KSPA 44 INS 30258/2014
ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou v právní věci žalobce BNP Paribas Personal Finance SA, odštěpný závod, se sídlem Karla Engliše 3208/5, 150 00 Praha, IČO 03814742 proti žalované Ing. Janě Vodrážkové, se sídlem Novoměstská 960, 537 01 Chrudim, insolvenčnímu správci dlužníka Marka Pešty, zastoupené Mgr. Martinem Červinkou, advokátem v České Třebové, Čechova 396 o určení pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že BNP Paribas Personal Finance SA, odštěpný závod má za dlužníkem Markem Peštou v řízení vedeném pod sp.zn. KSPA 44 INS 30258/2014 pohledávku ve výši 59 681,-Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám Mgr. Martina Červinky, advokáta v České Třebové, Čechova 396 na náhradu nákladů řízení 8 228,-Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 23. 2. 2015 se žalobce domáhal určení, že má za dlužníkem Martinem Peštou (dále jen dlužník), s nímž je vedeno insolvenční řízení u zdejšího soudu pod zp zn., pohledávku ve výši 59 681,-Kč. Dlužníkovi poskytl úvěr ve výši 3 591,-Kč podle smlouvy ze dne 2. 10. 2007 a revolvingový úvěr podle smlouvy ze dne 20. 8. 2007 až do výše 100 000,-Kč. Dlužník své závazky neplnil, žalobce proto od smluv odstoupil a svá práva uplatnil v rozhodčím řízení a následně i v exekučním řízení. S popřením pohledávek kvůli promlčení nesouhlasil. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Trvala na tom, že pohledávka je promlčená, neboť nedošlo k účinnému zahájení rozhodčího řízení, žaloba nebyla podána u stálého rozhodčího soudu ani u rozhodce. (44 ICm 769/2015)

Přezkumné jednání se konalo 22. 1. 2015, vyrozumění o popření pohledávky bylo žalobci doručeno 28. 1. 2015, žaloba byla zdejšímu soudu doručena 23. 2. 2015, žaloba byla podána včas ve lhůtě 30 dnů od konání přezkumného jednání.

V projednávané věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, a proto se soud dotázal účastníků podle § 115a o.s.ř., zda souhlasí s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku podle § 101 odst. 4 o.s.ř., že nevyjádří-li se účastníci ve lhůtě 7 dnů, bude se předpokládat, že nemají námitky. Účastníci se nevyjádřili, soud proto rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

Soud zjistil tento skutkový stav:

usnesením ze dne 28. 11. 2014, č. j.-A-6 soud zjistil úpadek dlužníka, povolil řešení úpadku oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil žalovanou, řízení bylo zahájeno zveřejněním vyhlášky 10. 11. 2014, z přihlášky pohledávky doručené 15. 12. 2014 soud zjistil, že žalobce přihlásil do řízení jednu pohledávku celkem ve výši 59.681 Kč podle smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne 2. 10. 2007 a podle smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne 20. 8. 2007, dále odkázal na přiznání pohledávky rozhodčím nálezem ze dne 16. 10. 2009, pohledávku přihlásil jako vykonatelnou, smlouvou o poskytnutí úvěru ze dne 2. 10. 2007 (dále jen smlouva č. 1) se žalobce zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 3.591,-Kč se splatností v 10 měsíčních splátkách po 410,-Kč, dlužník požádal o zařazení do seznamu žadatelů o poskytnutí úvěrového rámce až do výše 100.000 Kč a vydání úvěrové karty, podle bodu 8.1 Všeobecných úvěrových podmínek spory vznikající ze smlouvy č. 1 a v souvislosti s ní budou rozhodovány v rozhodčím řízení před jedním rozhodcem podle Rozhodčího řádu a Poplatkového řádu vydanými Sdružením rozhodců, s.r.o., se sídlem v Brně, smlouva č. 1 byla uzavřena podle zákona č. 40/1964 Sb., smlouvou o poskytnutí úvěru ze dne 20. 8. 2007 (dále jen smlouva č. 2) se žalobce zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 11.000,-Kč s maximální výší celkového úvěrového rámce 100.000,-Kč, s ujednáním o extra čerpání 6.000,-Kč se splatností v 10 měsíčních splátkách po 714,-Kč, podle bodu 8.1 Všeobecných úvěrových podmínek spory vznikající ze smlouvy č. 2 a v souvislosti s ní budou rozhodovány v rozhodčím řízení před jedním rozhodcem podle Rozhodčího řádu a Poplatkového řádu vydanými Sdružením rozhodců, s.r.o., se sídlem v Brně, smlouva č. 2 byla uzavřena podle zákona č. 40/1964 Sb., z rozhodčího nálezu ze 16. 10. 2009, sp. zn. 22744/09 vydaného Bc. Martinem Sedláčkem soud zjistil, že rozhodce na adrese Sdružení rozhodců, a.s. uložil dlužníkovi zaplatit žalobci 42.552,-Kč s úrokem z prodlení a nahradit náklady řízení 1.785,-Kč, a to podle smlouvy č. 2 a podle smlouvy č. 1, žaloba byla doručena 6. 8. 2009, z výpisu z účtu dlužníka u žalobce ze dne 15. 12. 2014 ke smlouvě č. 1 vyplývá, že dlužník stále dluží 542,40 Kč, ke smlouvě č. 2 podle výpisu ze dne 15. 12. 2014 dlužník dlužil ke dni 16. 6. 2009 částku 38.410,28 Kč, ze seznamu přihlášených pohledávek soud zjistil, že pohledávku 59.681 Kč žalovaná popřela co do pravosti pro promlčení, neboť podle jejího názoru (44 ICm 769/2015)

k zahájení rozhodčího řízení podle § 14 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení nedošlo, z protokolu o přezkumném jednání z 22. 1. 2015 pak soud zjistil, že žalovaná žalobcovu pohledávku přihlášenou ve výši 59.681 Kč popřela co do pravosti, pohledávka podle usnesení soudu z téhož dne byla pro účely přezkoumání považována za nevykonatelnou.

Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že 28. 11. 2014 byl zjištěn úpadek dlužníka, povoleno řešení úpadku oddlužením a žalovaná ustanovena insolvenčním správcem. Řízení bylo zahájeno 10. 11. 2014. Žalobce přihlásil do řízení pohledávku ve výši 59.681 Kč podle smlouvy č. 1 a smlouvy č. 2. Žalovaná popřela pravost pohledávky, namítla její promlčení, neboť nedošlo k zahájení rozhodčího řízení podle §14 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení. Pohledávku tvořil nedoplatek dluhu podle smlouvy č. 1 a smlouvy č. 2 a podle rozhodčího nálezu ze dne 16. 10. 2009. Žalobce poskytl úvěr podle smlouvy č. 1 ve výši 3.591,-Kč splatný v 10 splátkách, dále poskytl úvěr ve výši 11.000 Kč s možností extra čerpání 6.000 Kč se splatností v 10 splátkách po 714 Kč s tím, že maximální výše úvěrového rámce činila 100.000 Kč. Podle bodu 8.1 Všeobecných úvěrových podmínek smlouvy č. 1 a smlouvy č. 2 spory podle smluv měly být rozhodovány jedním rozhodcem podle Rozhodčího řádu a Poplatkového řádu společnosti Sdružení rozhodců s.r.o. Smlouvy č.1 a č. 2 byly uzavřeny podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník s dlužníkem jako fyzickou osobou, tudíž se jedná o smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dále má soud za prokázané, že dne 16. 10. 2009 byl vydán rozhodčí nález sp. zn. 22744/09, kterým Bc. Martin Sedláček, rozhodce se sídlem na adrese Sdružení rozhodců, a.s. uložil dlužníkovi zaplatit žalobci 42.552,-Kč s úrokem z prodlení a náklady řízení 1.785 Kč podle smluv č. 1 a č. 2. Z výpisu z účtu dlužníka u žalobce ze dne 15. 12. 2014 pak má soud za prokázané, že dluh činil 542,40 Kč a 38.410,28 Kč.

Podle ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Po provedeném dokazování soud učinil tyto právní závěry. Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku jako vykonatelnou, soud pro účely přezkoumání ji posoudil jako nevykonatelnou. Smlouvy č. 1 a č. 2 jsou svou povahou smlouvami o spotřebitelském úvěru, rozhodčí nález byl vydán rozhodcem, který nebyl vybrán transparentním způsobem. V tzv. rozhodčí doložce obsažené ve Všeobecných úvěrových podmínkách žalobce nebyl sjednán konkrétní rozhodce pro rozhodování sporů ze smluv. Právnická osoba Sdružení rozhodců s.r.o. (nebo a.s., jak je uvedeno v rozhodčím nálezu) není stálým rozhodčím soudem. Navíc rozhodčí doložka byla obsažena nikoliv v samotném textu smlouvy č. 1 nebo č. 2, ale ve Všeobecných úvěrových podmínkách těchto smluv (viz Nález ÚS sp.zn. I.ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013). Jedná se o rozhodčí doložku, která je neplatná pro netransparentní určení rozhodce a pro své umístění mimo základní text smlouvy č. 1 a smlouvy č. 2.

Žalovaná vznesla námitku promlčení s tím, že rozhodčí řízení nebylo platně zahájeno.

Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 10/2013 ze dne 29. června 2015, podle kterého lze upřít účinky pravomocného soudního rozhodnutí ve smyslu § 28 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení v důsledku specifických důvodů absolutní neplatnosti rozhodčí doložky (dle § 39 občanského zákoníku), bez zřetele k tomu, že nebyl (44 ICm 769/2015) podán návrh na zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 zákona o rozhodčím řízení. Rozhodce (totiž) nemá pravomoc vydat rozhodčí nález, neuskuteční-li se jeho výběr (nastavený rozhodčí doložkou) podle transparentních pravidel. Jestliže rozhodčí nález (podle rozhodčí doložky neplatné z těchto důvodů) přesto vydá, jedná se o rozhodčí nález, jenž ve smyslu ustanovení § 199 odst. 2 insolvenčního zákona nelze mít za pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu. Zároveň Nejvyšší soud odkázal na své rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2504/2014 ze dne 29. 9. 2014 zabývající se netransparentním výběrem rozhodců z více sjednaných osob. Vyslovil závěr, že lze zkoumat platnost rozhodčí doložky pro účely posouzení, zda rozhodčí nález je pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu ve smyslu ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona. V této projednávané věci dokonce rozhodce ani nebyl vybírán třetí osobou, jen bylo sjednáno, že se rozhodčí řízení bude řídit podle Rozhodčího řádu a Poplatkového řádu společnosti Sdružení rozhodců s.r.o. Rozhodce Bc. Martin Sedláček neměl pravomoc v rozhodčím řízení rozhodovat, nebyl určen transparentním způsobem. Skutečnost, že rozhodoval, způsobuje, že rozhodčí nález nemá právní účinky. Rozhodčí nález tak ve svém důsledku nelze mít za pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu. Rozhodčí doložka je neplatná podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Pohledávka je promlčená. Pohledávka byla splatná již před zahájením rozhodčího řízení 6. 8. 2009, ke dni doručení přihlášky pohledávky 15. 12. 2014 promlčecí lhůta uplynula.

Vzhledem k výše uvedenému skutkovému zjištění a právnímu posouzení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Žalovaná měla úspěch ve věci, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla zastoupena advokátem, soud proto přiznal náhradu na dva úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění po 3 100,-Kč. Náhrada za dva režijní paušály po 300,-Kč podle advokátního tarifu činí 600,-Kč. Zástupce žalované je plátcem daně z přidané hodnoty, soud proto přiznal i náhradu této daně se sazbou 21 % z odměny a náhrad. Daň činí 1 428,-Kč. Celkem činí náhrada nákladů řízení 8 228,-Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 21. ledna 2016

JUDr. Ivana Bulisová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Kristýna Vinšová, DiS.