KSPH 36 INS 19280/2013-A-53
KSPH 36 INS 19280/2013-A-53

Usnesení Krajský soud v Praze, se sídlem nám. Kinských 5, Praha 5, rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Vaško v insolvenční věci dlužníka: HOTEL O.K.1, s.r.o., IČ: 269 70 741, se sídlem Kubátova 65/1, 266 01, Beroun, o insolvenčním návrhu věřitele: CALDERSHOT FINANCE LTD., se sídlem Finchley Road 788-790, NW117TJ, London, United Kingdom, zast.: Ing. Miroslavem Čermákem, o návrhu věřitele na ustanovení předběžného správce

takto:

Návrh navrhovatele ze dne 22. září 2014 (A-50) na nařízení předběžného opatření, dle něhož měla být dlužníkovi uložena povinnost, aby s majetkem, který může náležet do majetkové podstaty nakládal do vydání rozhodnutí o úpadku pouze se souhlasem předběžného správce, s tím, že toto omezení neplatí pro úkony nutné ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí, aby dlužníkovi byl ustanoven předběžným insolvenčním správce GERENTEA v.o.s. se sídlem Vodičkova 791/41, 110 00 Praha 1, a aby osobám, které mají závazky vůči dlužníkovi, byla uložena povinnost poskytovat napříště plnění předběžnému správci, s e z a m í t á.

Odůvodnění:

Insolvenční řízení na dlužníka bylo zahájeno k návrhu navrhovatele vyhláškou ze dne 10.7.2013, č.j.-A-3.

Usnesením pod č.j.-A-21 ze dne 27.12.2013 bylo k návrhu navrhovatele vydáno předběžné opatření, kterým byla dlužníku uložena povinnost, aby s majetkem, který může náležet do majetkové podstaty nakládal do vydání rozhodnutí o úpadku pouze se souhlasem předběžného správce, s tím, že toto omezení neplatí pro úkony nutné ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. Dlužníkovi byl ustanoven předběžným insolvenčním správce GERENTEA v.o.s. se sídlem Vodičkova 791/41, 110 00 Praha 1, osobám, majícím závazky vůči dlužníkovi pak byla uložena povinnost poskytovat napříště plnění předběžnému správci. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, o kterém rozhodl vrchní soud v Praze dne 13.3.2014 pod č.j. 1 VSPH 105/2014-A-34 tak, že výše uvedené usnesení Krajského soudu v Praze změnil a návrh na vydání předběžného opatření zamítl.

Dne 31.3.2014 pak rozhodl Krajský soud v Praze pod č.j.-A-38 o úpadku dlužníka, na jeho majetek prohlásil konkurs a insolvenčním správcem ustanovil GERENTEA v.o.s. se sídlem Vodičkova 791/41, 110 00 Praha 1. K odvolání dlužníka dne 19.8.2014 Vrchní soud v Praze pod č.j. 3 VSPH 820/2014-A-46 usnesení Krajského soudu v Praze zrušil.

Podáním ze dne 22.9.2014 pak navrhovatel podal další návrh na vydání předběžného opatření, kterým by dlužníkovi byla uložena povinnost, aby s majetkem, který může náležet do majetkové podstaty nakládal do vydání rozhodnutí o úpadku pouze se souhlasem předběžného správce, s tím, že toto omezení neplatí pro úkony nutné ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí.

Navrhovatel svůj návrh odůvodňoval tím, že dlužník není schopen z provozu podniku splácet a splatit své závazky, toto navrhovatel dovozoval z účetních závěrek za období let 2005 až 2012. Dále pak navrhovatel uváděl, že za období hospodaření insolvenčního správce činí provozní výsledek částku 500.000,-Kč, kdy tato částka se nalézá na bankovním účtu dlužníka. Touto skutečností pak navrhovatel rovněž odůvodňoval svůj návrh na vydání předběžného opatření, když se obával, že dlužník s touto částkou může naložit v rozporu s ust. § 111 IZ. Navrhovatel pak rovněž uváděl, že považuje za nereálné, aby byl dlužník schopen v reálném čase zpeněžit nemovitosti ve vlastnictví dlužníka a vypořádat tak všechny věřitele. V této souvislosti navrhovatel zmiňoval neúspěch při dosavadním vedení exekuce na majetek dlužníka.

Do doby vydání rozhodnutí o navrhovatelově návrhu na nařízení předběžného opatření doručil dlužník soudu své vyjádření ze dne 24.9.2014, ve kterém polemizuje s tvrzeními uváděnými navrhovatelem. Pokud se jedná o provozní výsledky dlužníka za období let 2005 až 2012, tyto dle jeho názoru nijak nesouvisejí s chováním dlužníka po zahájení insolvenčního řízení. Ohledně tržeb dosažených za období hospodaření insolvenčního správce, tyto se nevymykají dosahovaným tržbám v předchozích srovnatelných obdobích, když se jedná o měsíce, ve kterých bývají obecně tržby vyšší. Dlužník dále odkazuje na předchozí rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, ze kterého vyplývá, že nelze nařídit předběžné opatření, není-li prokázáno, že dlužník nerespektoval omezení, vyplývající z ustanovení § 111 IZ.

Dne 25.9.2014 byla soudu rovněž doručena zpráva insolvenčního správce ze dne 23.9.2014, ze které vyplývá, že zisk hospodaření při provozu hotelu v majetku dlužníka činí za období od 1.4.2014 do 31.8.2014 částku 531.030,-Kč.

Podle § 113 odst. 1 IZ, je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému insolvenčnímu správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Podle § 82 odst. 1 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle § 82 odst. 2 IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také ustanovit předběžného správce.

Podle § 111 odst. 1 IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Krajský soud v Praze na základě listin doposud založených v insolvenčním spise a na základě skutečností, uvedených navrhovatelem a dlužníkem dospěl k závěru, že není na místě ustanovit v tomto řízení předběžného insolvenčního správce a přiměřeným způsobem vymezit jeho pravomoci.

Soud v daném okamžiku neshledal žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že dlužník porušuje, nebo plánuje porušovat omezení, daná ustanovením § 111 IZ. Sama skutečnost, že by k tomu teoreticky mohlo dojít, bez dalšího nedostačuje k nařízení předběžného opatření. Pokud se jedná o argumentaci navrhovatele ohledě pozdního podání daňového přiznání za dobu vedení insolvenčního řízení, sama tato skutečnost dle názoru soudu k závěru o porušování povinností dle § 111 IZ nepostačuje, neboť nelze vyloučit organizační problémy v rámci komunikace mezi dlužníkem a insolvenčním správcem, jak dlužník uváděl.

Pokud se jedná o argumentaci navrhovatele špatnými hospodářskými výsledky dlužníka v letech 2005 až 2012, zde soud souhlasí s dlužníkem, že toto nelze vykládat v souvislosti s insolvenčním řízením tak, že by tato skutečnost odůvodňovala ustanovení předběžného insolvenčního správce. Konečně pak pokud se jedná o pravděpodobnost možnosti zpeněžit budovu hotelu v reálném čase za částku umožňující uspokojit všechny věřitele dlužníka, toto může hrát roli v rámci samotného rozhodování o úpadku dlužníka a jeho řešení, nikoliv při rozhodování o ustanovení předběžného insolvenčního správce.

S ohledem na výše uvedené tedy rozhodl soud o návrhu navrhovatele na vydání předběžného opatření tak, že tento návrh zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 29. září 2014

Mgr. Jaroslav Vaško, v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Markéta Kasardová