KSPH 36 INS 27408/2012-A-25
KSPH 36 INS 27408/2012-A-25

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Vaško v právní věci navrhovatele TROWMART LIMITED, reg. č. 4115679, se sídlem 15 Stopher House, Webber Street, SE1 ORE, Londýn, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zastoupeného Mgr. Karlem Volfem, advokátem, se sídlem Jindřicha Plachty 28, 150 00 Praha 5, proti dlužníkovi Quore s.r.o., IČ 277 20 080, se sídlem Tismice 115, 282 01 Tismice, zastoupeného Mgr. Jindřichem Šimberským, advokátem, se sídlem Hořejší nábřeží 786/21, 150 00 Praha 5, o návrhu na vydání předběžného opatření,

takto : I. Návrh na vydání předběžného opatření, kterým se ustanovuje dlužníkovi Quore s.r.o., IČ 277 20 080, se sídlem Tismice 115, 282 01 Tismice předběžný insolvenční správce, s tím, aby dlužník mohl nadále nakládat se svou majetkovou podstatou nebo částí pouze se souhlasem předběžného správce se zamítá.

II. Navrhovateli se ukládá uhradit Krajskému soudu v Praze soudní poplatek z návrhu na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000,-Kč do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Insolvenční věřitel se svým návrhem na vydání předběžného opatření domáhal, aby dlužníkovi, proti kterému je pod sp.zn.u Krajského soudu v Praze vedeno insolvenční řízení, byl ustanoven předběžný insolvenční správce, s tím, aby dlužník mohl nadále nakládat se svou majetkovou podstatou nebo částí pouze se souhlasem předběžného správce.

Svůj návrh insolvenční věřitel odůvodnil tak, že má za dlužníkem splatnou vykonatelnou pohledávku ve výši 21 984 284,05,-Kč, kterou dlužník není schopen plnit po dobu delší než tří měsíců po splatnosti. Dále pak jsou zde pohledávky dalších věřitelů, mezi nimi společnosti ČEZ prodej s.r.o. ve výši 253.000,-Kč. Existence tohoto dluhu dlužníka vůči společnosti ČEZ prodej s.r.o. navíc vyvolává dle názoru insolvenčního věřitele obavy z případného ukončení dodávek elektrické energie do jednotlivých bytových jednotek nalézajících se v domě, který je v majetku dlužníka.

Insolvenční věřitel pak dále uváděl, že nájemné za jednotlivé bytové jednotky, nalézající se v bytovém domě v majetku dlužníka, je hrazeno osobám, které nejsou oprávněny za dlužníka jednat a insolvenční věřitel tak má za toho, že tímto může docházet k vyvádění

-1-majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka a tím pádem i k poškozování jednotlivých věřitelů.

Podle § 102 odst. 1) o.s.ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

Podle § 7 odst. 1) IZ pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 82 odst. 1) IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Podle § 82 odst. 2 písm. a) IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také ustanovit předběžného správce.

Podle § 112 odst. 1) IZ insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111.

Podle § 113 odst. 1) IZ ) je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Podle § 75b odst. 1) k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a v obchodních věcech ve výši 50 000 Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně. Podle § 75b odst. 2) o.s.ř., nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne.

S ohledem na výše uvedená ustanovení insolvenčního zákona měl soud za to, že insolvenční věřitel, navrhující vydání předběžného opatření, není povinen složit jistotu ve smyslu insolventního zákona a občanského soudního řádu.

Pokud se jedná o podmínky pro vydání insolvenčním věřitelem navrhovaného předběžného opatření, tyto insolvenční věřitel prokazoval jím předloženými čestnými prohlášeními nájemníků bytů v bytovém domě dlužníka, výpisem z běžného účtu Jana

-2-Wenemosera, příjmovými doklady, čestným prohlášení Leonarda Grunského a čestným prohlášením Petry Huptysové.

Z uvedených podkladů soud zjistil, že na čestném prohlášení podepsaní nájemníci uváděli, že byli vyzváni k platbám nájemné k rukám Barbory Máchové, a to nejdříve na její osobní účet a posléze v hotovosti. Z prohlášení nicméně již nevyplývalo, kdo konkrétně nájemníky k tomuto vyzval. Z výpisu z účtu nájemníka Jana Wenemosera vyplývalo, že mu v měsíci listopadu a prosinci 2012 byla z účtu odepsána částka 6.900,-Kč a odeslána na účet, jehož majitel nicméně z dokladů doložených insolvenčním věřitelem nevyplývá. Z příjmových dokladů pak vyplývají platby za služby související s bydlením, částečně nedatované a částečně datované od poloviny roku 2011 do začátku roku 2012, úhrada prováděná p. Cihelkou. Zřejmě mimo jiné i k těmto platbám se pak vztahuje prohlášení Leonarda Grunského, který v tomto uvádí, že podpisy za společnost Quore s.r.o. na příjmových dokladech, smlouvách a jiné korespondenci prováděl nikoliv jednatel společnosti Quore s.r.o., Luboš Knop, ale paní Barbora Machová. Z prohlášení Petry Huptysové pak vyplývalo, že jí paní Barbora Machová měla nabízet zajištění financování hypoúvěru s tím, že dotyčné zajistí potvrzení o zaměstnání.

Po posouzení věci na základě insolvenčním věřitelem tvrzených a jím prokazovaných skutečností dospěl soud k závěru, že ve věci nejsou splněny podmínky pro vydání předběžného opatření.

Vydání předběžného opatření by v dané věci mohlo připadat v úvahu, pokud by dlužník nebyl schopen vykonávat svá dispoziční oprávnění, pokud by nekomunikoval či nepředložil seznamy majetku, případně pokud by bylo zřejmé, že dlužník nakládá s majetkovou podstatou v rozporu s ustanovením § 111 IZ. V daném případě však dlužník v rámci svého vyjádření k insolvenčnímu návrhu předložil seznam závazků, majetku a pohledávek, stejně tak jako předložil podklady týkající se jím vedených soudních sporů či exekučního řízení a reaguje na procesní kroky insolvenčního věřitele.

Pokud se jedná o insolvenčním věřitelem uváděné a prokazované skutečnosti, soud má za to, že z nich bez dalšího nelze učinit závěřy, předpokládané insolvenčním věřitelem. Sama skutečnost, že by výběr nájmu z bytů realizovala osoba odlišná od majitele nemovitosti (dlužníka), bez dalšího pak není dostačující pro závěr, že ze strany majitele nemovitosti (dlužníka) dochází ke zmenšování majetkové podstaty a ke zvýhodňování některých věřitelů. Vydání předběžného opatření by pak mohlo přicházet v úvahu jen v případě zcela konkrétních poznatků o nakládání s finančními prostředky v rozporu s obecně závaznými právními předpisy. Za takovéto konkrétní poznatky ale nelze považovat prohlášení uživatelů domu, jejichž vztahy k dlužníkovi nebudou, jak vyplývá z podkladů ve spise, ideální, kdy údaje uvedená v prohlášeních pak nejsou bez dalšího ověřitelná a závěry učiněné insolvenčním dlužníkem z ničeho dalšího nevyplývají.

S ohledem na výše uvedené tedy soud rozhodl tak, že návrh na vydání předběžného opatření zamítl.

V souladu s § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích pak insolvenční soud uložil navrhovateli zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši uvedené v pol. č. 5 Sazebníku soudních poplatků.

-3-Poučení: Proti tomuto usnesení m ů ž e podat odvolání pouze osoba, která tento návrh podala, a to do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 22. května 2013

Mgr. Jaroslav Vaško, v. r. samosoudce Za správnost: Kristýna Gregorová

-4-