KSPA 59 INS 11410/2010-C1-32
Č.j.: KSPA 59 INS 11410/2010-C1-32 (59 ICm 523/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové pobočka Pardubice rozhodl samosoudcem JUDr. Karlem Kudláčkem ve věci žalobce: Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Česká Třebová, Habrmanova 1118, PSČ 560 02, zastoupen JUDr. Jiřím Lukášem, advokátem, se sídlem Ústí nad Orlicí, Komenského 160, PSČ 562 01 proti žalovanému: JUDr. Jan Štangl, se sídlem Vysoké Mýto, Bří Škorpilů 44/I, PSČ 566 01, insolvenční správce dlužníka Hany anonymizovano , anonymizovano , bytem Rybník 174, 560 02 Česká Třebová, zastoupen Mgr. Martinem Červinkou, advokátem, se sídlem Česká Třebová, Čechova 396, PSČ 560 02, o vyloučení věcí z majetkové podstaty

takto:

I. Z majetkové podstaty dlužníka Hany anonymizovano , nar. 1.12. 1950, bytem Rybník 174, 560 02 Česká Třebová-insolvenční řízení vedeno pod sp.zn. KSPA 59 INS 11410/2010, se vylučuje 8/12 nemovitých věcí podrobně popsaných v soupisu majetkové podstaty na čl. B-12 spisu-zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí na listu vlastnictví č. 233 pro okres Ústí nad Orlicí, obec Rybník a katastrální území Rybník u České Třebové, a to pozemku p. č. St. 212, jehož součástí je stavba č.p. 174 (rodinný dům) v části obce Rybník stojící na tomto pozemku p. č. St. 212 a pozemku p. č. 207/2-zahrada.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 28.958,93 Kč k rukám jeho právního zástupce JUDr. Jiřího Lukáše-advokáta, se sídlem Ústí nad Orlicí, Komenského 160, PSČ 562 01, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka, a to 8/12 nemovitých věcí podrobně popsaných v soupisu majetkové podstaty na čl. B-12 spisu -zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí na listu vlastnictví č. 233 pro okres Ústí nad Orlicí, obec Rybník a katastrální území Rybník u České Třebové, a to pozemku p. č. St. 212, jehož součástí je stavba č.p. 174 (rodinný dům) v části obce Rybník stojící na tomto pozemku p. č. St. 212 a pozemku p. č. 207/2-zahrada. (Insolvenční soud označil nemovitosti dle platné právní úpravy-zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník). V žalobě a jejích doplněních uvedl, že žalobce je oprávněným vlastníkem shora uvedených nemovitostí. Odstoupení od smlouvy tvrzené žalovaným nebylo důvodné, neboť kupní cena byla řádně a včas žalobcem zaplacena. Před Okresním soudem Ústí nad Orlicí probíhá řízení (sp.zn. 7C 82/2010), kde se žalobce domáhá vyklizení nemovitostí, přičemž dlužnice podala vzájemný návrh v němž se žádá o určení vlastnického práva. Soud se bude mj. zabývat otázkou, zda odstoupení od smlouvy bylo oprávněné či nikoliv, což bude podstatné i pro posouzení toho, zda byly shora uvedené nemovitosti zahrnuty do majetkové podstaty dlužníka po právu. Navrhl, aby žalobě bylo vyhověno.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že dlužník Hana anonymizovano dopisem ze dne 17.8.2010 platně odstoupil od smlouvy kupní uzavřené se žalobcem dne 12.10.2009. Tímto se smlouva kupní od počátku zrušila a dlužník Hana anonymizovano je i nadále vlastníkem výše popsaných nemovitostí. Dále namítá absolutní neplatnost smlouvy kupní ze dne 12.10.2009 pro její nesrozumitelnost. Zahrnutí shora uvedených nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka Hany anonymizovano je tedy po právu, a proto navrhl zamítnutí žaloby.

Při jednání soudu účastníci setrvali na svých argumentacích uvedených v písemných projevech a shodně prohlásili, že s ohledem na soudní spor vedený mezi žalobcem a dlužníkem Hanou anonymizovano u Okresního soudu Ústí nad Orlicí (sp.zn. 7C 82/2010) navrhují odročení jednání do doby rozhodnutí tohoto soudu, neboť řízení tam je již v pokročilejším stadiu a soud by v podstatě pouze opakoval důkazy před Okresním soudem již provedené. Soud s ohledem na předmět řízení vedeného před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí, jakož i s přihlédnutím k procesním stanoviskům účastníků odročil jednání do doby právní moci rozhodnutí Okresního soudu, s tím, že jeho závěry budou vzaty v úvahu, jako podklad pro řešení otázky prejudiciální spočívají v tom, komu z účastníků svědčí vlastnické právo k popsaným nemovitostem.

Řízení vedené před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí sp. zn. 7C 82/2010 bylo ukončeno rozsudkem ze dne 25.2. 2011, který byl přezkoumán Krajským soudem v Hradci Králové jako soudem odvolacím v řízení sp.zn. 19 Co 66/2012 a byl tímto soudem v celém rozsahu potvrzen.

Insolvenční soud rozsudkem sp.zn. 59 ICm 523/2011 ze dne 19.8. 2012 žalobě vyhověl. O odvolání žalovaného rozhodoval Vrchní soud v Praze v řízení sp.zn. 104 VSPH 41/2014, který rozsudek insolvenčního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Vzhledem k tomu, že se účastníci vzdali práva účasti na projednání věci a ve věci lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, postupoval soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. a od projednání věci na ústním jednání upustil.

Insolvenční soud provedl dokazování listinami ze spisů sp.zn. KSPA 59 INS 11410/2010, sp.zn. 59 ICm 523/2011 a ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 7C 82/2010, přičemž učinil následující skutková zjištění.

Z vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení sp.zn.-A-2 soud zjistil, že byla zveřejněna dne 4.10.2010. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové -pobočka Pardubice sp.zn.-A-8 vyplývá, že dne 19.10.2010 byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. Ze soupisu majetkové podstaty na č.l. B 12 spisu sp.zn. KSPA 59 INS 11410/2010 je patrné, že žalovaný jako insolvenční správce sepsal nemovitosti podrobně popsané ve výrokové části rozsudku do majetkové podstaty dlužníka Hany anonymizovano . Usnesením sp.zn.ze dne 28.1.2011 č.l. B 15 bylo oddlužení dlužníka schváleno a soud rozhodl, že bude provedeno kombinací obou zákonných způsobů, tedy splátkovým kalendářem a zpeněžením majetkové podstaty. Ze zprávy žalovaného jako insolvenčního správce podané soudu dne 28.8.2015-č.l. B 45 vyplývá, že dlužníkovi je, v rámci splátkového kalendáře, pravidelně srážena částka ve výši 4.674 Kč měsíčně z jeho starobního a vdovského důchodu. Poslední splátka by měla být k 25.6.2016. Při těchto srážkách a celkové sumě dlužníkových závazků zahrnutých do splátkového kalendáře v částce 423.306 Kč, by se plnění dlužníka jeho nezajištěným věřitelům mělo pohybovat ve výši 46,58%.

Ze spisu sp.zn. 59 ICm 523/2011 insolvenční soud provedl důkaz výpisem z listu vlastnictví č. 233 pro obec Rybník, katastrální území Rybník u České Třebové pořízeným dne 25.8. 2012 (č.l. 5-6) z něhož zjistil, že žalobce je tam uveden jako vlastník 9/12 nemovitostí jež jsou předmětem tohoto sporu. Nabývacím titulem pro žalobce byla kupní smlouva ze dne 12.10.2009 s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí ke dni 23.11. 2009. Z této kupní smlouvy (č.l. 8) soud zjistil, že Lukáš Dvořák jako vlastník 1/12 a Hana anonymizovano (dlužník) jako vlastník 8/12, oba v postavení prodávajících, uzavřeli se žalobkyní jako kupující kupní smlouvu ohledně svých podílů na nemovitostech, a to na budově č.p. 174, stojící na stavební parcele č. 212, na stavební parcele č. 212 a na pozemkové parcele č. 207/2 vše v části obce Rybník, k.ú. Rybník u České Třebové. Podle č. II byla kupní cena stanovena dohodou ve výši 1.800.00 Kč. V čl. III kupní smlouvy bylo uvedeno, že kupní cenu dle čl. II smlouvy kupující (žalobce) zaplatila prodávajícímu před podepsáním této smlouvy, což prodávající potvrzuje. Právní účinky vkladu práva vznikly ke dni 23.11.2009. Ze žaloby o vyklizení nemovitostí (č.l. 31-32) vyplývá, že řízení bylo zahájeno Pavlou anonymizovano jako žalobcem u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí dne 30.8. 2010. Jmenovaná se proti dlužníku Haně anonymizovano (žalovaný č. 1) a dále proti Věře Bičákové (žalovaný č. 2) domáhá vyklizení nemovitostí podrobně popsaných ve výroku rozsudku. Z listiny označené jako Odstoupení od smlouvy (č.l. 33) datované dnem 17.8.2010 se podává, že Hana anonymizovano (dlužník) odstoupila od kupní smlouvy ze dne 12.10.2009, a to z důvodu nezaplacení kupní ceny, ke kterému nedošlo ani po výzvě Pavle anonymizovano (žalobci) dopisem ze dne 27.7. 2010. Listina označená jako Vzájemný návrh (č.l. 35-36) sepsaná advokátem Hany anonymizovano (dlužník) a Věry Bičákové (obě v pozici žalovaného v řízení vedeném před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí sp.zn. 7C 82/2010) dne 8.11. 2010 obsahuje návrh, aby soud (Okresní soud v Ústí nad Orlicí) rozsudkem určil, že Hana anonymizovano (dlužník) je vlastníkem nemovitostí popsaných ve výroku rozsudku. Z listiny označené jako Vyjádření k žalobě (č.l. 37) vyplývá, že Hana anonymizovano (dlužník) a Věra Bičáková (obě v pozici žalovaného v řízení vedeném před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí sp.zn. 7C 82/2010) navrhují zamítnutí žaloby podané Pavlou anonymizovano . Z prohlášení o zániku zástavního práva ze dne 15.10.2009 (č.l. 50) soud zjistil, že společnost ANAXAS s.r.o., IČ 27682161, se sídlem Česká Třebová, Sadová 638, PSČ 560 02 prohlásila, že zajištěná pohledávka za dlužníky této společnosti a současně zástavci Lukášem anonymizovano a Hanou anonymizovano byla v plné výši uhrazena. Tím došlo k zániku zástavního práva dle smlouvy ze dne 24.6.2009 uzavřené mezi společností ANAXAS s.r.o. jako zástavním věřitelem a zástavci Lukášem

anonymizovano a Hanou anonymizovano (dlužníkem). Ze zástavní smlouvy ze dne 24.6. 2009 (č.l. 51 -52) se podává, že ji uzavřela společnost ANAXAS s.r.o. IČ 27682161, se sídlem Česká Třebová, Sadová 638, PSČ 560 02, jako zástavní věřitel s Lukášem anonymizovano a Hanou anonymizovano (dlužník) jako zástavci. Důvodem uzavření zástavní smlouvy bylo zajištění závazku ze smlouvy o půjčce ze dne 24.6.2009, jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků zástavci ve výši 630.000 Kč. Celkový úrok byl dohodnut na částku 20.000 Kč. Finanční prostředky měly být vráceny nejpozději dne 24.9.2009. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% denně z dlužné částky. Předmětem zástavní smlouvy bylo zajištění peněžitých pohledávek v celkové výši 650.000 Kč a smluvní pokuty, a to až do výše 1.300.000 Kč. Právní účinky vkladu zástavního práva vznikly ke dni 24.6.2009. Z výpisu z účtu č. 670100-2203280267/6210 ze dne 5.10.2009 (č.l. 53), vyplývá, že dne 5.10.2009 byla provedena platba do jiné banky pod označením Lukáš Dvořák splátka úroku a jistiny ve výši 686.000 Kč. Ze směnky (č.l. 54) soud zjistil, že byla vystavena dne 5.10.2009 v České Třebové Lukášem anonymizovano , anonymizovano na řad Roberta anonymizovano , anonymizovano , směnečná suma 1.100.000 Kč, splatnost dne 31.1.2010.

Insolvenční soud dále provedl důkaz spisem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 7C 82/2010. Kromě shora uvedených a podrobně popsaných skutečností z listin založených účastníky do spisu sp.zn. 59 ICm 523/2011, které jsou shodné s listinami založenými ve spise Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 7C 82/2010, insolvenční soud zjistil, že před tímto soudem byli dne 12.1. 2011 vyslechnuti svědci, a to Zdeněk Teplý a Roman Pirkl (viz protokol o jednání na č.l. 47-49 spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 7C 82/2010). Z výpovědi svědka Zdeňka Teplého se podává, že v minulosti půjčil žalobkyni (Pavla anonymizovano ) částku 686.000 Kč na úhradu nemovitosti. Tuto částku ze svého účtu dne 5.10.2009 poukázal svědek na účet, který mu dala žalobkyně. V průběhu roku 2010 žalobkyně půjčku svědkovi vrátila v plné výši. Svědek Robert Pirkl-manžel žalobkyně (Pavla anonymizovano ) vypověděl, že syn Hany anonymizovano (dlužník a v řízení před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí sp.zn. 7C 82/2010 1. žalovaná) Lukáš Dvořák měl u něho dluh zajištěný zástavou na nemovitosti. Blížila se splatnost dluhu a na základě zástavy hrozilo, že o nemovitost Lukáš Dvořák a Hana anonymizovano přijdou. Lukáš Dvořák požádal svědka o pomoc. Ten chtěl nějakou záruku, protože již dříve mu Lukáš Dvořák dlužil a s tímto dluhem byly problémy. Proto se svědek, Lukáš Dvořák a Hana anonymizovano dohodli, že nemovitost převedou na žalobkyni (Pavla anonymizovano ). Lukáš Dvořák a Hana anonymizovano se seznámili s návrhem kupní smlouvy, přečetli si ho a souhlasili s ním. Nejdříve byla vyplacena zástava. Uzavřenou kupní smlouvu předložili na katastr. Po zrušení zástavy chtěly děti Hany anonymizovano zrušení kupní smlouvy. Byla tedy uzavřena nová kupní smlouva ohledně předmětných nemovitostí, se kterou Hana anonymizovano a Lukáš Dvořák souhlasili a podepsali ji. Bylo dohodnuto, že pokud Lukáš Dvořák sežene peníze, tak mu bude umožněno odkoupit nemovitost zpět. Obě kupní smlouvy byly stejné až na kupní cenu. V druhé kupní smlouvě byla jako kupní cena uvedena celá částka, tedy původní dluh, který měl Lukáš Dvořák u Roberta anonymizovano , a který svědek převedl na žalobkyni (Pavla anonymizovano ). Jednalo se o dluh ve výši 1.100.000 Kč. Tuto částku poskytl svědek Lukáši anonymizovano jako zálohu za jiný dům v obci Rybník. Dále součástí kupní ceny byla suma, kterou byla vyplacena zástava společnosti ANAXAS s.r.o., tj. necelých 700.000 Kč a částka 14.000 Kč, kterou svědek předal v hotovosti Lukáši anonymizovano . S tím Hana anonymizovano souhlasila. Lukáš Dvořák a Hana anonymizovano kupní smlouvu podepsali na úřadě, poté ji tam podepsala i žalobkyně (Pavla anonymizovano ). Lukáš Dvořák ani Hana anonymizovano pak neměli peníze na odkoupení nemovitosti zpět. Z dopisu ze dne 27.7.2010 a z dodejky vyplývá, že Hana anonymizovano vyzvala žalobkyni (Pavla anonymizovano ) k zaplacení kupní ceny 1.600.000 Kč dle kupní smlouvy ze dne 12.10.2009, a to nejpozději do 7 dnů od doručení uvedeného přípisu. Současně Pavla anonymizovano byla upozorněna, že v případě nezaplacení kupní ceny je Hana anonymizovano připravena od kupní smlouvy odstoupit. Přípis byl Pavle anonymizovano doručen dne 28.7.2010. Dopisem ze dne 10.8.2010 Pavla anonymizovano sdělila Haně anonymizovano , že kupní cena byla zaplacena. Předmětné nemovitosti jsou užívány bez právního důvodu a má zájem užívat je ke svému bydlení. Pavla anonymizovano navrhla i uzavření nájemní smlouvy ohledně přízemního bytu. Dopisem ze dne 17.8.2010 Hana anonymizovano odstoupila od kupní smlouvy ze dne 12.10.2009, a to z důvodu nezaplacení kupní ceny, a to ani po výzvě uvedené v dopisu ze dne 27.7. 2010. Dopis byl Pavle anonymizovano doručen dne 18.8.2010. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp.zn. 7C 82/2010 ze dne 25.2. 2011(č.l. 60-66 spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 7C 82/2010) je patrné, že okresní soud žalobě Pavly anonymizovano vyhověl a uložil žalovaným (Hana anonymizovano -dlužník a Věra Bičáková), aby nemovitosti vyklidili. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že okresní soud provedl m.j. důkaz spisem Policie ČR, Obvodní oddělení Česká Třebová, čj. KRPE-8191-15/TČ-2010-171110. Z něho zjistil, že dne 19.7.2010 podala Jana Pecháčková (podíl na nemovitostech 1/12) podnět k prošetření ve věci možného spáchání trestného činu, ke kterému mělo dojít při prodeji domu č.p. 174 v obci Rybník. Dne 20.7.2010 učinil stejné podání i její bratr Petr Dvořák (podíl na nemovitostech 1/12). Uvedli, že žalobkyně (Pavla anonymizovano ) prostřednictvím svého manžela měla využít finanční tísně Hany anonymizovano (dlužník) a nechali si od ní podepsat smlouvu o převodu domu, za který měli zaplatit 1.800.000 Kč, avšak tyto peníze jí nedali. Tím bylo porušeno jejich předkupní právo jako spoluvlastníků. K věci se vyjádřil Lukáš Dvořák, který sdělil, že v minulosti (po roce 2007) jednal s Robertem Pirklem o prodeji domu č.p. 88 v obci Rybník, avšak k tomu nedošlo. Lukáš Dvořák i Hana anonymizovano mimo jiné uvedli, že s nimi byla uzavřena zástavní smlouva a zástavu za ně vyplatil Robert Pirkl. Dále se vyjádřili tak, že poté souhlasili s uzavřením kupní smlouvy ohledně svých spoluvlastnických podílů na předmětných nemovitostech. Smlouvu si přečetli a jejich podpisy byly na úřadě ověřeny. S Robertem Pirklem jednal především Lukáš Dvořák, Hana anonymizovano nechávala tato jednání na něm. Z listin založených ve spise Policie ČR vyplývá, že ohledně předmětných nemovitostí bylo vyhotoveno více smluv, a to i kupních, které Hana anonymizovano a Lukáš Dvořák podepsali. Oba se vyjádřili tak, že kupní smlouvu ze dne 12.10.2009 ohledně spoluvlastnického podílu ve výši 9/12 považují za platnou. Všechny body této kupní smlouvy byly splněny. Policie ČR dne 12.11.2010 věc odložila. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp.zn. 19 Co 66/2012 ze dne 22.2. 2012 (č.l. 138-142 spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 7C 82/2010) vyplývá, že krajský soud jako soud odvolací potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp.zn. 7C 82/2010 ze dne 25.2. 2011.

Soud provedené důkazy zhodnotil v souladu s ust. § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti a z takto zjištěného skutkového stavu učinil následující skutkové a právní závěry:

Podle ustanovení § 217 zák. č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon, dále jen IZ ) je Soupis majetkové podstaty (dále jen "soupis") je listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile dojde k zápisu do soupisu, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným tímto zákonem; učinit tak může jen osoba s dispozičními oprávněními. Soupis provádí a soustavně doplňuje insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení, a to podle pokynů insolvenčního soudu a za součinnosti věřitelského výboru. Tato jeho povinnost nezaniká uplynutím doby. (1) Insolvenční správce vyřadí ze soupisu majetkové hodnoty, o kterých v průběhu insolvenčního řízení vyjde najevo, že nenáleží do majetkové podstaty; to platí bez zřetele k tomu, že v době vyřazení se již osoba, která má z vyřazení prospěch, nemůže domáhat vyloučení těchto majetkových hodnot z majetkové podstaty. Učiní tak po projednání s věřitelským výborem a poté, co vyrozumí insolvenční soud; tím není vyloučena možnost opětovného soupisu vyřazených majetkových hodnot do majetkové podstaty. (2)

Podle ustanovení § 224 IZ Insolvenční správce, který zapíše do soupisu věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáleží dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují, do soupisu poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo. Tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení. Osvědčení musí vždy obsahovat i uvedení důvodu, pro který insolvenční správce tento majetek sepsal. (1) Vyrozumění podle odstavce 1 musí obsahovat i poučení o možnosti podat vylučovací žalobu a o následcích zmeškání lhůty k podání vylučovací žaloby; náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis. (2) Je-li do soupisu zapsána nemovitost, která podle katastru nemovitostí není ve vlastnictví dlužníka, vyrozumí o tom insolvenční správce příslušné katastrální pracoviště. Je-li do soupisu sepsána věc, která podle Rejstříku zástav není ve vlastnictví dlužníka, vyrozumí o tom insolvenční správce Notářskou komoru České republiky. Obdobně to platí o majetku uvedeném v jiných veřejných či neveřejných seznamech, jestliže podle zvláštních právních předpisů osvědčují vlastnictví nebo jiná věcná práva k tomuto majetku. (3) Je-li do soupisu zapsána kulturní památka33), sbírka muzejní povahy nebo předmět kulturní hodnoty, vyrozumí o tom insolvenční správce neprodleně Ministerstvo kultury. (4)

Podle ustanovení § 225 IZ Osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. (1) Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu. (2) Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl. (3) Od počátku běhu lhůty k podání žaloby podle odstavce 2 až do jejího skončení a po dobu řízení o podané žalobě až do jeho pravomocného skončení nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby, ani s ním jinak nakládat, ledaže tím odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící nebo jestliže tak po podání žaloby činí se souhlasem žalobce. Ustanovení § 217 tím není dotčeno. (4) Před pravomocným skončením řízení o žalobě lze ke zpeněžení nebo jinému nakládání s majetkem podle odstavce 4 přistoupit, jestliže tak z důvodů hodných zvláštního zřetele určil insolvenční soud ve výroku rozhodnutí, jímž žalobu zamítl, řízení o ní zastavil nebo ji odmítl. Z výtěžku zpeněžení nebo jiného nakládání s takovým majetkem mohou být věřitelé uspokojeni až po pravomocném skončení řízení o žalobě. (5) Byla-li zpeněžena věc, která neměla být pojata do soupisu, má její vlastník právo na vydání výtěžku zpeněžení; jeho právo na náhradu škody tím není dotčeno. (6)

Podle ustanovení § 588 obč. zák. (zákon č. 40/1964 Sb. platný do 31.12.2013) vznikne z kupní smlouvy prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

Jak je ze shora uvedených skutkových zjištění insolvenčního soudu patrné, žalovaný zahrnul nemovitosti, o jejichž vyloučení se v tomto řízení jedná, do majetkové podstaty dlužníka Hany anonymizovano . Z jeho vyjádření k podané žalobě vyplývá, že tak učinil proto, že

Hana anonymizovano řádně, důvodně a platně odstoupila od kupní smlouvy ze dne 12.10.2009 (za předpokladu, že smlouva byla platná). Odstoupením byla kupní smlouva zrušena od samého počátku. Tvrzení žalobce, že kupní cena byla v celé výši uhrazena ještě před podpisem kupní smlouvy, se nezakládá na pravdě. Kupní smlouva nadto je absolutně neplatná, neboť je nesrozumitelná.

S tímto názorem žalovaného se insolvenční soud neztotožňuje. Před samotným rozhodnutím o tom, zda byly nemovitosti, podrobně specifikované ve výroku rozsudku, zahnuly do majetkové podstaty dlužníka oprávněně či zda je třeba rozhodnout o jejich vyloučení z majetkové podstaty, musel insolvenční soud vyřešit předběžnou otázku, kdo je vlastníkem těchto nemovitostí. Insolvenční soud předně zkoumal, zda kupní smlouva ze dne 12.10.2009 byla uzavřena platně a zda odstoupení od této smlouvy bylo Hanou anonymizovano (dlužníkem) provedeno důvodně.

Dokazováním bylo prokázáno, že kupní smlouva ze dne 12.10.2009 (nabývací titul žalobce), byla uzavřena v písemné formě, je v ní náležitě specifikován předmět koupě, kupní cena i účastníci smlouvy a spoluvlastnické podíly prodávajících tedy Lukáše Dvořáka (1/12) a Hany anonymizovano (8/12), celkem tedy 9/12. Z článku III. kupní smlouvy ze dne 12.10.2009 vyplývá, že kupní cenu uvedenou v článku II. (1.800.000 Kč) zaplatil kupující před podpisem kupní smlouvy a prodávající tuto skutečnost potvrzuje. Toto prohlášení bylo stvrzeno podpisy účastníků smlouvy (tedy i prodávajících Lukáše Dvořáka a Hany anonymizovano ), které byly úředně ověřeny. Z provedených důkazů vyplývá, že Hana anonymizovano věrohodně nevysvětlila, proč svým podpisem na smlouvě potvrdila, že kupní cena byla zaplacena před podpisem kupní smlouvy. Nelze přisvědčit tvrzení žalovaného, že Hana anonymizovano nedostala ničeho zaplaceno, když v článku III. je uveden text: kupní cenu uvedenou v článku II. zaplatil kupující před podpisem kupní smlouvy a prodávajícímu , přičemž z tohoto gramatického vyjádření slova prodávajícímu je žalovaným dovozováno, že úhradu obdržel toliko Lukáš Dvořák a nikoliv Hana anonymizovano (dlužník). Předně insolvenční soud zdůrazňuje, že žalovaný toto tvrzení nepodepřel žádnými důkazy. Z žádného právního předpisu také nevyplývá, že by způsob úhrady před podpisem smlouvy měl být v kupní smlouvě obsažen. Z textu kupní smlouvy ze dne 12.10.2009 (v části, kde jsou označeny smluvní strany) je patrné, že spoluvlastnické podíly prodávajících tedy Lukáše Dvořáka (1/12) a Hany anonymizovano (8/12) jsou jasně definovány a nebylo tedy sporu o tom, komu z prodávajících jaká část kupní ceny přísluší. Jak se mezi sebou prodávající vypořádali, není ve vztahu k žalobkyni rozhodující. Důkazní břemeno v otázce existence právních skutečností, které měly za následek zánik dluhu, leží na dlužníkovi, v daném případě na žalovaném jako jeho insolvenčním správci, který argumentaci dlužníka v rámci zdůvodnění zahrnutí nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka, jakož i obrany proti podané žalobě, zcela přejal. Kupní smlouva ze dne 12.10.2009 obsahuje písemné potvrzení o zaplacení dluhu, které je důkazem splnění tohoto dluhu. Muselo by být prokázáno, že závěr o zaplacení je nesprávný. Jak již výše uvedeno, žalovaným takový důkaz předložen nebyl. Proto insolvenční soud uzavřel, že kupní cena dle kupní smlouvy ze dne 12.10.2009 byla zaplacena, když ujednání, které kupní smlouva obsahuje, považuje za výraz svobodné vůle účastníků. Tento závěr insolvenčního soudu je opřen o výsledky dokazování, kdy z výpovědí svědků Zdeňka Teplého a Romana anonymizovano , dále ze směnky podepsané Lukášem anonymizovano dne 5.10.2009 na částku 1.100.000 Kč se splatností dne 31.1. 2010, z výpisu z účtu Zdeňka Teplého a prohlášení o zániku zástavního práva učiněného společností ANAXAS s.r.o. bylo prokázáno, že žalobce zaplatil za Lukáše Dvořáka a Hanu anonymizovano částku 686.000 Kč společnosti ANAXAS s.r.o., částku 1.100.000 Kč započetl vůči dluhu ze směnky podepsané Lukášem anonymizovano dne 5.10.2009 a částku 14.000 Kč předal Lukáši anonymizovano . V návaznosti na všechny shora podrobně rozvedené skutečnosti pak insolvenční soud uzavřel, že odstoupení od kupní smlouvy ze dne 12.10.2009 učiněné Hanou anonymizovano dopisem ze dne 17.8.2010 nebylo důvodné, neboť kupní cena byla zaplacena, a že vlastníkem nemovitostí podrobně specifikovaných ve výroku rozsudku je žalobce, tak, jak je i zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí na listu vlastnictví č. 233 pro okres Ústí nad Orlicí, obec Rybník a katastrální území Rybník u České Třebové. Na základě tohoto závěru pak insolvenční soud rozhodl, že zahrnutí těchto nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka Hany anonymizovano provedené žalovaným jako insolvenčním správcem není po právu a tyto nemovitosti z majetkové podstaty dlužníka Hany anonymizovano vyloučil.

Nad rámec shora uvedeného insolvenční soud poukazuje na skutečnost, že oddlužení dlužníka Hany anonymizovano bylo schváleno kombinací obou zákonných způsobů, tedy jednak splátkovým kalendářem a jednak zpeněžením majetkové podstaty. Jak vyplývá z obsahu insolvenčního spisu sp.zn., žalovaný jako insolvenční správce podal insolvenčnímu soudu zprávu, podle níž by se mělo plnění poskytnuté dlužníkem nezajištěným věřitelům formou splátkového kalendáře pohybovat okolo 46%. Poslední splátka by měla být v červnu 2016. Dlužník má tedy předpoklady ke splnění oddlužení formou splátkového kalendáře. Pokud tato skutečnost nastane, bude insolvenční řízení ukončeno. V tomto případě pozbyde významu i soupis majetkové podstaty dlužníka, jakož i spor o jeho obsah, když výsledek tohoto sporu nemá žádný vliv na vlastnické právo žalobce k nemovitostem podrobně specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.. Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení (před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím) ve výši 28.958,93 Kč (podle vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb., když vyhl. MS ČR 484/2000 Sb. byla zrušena Nálezem Ústavního soudu ČR sp.zn. Pl ÚS 25/2012 uveřejněném ve Sbírce zákonů ČR pod č. 116/2013 Sb.). Náhrada nákladů řízení se sestává ze zaplaceného soudního poplatku 1.000,-Kč a dále z 6 úkonů právní služby á 3.500,-Kč, tj. 21.000,-Kč (§ 7 bod. 5 ve spojení s § 9 odst. 3a) a odst. 4 b) vyhl. č. 177/1996 Sb.), 6x režijní paušál á 300,-Kč, tj. 1.800,-Kč, náhrada za použití osobního automobilu Mazda 626 r.z. 3E1 3883 za cestu z Ústí nad Orlicí do Pardubic a zpět ve výši 733,-Kč, 4x započatá půlhodina za ztrátu času á 100,-Kč, tj. 400,-Kč a DPH 21% ve výši 5.025,93 Kč. Soud současně uložil žalovanému, aby náhradu nákladů řízení uhradil žalobci k rukám jeho právního zástupce JUDr. Jiřího Lukáše-advokáta, se sídlem Ústí nad Orlicí, Komenského 160, PSČ 562 01 do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích.

V Pardubicích dne 25. listopadu 2015

JUDr. Karel Kudláček v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Martina Čiháková