KSPA 60 INS 12773/2014-A-69
Č.j.: KSPA 60 INS 12773/2014-A-69

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Schreierem v insolvenční věci dlužníka: VYRA CASKET s.r.o., IČ 25280694, Na Křepčích 483, 565 01, Choceň, o insolvenčním návrhu věřitelů: a) ENERGOFOREST s.r.o., IČ 27606953, Linecká 59, 381 01, Český Krumlov-Plešivec, b) Ing. Jan anonymizovano , anonymizovano , IČ 16080122, K Orionce 1844/6, 143 00, Praha 12-Modřany, c) 4-les s.r.o., IČ 28021916, Stříbro-Prostiboř 55, 349 01, Stříbro-Prostiboř, všichni navrhující věřitelé zastoupeni JUDr. Petrem Moravcem, advokátem se sídlem Praha 5, Pod Hybšmankou 3090/28, za účasti Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, o návrhu na předběžné opatření,

takto:

Zamítá se návrh věřitelů a), b) a c) na nařízení předbě žné ho opatření, kterým by se dlužníkovi zakázalo činit veškeré právní úkony související s nakládáním s majetkovou podstatou dlužníka mimo úkony umožňující obvyklé užívání majetku k obvyklé činnosti dlužníka a mimo úkony k odvrácení hrozící škody, a jímž by současně byl ustanoven předběžný správce, který by byl oprávněn činit veškeré právní úkony související se správou a udržováním majetkové podstaty dlužníka.

Od ůvo d ně n í:

Navrhující věřitelé se insolvenčním návrhem domáhají zjištění dlužníkova úpadku. Insolvenční návrh odůvodnili tím, že navrhovatel a) má vůči dlužníkovi na základě kupní smlouvy na dodávku dříví ze dne 1.2.2013 a ze dne 20.1.2014 pohledávky v celkové výši 1.357.070,--Kč a 342.460,--Kč. Navrhovatel b) má vůči dlužníkovi na základě kupní smlouvy na dodávku dřevní hmoty ze dne 10.1.2013 a ze dne 15.1.2014 pohledávku v celkové výši 524.318,--Kč a 233.903,--Kč. Navrhovatel c) má vůči dlužníkovi na základě objednávek, dodávek dříví a vystavených faktur pohledávku v celkové výši 426.474,--Kč.

Podáním doručeným soudu dne 29.7.2015 se navrhující věřitelé domáhali vydání předběžného opatření blíže specifikovaného ve výroku usnesení. Tento návrh odůvodnili tím, že funkce jednatele dlužníka zanikla smrtí bývalého jednatele a jediného společníka, přičemž správcem pozůstalosti byla ustanovena bývalá manželka tohoto bývalého jednatele, která však do dnešního dne neučinila žádné kroky směřující k zajištění výkonu funkce jednatele společnosti dlužníka vhodnou osobou. Toto vede k právní nejistotě ohledně osoby oprávněné za dlužníka jednat a vykonávat jeho práva a povinnosti. Dlužník však stále právně jedná-např. hradí své dluhy a dle informací správkyně pozůstalosti minimálně do konání prvého jednání ve věci se snažil vyvíjet činnost za účelem zachování stávajícího provozu podniku dlužníka tak, aby se tento v úpadku neocitl. S největší pravděpodobností stále dochází k přednostnímu hrazení pohledávek některých věřitelů. Dlužník není v současné chvíli s to sestavit ani kompletní seznamy pohledávek a závazků, a reálně se nabízí možnost, že dochází k (úmyslnému či neúmyslnému) znevýhodňování a poškozování (minimálně některých) věřitelů, což vede k možnému ohrožení samotné majetkové podstaty. Správkyně pozůstalosti ve svém podání ze dne 1.6.2015 souhlasila se zjištěním úpadku dlužníka. Věřitelé mají obavy z dalšího možného obstrukčního jednání dlužníka či osob údajně jednajících jeho jménem.

Insolvenční řízení bylo zahájeno před více než rokem, a do dnešního dne nebylo dosud o insolvenčním návrhu rozhodnuto, naopak, veškeré úkony insolvenčního soudu bude po případném jmenování opatrovníka dlužníka nutné provést znovu.

Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že jediným jednatelem a společníkem dlužníka byl od roku 2006 Antonín anonymizovano , anonymizovano , který dne 12.3.2014 zemřel. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí (učiněné notářkou JUDr. Janou Faifrovou) dne 10.4.2014, č.j. 20 D 376/2014-39, soud zjistil, že správcem pozůstalosti po zemřelém Antonínu Papáčkovi byla jmenována Lenka Papáčková. Rozsah spravovaného majetku zůstavitele byl vymezen tak, že správce pozůstalosti je oprávněn ke všem úkonům nezbytným k uchování majetkových hodnot náležejících do pozůstalosti, zejména zajištění běžného chodu obchodní společnosti Vyra Casket s.r.o., IČ 25280694, s tím, že všechny potřebné úkony činí správce vlastním jménem na vrub spravovaného majetku a při výkonu své funkce je povinen se řídit platnými právními předpisy. Lenka Papáčková byla povinna se ujmout výkonu funkce dne 11.4.2014.

K dosavadnímu průběhu řízení je nutno uvést následující. Za dlužníka v řízení jednala Lenka Papáčková jako správkyně pozůstalosti, popř. advokát, kterého Lenka Papáčková zplnomocnila. Dlužník (jednající správkyní pozůstalosti) zpochybňoval pohledávky navrhujících věřitelů. Po jednání věci prvostupňový soud insolvenční návrh zamítl (usnesení č.j.-A-54) a navrhující věřitelé podali proti tomuto rozhodnutí odvolání. Po podaní odvolání Lenka Papáčková jako správkyně pozůstalosti souhlasila se zjištěním úpadku dlužníka. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesení soudu prvého stupně zrušil a věci vrátil k dalšímu řízení (č.j. 4 VSPH 1079/2015-A-66). Odvolací soud dospěl s odkazem na § 21 o.s.ř. k závěru, že za právnickou osobu s ručením omezeným nemůže jednat její společník, tedy že správkyně pozůstalosti po společníkovi je oprávněna vykonávat jen práva společníka, a nikoliv již práva dlužníka, v níž byl zůstavitel jediným společníkem. Správkyně pozůstalosti po společníkovi nebyla oprávněna jednat za dlužníka v insolvenčním řízení, a proto v něm nemohla zmocnit k zastupování dlužníka ani další osobu (advokáta). Současně bylo soudu prvého stupně uloženo, aby nejprve zjistil správnou osobu, která bude oprávněna jednat za dlužníka (buď tím, že správkyni pozůstalosti vyzve, aby v působnosti valné hromady rozhodla o novém jednateli dlužnice, event. ustanoví dlužnici opatrovníka podle § 29 odst. 2 o.s.ř.), a teprve pak bude pokračovat v řízení, v němž však bude třeba vůči dlužnici zopakovat od počátku veškeré úkony insolvenčního soudu.

Podle § 82 odst. 1 zákona č. 182/2006, insolvenční zákona (dále jen IZ ), předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník. Podle odst. 2 písm. a) předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu mimo jiné také ustanovit předběžného správce.

Podle § 111 odst. 1 IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 omezení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy22), k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící

škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. Dále se omezení podle odstavce 1 nevztahuje na uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávek jim postavených na roveň (§ 169); tyto pohledávky se uspokojují v termínech splatnosti, je-li to podle stavu majetkové podstaty možné. Podle odst. 3 právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné, ledaže si k nim dlužník nebo jeho věřitel předem vyžádal souhlas insolvenčního soudu.

Podle § 112 odst. 1 IZ insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111. Podle odst. 2 iunsolvenční soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, jestliže vyhlásil moratorium nebo odůvodňuje-li to rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit, anebo jsou-li zde jiné, stejně závažné důvody. Podle odst. 3 povinností předběžného správce je provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění, jakož i k přezkoumání dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu13).

Podle § 113 odst. 1 IZ je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník dle § 111 odst. 1 IZ povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Aplikace § 113 IZ proto přichází v úvahu obvykle pouze tehdy, není-li omezení dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou plynoucí z § 111 odst. 1 téhož zákona dostatečným, nebo je dlužník nerespektuje, anebo je-li důvodnou obava, že je respektovat nebude.

Věřitelé se návrhem na předběžné opatření domáhají, aby dlužníkovi bylo znemožněno nakládat s majetkovou podstatou mimo obvyklou činnost, tedy návrh směřuje k tomu, aby dlužníkovi byla uložena omezení vyplývající z § 111 IZ. O těchto omezeních již byl dlužník opakovaně v průběhu řízení poučován. Soud však prozatím nemá za prokázáno, že je třeba přikročit k ustanovení předběžného správce dle § 112 IZ či k omezením dle § 113 IZ. Tvrzení a obavy věřitelů z toho, že dojde ke změně struktury majetkové podstaty dlužníka ve smyslu ustanovení § 111 odst. 1 IZ, nejsou nijak doloženy a po zahájení insolvenčního řízení zatím nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o tom, že dlužník povinnosti uložené mu v ustanovení § 111 odst. 1 IZ porušoval.

Je nepochybné, že s ohledem na názor Vrchního soudu v Praze není Lenka Papáčková oprávněna jednat za dlužníka jako účastníka v rámci insolvenčního řízení, a nemůže jej tedy procesně v řízení zastupovat či za něj jednat. To samo o sobě není důvodem pro nařízení požadovaného předběžného opatření. Odvolací soud ve zrušujícím usnesení pak dal pokyn, jakým způsobem se vypořádat s tím, že zde aktuálně není osoba, která by byla oprávněna za dlužníka v řízení jednat. Ustanovení předběžného správce by pak nic nezměnilo na nutnosti vyzvat správkyni pozůstalosti, aby jmenovala jednatele, či na tom, aby dlužníkovi byl soudem ustanoven opatrovník. Ani předběžný správce by nebyl osobou oprávněnou za dlužníka v řízení vystupovat. Dle shora citovaného dědického usnesení je však správkyně pozůstalosti oprávněna (a povinna) v hmotněprávní oblasti zajistit běžný chod dlužníka. Pokud pak dlužník hradí částky související s běžnou provozní činností, nepředstavuje to porušení omezení stanovených v § 111 IZ. Zmíněné ustanovení stanoví právo dlužníku hradit pohledávky vzniklé třetím osobám při provozování podniku dlužníka, pokud je splněna podmínka obvyklého hospodaření. Pokud měl dlužník v průběhu insolvenčního řízení provozovat svou podnikatelskou činnost, pak se nejedná o nakládání s majetkovou podstatou a nelze přičítat dlužníkovi k tíži, že usiloval o získání finančních prostředků, aby se úpadku vyhnul. Rovněž pokud dlužník v průběhu řízení hradil jiné splatné pohledávky, než pohledávky navrhovatelů, plynulo to z toho, že tyto pohledávky neznával a byly sporné. Správkyně pozůstalosti sice následně souhlasila se zjištěním úpadku, avšak s ohledem na právní závěry odvolacího soudu, nelze toto prohlášení Lenky Papáčkové pokládat prozatím za souhlas dlužníka, a to na rozdíl od situace, kdy by případně byla Lenka Papáčková jmenována jednatelem či ustanovena opatrovníkem. Z listin obsažených v insolvenčním spise neplyne, že by dlužník převáděl majetek na třetí osoby a že by tím zmenšoval rozsah majetkové podstaty. Pokud by tak však činil, jednalo by se o důvod pro nařízení předběžného opatření a současně by se jednalo o neúčinné právní úkony dle § 111 odst. 3 IZ. Ze seznamu majetku pak plyne, že řada movitých věcí zajišťuje pohledávky dalších věřitelů na základě smluv o zajišťovacím převodu práva. Nebylo prokázáno nic konkrétního o tom, že by se dlužník již pokoušel snižovat hodnotu majetkové podstaty, že by rozprodával svůj majetek či že by konkrétní věřitelé byli uspokojování přednostně atd., resp. že by činnost dlužníka snižovala možnost uspokojení věřitelů po případném zjištění úpadku či že by porušovala zákonná omezení dle 111 IZ. Navrhující věřitelé pak návrh na předběžné opatření nepodpořili žádnými listinami či jinými důkazy, kterými by bylo prokázáno či osvědčeno, že by dlužník porušoval ustanovení § 111 IZ a tudíž že by bylo nutno nařídit předběžné oparní a ustanovit předběžného správce. Délka řízení, na níž věřitelé rovněž pokazovali, pak samo sama o sobě není důvodem při nařízení předběžného opatření.

S ohledem na shora uvedené soud návrh na předběžné opatření zamítl.

Zamítnutí návrhu na předběžné opatření pak ovšem neznamená, že by soud nemohl v další fázi řízení (i před zjištěním úpadku) přistoupit, ať už k návrhu nebo i bez návrhu, k vydání předběžného opatření a k ustanovení předběžného správce, pokud se ukáže, že zde jsou splněny podmínky dle § 112 a § 113 IZ.

Soud současně považuje za nutné opětovně upozornit dlužníka na omezení daná mu § 111 IZ (viz poučení v závěru tohoto usnesení), z nichž zejména plyne, že dlužník po zahájení insolvenčního řízení je povinen se zdržet nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení toho majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Tato omezení pak plynou přímo z insolvenčního zákona.

Po uče ní :

Proti tomuto usnesení mohou podat odvolání navrhující věřitelé (§ 113 odst. 4 IZ). Odvolání lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

Toto rozhodnutí bude zveře jněno v insolvenčním rejstříku. Navrhujícím věřitelům i dlužníkovi se toto rozhodnutí doručuje zvláštním způsobe m a proto navrhujícím věřitelům začíná lhůta k podání odvolání běžet ode dne, kdy jim toto rozhodnutí bude doručeno zmíněným zvláštním způsobem (ustanovení § 74 odst. 2 IZ).

Podle § 111 odst. 1 IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky s pojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zme nšení. Peně žité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 ome zení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. Dále se omezení podle odstavce 1 nevztahuje na uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávek jim postavených na roveň (§ 169); tyto pohledávky se uspokojují v termínech splatnosti, je-li to podle stavu majetkové podstaty možné. Podle odst. 3 právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s ome zeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zaháje ním insolvenčního řízení, jsou vůči vě řitelům neúčinné, ledaže si k nim dlužník nebo jeho věřitel přede m vyžádal souhlas insolvenčního soudu.

V Pardubicích dne 31. července 2015

Mgr. Martin Schreier v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Petra Bláhová