KSPA 44 INS 5380/2011-C1-35
Č. j. KSPA 44 INS 5380/2011-C1-35 (44 ICm 414/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou v právní věci žalobce Mgr. Davida Letošníka, se sídlem Masarykovo nám. 1484, Pardubice, insolvenčního správce dlužníka Ladislava Němce, zastoupeného JUDr. Blankou Šimkovou, advokátkou v Pardubicích, Masarykovo nám. 1484 proti žalovanému Janu anonymizovano , anonymizovano , bytem Bratří Čapků 61, Holice v Čechách, zastoupenému JUDr. Danou Janovskou, advokátkou v Praze 1, Vodičkova 17, za účasti Komerční banky, a.s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33 čp. 969, IČO 45317054 jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného o žalobě na určení neúčinnosti kupní smlouvy

takto:

I. Určuje se, že kupní smlouva ze dne 1. června 2010, kterou Ladislav anonymizovano , anonymizovano a Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Zástěrova 436, Staré Holice, 534 01 Holice v Čechách prodali nemovité věci pozemek označený jako p.č. 1422/2, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 222 m2, jehož součástí je stavba čp. 436, pozemek označený jako p.č. 1423, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 457 m2, jehož součástí je garáž-stavba bez čp./če a pozemek označený jako p.č. 1422/1, zahrada o výměře 435 m2, vše v katastrálním území Holice v Čechách, obec Holice, žalovanému Janu anonymizovano , je vůči žalobci neúčinná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce JUDr. Blanky Šimkové, advokátky v Pardubicích, Masarykovo nám. 1484 na náhradu nákladů řízení 37.026 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Hradci Králové na náhradu nákladů státu 3 493,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobci se vrací po právní moci rozsudku záloha na náklady řízení ve výši 5 000,-Kč.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Hradci Králové za soudní poplatek 5 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 13. února 2012 se žalobce-insolvenční správce dlužníka Ladislava Němce, s nímž je vedeno insolvenční řízení před zdejším soudem pod sp. zn., domáhal určení, že kupní smlouva, kterou Ladislav anonymizovano (dále jen dlužník) 1. června 2010 společně se svou manželkou Jaroslavou anonymizovano prodali synovi Janu anonymizovano nemovité věci v katastrálním území Holice v Čechách za kupní cenu 1.600.000 Kč, je vůči žalobci právně neúčinná. Dlužník a jeho manželka převedli stavební parcelu č. 1422/2, jejíž součástí je dům čp. 436, dále převedli parcelu č. 1423, jejíž součástí je garáž-budova bez čp/če a pozemek č. 1422/1-zahradu, nemovité věci v katastrálním území Holice v Čechách, obec Holice zapsané u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Pardubice. Žalobce měl za to, že kupní cena 1.600.000 Kč je nepřiměřená převáděným nemovitým věcem, zejména s ohledem na rodinný dům postavený v roce 1997. Žalobce měl za to, že obvyklá cena nemovitých věcí převyšuje 4.000.000 Kč. Navrhl k prokázání svého tvrzení důkaz znaleckým posudkem. Podle žalobcova názoru došlo prodejem nemovitých věcí k právnímu jednání bez přiměřeného protiplnění podle ust. § 240 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen IZ). Žalovaný je synem prodávajících, právní jednání bylo tedy provedeno ve prospěch osoby dlužníku blízké. Dlužník po převodu nemovitých věcí téměř žádnými aktivy již nedisponoval. Žalobce zároveň navrhl nařídit předběžné opatření, aby se žalovaný zdržel dispozic vedoucích k převodu nebo zatížení uvedených nemovitých věcí.

Usnesením ze dne 15. února 2012 soud návrh na nařízení předběžného opatření odmítl, usnesení nabylo právní moci 6. března 2012.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Zaplacením kupní ceny za nemovité věci pomohl otci zaplatit část jeho dluhů z podnikání. Celá kupní cena byla použita na zaplacení otcových pohledávek. Žalovaný stavěl dům společně s rodiči a sjednaná cena 1.600.000 Kč vyhovovala ohledům slušnosti. Na pořízení peněz pro zaplacení kupní ceny získal hypoteční úvěr u Komerční banky, a. s. Nemovitosti v době převodu měly cenu 2.964.040 Kč podle znalce Pavla Teplého. Obvyklá cena rozhodně nepřesahovala částku 4.000.000 Kč. Připustil, že marně nabízel nemovité věci k prodeji za tuto cenu, pokoušel se tak získat další peníze a pomoci otci od úpadku.

Vedlejší účastník Komerční banka, a.s. vstoupil do řízení dne 17. ledna 2013.

Usnesením ze dne 15. října 2013 soud k návrhu žalobce řízení přerušil do skončení řízení zahájeného u Policie České republiky. Po usnesení ze dne 7. října 2014, č. j. 44 ICm 414/2012-101 se v řízení pokračovalo. Na jednání dne 14. února 2013 žalovaný namítal, že dům má poškozenou statiku vzhledem k blízko rostoucímu stromu, čehož si nemusel všimnout ani znalec zpracovávající znalecký posudek pro daň z převodu nemovitosti, ani znalec v jednání s Komerční bankou, a.s. o úvěru.

Soud provedl v řízení tyto důkazy:

usnesením č. j.-A-20 ze dne 3. června 2011 soud zjistil úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs, řízení bylo zahájeno na návrh věřitele Kubík, a.s., vyhláška s oznámením o zahájení insolvenčního řízení byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku 31. března 2011, z veřejně přístupné databáze katastru nemovitostí soud zjistil, že v k.ú. Holice v Čechách stavba čp. 436 na parcele č. 1422/2 je ve vlastnictví žalovaného, v jeho vlastnictví je i parcela č. 1422/1, parcela č. 1422/2 a parcela č. 1423, na které je stavba bez čp/če, žádostí datovanou 13. dubna 2010 požádal žalovaný Komerční banku, a.s. o poskytnutí úvěru ve výši 2.000.000 Kč na koupi nemovitých věcí s předpokládanou tržní cenou zajišťovacího prostředku rodinného domu 2.500.000 Kč, smlouvou o hypotečním úvěru ze dne 14. června 2010 se pak Komerční banka, a.s. zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 1.600.000 ke koupi rodinného domu čp 436 včetně pozemků v k.ú. a obci Holice, v soupisu majetkové podstaty dlužníka je uvedeno osm položek movitých věcí, pohledávka z titulu odbytného ve výši 109.504,30 Kč a finanční prostředky ve výši celkem 24.230,53 Kč, z kupní smlouvy ze dne 1. června 2010 uzavřené mezi prodávajícími-dlužníkem a Jaroslavou anonymizovano , kteří měli nemovité věci ve společném jmění manželů, na straně jedné a kupujícím Janem Němcem na straně druhé soud zjistil, že prodávající prodali za dohodnutou kupní cenu 1.600.000 Kč parcelu č. 1422/1, parcelu č. 1422/2, parcelu č. 1423, dále rodinný dům čp. 436 na stavební parcele č. 1422/2 a garáž bez čp/če na stavební parcele č. 1423, vše v části obce Staré Holice, k.ú. Holice v Čechách, obec Holice, zapsané u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Pardubice, prostředky pro kupní cenu měly být získány hypotečním úvěrem od Komerční banky, a.s., právní účinky vkladu vznikly ke dni 23. června 2010, ze statického posouzení zpracovaného Ing. Karlem Vrbickým ze září 2011 vyplývá, že dům čp 436 v Holicích v Zástěrově ulici má diagonálně probíhající trhliny v šíři asi 4 mm na severní a západní fasádě, asi pět metrů od rohu domu, jejich vznik je zapříčiněn odvodem vody ze sádrové spáry pod severozápadním rohem rodinného domu a že tento stav se bude rozvojem kořenového systému stromu, který je v blízkosti, horšit, v čestném prohlášení uvedli Milan Horák (4.2.2013), Vítězslav Chvojka (7.2.2013) a Karel Voda (5.2.2013), že v roce 1998-2000 pracovali u dlužníka na stavbě rodinného domu a garáže a ve většině případů pracoval na stavbě i dlužníkův syn Jan, čestným prohlášením Ladislav Forman (26.1.2013) prohlásil, že pracoval v roce 2000-2002 s dlužníkem a jeho synem Janem na dokončovacích pracích rodinného domu, Karel Beran čestně prohlásil (12.1.2013), že v letech 1997-1999 pracoval na stavbě domu dlužníka ve Starých Holicích a pomáhal jak dlužník, tak hlavně jeho syn Jan, z kupní smlouvy ze dne 1. června 2010 uzavřené mezi prodávajícími-dlužníkem a Jaroslavou anonymizovano , kteří měli nemovité věci ve společném jmění manželů, na straně jedné a kupujícím Janem Němcem na straně druhé soud zjistil, že prodávající prodali za dohodnutou kupní cenu 1.600.000 Kč parcelu č. 1422/1, parcelu č. 1422/2, parcelu č. 1423, dále rodinný dům čp. 436 na stavební parcele č. 1422/2 a garáž bez čp/če na stavební parcele č. 1423, vše v části obce Staré Holice, k.ú. Holice v Čechách, obec Holice, zapsané u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj,

katastrální pracoviště Pardubice, prostředky pro kupní cenu měly být získány hypotečním úvěrem od Komerční banky, a.s., právní účinky vkladu vznikly ke dni 23. června 2010, inzerátem prostřednictvím realitní kanceláře IMMOINVEST Group-Corporate trading s. r. o. nabízel žalovaný nemovité věci uvedené ve výroku rozsudku k prodeji za částku 4.399.000 Kč, inzerát byl umístěn 23. listopadu 2010, ze znaleckého posudku č. 782/02-2011 ze dne 20. února 2011 zpracovaného Ing. Pavlem Teplým ke stanovení úřední ceny pro převod vlastnictví soud zjistil, že znalec stanovil zjištěnou cenu nemovitých věcí uvedených v kupní smlouvě ze dne 1. června 2010 na částku 2.964.040 Kč, ze znaleckého posudku č. 1336-25/15 ze dne 12. listopadu 2015 Ing. Pavlíny Neumannové soud zjistil, že znalkyně stanovila úřední cenu převedených nemovitých věcí podle oceňovacích předpisů ke dni 1. června 2010 na 3.281.520 Kč a jejich obecnou hodnotu k témuž dni stanovila na 3.300.000 Kč, pokud jde o namítané praskliny, znalkyně na straně 5 svého posudku uvedla, že objekt byl ke dni ocenění v dobrém stavebně-technickém stavu, vyjma počínající praskliny ve fasádě, že byla prováděna běžná údržba a opotřebení odpovídalo jeho stáří, z výpovědi žalovaného soud zjistil, že na stavbě domu svého otce pracoval asi 3x týdně před 10-12 lety, vykonával pomocné přidavačské práce, nosil materiál, prováděl lehké zednické práce, pomáhal ostatním pracujícím na stavbě, v letech 94- 96 prodával v obchodě, je vyučen prodavačem, z kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu Holice ze dne 2.května 1997 soud zjistil, že bylo povoleno užívání 1. nadzemního podlaží a podkroví novostavby rodinného domu Holice na pozemku parc. č.1422, 1423 v k.ú. Holice v Čechách, určeno k užívání jako rodinné bydlení, s odkazem na stavební povolení ze 17. března 1996 zbývalo dokončit oplocení, garáž o dvou stáních a bazén, z kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu Holice, odbor životního prostředí a stavební úřad z dne 27.dubna 2004 soud zjistil, že bylo povoleno užívání stavby garáže u rodinného domu čp. 436, Zástěrova ulice, Holice na pozemku parc.č. 1423 v k.ú. Holice v Čechách pro stání automobilu a jednostopých vozidel, garáž vznikla změnou stavby původního rodinného domu čp. 186 odbouráním části tohoto objektu, z výpovědi Vítězslava Chvojky soud především zjistil, že pracoval na starém domečku dlužníka v Holicích, přestavoval se na garáž, na stavbě rodinného domu nebyl, žalovaný též na stavbě pracoval, z výpovědi Karla Vody soud zjistil, že na stavbě dlužníka v Holicích pracoval v letech 95-96 a žalovaný tam pracoval také, z výpovědi svědka Ladislava Formana soud zjistil, že pomáhal na stavbě v Holicích v letech 1994-1997 a žalovaný tam také vždy pracoval, míchal maltu, podával, navážel materiál, vyjma odborných profesí ostatní, kteří pomáhali, vykonávali obyčejné práce, z výpovědi Karla Berana soud zjistil, že pracoval na stavbě v Holicích v letech 1997 a 1998 a žalovaný s ním pracoval na obkladech v kuchyni v novém domě, v prádelně, žalovaný, kterému bylo tehdy asi 18 let, prováděl pomocné práce, navážel materiál, rovnal plochy, z výpovědi svědka Petra Dvořáka soud zjistil, že navštěvoval dlužníka na stavbě domu v Holicích v letech 1996-1999 a viděl tam pracovat i dlužníkova syna Jana.

V průběhu řízení žalobce navrhl k prokázání svých tvrzení výslech dlužníka, Ing. Martina Kubíka a Mgr. Aleše Velce. Na jejich výpovědi později netrval, soud proto tyto důkazy neprovedl. Soud nevyslechl ani Jaroslavu anonymizovano , neboť provedení tohoto důkazu považoval za nadbytečné s ohledem na již provedené výpovědi svědků.

Soudu je známo ze své činnosti, že 26. dubna 2011 ustanovil žalobce předběžným insolvenčním správcem usnesením čj.-A-13. Žalobce se poté stal insolvenčním správcem.

Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že 31. března 2011 bylo zahájeno insolvenční řízení s dlužníkem a 3.června 2011 soud zjistil jeho úpadek a na jeho majetek prohlásil konkurs. Dne 1.června 2010 dlužník uzavřel společně se svou manželkou Jaroslavou anonymizovano jako prodávající se žalovaným kupní smlouvu, kterou na žalovaného převedli nemovité věci (dosud ve společném jmění manželů) v katastrálním území Holice v Čechách za kupní cenu 1.600.000 Kč. Finanční prostředky na koupi nemovitých věcí získal žalovaný úvěrem od Komerční banky, a.s, úvěr byl poskytnut ve výši 1.600.000 Kč. Dále má soud za prokázané, že znalec Teplý 20. února 2011 zjistil cenu prodávaných nemovitostí pro účely daně z převodu nemovitostí ve výši 2.964.040 Kč. Dále má soud za prokázané ze statického posouzení zpracovaného v září 2011 Ing. Karlem Vrbickým, že dům č.p. 436 v Holicích je částečně poškozen trhlinami probíhajícími diagonálně po severní i západní fasádě asi 5 metrů od rohu domu v šíři až 4 mm. Podle znaleckého posudku znalkyně Neumannové přibrané do řízení soudem činila obecná hodnota nemovitých věcí ke dni uzavření kupní smlouvy 1.června 2010 3.300.000 Kč. Znalkyně ve znaleckém posudku uvedla, že dům čp. 436 byl přiměřeně udržovaný a zohlednila také počínající trhlinu na fasádě domu. Dále má soud za prokázané, že dlužník původně koupil starý dům, který přestavěl. Při této přestavbě mu pomáhaly osoby v řízení vyslechnuté jako svědci. Po přestavbě bylo vydáno příslušným stavebním úřadem v Holicích 2.května 1997 kolaudační rozhodnutí, které zejména umožnilo užívat 1. nadzemní podlaží a podkroví s tím, že podle stavebního povolení zbývá vybudovat oplocení, bazén a garáž. Následně 27.dubna 2004 bylo vydáno další kolaudační rozhodnutí, kterým bylo povoleno užívání garáže vybudované z části starého domu. Z výpovědí svědků Vítězslava Chvojky, Karla Vody, Ladislava Formana, Karla Berana a Petra Dvořáka má soud za prokázané, že počínaje rokem 1994 postupně pomáhali dlužníkovi na přestavbě domu v Holicích. Při přestavbě pomáhal i žalovaný. Vykonával přidavačské práce, pomáhal ostatním svědkům, míchal maltu, vozil cihly, pomáhal při obkladech kuchyně. V té době bylo žalovanému 18-19 let. Ladislav Forman uvedl, že pomáhající osoby vykonávaly pouze obyčejné práce. Na stavbě pracovali i odborní řemeslníci. Z výpovědi žalovaného pak soud zjistil, že na stavbě pomáhal po dobu asi 3 let, 3x týdně, vždy odpoledne.

Podle ust. § 240 odst. 1 IZ právní úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník.

Podle ust. § 240 odst. 3 IZ právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. Podle ust. § 240 odst. 4 písm. c) IZ právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti.

Podle ust. § 240 odst. 4 písm. d) IZ právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není právní úkon, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka.

Podle ust. § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

V řízení bylo prokázáno, že insolvenční řízení s dlužníkem bylo zahájeno 31. března 2011, kupní smlouva byla uzavřena 1.června 2010, tedy v průběhu tří let před zahájením insolvenčního řízení a byla uzavřena ve prospěch syna dlužníka, osoby dlužníku blízké. Znalec přibraný do řízení soudem stanovil obecnou hodnotu nemovitých věcí ke dni uzavření kupní smlouvy na 3.300.000 Kč. Pokud dlužník se svou manželkou převedl na syna Jana nemovité věci za 1.600.000 Kč, tedy za méně než poloviční částku, jedná se o jednání, které nese podle názoru soudu znaky chybějícího přiměřeného protiplnění. Rozdíl mezi sjednanou (a realizovanou) kupní cenou a obecnou hodnotou stanovenou znalcem je zásadní. Insolvenční zákon stanovuje přísnější podmínky pro převody majetku dlužníků na osoby blízké, zejména tak, že prodlužuje dobu, ve které lze napadnout právní jednání jako neúčinné. Jde o ochranu před nežádoucími převody majetku v rámci rodiny nebo mezi osobami citově blízkými. Převody mezi jinými osobami lze napadnout odpůrčí žalobou, jen pokud k nim došlo v době jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení. Podobně přísná úprava v neprospěch osob blízkých je obsažena i v ust. § 241 odst. 4 IZ týkající se zvýhodňujících právních úkonů nebo v ust. § 242 odst. 2 IZ o úmyslně zkracujícím právním jednání učiněném ve prospěch osoby dlužníku blízké. Nelze přisvědčit obraně žalovaného, že je na místě přihlédnout k zásadám slušnosti. Soud má za to, že základní slušností je, že právě děti pomáhají svým rodičům. Dále soud přihlédl i k tomu, že sám žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že chtěl pomoci otci ve snížení jeho závazků. Podle názoru soudu k tíži žalovaného je sdělení, že věděl o otcových závazcích, které otec jinak nemohl splnit. Dále neprospělo žalovanému ani zjištění, že 23. listopadu 2010 nemovité věci nabyté kupní smlouvou z 1. června 2010 nabízel prostřednictvím realitní kanceláře za částku přesahující 4.000.000 Kč, za více než dvojnásobek částky, za kterou věci nabyl. Pokud dlužník prodal nemovité věci za 1.600.000 Kč, jedná se o právní jednání, kterým dlužník převedl majetek bez přiměřeného protiplnění.

Soud proto vyhověl žalobě a určil, že kupní smlouva ze dne 1. června 2010 je vůči žalobci neúčinným právním jednáním.

Každý z účastníků zaplatil zálohu 5 000 Kč na náklady důkazu znaleckým posudkem. Usnesením ze dne 26. února 2016 soud přiznal znalkyni odměnu za znalecký posudek ve výši 7.950 Kč a náhradu za náklady cestovného ve výši 214,27 Kč, celkem 8.164 Kč.

Svědek Karel Beran žádal svědečné, svědečné bylo přiznáno usnesením ze dne 25. dubna 2016 ve výši 329,60 Kč. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení. Žalobce byl zastoupen advokátem, a soud mu proto přiznal odměnu 27 900 Kč za 9 úkonů právní pomoci po 3.100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění. Dále přiznal náhradu 2 700 Kč za 9 režijních paušálů po 300 Kč podle téhož právního předpisu. Zástupce žalobce je plátce daně z přidané hodnoty, soud proto přiznal i náhradu této daně se sazbou 21 % z odměny a náhrad. Daň činí 6 426,-Kč. Náhrada nákladů činí celkem 37.026 Kč.

Dále soud uložil žalovanému nahradit České republice částku 3.493,60 Kč za náklady, které stát v řízení vynaložil celkem ve výši 8 493,60 Kč. Soud přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný zaplatil zálohu 5.000 Kč a uložil žalovanému nahradit státu 3.493,60 Kč.

Vzhledem k tomu, že žalobce zaplatil zálohu na náklady důkazu 5 000,-Kč a měl ve věci úspěch, záloha se vrací.

Soud uložil žalovanému zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Hradci Králové soudní poplatek 5.000 Kč, neboť neměl úspěch ve věci a žalobce jako insolvenční správce je osvobozen od placení soudního poplatku /ust. § 11 odst. 2 písm. o) zákona o soudních poplatcích/. Lhůta 3 dnů je stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 28. dubna 2016

JUDr. Ivana Bulisová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Kristýna Vinšová, DiS.