KSPA 44 INS 23881/2014-C2-8
Č.j. KSPA 44 INS 23881/2014-C2-8 (44 ICm 1033/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou v právní věci žalobce CLEAR FINANCE s.r.o., se sídlem Londýnská 674/55, Praha 2-Vinohrady, IČO 28490428, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou v Brně, Koliště 55 proti žalovaným 1. Mgr. Radanu Melkovi, se sídlem Trojanova 18, Praha 2, insolvenčnímu správci dlužníka Veroniky anonymizovano a 2. Veronice anonymizovano , anonymizovano , bytem Radiměřská 1086, Svitavy, oba zastoupeni Mgr. Martinem Červinkou, advokátem v České Třebové, Čechova 396 o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 6.663.765,95 Kč přihlášená v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích pod sp. zn.proti dlužníkovi Veronice anonymizovano , r.č. 866217/3872, bytem Radiměřská 1086, Svitavy-Předměstí, je po právu pohledávkou vykonatelnou dle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, č. j. 44 Cm 58/97 ze dne 19.1.1998 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách, č. j. 5 C 1157/2004-101 ze dne 31. 5.2005.

II. Druhá žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám Mgr. Soni Bernardové, advokátky v Brně, Koliště 55, na náhradu nákladů řízení 23.946,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Od ůvo d ně n í:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 12.3.2015 se žalobce domáhal určení, že má v řízení s dlužníkem Veronikou anonymizovano vykonatelnou pohledávku podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.1.1998 a rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 31.5.2005. S Veronikou anonymizovano (dále i jen 2.žalovaná) je vedeno insolvenční řízení pod sp. zn.. Předně tvrdil, že jeho právní předchůdce uzavřel 2.5.1994 úvěrovou smlouvu se společností HATOZ spol. s r.o. se zajištěním ručením rodiči 2.žalované Lenkou anonymizovano a Rostislavem Tomáškem. Rodičům 2.žalované krajský soud v řízení o zaplacení uložil povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce 2,757.416,20 Kč s úrokem z prodlení a nahradit náklady řízení. Poté rodiče 2.žalované na ni převedli darovací smlouvou spoluvlastnický podíl o velikosti 30/100 na nemovitých věcech zapsaných na listu vlastnictví č. 4634 pro k.ú. Svitavy-Předměstí, okres Svitavy. Žalobce se proti 2.žalované domáhal určení neúčinnosti tohoto právního úkonu žalobou podle ust. § 42a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a v tomto řízení byla 2.žalovaná pasivně legitimovaná. Okresní soud ve Svitavách žalobě vyhověl rozsudkem ze dne 31.5.2005 a rozhodl, že darovací smlouva ze dne 7.7.2003 je vůči žalobci právně neúčinná. Žalobce zastával názor, že je aktivně legitimován v insolvenčním řízení, má právo podat přihlášku do insolvenčního řízení s 2.žalovanou a jedná se o pohledávku vykonatelnou. Zdůraznil, že rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 31.5.2005 je titulem pro uspokojení žalobcovy vykonatelné pohledávky vůči 2.žalované. Má právo na to, aby jeho pohledávka byla uspokojena z výtěžku prodeje nemovitých věcí, které nabyla neúčinným právním úkonem od svých rodičů jako od ručitelů. Žalobci nesvědčí žádné právo, pro které lze jeho pohledávku považovat za zajištěnou, pohledávku jako zajištěnou ani do řízení nepřihlásil. Ani rozsudek Okresního soudu ve Svitavách nemohl zajištění konstituovat. Nemá jinou možnost, jak uspokojit svou pohledávku, než ji přihlásit do insolvenčního řízení s 2.žalovanou. Z uvedeného dovozoval, že je věřitelem vykonatelné pohledávky vůči 2.žalované.

Žalovaní podali v podstatě shodná vyjádření k žalobě a navrhli žalobu zamítnout. Uvedli, že žalobce nemá proti 2.žalované žádnou nezajištěnou pohledávku, která by mohla být v řízení uspokojena splátkovým kalendářem. Není vůči ní ani zajištěným věřitelem, jak sám žalobce v žalobě uvedl. První žalovaný dále uvedl, že žalobce pouze žádá, aby soud určil, že se jedná o pohledávku vykonatelnou, což předmětem žaloby o určení být nemůže.

Žalobce na vyjádření žalovaných reagoval podáním ze dne 11.6.2015, obranu žalovaných nepovažoval za relevantní. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2736/2007 s tím, že v obdobné věci soud posoudil nárok žalobce jako nárok majetkový. Žalobce zastával názor, že je oprávněn domáhat se vůči 2.žalované uspokojení své pohledávky a ta má povinnost uspokojení strpět, i když pouze v rozsahu výtěžku zpeněžení převedeného majetku. Navíc uvedl, že s odkazem na právní úpravu může požadovat po 2. žalované náhradu toho, co získala odporovatelným právním úkonem, pokud uspokojení pohledávky žalobce není dost dobře možné z majetku, který ušel z majetku rodičů 2.žalované odporovatelným právním úkonem. Zdůraznil, že pokud by žalobce nemohl přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení vůči 2.žalované, ale měl by právo a byl by aktivně legitimován k podání exekučního návrhu vůči ní, pak by byl takový postup proti smyslu insolvenčního zákona a poměrného uspokojení všech věřitelů dlužníka (2.žalované).

Žalovaní na vyjádření žalobce reagovali replikou, že z majetkové podstaty 2.žalované se uspokojí výhradně pohledávky zajištěné, kdy bylo zajištění výslovně věřiteli uplatněno, což v projednávané věci nenastalo. Přezkumné jednání se konalo 29.1.2015, vyrozumění o popření pohledávky bylo žalobci doručeno 26.2.2015, žaloba byla zdejšímu soudu doručena 12.3.2015, žaloba byla podána včas ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení vyrozumění o popření pohledávky.

Soud zjistil tento skutkový stav:

usnesením z 16.10.2014, č. j.-A-8 byl zjištěn úpadek 2.žalované, povoleno řešením úpadku oddlužením a 1.žalovaný ustanoven insolvenčním správcem, řízení bylo zahájeno 2.9.2014, -žalobce přihlásil do řízení pohledávku celkem ve výši jistiny 2,754.816,20 Kč a jako důvod vzniku uvedl úvěrovou smlouvu ze dne 2.5.1994, příslušenství přihlásil ve výši 3,908.949,75 Kč, celkem 6,663.765,95 Kč, a to jako pohledávku vykonatelnou pro celou částku podle rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 31.5.2005 a jako pohledávku nezajištěnou, pohledávka byla ve prospěch právního předchůdce žalobce, tj. České spořitelny a.s., přiznána rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.1.1998, kterým byla mimo jiné i rodičům 2.žalované uložena povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 2,757.416,20 Kč s úrokem z prodlení a nahradit náklady řízení, poté rodiče převedli na 2.žalovanou spoluvlastnický podíl o velikosti 30/100 na nemovitých věcech-budově č. p. 1086, bydlení, na pozemku p.č.st. 991, pozemku p.č.st. 991, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na listu vlastnictví č. 4634 pro k.ú. Svitavy-Předměstí, a to darovací smlouvou ze 7.7.2003, právní předchůdce se domáhal neúčinnosti této darovací smlouva žalobou u Okresního soudu ve Svitavách, který vydal rozsudek 31.5.2005, č.j. 5 C 1157/2004-101 a tímto rozsudkem bylo určeno, že darovací smlouva ze dne 7.7.2003 je vůči právnímu předchůdci žalobce neúčinná, 2.žalované bylo uloženo zaplatit náklady řízení, na majetek 2.žalované byla nařízena exekuce Okresním soudem ve Svitavách usnesením ze dne 7.9.2006, -podle úvěrové smlouvy č. 3324-1038550-598 (dále jen úvěrová smlouva) ze dne 2.5.1994 se zavázala Česká spořitelna, a.s. poskytnout autoslužby HATOZ spol. s r. o., IČO 60931639 úvěr 2,700.000,-Kč, k zajištění pohledávky z úvěru byla uzavřena zástavní smlouva ze dne 2.5.1994 a byla přijata celkem 4 prohlášení o ručitelském závazku z téhož dne, -z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.1.1998, č. j. 44 Cm 58/97 se podává, že bylo žalovaným, a to HATOZ spol. s r.o., Ing. Zdeňku Halavínovi, Rostislavu anonymizovano , Lence anonymizovano , oba bytem Myslbekova 8, Svitavy a Jaroslavu Zmekovi uloženo zaplatit žalobci-České spořitelně, a. s. 2,757.416,20 Kč s úrokem z prodlení a nahradit žalobci náklady řízení, rozsudek nabyl právní moci 11.2.1998, -rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách, č. j. 5 C 1157/2004-101 ze dne 31.5.2005 bylo určeno, že darovací smlouva ze dne 7.7.2003, kterou Rostislav a Lenka anonymizovano darovali Veronice anonymizovano spoluvlastnický podíl ve výši 30/100 na nemovitých věcech, a to budově č. p. 1086 na st.p.č. 991 a pozemku st.p.č. 991, vše zapsané v k.ú. Svitavy-Předměstí u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Svitavy, je vůči společnosti CORSAIR (Luxembourg) právně neúčinná, rozsudek nabyl právní moci 16.2.2006, -usnesením č. j. 10 Nc 3318/2006-27 ze dne 7.9.2006 Okresní soud ve Svitavách nařídil podle vykonatelného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.1.1998 ve spojení s vykonatelným rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze

dne 31.5.2005 k uspokojení pohledávky oprávněného (CORSAIR Luxembourg) ve výši 2.754.816,20 Kč s úrokem z prodlení a pro náklady předchozího řízení exekuci na majetek povinné-2.žalované, provedením exekuce byl pověřen exekutorský úřad Chrudim, Mgr. Petr Jaroš, -smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25.7.2003 ve znění dodatku z 21.4.2005 postoupil postupitel Česká spořitelna a.s. na postupníka CORSAIR (Luxembourg) pohledávku za dlužníkem HATOZ spol. s r.o., zajištěnou prohlášením o ručitelském závazku Rostislava Tomáška a prohlášením o ručitelském závazku Lenky anonymizovano , oba bytem Myslbekova 8, Svitavy, s údajem, že postupovaná pohledávka byla pravomocně přiznána rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, č.j. 44 Cm 58/97, který nabyl právní moci 11.2.1998, -smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 4.9.2013 postoupil postupitel CORSAIR (Luxembourg) na postupníka-žalobce pohledávku za dlužníkem HATOZ spol. s r.o. podle úvěrové smlouvy, -podle protokolu o přezkumném jednání ze dne 29.1.2015 popřela 2. žalovaná pohledávku žalobce co do pravosti s odůvodněním, že vůči žalobci žádný závazek, který by byla povinna splnit, nemá, není vůči němu obligačním dlužníkem, je pouze povinna strpět uspokojení pohledávky žalobce z majetku získaného odporovaným úkonem, ale jenom za situace, že by si žalobce vůči ní uplatnil právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, což neučinil, uvedla, že žalobce má postavení analogické postavení zajištěného věřitele, má právo na uspokojení své pohledávky ze zajištění, jak předpokládá ust. §166 věta druhá insolvenčního zákona, žádnou nezajištěnou pohledávku, kterou by byla 2.žalovaná povinna uhradit případně splátkovým kalendářem vůči žalobci nemá, pohledávku žalobce popřel i 1. žalovaný co do pravosti, odkázal na důvody uvedené na č. l. B-3/3, podle usnesení insolvenčního soudu byla pohledávka věřitele považována pro účely přezkoumání za nevykonatelnou, -ze seznamu přihlášených pohledávek na č. l. B-3/3 insolvenčního spisu vyplývá, že 1.žalovaný popřel žalobcovu pohledávku ve výši 6,663.765,95 Kč co do pravosti a výše, neboť žalobce nebyl aktivně legitimován, respektive 2.žalovaná nebyla pasivně legitimována, jedná se o pohledávku za společností HATOZ spol. s r.o., pohledávka zůstala sporná v přihlášené výši, -ze soupisu majetkové podstaty soud zjistil, že 2.žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu 30/100 na objektu bydlení Svitavy-Předměstí, č. p. 1086 na parcele č. 991 o výměře 254 m2, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsané na listu vlastnictví č. 4634 pro k.ú. Svitavy-Předměstí, -usnesením č.j.-B-9 ze dne 25.3.2015 soud schválil oddlužení 2. žalované plněním splátkového kalendáře, usnesení nabylo právní moci 15. 4.2015.

Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že 16.10.2014 byl zjištěn úpadek 2. žalované, povoleno řešení úpadku oddlužením a 1.žalovaný ustanoven insolvenčním správcem. Insolvenční řízení bylo zahájeno 2.9.2014. Žalobce přihlásil pohledávku celkem ve výši 6.663.765,95 Kč jako pohledávku nezajištěnou, kterou odůvodnil právem na uspokojení své pohledávky z výtěžku prodeje nemovitých věcí ve vlastnictví 2.žalované, a to spoluvlastnického podílu 30/100 na nemovitých věcech v k. ú. Svitavy-Předměstí. Tuto pohledávku oba žalovaní popřeli co do pravosti z důvodu, že 2.žalovaná není pasivně legitimovaná vůči žalobci jako dlužník, zároveň 2. žalovaná není obligačním dlužníkem žalobce, její povinností by bylo strpět uspokojení pohledávky za předpokladu, že by si žalobce uplatnil právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, což neučinil. Druhá žalovaná vyslovila názor, že věřitel má postavení analogické postavení zajištěného věřitele, který má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění podle § 166 věta druhá insolvenčního zákona, nezajištěnou pohledávku za 2.žalovanou však žalobce žádnou nemá. Dále má soud za prokázané, že žalobce je věřitelem pohledávky, neboť na něj byla postoupena od jeho právních předchůdců, zprvu od České spořitelny, a. s. byla postoupena na CORSAIR (Luxembourg) a následně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 4.9.2013 na žalobce. Pohledávka má právní důvod v úvěrové smlouvě, podle které poskytla Česká spořitelna, a. s. společnosti HATOZ spol. s r.o. úvěr ve výši 2,700.000,-Kč, který byl kromě jiného zajištěn ručením rodiči 2.žalované, tj. podle prohlášení o ručitelském závazku vydané Rostislavem Tomáškem a Lenkou anonymizovano . České spořitelně, a. s. byla přisouzena pohledávka proti rodičům 2.žalované rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.1.1998, v právní moci od 11.2.1998. Dále má soud za prokázané, že po právní moci tohoto rozhodnutí rodiče 2.žalované Lenka a Rostislav anonymizovano převedli na 2.žalovanou spoluvlastnický podíl v rozsahu 30/100 na nemovitých věcech, a to budově č. p. 1086 na stavební parcele č. 991 a na stavební parcele č. 991 v k.ú.Svitavy-Předměstí, což má soud za prokázané z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách, č. j. 5 C 1157/2004-101 ze dne 31.5.2005. Tímto rozsudkem soud určil, že darovací smlouva ze dne 7.7.2003 o darování uvedeného spoluvlastnického podílu je vůči žalobci, resp. právnímu předchůdci žalobce právně neúčinná. Dále má soud za prokázané, že následně zahájil právní předchůdce žalobce exekuční řízení u Okresního soudu ve Svitavách, který 7.9.2006 nařídil exekuci k uspokojení pohledávky ve výši 2,754.816,20 Kč s úrokem z prodlení a pro náklady předcházejícího řízení, a to na majetek 2.žalované. Konečně má soud za prokázané, že úvěrovou smlouvou ze dne 2.5.1994 byl poskytnut společnosti autoslužby HATOZ spol. s r. o., IČO 60931639 úvěr ve výši 2.700.000,-Kč, který byl zajištěn ručením podle ručitelských prohlášení rodičů 2.žalované ze dne 2. května 1994.

Podle ust. §42a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen.

Podle ust. § 173 odst. 2 insolvenčního zákona přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné, včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Základem právního posouzení ve věci je posouzení otázky, zda žalobce přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení po právu, resp. zda má pohledávku za 2.žalovanou. Žalobce svůj nárok a tvrzení o oprávněnosti svého nároku opíral o právní důvod vzniku pohledávky, tj. o úvěrovou smlouvu, navazující rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové a zejména rozsudek Okresního soudu ve Svitavách, včetně usnesení o nařízení exekuce na majetek 2.žalované. Soud se přiklonil k názoru žalobce v tom, že pokud se může věřitel domáhat uspokojení své pohledávky v exekučním řízení na osobě, na kterou byly převedeny věci z majetku osob, proti kterým má věřitel přisouzenou pohledávku, tedy pokud se může v exekuci domoci, aby strpěla osoba, která takto nabyla věci z majetku přímých dlužníků, pak je možné, aby se věřitel domáhal podobného postupu i přihláškou pohledávky do insolvenčního řízení. V té souvislosti soud odkazuje na to, že samotná podstata insolvenčního řízení spočívá v tom, že je vlastně prováděna hromadná exekuce na majetek dlužníka pro uspokojení pohledávek více věřitelů, a to buď ekvivalentem srážkami ze mzdy anebo z jiných postižitelných příjmů anebo ekvivalentem zpeněžením dlužníkova majetku, a tudíž podle názoru soudu je právem věřitele přihlásit do insolvenčního řízení s dlužníkem, který nabyl majetek odporovatelným právním úkonem, pohledávku k uspokojení z výtěžku zpeněžení dlužníkova majetku. V řízení bylo prokázáno, že žalobce, respektive jeho právní předchůdci, nebyli nečinní a o své pohledávky náležitě pečovali. Domáhali se nároku u nalézacího soudu o zaplacení pohledávky z úvěrové smlouvy, podali žalobu na odporovatelnost právního úkonu podle §42a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Ani poté žalobce (právní předchůdce) nebyl nečinný a zahájil exekuci u Okresního soudu ve Svitavách. S odkazem na ust. § 173 odst. 2 insolvenčního zákona lze do insolvenčního řízení přihlásit i pohledávky vymáhané výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Pokud jde o to, zda se jedná o pohledávku zajištěnou nebo nezajištěnou, pak v dané věci byla pohledávka přihlášena jako nezajištěná a pohledávka byla také jako nezajištěná přezkoumána. Jedná se o pohledávku vykonatelnou.

Soud má za to, že žalobce nemohl postupovat jinak, než přihlásit do insolvenčního řízení pohledávku v celé výši, která mu náleží podle rozhodnutí nalézacího soudu, byť 2. žalovaná není dlužníkem podle úvěrové smlouvy, ani podle rozsudku krajského soudu. Soud shodně jako Městský soud v Praze, který ve svém rozsudku č. j. 60 ICm 438/2012-47 dne 27.8.2013 v obdobné věci obdobně vyslovil, že i když není (zde) 2.žalovaná obligačním dlužníkem, má žalobce právo na to, aby jeho pohledávky byly uspokojeny z výtěžku prodeje (zde) podílu na nemovitých věcech. Soud uvedl, že přihlášení takové pohledávky nebrání žádné ustanovení insolvenčního zákona a žalobce bude při uspokojení své pohledávky omezen tak, že jeho pohledávku bude možné uspokojit pouze z výtěžku zpeněžení podílu na nemovitých věcech. Žalobcova pohledávka nebude plněna v rámci schváleného splátkového kalendáře.

Jak už bylo uvedeno shoda, ačkoliv pohledávka nebyla přihlášená jako zajištěná, soud dospěl k závěru, že pohledávka byla přihlášená po právu. Bylo by nepochybně v rozporu se zásadou rozumného přístupu k věci, pokud by takový nárok byl odmítnut jen z toho důvodu, že pohledávka není zajištěná anebo není přímo za 2.žalovanou, tedy dlužníkem v insolvenčním řízení. Dbalý věřitel má právo na to, aby jeho právo bylo chráněno a byla mu přiznána soudní ochrana.

Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žalobce má pohledávku za 2. žalovanou ve výši 6,663.765,95 Kč. Tuto pohledávku však bude možné uspokojit jen z výtěžku prodeje nemovitých věcí převedených na 2.žalovanou na základě darovací smlouvy ze dne 7.7.2003.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud uložil 2.žalované nahradit žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náklady řízení. Proti 1.žalovanému toto právo žalobci nepřiznal, neboť ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků proti insolvenčnímu správci právo na náhradu nákladů řízení (ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona). Žalobce byl zastoupen advokátem, soud mu proto přiznal náhradu za čtyři úkony právní služby po 3.100,-Kč za jeden úkon, tedy celkem ve výši 12 400,-Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění. Dále přiznal náhradu za čtyři režijní paušály po 300,-Kč podle advokátního tarifu, tedy ve výši 1.200,-Kč. Žalobci náleží i náhrada za cestovné z Brna do Pardubic a zpět při překonání vzdálenosti celkem 286 km vozem BMW 320D, reg. zn. 9B30576 s průměrnou spotřebou nafty 5,93 l na 100 km. Náhrada činí celkem 1.058,20 Kč. Žalobci náleží náhrada za promeškaný čas za deset započatých půlhodin po 100,-Kč podle advokátního tarifu, tedy ve výši 1.000,-Kč. Zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu tedy i náhrada této daně se sazbou 21 % z odměny a náhrad (z částky 15 658,20 Kč), daň činí 3 288,20 Kč. Náhrada za soudní poplatek činí 5 000,-Kč. Náhrada činí celkem 23.946,40 Kč. Lhůta tří dnů je stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 14. prosince 2015

JUDr. Ivana Bulisová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Petra Karlíková