KSPA 44 INS 16595/2014
Č. j. KSPA 44 INS 16595/2014 (44 ICm 4164/2014) (44 ICm 154/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou v právní věci žalobce Fair Credit International, SE, se sídlem Kubánské náměstí 1391/11, 100 00, Praha 10-Vršovice, IČO 24852422, zastoupeného Mgr. Janou Vitákovou, advokátkou v Praze 10-Vršovice, Kubánské náměstí 1391/11 proti žalované Ing. Lence Jandurové, se sídlem Dlouhá 103, 500 03 Hradec Králové, insolvenčnímu správci dlužníka Renáty Bozáňové, zastoupené Mgr. Ing. Daliborem Jandurou, advokátem v Hradci Králové, Dlouhá 103 o určení pohledávky a v právní věci Ing. Lenky Jandurové, se sídlem Dlouhá 103, Hradec Králové, zastoupené Mgr. Ing. Daliborem Jandurou, advokátem v Hradci Králové, Dlouhá 103 proti žalovanému Fair Credit Inte rnational, SE, se sídlem Kubánské náměstí 1391/11, 100 00, Praha 10-Vršovice, IČO 24852422, zastoupenému Mgr. Janou Vitákovou, advokátkou v Praze 10-Vršovice, Kubánské náměstí 1391/11 o určení neúčinnosti uznání závazku ze dne 14. ledna 2014

takto:

I. Žaloba o určení, že uznání závazku ze dne 14. 1. 2014 vystavené Renátou anonymizovano , anonymizovano ve prospěch Fair Credit International, SE je neúčinné, se zamítá.

II. Řízení o určení pohledávky se co do částky 150.918,51 Kč zastavuje.

III. Určuje se, že Fair Credit Inte rnational, SE má za dlužníkem Renátou anonymizovano , anonymizovano v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSPA 44 INS 16595/2014 pohledávku ve výši 49.146,49 Kč. (44 ICm 4164/2014) (44 ICm 154/2015)

IV. Žaloba o určení, že Fair Credit International, SE má za dlužníkem Renátou anonymizovano , anonymizovano v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSPA 44 INS 16595/2014 pohledávku ve výši 66.000,-Kč, se zamítá.

V. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení.

Od ůvo d ně n í:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 28. 11. 2014 se Fair Credit International, SE (dále jen věřitel) domáhal proti Ing. Lence Jandurové (dále jen správkyně) určení, že má za Renátou anonymizovano (dále jen dlužnice), s níž je vedeno řízení pod sp. zn. KSPA 44 INS 16595/2014, pohledávku ve výši 266.065,-Kč. Věřitel tvrdil, že uzavřel s dlužnicí 11. 11. 2013 smlouvu o obchodním zastoupení, podle které měla dlužnice vyvíjet činnost vedoucí k uzavírání smluv o půjčce. Dlužnice uzavřela od listopadu do prosince 2013 11 fiktivních smluv a obdržela od věřitele v hotovosti 287.100,-Kč k vyplacení zákazníkům. Tyto peníze však nikdy nebyly osobám, které jsou uvedeny ve smlouvách jako zákazníci, vyplaceny a dlužnice věřiteli obdržené částky nevrátila. V lednu 2014 uznala závazek zaplatit věřiteli 289.925,-Kč. Dluh ke dni podání žaloby činí 266.065,-Kč. Jedná se o dluh o 23.860,-Kč nižší, než věřitel přihlásil do řízení. V částce 23.860,-Kč činí díl 20.575,-Kč úhradu od dlužnice na tzv. fiktivní smlouvy.

Správkyně navrhla žalobu zamítnout. Měla za to, že v listině označené jako uznání závazku ze dne 14. 1. 2014 není jednoznačně identifikován důvod dluhu. Listina obsahuje pouze povšechné konstatování porušení smlouvy a uznání není způsobilé založit domněnku existence závazku s určitým právním důvodem. Skutečnosti o fiktivních půjčkách měly být uvedeny nejen v uznání závazku, ale také v přihlášce pohledávky. Uznání závazku je podle jejího názoru neúčinné právní jednání podle § 235 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)-dále jen insolvenční zákon ve spojení s ustanovením o zvýhodňujícím právním jednání. Jednání bylo učiněno v zákonné relevantní lhůtě před zahájením insolvenčního řízení. Důsledkem jednání bylo zmenšení majetku dlužnice, zkracovalo možnost uspokojení věřitelů.

V replice ze dne 20. 2. 2015 trval věřitel na tom, že dlužnice obdržela od věřitele finanční hotovost, kterou použila na takzvané fiktivní smlouvy a peníze nevrátila. Vysvětlil, že původní pohledávka se snížila o částku 20.575,-Kč, což jsou částečné úhrady dlužnice za fiktivní zákazníky. Věřitel dále odečetl provizi 460,-Kč, na kterou dlužnici vznikl nárok podle smlouvy o obchodním zastoupení, a částku 2.825,-Kč, kterou dluží věřiteli jiná obchodní zástupkyně. Reálná výše dluhu činí 266.065,-Kč, proto vzal zpět přihlášku pohledávky co do částky 23.860,-Kč. K názoru správkyně o neúčinném uznání závazku odkázal na ust. § 2053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, k jednání došlo po účinnosti tohoto zákona. Obsah uznání závazku je dle tohoto ustanovení dostatečně určitý a nechybějí žádné náležitosti uznání dluhu. Také z korespondence mezi dlužnicí a věřitelem je zřejmé, o jaký dluh se jednalo. Navíc dlužnice pohledávku nepopřela.

Správkyně reagovala podáním ze dne 30. 4. 2015, kde učinila nesporným, že 11 smluv o půjčce, vždy na 15.000,-Kč, nikdy platně nevzniklo a finanční prostředky, které si dlužnice (44 ICm 4164/2014) (44 ICm 154/2015) ponechala, byly ve výši 165.000,-Kč. Věřiteli dále náleží zákonný úrok z prodlení, takže dlužnice věřiteli dluží 150.918,51 Kč. V tomto rozsahu vezme správkyně popření pohledávky zpět. Spornou zůstane pohledávka ve výši 115.146,49 Kč. Zdůraznila, že naprosto nepravdivé je tvrzení věřitele, že by dlužnice od věřitele obdržela v hotovosti 287.100,-Kč. Měla za to, že věřitel se nemůže domáhat částky odpovídající v podstatě ušlému zisku, neboť sám tvrdí, že jde o smlouvy fiktivní a nemohl reálně očekávat příležitost k výnosu. Toto podání bylo provedeno po poučení soudem 27. 4. 2015 podle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř.

Věřitel s názorem správkyně nesouhlasil, což vyjádřil v podání ze dne 25. 1. 2015. Dlužnice pracovala jako obchodní zástupkyně, byla si vědoma smluvních podmínek ke smlouvě o obchodním zastoupení. V prosinci 2013 věřitel s dlužnicí jednal, uvedla, že využila své databáze osob z pojišťovny, kde dříve pracovala, a přiznala své podvodné jednání. Následně došlo k sepsání uznání závazku. V tomto podání také věřitel označil důkazy kromě listinných důkazů i výslechem dlužnice, Ivety Novotné a Andrey Adamové, které působily jako oblastní ředitel obchodu a jako manager kontroly. Toto podání věřitele bylo provedeno po poučení soudem 27. 4. 2015 podle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř.

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 16. 1. 2015 se správkyně domáhala proti věřiteli určení, že uznání závazku ze dne 14. 1. 2014 vystavené dlužnicí ve prospěch věřitele je neúčinné. Již dne 14. 1. 2014 byla dlužnice v úpadkové situaci, úpadek byl zjištěn 22. 8. 2014. Správkyně měla za to, že uznáním závazku není existence závazku nijak osvědčena. Nejedná se o určitý závazek s odkazem na § 323 odst. 1 obchodního zákoníku.

Věřitel navrhl žalobu o určení neúčinnosti uznání závazku zamítnout. K uznání došlo po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle ust. § 2053 a uznání závazku bylo dostatečně určité. Jako důvod vzniku bylo uvedeno neplnění podmínek smlouvy o obchodním zastoupení v souvislosti s výkonem práce obchodního zástupce. Odkázal na oznámení o jednání dlužnice Policii ČR. Věřitel měl za to, že je na místě zrušit schválené oddlužení a prohlásit konkurs kvůli nepoctivému záměru dlužnice o oddlužení.

Na jednání dne 27. 4. 2015 soud spojil řízení vedená pod sp. zn. 44 ICm 4164/2014 a sp. zn. 44 ICm 154/2015 ke společnému řízení, neboť se jedná o věci, které se týkají týchž účastníků.

Přezkumné jednání se konalo 30. 10. 2014, žaloba o určení pohledávky byla doručena soudu 28. 11. 2014, tato žaloba byla podána včas ve lhůtě 30 dnů od konání přezkumného jednání. Účinky rozhodnutí o úpadku nastaly 22. 8. 2014, žaloba na určení neúčinnosti uznání závazku byla soudu doručena 16. 1. 2015, žaloba byla podána včas ve lhůtě jednoho roku od účinku rozhodnutí o úpadku. Insolvenční řízení bylo zahájeno 17. 6. 2014. Právní jednání-uznání závazku je ze dne 14. 1. 2014, jednání bylo učiněno v době jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení.

Soud zjistil tento skutkový stav:

usnesením ze dne 22. 8. 2014, č. j.-A-6 byl zjištěn úpadek dlužnice, povoleno řešení úpadku oddlužením a správkyně ustanovena insolvenčním správcem, řízení bylo zahájeno 17. 6. 2014, (44 ICm 4164/2014) (44 ICm 154/2015)

podle přihlášky pohledávky doručené soudu 18. 9. 2014 věřitel přihlásil pohledávku celkem ve výši 289.925,-Kč a jako důvod vzniku uvedl uznání dluhu ze dne 14. 1. 2014, z protokolu o přezkumném jednání ze dne 30. 10. 2014 vyplývá, že správkyně popřela pohledávku věřitele co do pravosti, jako důvod v seznamu přihlášených pohledávek uvedla, že právní důvod uznaného závazku nebyl doložen, úkon uznání závazku byl učiněn v odpůrčí době podle § 235 a násl. insolvenčního zákona, pohledávka byla přihlášená jako nevykonatelná, nezajištěná, dlužnice pohledávku nepopřela, uznala ji, z odvolání plné moci ze dne 15. 1. 2014 vyplývá, že věřitel odvolal plnou moc udělenou dlužnici dne 11. 11. 2013 a ke stejnému dni (15. 1. 2014) pozastavil veškerou její činnost obchodního zástupce, podle zprávy obchodního zástupce věřitele ve věci týkající se dlužnice činí odepsané schodky 266.525,-Kč, vyplacené provize činí 460,-Kč, ze smlouvy o obchodním zastoupení z 11. 11. 2013 uzavřené mezi věřitelem a dlužnicí jako obchodním zástupcem podle ust. § 652 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník soud zjistil, že dlužnice měla vyvíjet činnost směřující k uzavírání smluv o půjčce v rámci předmětu podnikání věřitele v souladu s obchodním zákoníkem a zákonem o spotřebitelském úvěru, a to jménem věřitele a na jeho účet za provizi sjednanou ve smlouvě, podle bodu 4.5 se dlužnice jako obchodní zástupce zavázala nevyužívat žádných zákazníků jako prostředků k tomu, aby získala půjčku nebo finanční částku od věřitele se záměrem použít celou takovou půjčku nebo finanční půjčku nebo její část pro vlastní účely, takové jednání bylo považováno za hrubé porušení smlouvy o obchodním zastoupení, podle bodu 4.8 byla dlužnice odpovědná za jakoukoli škodu či bezdůvodné obohacení na věřiteli, které vznikly ze skutečností uvedených pod bodem (i) totiž z podvodného či nepoctivého jednání obchodního zástupce a v takovém případě byla dlužnice povinna věřiteli škodu uhradit nebo navrátit bezdůvodné obohacení, podle bodu 7.4 byl věřitel oprávněn od smlouvy o obchodním zastoupení odstoupit při jakémkoliv porušení smlouvy na straně obchodního zástupce, v příloze č. 1 bylo obsaženo ujednání o provizi obchodního zástupce, v příloze č. 2 byly postupy pro jednání a uzavírání smluv se zákazníky, v příloze č. 3 se jednalo o ochraně osobních údajů zákazníků a v příloze č. 4 byly souhlasy obchodního zástupce, podle odstoupení od smlouvy o obchodním zastoupení věřitel odstoupil od smlouvy s dlužnicí 25. 2. 2014, z uznání závazku ze dne 14. 1. 2014 soud zjistil, že dlužnice uznala co do výše i důvodu finanční závazek vůči věřiteli, který vznikl v souvislosti s jejím výkonem práce obchodního zástupce neplněním podmínek podepsané smlouvy o obchodním zastoupení z 11. 11. 2013, a zavázala se dlužnou částku 289.925,- Kč zaplatit ve dvou splátkách po 144.962,50 Kč dne 20. 1. 2014 a 23. 2. 2014 v hotovosti, Policie ČR podle § 8 odst. 1 trestního řádu požádala 21. 8. 2014 věřitele o sdělení, zda dlužnice pracovala pro věřitele, požádala o provedení interního šetření věřitele se zaměřením na kontrolu smluv, které kromě jiných osob uzavírala i dlužnice, neboť se jednalo o velké riziko, že jde o fiktivní smlouvy, (44 ICm 4164/2014) (44 ICm 154/2015)

z listiny označené jako smlouva o půjčce z 9. 12. 2013 mezi věřitelem a zákazníkem Jiřím Čížkem vyplývá, že se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi půjčku ve výši 15.000,-Kč a zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za poskytnutí půjčky poplatek ve výši 11.100,-Kč, z toho 3.000,-Kč je poplatek za administrativní činnost, 2.100,-Kč je úrok, 6.000,-Kč je poplatek za hotovostní inkaso, dlužná částka činila celkem 26.100,-Kč, jednalo se o spotřebitelský úvěr, zákazník si zvolil hotovostní režim pro výběr splátek po 450,-Kč, za věřitele měla smlouvu uzavřít dlužnice jako výhradní zástupce, z listiny označené jako smlouva o půjčce z 3. 12. 2013 uzavřené mezi věřitelem a zákazníkem Ondřejem Danihelkou se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi půjčku ve výši 15.000,-Kč a zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za poskytnutí půjčky poplatek ve výši 11.100,-Kč, z toho 3.000,-Kč je poplatek za administrativní činnost, 2.100,-Kč je úrok, 6.000,-Kč je poplatek za hotovostní inkaso, dlužná částka činila celkem 26.100,-Kč, jednalo se o spotřebitelský úvěr, zákazník si zvolil hotovostní režim pro výběr splátek po 450,-Kč, za věřitele měla smlouvu uzavřít dlužnice jako výhradní zástupce, z listiny označené jako smlouva o půjčce z 2. 12. 2013 uzavřené mezi věřitelem a zákazníkem Karolínou Filipovou se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi půjčku ve výši 15.000,-Kč a zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za poskytnutí půjčky poplatek ve výši 11.100,-Kč, z toho činil 3.000,-Kč poplatek za administrativní činnost, úrok ve výši 2.100,-Kč, 6.000,-Kč je poplatek za hotovostní inkaso, jednalo se o spotřebitelský úvěr, zákazník si zvolil hotovostní režim pro výběr splátek po 450,-Kč, za věřitele měla smlouvu uzavřít dlužnice jako výhradní zástupce, z listiny označené jako smlouva o půjčce z 3. 12. 2013 uzavřené mezi věřitelem a zákazníkem Liborem Přikrylem se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi půjčku ve výši 15.000,-Kč a zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za poskytnutí půjčky poplatek ve výši 11.100,-Kč, z toho činil 3.000,-Kč poplatek za administrativní činnost, úrok ve výši 2.100,-Kč, 6.000,-Kč je poplatek za hotovostní inkaso, jednalo se o spotřebitelský úvěr, zákazník si zvolil hotovostní režim pro výběr splátek po 450,-Kč, za věřitele měla smlouvu uzavřít dlužnice jako výhradní zástupce, z listiny označené jako smlouva o půjčce z 19. 12. 2013 uzavřené mezi věřitelem a zákazníkem Lenkou Štefanovou se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi půjčku ve výši 15.000,-Kč a zákazník se zavázal zaplatit věřiteli poplatek ve výši 11.100,-Kč, z toho činil 3.000,-Kč poplatek za administrativní činnost, úrok ve výši 2.100,-Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6.000,-Kč, jednalo se o spotřebitelský úvěr, zákazník si zvolil hotovostní režim pro výběr splátek po 450,-Kč, za věřitele měla smlouvu uzavřít dlužnice jako výhradní zástupce, z listiny označené jako smlouva o půjčce z 26. 11. 2013 uzavřené mezi věřitelem a zákazníkem Ilonou Zajícovou se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi půjčku ve výši 15.000,-Kč a zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za poskytnutí půjčky poplatek ve výši 11.100,-Kč, z toho činil 3.000,-Kč poplatek za administrativní činnost, úrok ve výši 2.100,-Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6.000,-Kč jednalo se o spotřebitelský úvěr, zákazník si zvolil hotovostní režim pro výběr splátek po 450,-Kč, za věřitele měla smlouvu uzavřít dlužnice jako výhradní zástupce, (44 ICm 4164/2014) (44 ICm 154/2015)

z listiny označené jako smlouva o půjčce z 30. 12. 2013 uzavřené mezi věřitelem a zákazníkem Soňou Choutkovou se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi půjčku 15.000,-Kč a zákazník se zavázal zaplatit věřiteli poplatek ve výši 11.100,-Kč, z toho činil 3.000,-Kč poplatek za administrativní činnost, úrok ve výši 2.100,-Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6.000,-Kč, jednalo se o spotřebitelský úvěr, zákazník si zvolil hotovostní režim pro výběr splátek po 450,-Kč, za věřitele měla smlouvu uzavřít dlužnice jako výhradní zástupce, z listiny označené jako smlouva o půjčce z 3. 12. 2013 uzavřené mezi věřitelem a zákazníkem Janem Kratochvílem se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi půjčku ve výši 15.000,-Kč a zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za poskytnutí půjčky poplatek ve výši 11.100,-Kč, z toho činil 3.000,-Kč poplatek za administrativní činnost, úrok ve výši 2.100,-Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6.000,-Kč, jednalo se o spotřebitelský úvěr, zákazník si zvolil hotovostní režim pro výběr splátek po 450,-Kč, za věřitele měla smlouvu uzavřít dlužnice jako výhradní zástupce, z listiny označené jako smlouva o půjčce ze 17. 12. 2013 uzavřené mezi věřitelem a zákazníkem Janem Slezákem se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi půjčku 15.000,-Kč a zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za poskytnutí půjčky poplatek ve výši 11.100,-Kč, z toho činil 3.000,-Kč poplatek za administrativní činnost, úrok ve výši 2.100,-Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6.000,-Kč, jednalo se o spotřebitelský úvěr, zákazník si zvolil hotovostní režim pro výběr splátek po 450,-Kč, za věřitele měla smlouvu uzavřít dlužnice jako výhradní zástupce, z listiny označené jako smlouva o půjčce ze 17. 12. 2013 uzavřené mezi věřitelem a zákazníkem Jaroslavem Šubrtem se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi půjčku 15.000,-Kč a zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za poskytnutí půjčky poplatek ve výši 11.100,-Kč, z toho činil 3.000,-Kč poplatek za administrativní činnost, úrok ve výši 2.100,-Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6.000,-Kč, jednalo se o spotřebitelský úvěr, zákazník si zvolil hotovostní režim pro výběr splátek po 450,-Kč, za věřitele měla smlouvu uzavřít dlužnice jako výhradní zástupce, z listiny označené jako smlouva o půjčce z 9. 12. 2013 uzavřené mezi věřitelem a zákazníkem Josefem Zaňkou se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi půjčku 15.000,-Kč a zákazník se zavázal zaplatit věřiteli poplatek ve výši 11.100,-Kč, z toho činil 3.000,-Kč poplatek za administrativní činnost, úrok ve výši 2.100,-Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6.000,-Kč, jednalo se o spotřebitelský úvěr, zákazník si zvolil hotovostní režim pro výběr splátek po 450,-Kč, za věřitele měla smlouvu uzavřít dlužnice jako výhradní zástupce, podle evidenčních údajů uvedených pro jednoho každého zákazníka zvlášť soud zjistil, že na půjčku Josefu Zaňkovi bylo zaplaceno v prosinci 2013 2.000,-Kč, na půjčku Iloně Zajícové zaplaceno v prosinci 2013 3.375,-Kč, na půjčku Jaroslavu Šubrtovi zaplaceno v prosinci 2013 2.000,-Kč, na půjčku Lence Štefanové zaplaceno v prosinci 2013 2.000,-Kč, na půjčku Janu Slezákovi zaplaceno v prosinci 2013 2.000,-Kč, na půjčku Liboru Přikrylovi zaplaceno v prosinci 2013 a v lednu 2014 2.250,-Kč, na půjčku Janu Kratochvílovi zaplaceno v prosinci 2013 a v lednu 2014 2.250,-Kč, na půjčku (44 ICm 4164/2014) (44 ICm 154/2015)

Soně Choutkové zaplaceno v prosinci 2013 1.000,-Kč, na půjčku Karolíně Filipové zaplaceno v prosinci 2013 1.350,-Kč, na půjčku Ondřeji Danihelkovi zaplaceno v prosinci 2013 1.350,-Kč, na půjčku Jiřímu Čížkovi zaplaceno v prosinci 2013 a v lednu 2014 1.000,-Kč (celkem 20 575,-Kč), z přehledu označeného jako vyčíslení škody vyplývá, že věřitel vyčíslil škodu bez navýšení na 144.625,-Kč, škodu s navýšením na 266.525,-Kč, přičemž navýšení je ve výši 11.000,-Kč u každé z 11 tzv. fiktivních půjček podle smluv s Jiřím Čížkem, Ondřejem Danihelkou, Karolínou Filipovou, Liborem Přikrylem, Lenkou Štefanovou, Ilonou Zajícovou, Soňou Choutkovou, Janem Kratochvílem, Janem Slezákem, Jaroslavem Šubrtem, Josefem Zaňkou, Policie ČR dne 11. 5. 2015 potvrdila přijaté oznámení na podezření ze spáchání přečinu úvěrového podvodu, kterého se měla dopustit dlužnice jako obchodní zástupkyně věřitele, ke dni potvrzení policejní orgán neukončil své šetření a ve věci nerozhodl, podle přehledu k situaci půjček obchodního zástupce-dlužnice od 47. týdne 2013 do 52. týdne 2013 uzavřela dlužnice samostatně 28 půjček, z toho 12 půjček tzv. fiktivních (včetně uvedení zákazníka Petra Jurgy ve 48. týdnu), 11 osob a Petr Jurga jsou uvedeni i v příloze s jejich vyjádřeními nebo s poznámkou, zda je k dispozici správné telefonní číslo apod., z vyčíslení vyplacených provizí obchodního zástupce-dlužnice z 18. 5. 2015 soud zjistil, že věřitele podle svého vnitřního výpočtu vyplatil dlužnici provize za tzv. fiktivní půjčky ve výši 1.235,-Kč, což je 6 % z celkových výběrů od zákazníků (6 % podle ujednání ve smlouvě o obchodním zastoupení), z výpovědi svědkyně Ivety Novotné, zaměstnance věřitele na pozici oblastního ředitele, soud zjistil, že jednala přímo s dlužnicí o půjčkách od nástupu dlužnice k věřiteli. Dlužnice uzavírala hodně smluv, takže svědkyně zjišťovala, kde dlužnice získávala kontakty, a obdržela odpověď, že si dlužnice zařídila rozsáhlou reklamu v Pardubicích. Věřitel poté provedl kontroly, dotazoval se zákazníků na údaje týkající se smlouvy a kontroloval jejich osobní údaje. Protože řada telefonních čísel byla nedostupná, věřitel provedl audit, při kterém zákazníky většinou nezastihl, ani na adresách uvedených ve smlouvách. Dospěl tak k závěru, že se pravděpodobně jedná o fiktivní zákazníky. Po uzavření auditu svědkyně jednala s dlužnicí a dlužnice sama uvedla, že zákazníci smlouvy nepodepsali. Věřitel tak dospěl k závěru, že se jedná o podvodné jednání dlužnice, vyčíslil škodu a dlužnice závazek uznala, listinu podepsala. O tom, že se může jednat o podvodné jednání, svědčila i informace od třetí osoby, která tvrdila, že žádné peníze nedostala. Na většinu zákazníků nezískal věřitel správný kontakt, naopak obdržel informaci, že jeden z nich je bez bydliště. Splátky v blíže neurčené výši podle vyjádření svědkyně probíhaly do doby, než na podstatu jednání věřitel přišel. Dlužnice se dostavila na pobočku věřitele v Pardubicích opakovaně, k uznání závazku neměla žádné výhrady a za přítomnosti svědkyně uznání závazku podepsala.

Soudu je známo ze své činnosti, že usnesením ze dne 18. 2. 2015, čj. KSPA 44 INS 16595/2014-P16/4 soud vzal na vědomí zpětvzetí přihlášky pohledávky věřitelem ve výši 23 860,-Kč. Podle dalšího usnesení ze dne 10. 12. 2015, čj.-P 16/6 se pohledávka věřitele pokládá ve výši 150 918,51 Kč za zjištěnou pohledávku, neboť správkyně vzala popření pohledávky věřitele částečně zpět. (44 ICm 4164/2014) (44 ICm 154/2015)

Jednání dne 22. 6. 2015 se konalo v nepřítomnosti správkyně a jejího zástupce, kteří se z jednání omluvili.

Na jednání dne 14. 12. 2015 vzal věřitel žalobu o určení pohledávky co do výše 150.918,51 Kč vzhledem ke zpětvzetí popření pohledávky správkyní zpět a správkyně se zpětvzetím žaloby v rozsahu zpětvzetí souhlasila. Soud proto řízení o určení pohledávky co do částky 150.918,51 Kč zastavil. V řízení bylo dále pokračování co do určení pohledávky 115.146,49 Kč.

Na jednání soud zároveň poučil věřitele podle §118a odst. 1 o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení o poskytnutí hotovostní částky dlužnici. Po poučení věřitel uvedl, že částka 287.100,-Kč uvedená v žalobě je zjevně nesprávná a správná částka poskytnutá dlužnici v hotovosti činila 165.000,-Kč, tedy 15.000,-Kč pro jednoho každého z 11 zákazníků.

Soud zároveň předestřel svůj právní názor na projev vůle uznání závazku ze dne 14. 1. 2014 a toto právní jednání považoval za v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Soud zároveň poučil správkyni podle §118a odst. 1 o. s. ř. o povinnosti uvést tvrzení o tom, že částky a skutečnosti uvedené v uznání závazku ze 14. 1. 2014 nejsou správné, pohledávky v této výši nejsou po právu, a to s ohledem na vyvratitelnou právní domněnku uznání dluhu. Správkyně odkázala na svá předchozí vyjádření a zdůraznila, že právní jednání v podobě uznání dluhu bylo provedeno ve lhůtě, ve které lze namítat neúčinnost právního jednání s účinky v insolvenčním řízení.

Soud provedl důkaz listinou označenou jako audit agentury, jedná se o vnitřní předpis věřitele popisující postup při zjišťování aktuálního stavu věřitele, popřípadě škod, které mu měly vzniknout v důsledku činnosti obchodního zástupce nebo zaměstnance. Vzhledem k tomu, že se jedná o popis postupu, který věřitel volí při vnitřní kontrole a pro samotnou věc není tento důkaz podstatný, soud tento důkaz nehodnotil a nepřihlížel k němu.

Soud neprovedl důkaz výslechem dlužnice a Andrey Adamové. Soud předvolal dlužnici, která se však k podání svědecké výpovědi bez důvodu nedostavila. Po provedených listinných důkazech a výslechu svědkyně soud považoval výslechy dlužnice a svědkyně Andrey Adamové za nadbytečné, neboť skutkové okolnosti byly zjištěny z provedených důkazů.

Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že 17. 6. 2014 bylo zahájeno insolvenční řízení s dlužnicí a 22. 8. 2014 byl zjištěn její úpadek, povoleno řešení úpadku oddlužením a správkyně ustanovena insolvenčním správcem. Věřitel přihlásil do insolvenčního řízení jednu pohledávku ve výši 289.925,-Kč podle uznání dluhu ze 14. 1. 2014. Z obsahu listiny označené jako uznání závazku pak má soud za prokázané, že dlužnice uznala dluh co do výše a důvodu vůči věřiteli, dluh vznikl v souvislosti s jejím výkonem práce obchodního zástupce, částku ve výši 289.925,-Kč se zavázala vrátit v hotovosti ve dvou splátkách po 144.962,50 Kč v lednu a únoru 2014. Dne 11. 11. 2013 uzavřela s věřitelem smlouvu o obchodním zastoupení a z této smlouvy má soud za prokázané, že se dlužnice zavázala vyvíjet činnost směřující k uzavírání smluv o půjčce pro věřitele v souladu s obchodním zákoníkem a zákonem o spotřebitelském úvěru jménem (44 ICm 4164/2014) (44 ICm 154/2015) věřitele a na jeho účet za provizi. Zavázala se nevyužívat zákazníků k získání půjčky nebo finanční částky pro vlastní účely, takové jednání bude věřitel považovat za hrubé porušení smlouvy. V případě, že bude dlužnice odpovědná za škodu nebo bezdůvodné obohacení, je povinna škodu či bezdůvodné obohacení vrátit věřiteli, a to zejména za podvodné či nepoctivé jednání. Podle smlouvy byl také věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit při jakémkoliv porušení smlouvy dlužnicí jako obchodní zástupkyní. Soud má dále za prokázané, že od listopadu do prosince 2013 uzavřela dlužnice samostatně 28 půjček, z toho 12 půjček tzv. fiktivních (včetně uvedení zákazníka Petra Jurgy ve 48. týdnu), tedy 11 smluv uzavřela tzv. na oko . Tuto skutečnost má soud za prokázanou z výpovědi svědkyně Ivety Novotné, zaměstnance věřitele. V řízení nebylo tvrzeno a ani prokazováno, že by dlužnice byla k podpisu uznání závazku jakkoliv nucena, že by na ni věřitel vyvíjel nátlak, naopak jak vyplývá z výpovědi svědkyně, tato s dlužnicí opakovaně jednala po zjištění nesprávného jednání dlužnice a nakonec se také dlužnice dostavila do pobočky věřitele v Pardubicích a v přítomnosti svědkyně listinu-uznání závazku podepsala. Na přezkumném jednání dlužnice pohledávku věřitele uznala, nepopřela ji. Z výpovědi svědkyně a také z předložených listin má soud za prokázané, že věřitel provedl vnitřní šetření v souvislosti s 11 smlouvami se zákazníky Josefem Zaňkou, Ilonou Zajícovou, Jaroslavem Šubrtem, Lenkou Štefanovou, Janem Slezákem, Liborem Přikrylem, Janem Kratochvílem, Soňou Choutkovou, Karolínou Filipovou, Ondřejem Danihelkou a Jiřím Čížkem s výsledkem, že některé z nich se nepodařilo ani kontaktovat podle telefonních čísel nebo adres, jeden z nich byl bez bydliště. Dále má soud za prokázané z listinných důkazů, že na jedenáct smluv bylo věřiteli zaplaceno celkem 20 575,-Kč. Na základě těchto plnění obdržela dlužnice provizi.

Žalobce přihlásil do řízení pohledávku ve výši 289.925,-Kč. Žalobou se domáhal určení pouze částky 266.065,-Kč.

Podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

Podle ust. § 235 odst. 1 insolvenčního zákona neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí.

Podle ust. § 241 odst. 1 insolvenčního zákona zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu.

Podle ust. § 373 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

Podle ust. § 379 věta prvá zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk.

Soud dospěl k závěru, že uznání závazku ze 14. 1. 2014 je právní jednání, které má náležitosti a právní účinky podle ust. § 2053 občanského zákoníku. Uznání závazku obsahuje uvedení důvodu, to je porušení povinností podle smlouvy o obchodním zastoupení a zcela jednoznačně je v uznání závazku uvedena i výše dluhu. Co do důvodu je uvedeno porušení (44 ICm 4164/2014) (44 ICm 154/2015) povinností podle smlouvy o obchodním zastoupení z 11. 11. 2013 a smlouva o obchodním zastoupení obsahuje povinnosti dlužnice nevyužívat zákazníky k získání finančního prospěchu pro svou osobu. Tato smlouva byla uzavřena podle obchodního zákoníku, mezi dlužnicí a věřitelem se jednalo o obchodně závazkový vztah. Podle názoru soudu se jedná o škodu a její náhradu podle ust. § 373 obchodního zákoníku. Podpisem smlouvy o obchodním zastoupení si musela být dlužnice vědoma toho, že je povinna nahradit škodu, či případné bezdůvodné obohacení ve prospěch věřitele. Uznání závazku také obsahovalo jasné určení výše závazku. Soud má prokázané z výpovědi svědkyně, že dlužnice se dobrovolně dostavila k věřiteli a uznání závazku podepsala. Uznání dluhu podle ust. § 2053 občanského zákoníku je utvrzením dluhu, nejedná se o zajištění. Soud má za to, že se nejedná o neúčinné právní jednání, neboť nedošlo ke zkrácení možnosti uspokojení věřitelů ani nebyl zvýhodněn některý věřitel na úkor jiných. Po podepsání uznání závazku nebylo věřiteli nic plněno. Nedošlo ke zmenšení majetkové podstaty dlužnice, nebyl zvýhodněn věřitel na úkor jiných. Nejedná se o vznik dluhu nového. Podle názoru soudu nejde o neúčinný právní úkon ve smyslu § 235 a násl. insolvenčního zákona. Správkyně nevyvrátila právní domněnku, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Jen skutečnost, že k právnímu jednání došlo ve lhůtě jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení, není důvodem pro závěr, že jde o neúčinné právní jednání.

Vzhledem ke skutkovému zjištění a právnímu posouzení soud dospěl k závěru, že pohledávka byla přihlášená do insolvenčního řízení po právu jen z části. Zpětvzetí žaloby o určení pohledávky se týkalo jedenácti částek po 15.000,-Kč předaných věřitelem dlužnici, celkem 165 000,-Kč (snížené o částečné plnění a vyplacenou provizi plus úrok z prodlení). Věřitel však přihlásil pohledávku nejen v rozsahu 165.000,-Kč, ale i v rozsahu poplatku u každé z 11 smluv po 11.100,-Kč. V tomto poplatku je zahrnut úrok 2.100,-Kč, poplatek za administrativní činnost 3.000,-Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6.000,-Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobci nenáleží část poplatku ve výši 6.000,-Kč pro jednu každou smlouvu. Tento poplatek je stanoven za hotovostní výběr splátek. K hotovostnímu výběru splátek však nedošlo a už 14. 1. 2014 muselo být věřiteli zřejmé, že ani k hotovostnímu výběru nedojde. Náklady spojené s hotovostním výběrem tedy nemohly vzniknout. Smlouvy byly datovány od listopadu do prosince 2013, splátky na jednotlivé půjčky byly zaplaceny většinou v prosinci 2013 a jen u třech smluv i na počátku ledna 2014. Po uznání měla dlužnice dluh zaplatit ve dvou splátkách. Výběr od jednotlivých zákazníků po 450,-Kč už nepřipadal v úvahu. Soud tak má za to, že věřiteli nenáleží poplatek za hotovostní výběr ve výši celkem 66.000,-Kč. Po právu podle názoru soudu je část pohledávky v rozsahu úroku u jedné každé půjčky. Jedná se o ušlý zisk, který se podle ust. § 379 obchodního zákoníku nahrazuje. Podobně věřiteli podle názoru soudu náleží i úhrada za administrativní činnost za jednu každou půjčku. Peněžité částky byly dlužnici vyplaceny, s tím byly spojeny výdaje, které věřiteli náleží.

Vzhledem k výše uvedenému skutkovému zjištění a právnímu posouzení soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.

V řízení byly spojeny dvě věci ke společnému řízení. V části týkající se neúčinnosti právního jednání byl úspěšný věřitel. V části o určení pohledávky měl každý z účastníků úspěch jen částečný. Vzhledem k tomu soud dospěl k závěru, že každý z účastníků měl ve společném řízení úspěch jen částečný, soud proto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (44 ICm 4164/2014) (44 ICm 154/2015)

Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 21. prosince 2015

JUDr. Ivana Bulisová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Kristýna Vinšová, DiS.