KSPA 59 INS 24356/2011-C1-10
Č.j.: KSPA 59 INS 24356/2011-C1-10 (59 ICm 2789/2012-22)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové-pobočka Pardubice rozhodl samosoudcem JUDr. Karlem Kudláčkem ve věci žalobce: JUDr. Jarmila Cindrová, advokátka, IČ 13559354 se sídlem Boženy Němcové 74, 562 06, Ústí nad Orlicí, insolvenční správce dlužníků Pavla anonymizovano , anonymizovano a Zuzana anonymizovano r.č. 866030/3883, oba bytem Česká Třebová, Semanínská 2086, PSČ 560 02, zast. JUDr. Vlastimilem Vlkem, advokátem se sídlem Cejl 101, 602 00 Brno, proti žalovanému: Bohemia Faktoring, s.r.o., IČ 27242617 se sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1, zast. Mgr. et Mgr. Janou Sekyrovou, advokátkou se sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1, o popření vykonatelných pohledávek,

takto:

I. Žaloba na určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného vedená pod označením P4/1 v popřené výši 14.198,-Kč a vykonatelná pohledávka žalovaného vedená pod označením P4/2 v popřené výši 7.170,-Kč není po právu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění: Včas podanou incidenční žalobou (doručena dne 26. 9. 2012) se žalobce jako insolvenční správce domáhal určení, že pohledávky žalovaného přihlášené do insolvenčního

řízení vůči dlužníkům Pavel anonymizovano , anonymizovano a Zuzana anonymizovano r.č. 866030/3883, oba bytem Česká Třebová, Semanínská 2086, PSČ 560 02 jako vykonatelné nejsou v popřených částech-pohledávka vedená pod označením P4/1 co do částky 14.198,-Kč a pohledávka vedená pod označením P4/2 co do částky 7.170,-Kč, po právu.

Žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení dvě pohledávky nabyté na základě rámcových smluv o postoupení pohledávek uzavřených se společností GE Money bank, a.s. dne 15. 3. 2010 a dne 20. 4. 2010. Jednalo se o pohledávku P4/1 ve výši 50.741,-Kč z titulu smlouvy o bankovních produktech a službách přiznanou věřiteli elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 25. 11. 2011, čj. 114 EC 355/2010-27 a pohledávku P4/2 ve výši 36.703,-Kč z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru přiznanou věřiteli elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17.5.2011 pod č.j. 114 EC 60/2011-30.

Na přezkumném jednání konaném dne 29. 8. 2012 žalobce částečně popřel pohledávku P4/1 co do částky 14.198 Kč a pohledávku P4/2 co do částky 7.170,-Kč a následně vyvolal tento incidenční spor.

Jako důvod popření žalobce uvedl, že se jedná o úroky sjednané v nezákonné výši v neprospěch spotřebitele, přičemž měl být uplatněn toliko zákonný úrok z prodlení podle občanského zákoníku. K tomu doplnil, že určení výše úroků z prodlení musí v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR vycházet z objektivních kritérií, když žalovaný při určení výše úroků z prodlení nepoužil žádná usměrňující kritéria, jaká předpokládá např. rozsudek ze dne 31.5.2006 pod sp.zn. 29 Odo 1000/2004.

K žalobnímu návrhu se žalovaný vyjádřil dne 12.11.2012 tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani zčásti. Samotný popěrný úkon žalobce, stejně tak jeho žalobu označil za zmatečné, zaměňující dva odlišné pojmy právní terminologie, a to jednak úroky a jednak úroky z prodlení. Dále žalovaný uvedl, že důvod popření obou pohledávek žalobcem spočívá výlučně na jiném právním posouzení věci, když tento postup je výslovně vyloučen ust. § 199 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ).

Vzhledem k tomu, že účastníci se vzdali práva účasti na projednání věci a ve věci lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. a od projednání věci na ústním jednání upustil.

Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

Z vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení č.j. KSPA 59 INS 2789/2012-A-2 soud zjistil, že byla zveřejněna dne 27.12.2011 včetně výzvy k uplatnění pohledávek ve smyslu ust. § 110 IZ.

Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka Pardubice č.j. KSPA 59 INS 2789/2011-A-13 vyplývá, že dne 12.7.2012 byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurz. Insolvenčním správcem byla ustanovena JUDr. Jarmila Cindrová se sídlem Boženy Němcové 74, 562 06 Ústí nad Orlicí.

Z přihláškového spisu vedeného pod sp. zn. 59 INS 24356/2011-P4, resp. z přihlášky pohledávek věřitele č. 4 a jejích příloh bylo zjištěno, že přihláška P4 byla soudu doručena dne

3.8.2012. Věřitel (žalovaný) přihlásil dvě vykonatelné dílčí pohledávky v celkové výši 87.444,-Kč, a to pohledávku P4/1 ve výši 50.741,-Kč sestávající se z jistiny ve výši 17.387,-Kč a neúročeného dluhu ve výši 1.009,-Kč a příslušenství ve výši 32.345,-Kč (úrok 24% p.a. ke dni úpadku ve výši 14.198,-Kč, zákonný úrok z prodlení ke dni úpadku ve výši 4.765 Kč, náklady soudního řízení ve výši 13.382,-Kč) a pohledávku P4/2 ve výši 36.703,-Kč sestávající se z jistiny ve výši 9.699,-Kč a neúročeného dluhu ve výši 4.812,-Kč a příslušenství ve výši 22.192,-Kč (úrok 22,68% p.a. z jistiny ke dni úpadku ve výši 7.170,-Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny ke dni úpadku ve výši 2.530,-Kč, náklady soudního řízení ve výši 12.492,-Kč). Pohledávka č. P4/1 byla věřiteli přiznána na základě elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 23.2.2011, č.j. 114 EC 355/2010-27, pohledávka č. P4/2 na základě elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 17. 5. 2011, čj. 114 EC 60/2011-30.

K vymožení obou pohledávek byla Okresním soudem v Ústí nad Orlicí nařízena exekuce na majetek dlužníka (č.j. 0 EXE 5651/2011-7, resp. 0 EXE 6702/2011-8), k datu zahájení insolvenčního řízení nebylo dle sdělení věřitele ničeho vymoženo.

Z výpisu z obchodního rejstříku a plné moci jsou patrné rejstříkové údaje obchodní společnosti žalovaného a osoba oprávněná za společnost jednat.

Z protokolu o přezkumném jednání konaném dne 29. 8. 2012 vyplývá, že při něm insolvenční správce (žalobce) popřel pohledávku žalovaného P4/1 co do pravosti a výše v částce 14.198,-Kč a uznal 36.543,-Kč a dále popřel pohledávku P4/2 co do pravosti v částce 7.170,-Kč a uznal 29.533,-Kč. Dlužník uznal pohledávku zcela. Důvody popření správcem jsou shodné s odůvodněním žalobního návrhu a spočívají v tom, že se jedná o úroky sjednané v nezákonné výši.

Z elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 23. 2. 2011, čj. 114 EC 355/2010-27, soud zjistil, že žalovanému (dlužníku) byla uložena povinnost zaplatit žalobci (věřiteli) částku 18.396,-Kč s úrokem 24% ročně z částky 17.387,-Kč od 17. 2. 2009 do zaplacení, dále zákonem stanovené roční úroky z prodlení z částky 17.387,-Kč od 17. 2. 2009 do zaplacení a náklady řízení v částce 13.382,-Kč.

Z elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 17. 5. 2011, č.j. 114 EC 60/2011-30, soud zjistil, že žalovanému (dlužníku) byla uložena povinnost zaplatit žalobci (věřiteli) částku 13.011,-Kč s úrokem 22,68% ročně z částky 13.011,-Kč od 10. 4.2009 do zaplacení, dále zákonem stanovené roční úroky z prodlení z částky 13.011,-Kč od 10.4.2009 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 1.500,-Kč a náklady řízení v částce 12.492 Kč.

Soud provedené důkazy zhodnotil v souladu s ust. § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti a z takto zjištěného skutkového stavu učinil následující právní závěry:

Podle ustanovení § 199 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. V žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Žalobce jako důvod popěrného úkonu uvedl, že úroky byly sjednány v nezákonné výši v neprospěch spotřebitele a věřitelem měl být uplatněn toliko zákonný úrok z prodlení podle občanského zákoníku. Ačkoli popřel jak do pravosti pohledávky, tak i do její výše, konkrétní částku, kterou by dle jeho názoru měla popřená pohledávka představovat, správce neuvedl.

Insolvenční soud na základě ve spise obsažených důkazů zjistil, že pohledávka žalovaného byla přihlášena jako pohledávka vykonatelná. Žalovaný vykonatelnost obou pohledávek doložil elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 23.2.2011, č.j. 114 EC 355/2010-27, který nabyl právní moci dne 31.5.2011, a elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 17.5.2011, č.j. 114 EC 60/2011-30, který nabyl právní moci 11.6.2011.

Insolvenční soud nejprve zkoumal, zda byl žalobce, jako insolvenční správce, oprávněn vykonatelnou pohledávku žalovaného popřít. Z ustanovení § 199 odst. 2, poslední věta IZ vyplývá, že důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. V daném případě, jak již shora uvedeno, žalovaný přihlásil vykonatelné pohledávky, jejichž vykonatelnost doložil pravomocnými platebními rozkazy. Proto lze dovodit, že žalobce, popřel-li vykonatelným titulem ztvrzený nárok věřitele, uplatnil s odkazem na Nález Ústavního soudu ze dne 29.3.2013 v popěrném úkonu jiné právní posouzení věci. Z tohoto důvodu, jak vyplývá z ustanovení § 199 odst. 2 poslední věta IZ, vykonatelnou pohledávku popřít nelze (shodně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 7/2013 ze dne 18.7.2013).

Dále se soud zabýval otázkou zda popěrný úkon žalobce učiněný na přezkumném jednání dne 29.8.2012 má náležitosti požadované s insolvenčním zákonem. Jak ze shora uvedeného vyplývá, žalobce popřel přihlášku pohledávky žalovaného co do výše s odůvodněním, že se jedná o úroky sjednané v nezákonné výši v neprospěch spotřebitele, přičemž měl být uplatněn toliko zákonný úrok z prodlení podle občanského zákoníku. Při přezkumném jednání ani v podané žalobě však žalobce nesdělil žádnou konkrétní částku, o kterou se domnívá, že věřitel přihlásil pohledávku neprávem, přestože z ustanovení § 194 IZ vyplývá, že o popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky. Z popření pohledávky provedeného žalobcem, jakož i z podané incidenční žaloby naopak vyplývá, že žalobce tuto povinnost nesplnil. Proto je třeba označit žalobcův popěrný úkon jako nicotný a nelze k němu přihlížet. (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 147/2011 ze dne 23. 1. 2014).

Na základě výše podrobně rozvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba na určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného nebyla v popřené části přihlášena po právu, se zamítá.

Pokud jde o výrok o nákladech řízení, rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 202 odst. 1 IZ tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Pardubicích dne 29. října 2014

JUDr. Karel Kudláček v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Havlová Iva