná o jejich společný závazek a zda v důsledku takové skutečnosti (rozporu příloh s obsahem přihlášky) není namístě zvolit postup podle 5 188 odst. 2 IZ. Na těchto závěrech by nemohla ničeho změnit ani skutečnost, že byla pohledávka odvolatele přezkoumána toliko v insolvenčním řízení dlužníka až po vyloučení věci dlužnice k samostatnému řízení (v daném případě však z obsahu insolvenčního spisu plyne, že předmětem přezkumného jednání konaného dne 19. 9. 2013, tedy v době spojení obou insolvenčních řízení, byly všechny přezkoumávané pohledávky) ani fakt, že soud I. stupně vusnesení o zjištění úpadku a o povolení oddlužení manželů poučil věřitele o tom, že mají v přihlášce uvést, že pohledávku uplatňují i vůči druhému z manželů (takové poučení ostatně nemá oporu v IZ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (5 71 odst. 2 IZ). Praha 20. února 2018

Mgr. Markéta Hudečková v.r. předsedkyně senátu





Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vej