KSOS 40 INS 28435/2015-A14
Číslo jednací: KSOS 40 INS 28435/2015-A14

Usnesení

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Soňou Walderovou v insolvenční věci dlužníka: Milan anonymizovano , anonymizovano , Havlíčkova 1615, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí a insolvenčních navrhovatelů: a) Ing. Miloslav anonymizovano , anonymizovano , Einsteinova 723/64, 779 00 Olomouc-Neředín, zast.: Mgr. Michal Novák, advokát, Fibichova 1141/2, 779 00 Olomouc, b) Česká spořitelna, a.s., IČO 45244782, Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4, o návrhu na vydání předběžného opatření

tak to :

Návrh na vydání předběžného opatření došlý soudu dne 01.12.2015 s e z a m í t á .

Odůvodnění:

Insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 13.11.2015 bylo zahájeno insolvenční řízení. Navrhovatel a) se domáhal zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek. Navrhovatel uvedl, že věřitel a dlužník uzavřeli dne 18.09.2013 smlouvu o půjčce, kterou věřitel-navrhovatel a) půjčil dlužníkovi částku 2.000.000,-Kč se splatností do 17.12.2013 za sjednaný úrok ve výši 30 % ročně. Věřitel převedl půjčenou částku ze svého bankovního účtu dne 18.09.2013 na bankovní účet dlužníka. Dlužník svoji povinnost vrátit dlužnou částku věřiteli do sjednaného termínu nesplnil, ač byl o to věřitelem několikrát upomínán. Věřitel podal dne 20.03.2014 u Okresního soudu ve Frýdku-Místku žalobu o zaplacení částky 2.000.000,-Kč s příslušenstvím. Soud dne 17.10.2014 vydal pod č. j. 109 C 31/2014-30 rozsudek, kterým zavázal dlužníka zaplatit věřiteli částku 2.000.000,-Kč, spolu s úrokem ve výši 30 % ročně od 19.09.2013 do zaplacení a s 8,05% úrokem z prodlení z částky 2.000.000,-Kč od 18.12.2013 do zaplacení a dále uložil dlužníkovi povinnost zaplatit na nákladech řízení částku 140.172,-Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek dosud nenabyl právní moci. Navrhovatel a) dále tvrdil, že je mu známo, že dlužník má závazky po splatnosti delší 30 dnů i vůči dalším věřitelům, konkrétně České spořitelně, a.s. z titulu směnečného dluhu ze směnky vlastní, vystavené dne 09.05.2012, kdy tuto směnku dlužník avaloval. Směnečná pohledávka byla přiznána směnečným platebním rozkazem

Městského soudu v Praze č. j. 53 Cm 40/2014-19 ze dne 12.03.2014, který nabyl právní moci dne 16.09.2014 pro částku 5.482.913,-Kč s příslušenstvím. Navrhovateli a) je dále známo, že dlužník dluží věřiteli Miroslavu Novodvorskému z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne 15.05.2012 a dne 15.07.2012, dále dluží společnosti Eudist Group, s.r.o. částku 3.180.000,-Kč z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne 15.05.2012. Navrhovatel a) uvedl v návrhu další tři věřitele, u nichž předpokládá, že mají vůči dlužníku pohledávky po lhůtě splatnosti. Navrhovatel a) má za to, že dlužník je v úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, neboť má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky neplní po dobu delší než 3 měsíce po jejich splatnosti.

K insolvenčnímu návrhu navrhovatele a) podáním došlým soudu dne 23.11.2015 přistoupil další navrhovatel, a to Česká spořitelna, a.s., který tvrdí, že má vůči dlužníku směnečný dluh ze směnky vlastní vystavené dne 09.05.2012 a směnečná pohledávka navrhovatele b) byla přiznaná směnečným platebním rozkazem Městského soudu v Praze č. j. 53 Cm 40/2014-19 ze dne 12.03.2014, který nabyl právní moci dne 16.09.2014 a je vykonatelný pro částku 5.482.913,-Kč s příslušenstvím. Přistupivší navrhovatel rovněž označil další věřitele dlužníka, kteří mají vůči dlužníku pohledávky po splatnosti. Navrhovatel b) Česká spořitelna, a.s. v bodě III. insolvenčního návrhu uvedl, že ve vztahu k majetku dlužníka jsou pohledávky navrhovatele b) zajištěny zástavním právem exekutorským.

Podáním došlým soudu dne 01.12.2015 podal Mgr. Jaroslav Kocinec, LL.M., soudní exekutor se sídlem Farní 19, 738 01 Frýdek-Místek ve věci insolvenčního dlužníka návrh na vydání předběžného opatření dle ust. § 82 odst. 2 insolvenčního zákona s odůvodněním, že jako soudní exekutor pověřený provedením exekuce na základě pověření Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 25.06.2014 č. j. 29 EXE 4732/2014, které nabylo právní moci dne 29.07.2014, kterým byla nařízena exekuce podle vykonatelného notářského zápisu Vladimíra Poláška, notáře, č.j. Nz20/2014, N20/2014 ze dne 10.02.2014, vykonatelného 16.03.2014 v právní věci oprávněného Vladimír Hájek, kdy vymožení pohledávky ve výši 22.000.000,-Kč a nákladů exekuce, jejíž výše se určuje samostatným usnesením proti dlužníkovi, rozhodl exekučním příkazem č. j. 142 EX 01055/14-034 ze dne 27.06.2014 o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí povinného v návrhu na vydání předběžného opatření uvedených a dále exekučním příkazem č. j. 142 EX 01055/14-042 ze dne 01.07.2014 rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí povinného, které jsou v SJM Evou anonymizovano , a to zapsaných na LV č. 28, 29 u k.ú. pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Frýdek-Místek, přičemž soudní exekutor ustanovil znalce z oboru znalecké činnosti ekonomika-odvětví, ceny a odhady nemovitostí. Dále určil výslednou cenu nemovitostí a nařídil dražební jednání na den 09.04.2015. Dne 07.04.2015, pouhé dva dny přede dnem, na který bylo nařízeno dražební jednání, podali věřitelé Eudist Group, s.r.o. a Miroslav Novodvorský ve věci povinného insolvenční návrh. Navrhovatel předběžného opatření tvrdí, že nezajištění věřitelé, jakožto navrhovatelé insolvenčního návrhu ze dne 07.04.2015, zneužili účinků zahájení insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 40 INS 9031/2015 a snažili se vynutit na dlužníkovi uspokojení jejich závazků, neboť insolvenční řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí návrhu těsně před projednáním insolvenčního návrhu, a to po dohodě navrhovatelů s dlužníkem. Usnesení o zastavení insolvenčního řízení č. j. KSOS 40 INS 9031/2015-A22 ze dne 13.10.2015 nabylo právní moci dne 07.11.2015. Dne 13.11.2015 podal insolvenční návrh na povinného další nezajištěný věřitel Ing. Miloslav anonymizovano a tím bylo zahájeno insolvenční řízení nyní vedené. Soudní exekutor je opětovně nucen odročit dražební rok a oprávněný zájem zajištěného věřitele jako oprávněného na uspokojení jeho pohledávky v rámci předmětného exekučního řízení, je poškozován. Navrhovatel předběžného opatření má za to, že jsou zde důvody, dány v § 82 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. spočívající ve skutečnosti, že insolvenční návrh je účelový a šikanózní, když jím je sledován jiný účel než samotné zjištění úpadku dlužníka a jeho řešení a jedná se ze strany insolvenčního navrhovatele a) o zneužití účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, konkrétně blokace provedení exekuce prodejem nemovitých věcí a rovněž nátlak na dlužníka k uspokojení pohledávky insolvenčního navrhovatele a). Účelovost a šikanóznost insolvenčního návrhu spatřuje navrhovatel předběžného opatření zejména v okamžiku podání tohoto návrhu, v jeho neúplnosti, kdy navrhovatel nedoložil veškeré přílohy, které byl povinen k insolvenčnímu návrhu přiložit a ve zpětvzetí prvního insolvenčního návrhu původních navrhovatelů po dohodě s dlužníkem s tím, že první insolvenční návrh byl podán pouhé dva dny před nařízeným dražebním jednáním. I druhým insolvenčním návrhem je zřejmě sledován nepoctivý úmysl, když insolvenční navrhovatel a) má právo svou pohledávku přihlásit do dražby k soudnímu exekutorovi, avšak vzhledem k absenci jeho zajištění by byla při rozvrhu výtěžku z dražby uspokojená v horší skupině, což vzhledem k výši zajištěných pohledávek znamená, že by nebyla uspokojena vůbec. Navrhovatel předběžného opatření dále uvádí, že insolvenční řízení nemá směřovat k blokaci a odkládání uspokojení věřitelů a navrhované předběžné opatření neodporuje ani společnému zájmu věřitelů, neboť bude-li nařízeno další dražební jednání a následně po zpeněžení majetku dlužníka a před rozvrhem rozdělované podstaty zjištěn úpadek dlužníka, je soudní exekutor povinen ve smyslu § 46 odst. 7 zák. č. 120/2001 Sb., vydat výtěžek exekuce insolvenčnímu správci a věřitelé tak budou uspokojeni stejně, jako v případě zpeněžení v rámci insolvenčního řízení. Nebude-li rozhodnuto o úpadku dlužníka, lze výtěžek použít pro uspokojení věřitelů v rámci probíhající exekuce. Soudním exekutorem navrhované předběžné opatření dle jeho názoru neodporuje společnému zájmu věřitelů, kterým je bezesporu zájem na co nejvyšší a nejrychlejší uspokojení jejich pohledávek. Dále uvádí, že elektronická dražba, která ve věci byla nařízena je nejtransparentnějším způsobem zpeněžení, neboť prostřednictvím počítačové sítě internet, může široká veřejnost sledovat průběh dražby, včetně jednotlivých příhozů a jejich výše. Soudním exekutorem navržený postup dle tvrzení navrhovatele předběžného opatření bude dále hospodárnější, když soudní exekutor má pouze nárok na odměnu ve výši 15 % z výtěžku zpeněžení a na náhradu účelně vynaložených nákladů, oproti tomu odměna insolvenčního správce je tvořena 9 % na odměně insolvenčního správce, 5 % na nákladech spojených se zpeněžením a 4 % na nákladech spojených se správou z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele.

Ze spisu vedeného zdejším soudem sp. zn. 40 INS 9031/2015 soud zjistil, že ve věci dlužníka bylo dne 07.04.2015 zahájeno insolvenční řízení, a to návrhem věřitelů Miroslava Novodvorského a obchodní společnosti Eudist Group, s.r.o. Ve věci bylo na den 13.10.2015 nařízeno jednání k projednání věřitelského návrhu. Před zahájením jednání zaslali navrhovatelé zdejšímu soudu zpětvzetí insolvenčního návrhu. Insolvenční soud proto insolvenční řízení zastavil. Usnesení o zastavení insolvenčního řízení nabylo právní moci dne 07.11.2015.

Dle ust. § 82 odst. 2 insolvenčního zákona předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodu hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c) neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Dle ust. § 109 odst. 1 insolvenčního zákona se zahájením insolvenčního řízení se spojují účinky dle písm. b) právo na uspokojení ze zajištění, které se majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem a dle písm. c) výkon rozhodnutí, či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést (věta první).

Soud při rozhodování o předběžném opatření vycházel z důvodové zprávy zákona č. 334/2012 Sb., změna insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, dle které je rozšíření pravomocí insolvenčního soudu při vydávání předběžných opatření jedním z opatření, které mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti pokusům zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením s tím, že při tom může jít o záměr sledovaný dlužníkem (blokace exekučních řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně). Insolvenčnímu soudu je dána možnost z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením a způsobem stanoveným v předběžném opatření mimo jiné povolit, či provést exekuci s omezením nastaveným tak, aby výtěžek dosaženého zpeněžení majetku byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení. Důvody hodné zvláštního zřetele mohou spočívat v takovém chování dlužníka, jež svědčí o tom, že insolvenční návrh byl dlužníkem zjevně podán jen proto, aby probíhající exekuci zabránil a dalo by se očekávat, že o insolvenčním návrhu nebude věcně rozhodnuto. V daném případě první insolvenční řízení bylo zahájeno k návrhu věřitelů, a to dne 07.04.2015 a insolvenční návrh byl vzat těmito věřiteli zpět. Je možno přisvědčit navrhovateli předběžného opatření, že důvodem zpětvzetí prvého insolvenčního návrhu byla dohoda dlužníka s navrhovateli, jejichž pohledávky nejsou nikterak zajištěny. Druhý insolvenční návrh, kterým bylo zahájeno insolvenční řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 40 INS 28435/2015 byl podán opět věřitelem s nezajištěnou pohledávkou. K tomuto návrhu však podáním došlým soudu dne 23.11.2015 přistoupil další věřitel, a to Česká spořitelna, a.s., jejíž vykonatelná pohledávka je pro částku 5.482.913,-Kč zajištěna zástavním právem exekutorským, k nemovitostem v návrhu na zahájení insolvenčního řízení uvedených. U tohoto věřitele tedy nelze spekulovat o zneužití transparentnosti insolvenčního řízení a o snaze vynutit na dlužníkovi uspokojení jeho závazků mimo insolvenční řízení. O tom, že insolvenční návrh navrhovatelů má směřovat ke zjištění úpadku, svědčí i podání navrhovatele a) došlé soudu dne 3.12.2015, ve kterém deklaruje poctivost svého insolvenčního návrhu. Insolvenčním navrhovatelům dosud běží lhůta k zaplacení zálohy ve výši 20.000,-Kč na náklady insolvenčního řízení , kterou jim soud uložil zaplatit usnesením zdejšího soudu ze dne 25.11.2015. Je tedy dle názoru soudu předčasné spekulovat o nepoctivém úmyslu navrhovatelů. U České spořitelny, a.s., jakožto navrhovatele, který přistoupil k insolvenčnímu návrhu původního insolvenčního navrhovatele nelze spekulovat ani o zneužití účinků zahájení insolvenčního řízení, když tento věřitel se do insolvenčního řízení přihlásil, jakožto zajištěný. (Pro úplnost soud uvádí, že Česká spořitelna, a.s. podala insolvenční návrh již do řízení vedeného pod sp. zn. 40 INS 9031/2015 a to dne 06.11.2015). Soud má za to, že v daném případě je insolvenční návrh, jak věřitele Ing. Miloslava anonymizovano , tak České spořitelny, a.s. úplný, věcně projednatelný a tento má směřovat k rozhodnutí o úpadku. Usnesením ze dne 25.11.2015 č.j. KSOS 40 INS 28435/2015-A8 byl dlužník vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil k připojeným insolvenčním návrhům a v tomto usnesení mu rovněž byly uloženy další povinnosti směřující k rozhodnutí o insolvenčním návrhu. Zároveň je ve věci na den 07.01.2016 nařízeno jednání za účelem projednání insolvenčních návrhů. Soud nespatřuje žádné zvláštní důvody hodné k nařízení předběžného opatření k omezení účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Je přesvědčen, že toto insolvenční řízení rozhodně nesměřuje k blokaci a odkládání uspokojení věřitelů a k zneužití zahájení účinků insolvenčního řízení. Soudu se naopak jeví transparentnější a pro věřitele výhodnější, aby majetek byl zpeněžován v rámci probíhajícího insolvenčního řízení, a to v souladu s insolvenčním zákonem, kdy tento postup bude dle soudu rovněž hospodárnější, neboť v případě zpeněžení v rámci exekuce má nárok na odměnu jednak soudní exekutor a po případném zjištění úpadku rovněž insolvenční správce, kdežto v případě, kdy budou nemovitosti zpeněženy v rámci probíhajícího insolvenčního řízení, bude odměna tvořena toliko odměnou insolvenčního správce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne, kdy usnesení bylo doručeno zvláštním způsobem (ust. § 74 odst. 2 a § 75 IZ) k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

V Ostravě dne 04.12.2015

Za správnost vyhotovení: Mgr. Soňa Walderová v. r. Dagmar Kebísková samosoudkyně