KSPA 44 INS 8326/2016-C1-6
Č. j.: KSPA 44 INS 8326/2016-C1-6 (44 ICm 2325/2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou v právní věci žalobkyně Ing. Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem Luční 126, Pardubice, zastoupené JUDr. Gabrielou Brůžičkovou, advokátkou v Brně, Příkop 2a proti žalované Mgr. Tereze Vodičkové, se sídlem Jindřišská 1441, Pardubice, insolvenční správkyni dlužnice Kláry Šoltové o žalobě na určení pravosti pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že žalobkyně má pohledávku ve výši 808.283,04 Kč přihlášenou pod č. 12 do insolvenčního řízení vedeného s dlužnicí Klárou Šoltovou pod sp. zn. KSPA 44 INS 8326/2016, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 30. 6. 2016 se žalobkyně domáhala určení, že má pohledávku přihlášenou pod č. P12 ve výši 808.283,04 Kč do insolvenčního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn.s Klárou Šoltovou (dále jen dlužnice). Žalobkyně označila jako žalovanou Mgr. Terezu Vodičkovou, insolvenční správkyni ustanovenou soudem.

Ve vyjádření k žalobě žalovaná uplatněný nárok neuznala. isir.justi ce.cz ()

Soudu je známo ze své činnosti, že 16. 6. 2016 se konalo přezkumné jednání v insolvenčním řízení s dlužnicí a nevykonatelnou pohledávku žalobkyně přihlášenou ve výši 808.283,04 Kč popřela jak insolvenční správkyně-žalovaná, tak dlužnice. O tomto popření žalovaná vyrozuměla žalobkyni podáním ze dne 17. 6. 2016 a z vyrozumění jednoznačně vyplývá, že ji informovala o tom, že její pohledávku co do pravosti popřela žalovaná i dlužnice. Rovněž žalovaná uvedla i důvod popření. Zároveň byla žalobkyně poučena o tom, že v řízení o oddlužení v případě popření pohledávky co do pravosti insolvenčním správcem a dlužníkem musí žalobce uplatnit své právo žalobou, kterou podává vždy proti insolvenčnímu správci a v případě popření dlužníkem rovněž proti popírajícímu dlužníkovi. Z uvedeného vyplývá, že žalovaná vyrozuměla žalobkyni jednak o tom, že sama popřela přihlášenou pohledávku, ale též, že pohledávku popřela i dlužnice. Vyrozumění o popření bylo žalobkyni doručeno 21. 6. 2016. Žaloba byla doručena soudu 30. 6. 2016. Dne 18. 7. 2016 bylo zveřejněno usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře v insolvenčním rejstříku. Žaloba byla podána včas. Žaloba proti popírající dlužnici podána nebyla.

Žaloba o určení pohledávky měla být podána nejen proti insolvenční správkyni, ale také proti popírající dlužnici. Pokud popřela pohledávku insolvenční správkyně a dlužnice v insolvenčním řízení, kde bylo povoleno a následně schváleno oddlužení, pak musí být žaloba podána nejen proti insolvenční správkyni, ale také proti popírající dlužnici.

Podle ust. § 410 odst. 2 insolvenčního zákona popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.

Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 14. dubna 2016, čj. 101 VSPH 968/2015-45, ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 44 ICm 3913/2014, KSPA 44 INS 8811/2014 a na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.7.2015, sp. zn. 29 ICdo 24/2013. V rozsudku Nejvyšší soud vyslovil, že popře-li nevykonatelnou pohledávku jak insolvenční správce, tak dlužník v oddlužení, musí být žaloba o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky včas podána (v rozsahu dotčeném popěrným úkonem toho kterého z nich) proti oběma popírajícím (proti insolvenčnímu správci i proti dlužníku, byť tito nejsou nerozlučnými společníky). Nepodá-li věřitel nevykonatelné pohledávky popřené insolvenčním správcem i dlužníkem v oddlužení včas žalobu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky vůči některému z popírajících (vůči insolvenčnímu správci nebo vůči dlužníkovi), pak v rozsahu popření pohledávky tím z popírajících, vůči kterému věřitel žalobu nepodal, nastávají účinky uvedené v § 198 odst. 1 věta 3. insolvenčního zákona, tj. nedojde-li taková žaloba ve stanové lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží. Včasnou žalobu podanou přihlášeným věřitelem ve stejném rozsahu vůči druhému popírajícímu, v dané věci jen proti insolvenčnímu správci, proto insolvenční soud zamítne.

Vzhledem k tomu, že žalobce označil jako pasivně legitimovanou pouze insolvenční správkyni, ačkoliv měla takto být označena i popírající dlužnice, je tím dán nedostatek věcné () legitimace, a protože žalobkyně byla řádně poučena o povinnosti podat žalobu nejen proti insolvenční správkyni, ale i proti popírající dlužnici, soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

Soud nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků, neboť žalobkyně neměla úspěch ve věci a žalované v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15ti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 24. listopadu 2016

JUDr. Ivana Bulisová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Kristýna Vinšová, DiS.