KSPA 60 INS 28341/2013-A-6
Č.j.: KSPA 60 INS 28341/2013-A-6

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Schreierem v insolvenční věci dlužníka: Petr Kopecký, rč: 691216/3038, IČ 42209510, 533 52 Staré Hradiště-Brozany 167, zahájené k insolvenčním návrhu věřitele: Česká spořitelna, a.s., Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4, IČ 45244782, o návrhu JUDr. Jiřího Komárka, soudního exekutora se sídlem Jihlavská 1007, 591 01 Žďár nad Sázavou, na nařízení předběžného opatření,

t a k t o :

Zamítá se návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by se omezily účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení tak, že soudnímu exekutorovi JUDr. Jiřímu Komárkovi se sídlem Jihlavská 1007, 591 01 Žďár nad Sázavou, se umožňuje činit úkony ve vztahu k nemovitostem dlužníka, které byly zpeněženy v dražebním jednání konaném dne 8.10.2013 dle usnesení č.j. 038 EX 180/12-75 ze dne 22.7.2013 a usnesení č.j. 038 EX 180/12-91 ze dne 8.10.2013, když po doplacení nejvyššího podání vydražitelem bude výtěžek exekuce k dispozici v insolvenčním řízení a bude s ním naloženo v souladu s ustanovením § 46 odst. 7 exekučního řádu.

Odůvodnění :

Shora označený věřitel se dvěma podanými insolvenčními návrhy domáhal zjištění úpadku jak shora uvedeného dlužníka Petra Kopeckého tak jeho manželky. Insolvenční řízení bylo zahájeno dne 11.10.2013. Pohledávka navrhujícího věřitele je zajištěna zástavou na bytové jednotce č. 1554/44, v budově čp. 1554 na st. parc.č. 1834/4 a na příslušných spoluvlastnických podílech.

Dne 31.10.2013 se soudní exekutor JUDr. Jiří Komárek domáhal, aby insolvenční soud nařídil předběžné opatření tak, jak je specifikováno ve výroku usnesení. Svůj návrh odůvodnil tím, že soudní exekutor vede proti dlužníkovi exekuční řízení (sp.zn. 038 EX 180/12), v jehož rámci bylo dne 22.7.2013 vydáno usnesení-dražební vyhláška, kterou byl nařízen opakovaný prodej nemovitostí povinného na listu vlastnictví č. 11617 v kat. území Přelouč, a to bytové jednotky č. 1554/44 v budově čp. 1554 na st. parc.č. 1834/4. Dne 8.10.2013 se konalo dražební jednání, kde došlo k udělení příklepu a vydražitelem se stal Aleš Krejčík, za částku 446.480,--Kč, přičemž na úhradu již byla složena jistota ve výši 100.000,--Kč, kterou soudní exekutor deponuje. Po provedení dražby a vydání usnesení o příklepu č.j. 038 EX 180/12-91 ze dne 8.10.2013 a jeho rozeslání došlo k zahájení insolvenčního řízení a proto nelze s s ohledem na účinky zahájeného insolvenčního řízení a současnou judikaturu dále jakýmkoli způsobem v exekučním řízení pokračovat a tedy ani nelze na usnesení o příklepu vyznačit nabytí právní moci. Tím došlo k razantnímu porušení práv, oprávněných zájmů a právem předpokládaných očekávání vydražitele, když insolvenční návrh byl podán dle jeho názoru účelově poté, co bylo zjištěno, že nemovitosti byly zpeněženy a za jako částku. Dle soudního exekutora navíc již byla exekuce provedena, neboť se vydražitel stává vlastníkem zpětně ke dni vydáni usnesení o příklepu. Navrhuje tedy nařízení předběžného opatření dle § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, kterým by byly omezeny účinky zahájeného insolvenčního řízení. Důvody zvláštního zřetele hodné spatřuje v ochraně práv a oprávněných očekávaní třetích osoby, aby mohlo dojít k dokončení procesu převodu nemovitostí na vydražitele za předpokladu úhrady nejvyššího podání. Tento postup neodporuje společnému zájmu věřitelů, neboť výtěžek z dražby bude k dispozici v insolvenčním řízení a bude vydán v souladu s § 46 odst. 7 exekučního řádu.

Z insolvenčního spisu byly zjištěny následující skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o předběžném opatření.

Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že dlužník a jeho manželka mají ve společném jmění manželů bytovou jednotku č. 1554/44, v budově čp. 1554 na st. parc.č. 1834/4 a příslušné spoluvlastnických podíly na budově, a to vše v kat. úz. Přelouč, na listu vlastnictví č. 11617. Na výpisu je vedle zástavního práva smluvního ve prospěch navrhujícího věřitele zapsáno několik nařízení exekuce, exekučních příkazů k prodeji nemovitostí, zástavních práv exekutorských soudního exekutora JUDr. Jiřího Komárka a soudního exekutora JUDr. Igora Olmy a dále dražební vyhláška.

Z usnesení Okresního soudu v Pardubicích č.j. 15 Nc 3032/2012-36 ze dne 20.6.2012 bylo zjištěno, že byl nařízen prodej zástavy tvořené shora uvedenou bytovou jednotkou, a to k uspokojení pohledávky navrhujícího věřitele.

Z usnesení soudního exekutora JUDr. Jiřího Komárka, č.j. 0,8 EX 180/12-91 ze dne 8.10.2013 soud zjistil, že vydražiteli Aleši Krejčíkovi byl udělen příklep na nemovitostech dlužníka a jeho manželky, tj. na shora blíže specifikované bytové jednotce. Exekuční řízení je vedeno proti dlužníkovi a jeho manželce za účelem uspokojení pohledávky věřitele Společenství pro dům Boženy Němcové 1554 v Přelouči.

Podle § 82 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ ) předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Podle odstavce 2 písm. b) citovaného ustanovení předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Podle § 109 odst. 1 písm. c) IZ se se zahájením insolvenčního řízení spojuje ten účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést; k úkonům a rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží.

Z podaného návrhu na nařízení předběžného opatření a z jeho petitu plyne, že soudní exekutor se domáhá nařízení předběžného opatření, kterým by soud ve vztahu k exekučnímu řízení vedenému navrhujícím soudním exekutorem pod sp.zn. 038 EX 180/12 omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení tak, aby usnesení o udělení přiklepu nabylo právní moci, došlo k dokončení převodu nemovitostí, složení nejvyššího podání a vydání výtěžku dražby do insolvenčního řízení dle § 46 odst. 7 exekučního řádu. Soud při posuzování důvodnosti podaného návrhu vycházel rovněž z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2006, sp. zn. 29 Odo 332/2004, kde byl vysloven právní názor, že je-li konkurs na majetek povinného prohlášen po doručení usnesení o příklepu vydaného podle § 336j o. s. ř., avšak před jeho právní mocí, nenabývá usnesení o příklepu právní moci. Byť je citované rozhodnutí vydané za účinnosti předchozího zákona o konkursu a vyrovnání, jeho závěru lze vztáhnout i na právní úpravu dle insolvenčního zákona, přičemž stejné účinky jako prohlášení konkurzu dle předchozí právní úpravy má nyní ve vztahu k exekučnímu či vykonávacímu řízení již samotné zahájení insolvenčního řízení (srov. § 109 odst. 1 písm. c) IZ).

Soud v daném případě neshledal, že by zde byly důvody zvláštního zřetele hodné a že by požadované předběžné opatření neodporovalo společnému zájmu věřitelů. V návrhu sice není jasně řečeno, zda usnesení o udělení příklepu již nabylo právní moc před zahájení insolvenčního řízení, či zda došlo ke složení celého nejvyššího podání, avšak z obsahu návrhu a především z toho, že usnesení o udělení příklepu bylo vydáno tři dny před zahájením insolvenčního řízení lze dovodit, že usnesení o příklepu dosud nenabylo právní moci. Důvody zvláštního zřetele hodné spatřuje soudní exekutor především v narušení práv a oprávněných zájmů vydražitele. Soud je však toho názoru, že pokud v důsledku zahájení insolvenčního řízení nedojde k nabytí právní moci usnesení o udělení příklepu a k následnému převodu nemovitostí na vydražitele, tak nemovitosti budou spadat do majetkové podstaty dlužníka a vydražiteli v takovém případě soudní exekutor vrátí celou složenou jistotu uhrazenou na nejvyšší podání. Práva vydražitele tak nebudou zásadním způsobem dotčena. Vedle oprávněného zájmu vydražitele je pak nutno v insolvenčním řízení postavit zájem všech dlužníkových věřitelů na co nejvyšším možném uspokojení jejich pohledávek a na jejich poměrném uspokojení. Insolvenční zákon poskytuje insolvenčnímu správci (pokud bude ustanoven) širší možnosti při zpeněžování majetkové podstaty, a to vedle soudního výkonu rozhodnutí (ekvivalent dražby prováděné exekutorem), rovněž prodej v rámci veřejné dražby či prodej mimo dražbu, kde insolvenční správce může sám provést výběrové řízení na zájemce. Nelze také opominout, že v rámci insolvenčního řízení vstupují výrazně do hry rovněž pokyny zajištěných věřitelů, jejichž pohledávka je zajištěna právě shora uvedenými nemovitostmi (srov. § 286 a § 293 IZ). Soud má proto za to, že není splněna ani druhá podmínka pro nařízení požadovaného předběžného opatření, a to že by neodporovalo společnému zájmu věřitelů, neboť nelze vyloučit zpeněžení v rámci insolvenčního řízení ve vyšší míře, než jakého bylo dosaženo v rámci exekučního řízení.

Na základě shora uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný a proto jej zamítl.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání a lze je podat do 15 dnů od jeho doručení prostřednictvím nadepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze. Subjektům, kterým se toto usnesení doručuje zvláštním způsobem (viz níže), běží lhůta k podání odvolání ode dne, kdy jim bude usnesení doručeno zmíněných zvláštním způsobem. Ostatním běží lhůta k podání odvolání ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku.

Toto usnesení se zvláštním způsobem (do vlastních rukou) doručuje dlužníkovi, osobě, která návrh na vydání předběžného patření podala, a insolvenčnímu navrhovateli (§ 82 odst. 5 IZ).

V Pardubicích dne 4. listopadu 2013 Mgr. Martin Schreier v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Kacetlová Judita