KSPA 56 INS 1582/2018
(+ v or'n JH; euro-no

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry ]iříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužníka: Daniel anonymizovano , anonymizovano , IČO 14511533 bytem Svobody 2396, 530 02 Pardubice -Zelené Předměstí zahájené k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové _ pobočka v Pardubicích ze dne 5. února 2018, č. j KSPA 56 INS 1582/2018 A-4, takto: Usneseni Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 5. února 2018,

č. j. KSPA 56 INS 1582/2018-A 4, se potvrzujei

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové pobočka v Pardubicích uložil dlužníku Danielu Matěchovi (dále jen dlužník), aby ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho právní moci zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výsi 50 000 Kč.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že mu byl dne 31. 1. 2018 doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na prohlášení konkursu. Citoval Š 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ), vyložil ůčel zálohy na náklady insolvenčního řízení a vyšel ze zjištění, že dlužník má podle svého tvrzení závazky vůči několika desítkám věřitelů (cca 50) v minimální výši 5 mil. Kč, jež vznikly za trvání manželství dlužníka, že dlužník vlastní pouze movité věci v hodnotě 2 800 Kč, že nedisponuje dostatečnou hotovostí ani peněžními prostředky, že svůj příjem ze zaměstnání nijak nedoložil a ani neuvedl jeho výši, že v případě řešení úpadku konkursem čM jen odměna insolvenčního správce mirumálně 45 000 Kč, a že tedy není zřejmé, že by z majetkové podstaty dlužníka bylo možno uhradit náklady spojené s jejím udržováním a správnou včetně zapravení nároků insolvenčního správce na jeho odměnu a náhradu hotových výdajů, přičemž zaplacená záloha umožní aktivní činnost správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku. Proto uložil dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal (A S) a požadoval snížení vyměřené zálohy. Uvedl, že uložená záloha není adekvátní jeho momentálnímu stavu uvedenému v insolvenčním návrhu.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (5 94 odst. 2 písm. c/ 12), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle Š 108 odst. 2 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit irisolvenčnírnu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

10.

11.

4 VSPI I 314/2018

Podle 5 108 odst. 3 IZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

Soud I. stupně správně vycházel ztoho, že záloha podle Š 108 IZ slouží jako zdroj placení prvotních nákladů insolvenčního řízení i jako záruka úhrady celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty ($ 38 odst. 2 IZ).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že se dlužník insolvenčním návrhem ze dne 31. 1. 2018 domáhal zjištění svého úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek. Z návrhu (A. 1) a z jeho příloh (A.-2) vyplývá, že dlužník podle svého tvrzení eviduje nejméně 61 převážně splatných závazků vůči několika desítkám věřitelů v minimální výši 3 000 000 Kč, že se jedná o závazky vniklé za doby trvání manželství dlužníka, že dlužník nedisponuje žádnou Enanční hotovostí ani peněžními prostředky, a že vlastní toliko zastaralé věci movité nepatrné hodnoty (mikrovlnná trouba, mobilní telefon, set top box, pokojová anténa a pokojový větrák) spadající do SJM, přičemž výši tvrzeného ijmu ze zaměstnání dlužník neuvedl ani nijak nedoložil.

Z dosavadních výsledků řízení tak vyplývá, že lze očekávat řešení úpadku dlužníka konkursem, kdy náklady insolvenčního řízení tvoří vždy i hotové výdaje a odměna správce, která v konkursu dosahuje v případě jejího určení dle 5 1 odst. 5 prováděcí vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška)-nejméně částky 45 000 Kč (bez event. připočtení 21 % DPH), přičemž podle 5 2a vyhlášky náleží insolvenčnímu správci též odměna z počtu přezkoumaných přihlášek v případě, kdy v konkursu k žádnému zpeněžení nedošlo, taktéž v nunimální výši 45 000 Kč, přičemž je zřejmé, že vyjma nároku na jeho odměnu (v minimální výši 45 000 Kč bez připočtení event. DPH) si činnost insolvenčního správce nadto vyžádá též určité hotové výdaje spojené zejména se soupisem majetkové podstaty, s přešetřením majetkových poměrů dlužníka (včetně event. prošetření jeho příp. neúčinných právních úkonů) a s přezkoumáním přihlášených pohledávek atd. Soud I. stupně proto nepochybil, když nemajetnému dlužníku uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45 000 Kč*

Nadto se z návrhu dlužníka (iai l) a ze seznamu závazků (Au2) podává, že převážná část jeho závazků byla splatná již před více než čtyřmi lety (v letech 2011 až 2014), že jeho úpadek tak nastal již v tomto období, a že tedy dlužník podal svůj insolvenční návrh opožděné, když tak učinil až v roce 2018. Ostatně insolvenční návrh mohl dlužník podat též pro hrozící úpadek ($ 3 odst. 4 IZ). Pokud tedy dlužník nepodal bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, v důsledku čehož dnes není s to složit ani zálohu na krytí minimálních nákladů insolvenčního řízení, jde taková okolnost toliko k jeho tíži, nebot) nelze spravedlivě požadovat, aby stát nesl náklady insolvenčního řízení (5 8 vyhlášky) za dlužníka, jenž primárně nesplnil svou povinnost.

Odvolací soud proto dospěl k závěru, že soud I. stupně správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení včetně její výše a napadené usnesení podle 5 219 o.s.ř. jako věcně správně potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění vinsolvenčním rejstříku

(Š 71 odst. 2 IZ). Praha 27. února 2018

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., vr. předseda senátu



Shodu s prvopisem potvrzuje Petr V

/