KSPA 59 INS 20049/2011-C2-17
Č.j.: KSPA 59 INS 20049/2011-C2-17 (59 ICm 2617/2012-42)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové-pobočka Pardubice, rozhodl samosoudcem JUDr. Karlem Kudláčkem ve věci žalobce: Josef anonymizovano , anonymizovano , bytem Česká Třebová, B. Němcové 1617, PSČ 560 02, zastoupen opatrovníkem: Jana Zajíčková, bytem Česká Třebová, Staré Náměstí 78, PSČ 560 02, právně zastoupen Mgr. Martinem Červinkou, advokátem se sídlem Česká Třebová, Čechova 396, PSČ 560 02, proti žalovanému: GE Money Bank, a.s., IČ 25672720, se sídlem Praha 4-Michle, Vyskočilova 1422/1a, PSČ 140 28, zastoupen JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem, Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák, s r.o., IČ 24196509, se sídlem Praha 2, Sokolská 60, PSČ 120 00, o popření pohledávky ve výši 46.380,95 Kč,

takto: I. Žaloba na určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Josefa Doubravy, anonymizovano , bytem Česká Třebová, B. Němcové 1617, PSČ 560 02 sp.zn.a vedená pod označením P6/1 není v popřené výši 46.380,95 Kč po právu, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 16.520 Kč k rukám jeho právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění :

Včas podanou incidenční žalobou doručenou soudu dne 7.9.2012 se žalobce-dlužník domáhal určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení vedeného vůči jeho osobě sp.zn.pod označením P6/1, není v popřené části 46.380,95 Kč po právu. V žalobě uvedl, že žalovaný vykonatelnost přihlášky pohledávky doložil rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 čj. 151 EC 2259/2011 ze dne 27.3.2012. Popřená částka byla uvedeným rozsudkem žalovanému přiznána jako jistina, avšak

žalovaný ji v přihlášce uplatnil jako příslušenství. Poukazuje na to, že tento postup je v rozporu se současnou judikaturou, když smluvní pokuta není příslušenstvím, ale samostatným právním nárokem. Žalobu doplnil podáním, doručeným soudu dne 13.2.2015, v němž uvádí, že dlužník nebyl v době vydání výše uvedeného elektronického platebního rozkazu řádně zastoupen (s přihlédnutím k jeho duševnímu stavu), proto je třeba se zabývat i otázkou vykonatelnosti pohledávky, protože dlužníku nebylo nikdy procesně účinným způsobem doručeno. Poukázal na závěry znaleckého posudku MUDr. Františka Diblíka ze dne 23.3.2011, který byl zpracován v souvislosti s řízením vedeném před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí sp. zn. 0 NC 713/2010. Podotkl, že soud by měl zohlednit otázku platnosti pojistné smlouvy ve vztahu k ustanovení § 38 občanského zákoníku. Navrhl, aby žalobě bylo vyhověno.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s tvrzením žalobce nesouhlasí. Uznává, že smluvní pokuta netvoří příslušenství pohledávky a je samostatným nárokem. Toto však neznamená, že přihlášení smluvní pokuty jako příslušenství, navíc přiznané vykonatelným rozsudkem, je důvodem popření pohledávky. Poukazuje na ustanovení § 192 IZ. Jakož i na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze čj. VSPH 180/2008. Navrhuje žalobu zamítnout.

Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobce omluvil. Jeho právní zástupce nezajistil za sebe substituci, přestože mu bylo známo, že soud k jeho žádosti jednání odročovat nebude. Žalovaný se k jednání dostavil. Uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Poukázal na rozhodnutí Krajského soudu v Praze čj. 37 ICm 1670/2010 s tím, že přihlášení smluvní pokuty jako příslušenství není vadou, která by znamenala, že věřitelův nárok není po právu. K doplnění žaloby na čl. 28-32 spisu uvedl, že ze znaleckého posudku nevyplývá, že by žalobce byl omezen ke způsobilosti k právním úkonům. Navíc pokud jde o rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, který omezil žalobce ke způsobilosti k právním úkonům, tak tento byl vydán 2.5.2011, avšak smlouva o úvěru byla uzavřena dne 26.9.2007. Pozdější rozhodnutí o omezení svéprávnosti nemůže mít vliv za žalobcem převzatou smluvní povinnost.

Soud provedl dokazování, z něhož zjistil následující skutkový stav:

Z usnesení o úpadku na čl. A-19 spisuse podává, že úpadek dlužníka (žalobce) byl zjištěn dne 1.6.2012 a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Martin Fořt, se sídlem Chrudim, Palackého 653, PSČ 537 01.

Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, čj. 0Nc 713/2010, 4P a Nc 256/2010 ze dne 2.5.2011, právní moc 30.6.2011 bylo zjištěno, že dlužník byl omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že není způsobilý nakládat s majetkem, jehož cena přesahuje 5.000 Kč stejně jako měsíční mzdou či důchodem přesahující částku 5.000 Kč.

Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, čj. 4P104/2011 ze dne 14.7.2011, právní moc 18.7.2011 vyplývá, že dlužníkovi byl ustanoven opatrovník, a to Jana Zajíčková, bytem Česká Třebová, Staré náměstí 78.

Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 8. srpna 2012 na čl. B-4 spisu KSPA 59 INS 20049/2011 vyplývá, že dlužník (žalobce) popřel pohledávku žalovaného ve výši 46.380,95 Kč a uznal ve výši 257.386,72 Kč. Insolvenční správce pohledávku uznal zcela. Žalobce jako důvod popření části pohledávky žalovaného při přezkumném jednání uvedl, že popřená část pohledávky ve výši 46.380,95 Kč je uplatňována v rozporu s exekučním titulem, když tato částka byla rozsudkem přiznána jako jistina, avšak věřitel (žalovaný) ji přihlásil jako součást příslušenství, tedy nesprávně.

Z přihlášky žalovaného vedené pod označením P6 spisuvyplývá, že byla soudu doručena 3.7.2012. Žalovaný přihlásil celkem tři dílčí nároky. Vykonatelnost uvedl u pohledávek pod označením P6/1 a P6/2. Přihlášku pohledávky vedenou pod P6/1 přihlásil žalovaný v celkové výši 303.767,67 Kč, přičemž vykonatelnost doložil rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp.zn. 151 EC 2259/2011 ze dne 27.3.2012, právní moc 12.6.2012. Právním důvodem vzniku pohledávky byla smlouva o úvěru s pojištěním klienta Konsolidace ze dne 26.9.2007. Částka 46.380,95 Kč představuje poplatky, pojištění a pokuty. Z výpisu z veřejného rejstříku na společnost žalovaného se podávají rejstříkové údaje této společnosti. Z tabulky výpočtů úroků z prodlení vyplývá, že celková dlužná částka byla 244.745,66 Kč, z čehož jistina představovala sumu 206.672,16 Kč a úroky 38.073,50 Kč.

Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 sp.zn. 151 EC 2259/2011 ze dne 27.3.2012, se podává, že žalobci bylo uloženo zaplatit žalovanému částku 210.930,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7% p.a. z částky 206.672,16 Kč od 14.10.2009 do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení ve výši 54.764 Kč. Rozsudek nabyl právní moci 12.6.2012. Z rozpisu pohledávky ze dne 18.5.2012 je patrné, že celková pohledávka žalovaného za žalobcem byla ve výši 210.930,17 Kč, z čehož splatné poplatky, pojištění a pokuty představovaly částku 46.380,95 Kč. Z oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný vyplývá, že k této události došlo ke dni 13.10.2009. Z výpisu z úvěrového účtu se podávají údaje tam uvedené.

Soud provedené důkazy zhodnotil v souladu ustanovením § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti a z takto zjištěného skutkového stavu učinil následující právní závěry:

Podle ustanovení § 410 odst. 2 IZ má popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku. Podle ustanovení odst. 3 § 410 IZ jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená.

Podle ustanovení § 199 insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. V žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávky popřel.

Žalobce jako důvod popření části pohledávky žalovaného při přezkumném jednání uvedl, že popřená část pohledávky ve výši 46.380,95 Kč je uplatňována v rozporu s exekučním titulem, když tato částka byla rozsudkem přiznána jako jistina, avšak věřitel (žalovaný) ji přihlásil jako součást příslušenství, tedy nesprávně. Při přezkumném jednání žalobce uznal část přihlášené pohledávky v celkové výši 257.386,72 Kč. V doplnění žaloby pak rozšířil svoji argumentaci o skutečnost, že soud prvního stupně (Obvodního soudu pro Prahu 1) nezkoumal způsobilost žalobce k právním úkonům a namítl, že žalobce nebyl v řízení před tímto okresním soudem řádně zastoupen. Z těchto důvodů vyslovil pochybnosti o vykonatelnosti pohledávky. Dále uvedl, že okresní soud neposuzoval otázku duševního stavu žalobce a jeho případné procesní nezpůsobilosti ve smyslu § 23 o.s.ř. a stejně tak, že nebyla zohledněna otázka platnosti pojistné smlouvy, z níž žalobce svůj nárok dovozuje.

Insolvenční soud na základě ve spise obsažených důkazů zjistil, že pohledávka žalovaného byla přihlášena jako pohledávka vykonatelná. Žalovaný vykonatelnost pohledávky doložil rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp.zn. 151 EC 2259/2011 ze dne 27.3.2012, právní moc 12.6.2012. V tomto řízení uložil obvodní soud dlužníkovi (žalobci) povinnost uhradit částku 210.930,16 Kč jako jistinu a dále úrok z prodlení ve výši 7% p.a. z uvedené částky od 14.10.2009 do zaplacení a dále náhradu nákladu řízení ve výši 54.764 Kč.

Insolvenční soud současně zkoumal, zda byl žalobce oprávněn vykonatelnou pohledávku žalovaného popřít. Z ustanovení § 199 odst. 2, poslední věta IZ vyplývá, že důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení věci. Jak je ze shora uvedeného patrné, žalobce popřel částku 46.380,95 Kč přiznanou mu jako poplatky, pojištění a pokuty z důvodu, že ji žalovaný uvedl do přihlášky pohledávek jako jistinu nikoliv jako příslušenství. Tato suma však byla žalovanému přiznána pravomocným a vykonatelným elektronickým platebním rozkazem zcela po právu, neboť žalovaný byl ve sporu před Obvodním soudem pro Prahu 1 sp.zn. 151 EC 2259/20 zcela úspěšný. V této souvislosti je poukazováno na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn 29 ICdo 7/2013 ze dne 18.7.2013, který se problematikou popírání vykonatelných pohledávek podrobně zabýval. V případě vykonatelné pohledávky, jejíž vykonatelnost věřitel (žalovaný) řádně doložil, nelze takovýto nárok žalovaného jemu nepřiznat v insolvenčním řízení pouze z toho důvodu, že částku, která byla předmětem popěrného úkonu, uvedl v přihlášce pohledávky jako jistinu a nikoliv jako příslušenství. V této souvislosti lze rovněž poukázat na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze čj. VSPH 180/2008, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že procesní úkon-podání, které je dle svého obsahu přihláškou pohledávky, avšak není podáno na předepsaném formuláři, je podání vadným ve smyslu §188 odst. 1 IZ, nikoli procesně bezúčinným .

Pokud jde o podání žalobce na čl. 28-32 spisu, soud k němu nepřihlížel, neboť obsahuje rozšíření popěrných důvodů nad rámec koncentrační zásady uvedené v ustanovení § 199 odst. 3 insolvenčního zákona. Ze shora provedených důkazů vyplývá, že rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí čj. 0Nc 713/2010, 4P a Nc 256/2010 ze dne 2.5.2011, právní moc 30.6.2011 o omezení způsobilosti žalobce k právním úkonům byl založen do insolvenčního spisu na čl. A-12/5-7 po jednání soudu o insolvenčním návrhu, které se konalo 16.3.2012. Tedy již od této doby mohlo být žalobci, jeho opatrovníku a jejich právnímu zástupci známo, že omezení způsobilosti k právním úkonům podle tohoto rozsudku u žalobce existuje. Přezkumné jednání se ve věci konalo dne 8.8.2012, takže žalobce či jeho právní zástupce mohli jimi uváděnou argumentaci na čl. 28-32 spisu v rámci učiněného popěrného úkonu použít, avšak neučinili tak. Z těchto důvodů také soud nevyhověl důkazním návrhům žalobcovým spočívajícím ve výslechu znalce MUDr. Františka Diblíka a ve čtení znaleckého posudku z oboru psychiatrie.

Pro úplnost soud dodává, že námitka žalobce týkající se platnosti pojistné smlouvy, za situace, kdy žalobce část nároku žalovaného ve výši 257.386,72 Kč uznal, nemá zjevně reálný podklad. Nelze také přehlédnout, že žalobce uzavřel Smlouvu o úvěru s pojištěním klienta Konsolidace dne 26.9.2007, tedy téměř čtyři roky před vydáním shora citovaného rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí o omezení způsobilosti k právním úkonům u žalobce.

Na základě všech výše rozvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba na určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného nebyla v popřené části přihlášena po právu, se zamítá.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.. Úspěšnému žalovanému soud přiznal náhradu nákladů řízení, která byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v celkové výši 16.520 Kč, představující 3 úkony právní služby po 3.100 Kč (§ 7 bod. 5 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) advokátního tarifu), tj. celkem 9.300 Kč, dále 3x 300 režijní paušál advokáta, cestovné 2.752,64 Kč osobním automobilem tov. zn. Mercedes-Benz, reg. zn. 3AI1976 z Prahy do Pardubic a zpět-účtováno je 260 km, náhradu za ztrátu času 7x100 Kč a DPH 2.867,05 Kč, plus zaokrouhlení 0,31 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Pardubicích dne 18. února 2015

JUDr. Karel Kudláček v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Čiháková Martina