KSPA 60 INS 13268/2014-B-30
Č.j.: KSPA 60 INS 13268/2014-B-30

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Schreierem v insolvenční věci dlužnice: Bc. Hana anonymizovano , rč: 666123/0312, IČO 69168903, Nádražní 237, 538 42, Ronov nad Doubravou, o návrhu dlužnice a jejího manžela: Josef anonymizovano , anonymizovano , Nádražní 237, 538 42 Ronov nad doubravou, na nařízení předběžného opatření,

takto:

Zamítá se návrh dlužnice Bc. Hany anonymizovano a jejího manžela Josefa anonymizovano na nařízení předběžného opatření ze dne 2.1.2018 (zveřejněno v insolvenčním rejstříku na čl. B-28).

Odůvodnění:

Před insolvenčním soudem probíhá insolvenční řízení ve věci shora uvedené dlužnice Bc. Hany anonymizovano , u níž byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurz na její majetek.

Z vlastní činnosti je soudu známo, že do majetkové podstaty byly zahrnuty tyto nemovitosti ve společném jmění dlužnice a jejího manžela (dále jen SJM ): st. parc. č. 424, jejíž součástí je rodinný dům čp. 237, a dále parc. č. 689/1, č. 690/2, č. 690/3 a č. 692/2, vše v kat. úz. a obec Ronov nad Doubravou, na listu vlastnictví č. 1421. Na těchto nemovitostech vázne zástavní právo k zajištění přihlášených zajištěných věřitelů. Žaloba manžela dlužnice na vypořádání SJM byla pravomocně zamítnuta (viz dále) a správce nyní na základě pokynu zajištěných věřitelů přikročil ke zpeněžení daných nemovitostí.

Návrhem na vydání předběžného opatření datovaným dne 2.1.2018 a doručeným soudu dne 4.1.2018 (čl. B-28), který byl na hraně určitosti, se dlužnice domáhala toho, aby bylo vymezeno časové období cca tří měsíců tak, aby její zájemce o tyto nemovitosti měl možnost obstarat si úvěr s tím, že kratší časový úsek je nerealizovatelný. Dále se dlužnice domáhala toho, aby se vymezilo přezkoumání pohledávek věřitele Rešky, které jsou nesprávně vyčísleny, a dále aby bylo insolvenčnímu správci nařízeno, aby nechal odstranit na internetu inzerci na prodej předmětného domu (inzertní server S-reality, případně jiné). Současně požádala, aby bylo určeno, komu a do kdy je potřeba sdělit jména a kontakt na kupce domu. Dlužnice dále požádala o udělení výjimky ze zákazu nabývání věcí z majetkové podstaty ohledně daných nemovitostí, a to pro své děti, neboť dcera studuje a syn nemá v současné době dostatečné příjmy, a nemovitosti pro ně nebudou přátelé dlužnice, kterým bude manžel a děti platit nájemné.

Dlužnice v návrhu nejprve sdělila své výhrady vůči komunikaci se správcem, jeho postupu při zpeněžování, zahrnutí předmětných nemovitostí do majetkové podstaty a k pohledávkám věřitel Rešky, které neuznává. Dále uvedla, že správce prodává nemovitosti mimo dražbu a nemá k tomuto postupu souhlas insolvenčního soudu. Měla za to, že správce měl kontaktovat jejího manžela, který by se jistě přihlásil se svými pohledávkami vůči ní do insolvenčního řízení. Dlužnice měla rovněž výhrady k postupu soudního exekutoru Homoly, který zejména nezákonné strhával mzdu jejímu manželovi. K samotnému návrhu na předběžné opatření uvedla, že manžel má kupce na dům, a tato varianta je nejschůdnější isir.justi ce.cz s ohledem na její nejmladší nezletilé dítě a na její dvě zletilé děti, které s manželem dům obývají. Insolvenční správce nutil manžela, aby sdělil jméno kupce, který dům koupí, a také to, že na to má kupce finanční prostředky. Jsou to lidé ve věku cca 40 let, vědkyně a technik se slušnými příjmy, kteří bezesporu úvěr na dům dostanou. Předběžné opatření by tedy mělo být vydáno s ohledem na psychosociální dopad na její nezletilé děti a s ohledem na uživatelská práva a bydliště jejích zletilých dětí. Kupci by pak měli přiměřený čas na vyřízení úvěru s tím, že tyto osoby nemovitost znají a mají zájem je koupit právě s ohledem na děti. Dlužnice tedy navrhuje tzv. dočasný klid zbraní.

Podáním ze dne 5.1.2018 a doručeným soudu dne 8.1.2018 (čl. B-29) se k návrhu na předběžné opatření připojil manžel dlužnice. Ten uvedl, že je přesvědčen o tom, že správce je ve věci podjatý a že má za to, že správce by mohl dlužnici a jejího manžela poškodit. Proto mu nedal kontakt na osoby, které hodlají nemovitosti koupit. Současně manžel dlužnice sdělil, že na správce podal trestní oznámení. K podání nebyly připojeny žádné listiny.

Podle § 82 odst. 1 zákona č. 182/2006, insolvenční zákon (dále jen IZ ), předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

Podle § 75 odst. 1 o.s.ř. předběžné opatření nařídí předseda senátu na návrh. Podle odst. 2 návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen identifikační číslo ) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.

Soud dospěl k závěru, že tvrzení uvedená v návrhu neodůvodňují nařízení požadovaného předběžného opatření, přičemž k návrhu nebyly připojeny žádné listiny, které by nařízení předběžného opatření osvědčovaly. K návrhu byla připojené jen mailová korespondence s insolvenčním správcem, z níž především plyne, že správce již 10.10.2017 sděloval manželu dlužnice, že bere na vědomí, že má zájemce o koupi nemovitostí s tím, že známí manžela musejí doložit, že úvěr na kupní cenu skutečně obdrží. Z mailové korespondence pak plyne, že sám správce manžela dlužnice informoval o tom, že nemovitosti bude zpeněžovat, a pokud tedy dlužnice a její manžel znají někoho, kdo by nemovitost chtěl koupit a současně tam nechal rodinu dlužnice bydlet, mají takovou osobu sdělit správci. Správce tedy sám dlužníkům umožnil, aby si zachovali bydlení tím, že nemovitosti koupí někdo, kdo je tam nechá bydlet. Kupní cena je ve výši znaleckého ocenění. Přístup správce k dlužnici a jejímu manželovi je tedy vstřícný a nijak neodůvodňuje výtky, které vůči němu dlužnice a její manžel vznášejí. Není ničím odůvodněno, aby dlužnice a její manžel odmítali správci předat kontakty na údajné osoby, které hodlají nemovitosti koupit.

Dlužnice a její manžel si minimálně od března 2016 museli být vědomi toho, že nemovitosti budou v rámci insolvenčního řízení na dlužnici prodávány, neboť insolvenční správce v 3/2016 manžela dlužnice informoval o zahrnutí celého SJM do majetkové podstaty z důvodu předlužení, a manžel dlužnice podal v 4/2016 návrh na vypořádání SJM. Žaloba na vypořádaní SJM však byla pravomocně zamítnuta právě z důvodu prodlužení SJM, a rozhodnutí soudu prvního stupně bylo potvrzeno Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím (incidenční spor vedený u zdejšího soudu pod sp.zn. 60 ICm 1190/2016). Dlužnice i její manžel měli tedy dostatek času, aby si zajistili zájemce o koupi, který by byl schopen uhradit kupní cenu, a který by je tam nechal případně bydlet. Pokud dlužnice a její manžel se sháněním zájemce vyčkávali na poslední chvíli, jde toto pouze k jejich tíži. Ani z návrhu na vydání předběžného opatření pak není zřejmé, kdo by měl předmětné nemovitosti koupit. Na jednu stranu je tvrzeno, že by to to měli být známi dlužnice a jejího manžela, avšak nejsou zmíněna žádná konkrétní jména ani kontakty, přičemž ani z obsahu spisu neplyne, že by se tvrzení zájemci ozvali insolvenčnímu soudu či insolvenčnímu správci. Na druhou stranu dlužnice uvádí, že žádá o udělení výjimky ze zákazu nabývání pro své zletilé děti, které však zřejmě nemají dostatek finančních prostředků na to, aby nemovitosti sami koupili. Navíc správce sám již v říjnu 2017 sděloval manželovi dlužníka, že případné zájemce mu má sdělit s tím, že samozřejmě zájemci musejí doložit, že kupní cenu uhradí (tj. že úvěr skutečně dostanou). Na vyřízení úvěru tak byl jistě dostatek času, navíc z vlastní činnosti je soudu známo, že vyřízení úvěru u solventních klientů je otázka spíše dnů či týdnů, než měsíců, jak tvrdí dlužnice. Není tedy zřejmé, zda kroky, které dlužnice a její manžel podaným návrhem činí, nemají pouze vést k oddálení prodeje nemovitostí, a to navíc za situace, kdy nejsou sděleny žádné konkrétní osoby, které mají nemovitost koupit. V daném případě pak není důvod správci ukládat, aby po dobu cca 3 měsíců nečinil žádné kroky ke zpeněžení a nepokračoval ani v inzerci předmětných nemovitostí. Požadavek správce, aby mu dlužnice či jejím manžel oznámili zájemce o koupi a aby tito doložili schopnost uhradit kupní cenu, je zcela legitimní. Dlužnice či její manžel mohou konkrétního zájemce oznámit přímo insolvenčnímu správci či jej mohou sdělit insolvenčnímu soudu, který kontakt na zájemce přepošle insolvenčnímu správci, neboť je to insolvenční správce, který realizuje prodej nemovitostí a bude se zájemcem uzavírat kupní smlouvu. Především je však nutné, aby se sami konkrétní zájemci ozvali insolvenčnímu správci tak, aby s nimi mohl správce začít jednat.

V daném případě se pak jedná o zajištěné nemovitosti a správce při jejich zpeněžování postupuje dle pokynu zajištěných věřitelů. V takovém případě pak k prodeji mimo dražbu není zapotřebí souhlas insolvenčního soudu.

Pro úplnost je třeba uvést, že pohledávka věřitele Ing. Jiřího Rešky je pro potřeby insolvenčního řízení již zjištěna, neboť při přezkumném jednání nebyla popřena insolvenčním správcem. Není tedy žádný důvod opětovně v rámci insolvenčního řízení vymezovat přezkoumání takové pohledávky. O tom ostatně již byl manžel dlužnice informován v řízení o jeho žalobě na vypořádání SJM. Otázka vypořádání SJM pak již byla pravomocně vyřešena ve shora uvedeném řízení sp.zn. 60 ICm 1190/2016. Pokud pak má manžel dlužnice výhrady k postupu jakéhokoli soudního exekutora ve své věci, pak tyto výhrady má uplatnit v rámci svého exekučního řízení, popř. u exekučního soudu, který exekucí nařídil či pověřil exekutora jejím provedením. Insolvenční správce pak po svém ustanovení do funkce neměl žádnou povinnost informovat manžela dlužnice o možnosti přihlásit si pohledávku, a to stejně jako tuto povinnost neměl u žádného jiného věřitele dlužnice.

K návrhu dlužnice na udělení výjimky ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty je nutno uvést, že takový návrh musí podat přímo ta osoba, která má skutečně zájem o koupi. Je však nutné upozornit na to, že udělení výjimky znamená pouze to, že taková osoba se o koupi může ucházet, avšak neznamená to, že jí nemovitosti budou prodány. Taková osoba pak musí zaplatit nejvyšší nabídku, a budou-li zde jiní zájemci, kteří budou ochotni a schopni zaplatit vyšší kupní cenu, budou nemovitosti prodány těmto jiným zájemcům.

Dlužnice je pak osvobozena od placení soudních poplatků v rámci insolvenčního řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání a lze je podat do 15 dnů od jeho doručení prostřednictvím nadepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Navrhovatelům, tj. dlužnici a jejímu manželovi, se toto rozhodnutí doručuje zvláštním způsobem a proto jim lhůta k podání odvolání začíná běžet ode dne, kdy jim toto rozhodnutí bude doručeno zmíněným zvláštním způsobem (ustanovení § 74 odst. 2 IZ ve spojení s ustanovením § 160 odst. 3 IZ).

V Pardubicích dne 9. ledna 2018

Mgr. Martin Schreier v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Lucie Máchová