KSPA 56 INS 1851/2008-C1-8
Č.j.: KSPA 56 INS 1851/2008-C1-8 (56 ICm 2384/2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Pavlíčkovou v právní věci žalobkyně: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, 130 00 Praha 3, Orlická 2020/4, IČO 41197518, proti žalované: JUDr. Eva Mlčochová, 568 02 Svitavy, U Stadionu 994/26, insolvenční správkyně dlužníka Luboše Cimra, nar. 12. září 1958, bytem i místem podnikání 564 01 Kameničná 109, IČO 10522573, o žalobě na určení pořadí pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobkyně, tj. nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění ve výši 72.760 Kč vyměřený platebním výměrem č. 4940002494, ze dne 27. dubna 2015, uplatňovaná v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 56 INS 1851/2008, dlužníka Luboše Cimra, nar. 12. září 1958, bytem i místem podnikání 564 01 Kameničná 109, IČO 10522573, je pohledávkou za majetkovou podstatou.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 7. července 2016 podala shora uvedená žalobkyně u Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích, žalobu, jíž se vůči žalované domáhala v rámci insolvenčního řízení sp.zn.dlužníka Luboše Cimra určení pořadí pohledávky v částce 72.760 Kč tak, že je pohledávkou za majetkovou podstatou podle ustanovení § 168 odst. 2 písm. e) zákona číslo 182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále jen insolvenční zákon ). V žalobě zejména uváděla, že uplatnila u insolvenční správkyně písemně úhradu nedoplatku na pojistném za období od 18. září 2008 do 25. března 2015. Žalovaná jí přípisem sdělila, že isir.justi ce.cz pohledávka nemá charakter pohledávky za majetkovou podstatou a navrhla postup podle ustanovení § 203a insolvenčního zákona. Žalobkyně odkázala na ustanovení § 229 a § 228 písm. i) insolvenčního zákona a namítala, že zákon nerozlišuje, z jakého důvodu pohledávka na pojistném vznikla. Žalovaná má povinnost úhrad pojistného z titulu insolvenční správkyně dlužníka, nejpozději od roku 2011 věděla, že pojistné není placeno a stav podstaty úhrady umožňoval. Souhlasí se žalovanou, že charakter pohledávek za majetkovou podstatou nemohou mít pohledávky z titulu neuhrazených spotřeb elektřiny, plynu či nájemného; ty však na rozdíl od pohledávek pojistného na zdravotní pojištění nejsou zahrnuty v ustanovení § 228 insolvenčního zákona. Jako důkazy navrhla pouze listiny.

Dne 2. srpna 2016 se k žalobě vyjádřila žalovaná insolvenční správkyně. Žalobou uplatněný nárok jako pohledávku za majetkovou podstatou neuznala ani zčásti. Ve věci interpretace žalobkyní zmíněných zákonných ustanovení zaujímá odlišné stanovisko, výklad učiněný žalobkyní nezohledňuje zásady zakotvené v ustanovení § 5 insolvenčního zákona a došlo by ke znevýhodnění ostatních skupin věřitelů. Předmětná pohledávka vznikla výlučně na základě jednání dlužníka, proti její vůli a to z toho důvodu, že v dotčeném období byl dlužník evidován jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů, která jako samoplátce má sama povinnost k úhradě pojistného. Insolvenční zákon v tomto případě nedává insolvenčnímu správci např. oprávnění zaevidovat dlužníka na úřadu práce; dlužník tak může svévolně navyšovat pohledávky. Žalovaná upozornila i na to, že v ustanovení § 228 insolvenčního zákona nejsou pohledávky na pojistném na zdravotní pojištění obsaženy, pouze uvádí, že plnění povinností dle předpisů o veřejném zdravotním pojištění je považováno za nakládání s majetkovou podstatou. V podrobnostech odkázala na svůj návrh podle ustanovení § 213a citovaného zákona, pohledávku zpochybňuje. Věc je komplikována tím, že dlužník se správkyní absolutně nespolupracuje, řízení je tak prodlužováno a pohledávka navyšována. K důkazu navrhla jen listinu. Nakonec navrhla žalobu zamítnout.

Podle ustanovení § 203a odst. 1 insolvenčního zákona v pochybnostech o tom, zda pohledávka uplatněná věřitelem podle § 203 je pohledávkou za majetkovou podstatou nebo pohledávkou postavenou jí na roveň anebo pohledávkou, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje (§ 170), uloží insolvenční soud i bez návrhu věřiteli, který ji uplatnil, aby do 30 dnů podal u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky; na návrh insolvenčního správce tak učiní vždy. Žaloba musí být vždy podána proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky uplatněné jako pohledávka za majetkovou podstatou nebo jako pohledávka postavená na roveň pohledávce za majetkovou podstatou ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, považuje se podání, jímž věřitel takovou pohledávku uplatnil, za přihlášku pohledávky a uspokojení pohledávky jako pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené jí na roveň je v insolvenčním řízení vyloučeno. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje, ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, je uspokojení takové pohledávky v insolvenčním řízení vyloučeno. Podle odstavce 2 tohoto paragrafu řízení o žalobě podle odstavce 1 je incidenčním sporem podle § 159 odst. 1 písm. a); ustanovení o popření pořadí přihlášené pohledávky platí obdobně.

Jelikož v dané věci byly navrženy pouze listinné důkazy, účastníci netrvali s odkazem na ustanovení § 115a zákona číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen o.s.ř. ), ve spojení s ustanovením § 7 insolvenčního zákona na nařízení jednání a věc šlo rozhodnout jen na základě listinných důkazů, jednání se nekonalo. Ohledně skutkového stavu mohl vzít soud za prokázané, že dne 17. září 2008 byl usnesením č.j. KSPA 56 INS 1851/2008-A-44 zjištěn úpadek dlužníka, na jeho majetek prohlášen konkurs a současně byl insolvenčním správcem ustanoven Ing. Karel Sekl, 561 18 Němčice 127. Ten byl dne 11. listopadu 2009 usnesením č.j.-B-60 z funkce odvolán a novou insolvenční správkyní byla ustanovena žalovaná. S odkazem na ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. mohl vzít soud za svá skutková zjištění, že dne 27. dubna 2015 vydala Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Regionální pobočka Hradec Králové, pobočka pro Královéhradecký a Pardubický kraj, Hořická 1710/19a, 500 02 Hradec Králové, platební výměr č. 4940002494, který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 27. května 2015. Jeho nedílnou součástí bylo vyúčtování ze dne 21. dubna 2015. Platebním výměrem byla žalovaná jako insolvenční správkyně dlužníka zavázána k úhradě dlužného pojistného na veřejné zdravotní pojištění ve výši 72.760 Kč, a to podle ustanovení § 8 odst. 5 zákona číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění a podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona číslo 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, v platném znění. Podle odůvodnění platebního výměru se jednalo o vyúčtování zdravotního pojištění za období od 18. září 2008 do 25. března 2015, které dlužník včas a ve správné výši nehradil. Ve věci bylo před tím zahájeno správní řízení, proti kterému podala dne 16. dubna 2015 insolvenční správkyně námitky.

Dne 7. června 2016 insolvenční správkyně navrhla insolvenčnímu soudu, aby žalobkyni v souladu s ustanovením § 203a insolvenčního zákona uložila podat proti ní žalobu na určení pořadí jí uplatňované pohledávky. Dne 14. června 2016 pak insolvenční soud vydal pod č.j. -B-138 usnesení, kterým žalobkyni uložil, aby do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podala u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uvedené pohledávky. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno stejného dne, žaloba tak byla podána včas.

Podle ustanovení § 5 insolvenčního zákona insolvenční řízení spočívá mimo jiné zejména i na těchto zásadách: a) insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů a b) věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti.

Podle ustanovení § 168 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na důchodové spoření, pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. Podle odstavce 3 tohoto paragrafu není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

Podle ustanovení § 228 písm. i) insolvenčního zákona se nakládáním s majetkovou podstatou rozumí i plnění povinností podle předpisů o daních, poplatcích a clech, jakož i podle předpisů o sociálním zabezpečení a veřejném zdravotním pojištění.

Při právním hodnocení věci vyšel soud z toho, že pravost a výše pohledávky je nesporná. Jedná se o pohledávku na pojistném na veřejné zdravotní pojištění ve výši 72.760 Kč. Žalovaná nesporuje ani dobu vzniku pohledávky, tj. po rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Jak vyplývá např. již z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. srpna 2016, č.j. 104 VSPH 421/2016-41, k přednostnímu uspokojení pohledávek jako pohledávek za podstatou nebo pohledávek jim na roveň postavených je nezbytné, aby byly uvedeny v jejich taxativním výčtu. To znamená, že i uvedená pohledávka musí být podřaditelná konkrétnímu ustanovení insolvenčního zákona. V daném případě je pohledávka podřaditelná ustanovení § 168 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona, který výslovně pojistné na veřejné zdravotní pojištění uvádí. Pokud žalovaná namítá, že by přednostní uspokojení pohledávky bylo v rozporu se zásadami uvedenými v ustanovení § 5 insolvenčního zákona, je soud toho názoru, že tomu tak není. Podle smyslu by se mohlo jednat pouze o zásadu uvedenou pod písm. a) nebo pod písm. b). Přednostním uspokojením bude vyhověno zákonnému požadavku, čímž nemůže být žádný z účastníků poškozen nespravedlivě nebo zvýhodněn nedovoleně, plnění bude poskytnuto bez dopadu na rychlém, hospodárném a co nejvyšším uspokojení věřitelů. Naopak pokud by k plnění nedošlo, mohlo by dojít k tomu, že by žalobkyně, na rozdíl od ostatních věřitelů majících přednostní pořadí, neměla v insolvenčním řízení rovné možnosti. Přednostní uspokojení žalobkyně pak nebude v rozporu ani s ustanovením § 228 písm. i) insolvenčního zákona, když povinnost plnit platby na pojistném na veřejném zdravotním pojištění je jistě podřaditelná i pod zkratku plnění povinností podle předpisů o veřejném zdravotním pojištění. Insolvenční správkyně je v daném případě podle ustanovení § 229 odst. 3 písm. c) stejného zákona osobou s dispozičním oprávněním a podle ustanovení § 246 odst. 1 tohoto zákona na ni přešel i výkon práv a plnění povinností dlužníka související s plněním pojistného na veřejném zdravotním pojištění, protože souvisí s majetkovou podstatou (výčet práv a povinností je v uvedeném ustanovení uveden pouze příkladmo, není taxativní). Chování dlužníka nemá podle názoru soudu na zařazení pohledávky žádný vliv; vzhledem k tomu, že je již všechen majetek zpeněžen, je nutno urychleně předložit konečnou zprávu, aby se majetková podstata dlužníka nadále nezmenšovala. Soud tak uzavřel, že předmětná uplatňovaná pohledávka na pojistném na veřejném zdravotním pojištění je pohledávkou za majetkovou podstatou v souladu s ustanovením § 168 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona a žalobě vyhověl. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně sice v petitu navrhovala uspokojení pohledávky v pořadí podle ustanovení § 305 insolvenčního zákona, jedná se však o ustanovení obligatorní, a proto se tímto návrhem dále soud nezabýval.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 163 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a podle ustanovení § 202 odst. 1 insolvenčního zákona. Žalobkyně sice ve věci měla plný úspěch, ale nemá právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenční správkyni. Žalovaná pak ve věci úspěch neměla.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích (ustanovení § 201 a § 204 odst. 1 o.s.ř.).

Lhůta k podání opravného prostředku začíná běžet ode dne, kdy bude tento rozsudek doručen adresátovi zvláštním způsobem (ustanovení § 74 odst. 2 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 160 odst. 3 insolvenčního zákona).

V Pardubicích dne 31. října 2016

JUDr. Marie Pavlíčková v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Lucie Poučová