KSPA 53 INS 31075/2015-A-10
Č. j. KSPA 53 INS 31075/2015-A-10

USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Chaloupkovou ve věci dlužníka: Roman Polák, r. č.: 681113/6761, trvale bytem Felberova 17, 568 02 Svitavy-Lány, o návrhu Mgr. Jana Valenty, soudního exekutora, Exekutorský úřad Olomouc, se sídlem Dr. Milady Horákové 469/27, 779 00 Olomouc, IČ: 03323773, na nařízení předběžného opatření

takto:

I. Návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se soudní exekutor Mgr. Jan Valenta domáhá omezení účinku spojeného se zahájením insolvenčního řízení uvedeného v ust. § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), a to tak, že mu bude umožněno provést nařízenou exekuci vedenou u Exekutorského úřadu v Olomouci pod sp. zn. 196EX 1262/06, a to prodejem nemovitých věcí dlužníka zapsaných na LV č. 6444 a LV č. 6702 pro katastrální území Čtyřicet Lánů, obec Svitavy u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Svitavy včetně všech součástí a příslušenství, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření.

Odůvodnění:

Dne 14. prosince 2015 byl Krajskému soudu v Brně doručen dlužníkův insolvenční návrh na zahájení insolvenčního řízení, s nímž spojil návrh na povolení oddlužení. Řízení bylo zahájeno vyhláškou č. j. KSBR 39 INS 31075/2015-A-2 ze dne 15. prosince 2015. Usnesením č. j. KSBR 39 INS 31075/2015-A-4 ze dne 17. prosince 2015, jež nabylo právní moci dne 20. ledna 2016, Krajský soud v Brně vyslovil svoji místní nepříslušnost a následně insolvenční spis postoupil k místně příslušnému Krajskému soudu v Hradci Králové-pobočce v Pardubicích (dále jen insolvenční soud ). Dne 1. února 2016 obdržel insolvenční soud postoupený insolvenční spis spolu s návrhem soudního exekutora Mgr. Jana Valenty na vydání předběžného opatření dle ust. § 82 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení-insolvenční zákon (dále jen InsZ ), jímž se soudní exekutor domáhal omezení účinku spojeného se zahájením insolvenčního řízení uvedeného v ust. § 109 odst. 1 písm. c) InsZ, a to tak, že mu bude umožněno provést nařízenou exekuci usnesením č. j. 196EX 1262/06-428 ze dne 2. listopadu 2015 způsobem elektronické dražby nemovitých věcí dlužníka, která byla stanovena na den 16. prosince 2015 se začátkem v 08:30 hod. V návrhu na vydání předběžného opatření navrhovatel uvedl, že usnesením Okresního soudu ve Svitavách č. j. 10Nc 3147/2006-8 ze dne 4. května 2006 byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky oprávněné JUDr. Marie Cilínkové, původně GE Money Multiservis, a.s., vyplývající z platebního rozkazu Okresního soudu ve Svitavách č. j. 1Ro 1131/2003-31 ze dne 12. srpna 2003 vydaného proti dlužníkovi.

Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. Ing. Radim Opletal, Exekutorský úřad Olomouc. Rozhodnutím ministra spravedlnosti č. j. MSP-478/2014-OJ-SO/9 ze dne 14. srpna 2014 byl do uvolněného exekutorského úřadu v obvodu Okresního soudu v Olomouci jmenován Mgr. Jan Valenta, Exekutorský úřad Olomouc, který převzal neukončené spisy a provádí dále exekuční činnost. V rámci exekuce vedené u navrhovatele pod sp. zn. 196EX 1262/06 (původně pod sp. zn. 057EX 1262/06) vydal soudní exekutor usnesení č. j. 057EX 1262/06-254 ze dne 8. srpna 2013, jímž byla nařízena elektronická dražba nemovitých věcí dlužníka na den 10. října 2013. Dne 2. října 2013 byl soudnímu exekutorovi doručen právním zástupcem dlužníka návrh na odklad a částečné zastavení exekuce. Z uvedeného důvodu soudní exekutor usnesením č. j. 057EX 1262/06-285 ze dne 9. října 2013 rozhodl o odročení dražby nemovitých věcí na neurčito. Návrh dlužníka na odklad exekuce byl zamítnut. Po právní moci usnesení o zamítnutí návrhu na odklad exekuce přistoupil soudní exekutor k vydání usnesení č. j. 057EX 1262/06-342 ze dne 14. července 2014, kterým stanovil termín dražebního jednání na den 22. srpna 2014. Před zahájením dražebního jednání bylo kontrolou insolvenčního rejstříku zjištěno, že dne 21. srpna 2014 byl dlužníkem podán insolvenční návrh. Tento návrh byl insolvenčním soudem zamítnut usnesením č. j. KSPA 53 INS 22923/2014-A-8 ze dne 15. října 2014. Usnesením č. j. 196EX 1262/06-428 ze dne 2. listopadu 2015 nařídil soudní exekutor termín elektronické dražby nemovitých věcí dlužníka, který stanovil na den 16. prosince 2015. Před konáním dražby navrhovatel zjistil, že dlužníkem bylo dne 15. prosince 2015 zahájeno insolvenční řízení, které je vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 39 INS 31075/2015 a z tohoto důvodu byl navrhovatel nucen dražební jednání odročit. V uvedeném, s ohledem na časovou posloupnost jednotlivých úkonů dlužníka, navrhovatel spatřuje, že skutečným důvodem pro podání výše uvedených návrhů dlužníka je snaha obstruovat exekuční řízení a zamezit prodeji majetku dlužníka v dražbě. Tento závěr navrhovatele podporuje i fakt, že insolvenční návrh byl dlužníkem podán místně nepříslušnému soudu a ze zveřejněného obsahu návrhu lze usuzovat jeho neúplnost. Navrhovatel má v tomto směru za to, že dlužník insolvenční řízení využívá k maření exekuce. Navrhovatel předběžného opatření má za to, že jsou zde důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by měly být předběžným opatřením omezeny některé účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, a to v rozsahu, že bude navrhovateli umožněno provést nařízenou exekuci prodejem nemovitých věcí dlužníka. Dle ust. § 109 odst. 1 písm. c) věty první InsZ se se zahájením insolvenčního řízení spojuje nemožnost provést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty. Dle ust. § 82 odst. 2 písm. b) InsZ může insolvenční soud předběžným opatřením v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Podle ust. § 7 InsZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Podle § 75c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ) nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry

účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Podle § 76 odst. 2 o.s.ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat. Podle § 14 odst. 1 InsZ jsou účastníky insolvenčního řízení dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku. Soudní exekutor usnesením č. j. 196EX 1262/06-428 ze dne 2. listopadu 2015 nařídil konání dražebního jednání na den 16. prosince 2015. Podáním insolvenčního návrhu dlužníka ze zákona nastanuvší účinky zahájeného insolvenčního řízení znemožnily výkon tohoto rozhodnutí. Podaným návrhem na vydání předběžného opatření se exekutor domáhá omezení těchto účinků. Před vydáním předběžného opatření dle ust. § 82 odst. 2 písm. b) InsZ omezujícího účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v § 109 odst. 1 písm. b) a c) InsZ insolvenční soud zkoumá, zda jsou zde splněny zákonné předpoklady k jeho vydání, tedy zda jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele a neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Insolvenční soud po seznámení se s podaným návrhem na vydání předběžného opatření neshledal důvody hodné zvláštního zřetele pro nařízení navrhovaného předběžného opatření. Jednak je z podaného návrhu soudního exekutora zřejmé, že snaha o vydání předběžného opatření za účelem umožnit mu provedení nařízené exekuce prodejem nemovitého majetku v dražbě dne 16. prosince 2015 se zcela mine účinkem, neboť uvedená dražba byla již bez dalšího zmařena. Navíc s ohledem na poměrně dlouhý interval čítající bez mála 16 měsíců mezi nařízením posledního dražebního jednání (16. prosince 2015) a předchozího dražebního jednání (22. srpna 2014) dospěl insolvenční soud k závěru, že dle zkušeností z obdobných insolvenčních řízení, budou v uvedeném časovém horizontu v případě zjištění úpadku dlužníka nemovité věci dlužníka zpeněženy insolvenčním správcem v rámci insolvenčního řízení. Sám dlužník v současném i dříve podaném insolvenčním návrhu navrhuje řešit svůj úpadek zpeněžením majetkové podstaty, tudíž z předestřené časové posloupnosti jednotlivých úkonů dlužníka nelze s jistotou učinit závěr, že insolvenční řízení využívá jako nástroj k maření exekuce, za účelem zamezení prodeje nemovitých věcí, jak se domnívá soudní exekutor. V daném případě, po seznámení se s podaným insolvenčním návrhem dlužníka a průběhem exekučního řízení, je insolvenční soud toho názoru, že vše ukazuje na splnění předpokladů pro zjištění úpadku dle § 3 InsZ. V takové situaci dojde ke zpeněžení majetkové podstaty v každém případě, ať už v rámci oddlužení zpeněžením majetkové podstaty či konkursu, přičemž tento způsob bude vhodnější jak z hlediska věřitelů (možnost podílet se na způsobu zpeněžení majetkové podstaty udělením souhlasu), tak dlužníka (komplexní řešení závazků), nehledě na to, že zásadou insolvenčního zákona je, že insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Za těchto podmínek neshledává insolvenční soud důvody pro upřednostnění exekučního řízení před řízením insolvenčním. Navíc dle ust. § 1 InsZ je předmětem úpravy tohoto zákona řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů a oddlužení dlužníka, tedy záměrem zákonodárce je umožnit dlužníkovi, po splnění podmínek oddlužení, vyřešit svoji složitou finanční a životní situaci s cílem znovu zapojit dlužníka do aktivního ekonomického života, což mu v rámci exekučního řízení umožněno není. Ze všech uvedených důvodů soud návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 7 InsZ ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť navrhovatel sice byl se svým návrhem neúspěšný, ovšem dlužníkovi žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové- pobočky v Pardubicích (§ 201 a § 204 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 7 InsZ). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však počíná běžet ode dne, kdy bylo usnesení doručeno adresátovi zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 InsZ).

V Pardubicích dne 8. února 2016

Mgr. Monika Chaloupková v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Martina Čiháková