KSOS 37 INS 20688/2015
NEJVYŠŠÍ SOUD CESKE REPUBLIKY KSOS 37 INS 20688/2015 29 NSCR 151/2016-A-67

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem V insolvenční věci dlužníka Mgr. Ivo Nedbálka, narozeného 11. dubna 1962, bytem V Ostravě, Těšínská 120/54, PSČ 710 00, vedené u Krajského soudu V Ostravě pod sp. zn. KSOS 37 INS 20688/2015, o insolvenčním návrhu věřitele BEST QUALITY, s. r. o., se sídlem V Ostravě, Těšínská 120/54, PSČ 710 00, identifikační číslo osoby 25863967, 0 dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu V Olomouci ze dne 22. března 2016, č.j. KSOS 37 INS 20688/2015, 3 VSOL 61/2016 A 56, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodněnt

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud V Olomouci k odvolání dlužníka potvrdil usnesení ze dne 27. října 2015, č. j. KSOS 37 INS 20688/2015-A-14, ve výrocích, jimiž Kraj ský soud V Ostravě zjistil úpadek dlužníka a prohlásil na jeho majetek konkurs.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení 5 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), neboť neobsahuje vymezení toho, V čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. % 241a odst. 2 o. s. ř.), a V dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Podle ustanovení % 241a odst. 2 o. s. ř. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (& 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, V jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, V čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (% 237 až 23 8a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dle ustanovení 5 237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která V rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena j inak.

Požadavek, aby dovolatel V dovolání uvedl, V čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle % 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle 5 237 o. s. ř. (jako V této věci), je dovolatel povinen V dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení 5 237 o. s. ř. či jeho

části. Ktomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp.zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož iusnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. 1. ÚS 3524/13, ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. 111. ÚS 695/14, ze dne 13. listopadu 2014, sp. zn. III. ÚS 3892/13, a ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14.

V posuzované věci dovolatel k otázce přípustnosti dovolání pouze uvedl, že odvolací soud se rovněž odchýlil od ustálené soudní praxe dovolacího soudu .

Má-li však být dovolání přípustné podle ustanovení 5 237 o. s. ř. proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které "soudní praxe dovolacího soudu" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takové údaje se ovšem z dovolání (posuzovaného potud z obsahového hlediska) nepodávají, když dovolatel V něm nekonkretizuje (byt, jen slovně) judikaturu dovolacího soudu, od níž se měl odvolací soud (podle mínění dovolatele) při posuzování konkrétní (V dovolání blíže vymezené) otázky hmotného práva odchýlit.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že si není Vědom žádného svého rozhodnutí, jemuž by se napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo protivit.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění V insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. srpna 2016

JUDr. Jiří Z aváz al, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Ingrid Rafaj ová, DiS.