KSOS 38 INS 22913/2012
KSOS 38 INS 22913/2012 29 NSČR 63/2013-A-28

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužnice Venuše Večerkové, narozené 21. října 1953, bytem v Karviné, Třída Těreškovové 2253/7, PSČ 734 01, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 38 INS 22913/2012, o insolvenčním návrhu dlužnice, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. prosince 2012, č. j. KSOS 38 INS 22913/2012, 3 VSOL 903/2012-A-11, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 24. září 2012, č. j.-A-3, odmítl Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) insolvenční návrh dlužnice Venuše Večerkové ze dne 17. září 2012. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu. Dovolání dlužnice proti usnesení odvolacího soudu, jež je bez dalšího (vzhledem k závěrům obsaženým v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2011, sen. zn. 29 NSČR 35/2009, uveřejněném pod číslem 151/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je-stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže-veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu) přípustné podle ustanovení § 239 odst. 3 části věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), odmítl Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné. Napadené rozhodnutí vychází z ustálené rozhodovací praxe o povaze vad dlužnického insolvenčního návrhu; výslovně (a přiléhavě) se dovolává závěrů obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, uveřejněném pod číslem 88/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i závěrů obsažených v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. března 2008, sen. zn. 1 VSPH 5/2008, uveřejněném pod číslem 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (s nimiž dovolání nepolemizuje). Zjevně bezdůvodné je dovolání i ohledně té části dovolací argumentace, ve které dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že projednatelnost insolvenčního návrhu neposuzoval s přihlédnutím k obsahu příloh insolvenčního návrhu. Již v usnesení ze dne 26. února 2009, sen. zn. 29 NSČR 7/2008, uveřejněném pod číslem 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, totiž Nejvyšší soud zformuloval závěr, podle kterého povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. srpna 2013

JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Žouželová