KSOS 37 INS 17978/2013
KSOS 37 INS 17978/2013 37 ICm 24/2014 29 ICdo 146/2017-263

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl V senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové V právní věci žalobkyně Marie Kožejové, narozené 16. října 1959, bytem VOstraVě Hrabůvce, Horní 1427/60, PSČ 700 30, zastoupené Mgr. Petrem Miketou, advokátem, se sídlem V Ostravě, Jaklovecká 1249/18, PSČ 710 00, proti žalovaným 1/ Mgr. Ing. Evě Hepperové, se sídlem V Opavě, Rybářská 1665/2, PSČ 746 01, jako insolvenční správkyni dlužníka Františka Janouška, zastoupené Mgr. Veronikou Soukupovou, advokátkou, se sídlem V Lomnici č.p. 147, PSČ 793 02, a 2/ Františku Janouškovi, narozenému 13. ledna 1985, bytem V Opavě, Husova 252/24, PSČ 746 01, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu V Ostravě, pod sp. zn. 37 ICm 24/2014, jako incidenční spor V insolvenční věci dlužníka Františka Janouška, vedené u Kraj ského soudu V Ostravě pod sp. zn. KSOS 37 INS 17978/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudqulomouci ze dne 26. dubna 2017, č. j. 37 ICm 24/2014, 17 VSOL 96/2017-222 (KSOS 37 INS 17978/2013), takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 4. ledna 2014 se žalobkyně (Marie Kožejová) domáhala určení, že její nevykonatelná pohledávka ve Výši 6 731 Kč přihlášená do insolvenčního řízení na majetek dlužníka Františka Janouška (druhý žalovaný) je po právu. Žalobkyně současně požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení.

Kraj ský soud V Ostravě (dále jen insolvenční soud ) usnesením ze dne 24. dubna 2014, č. j. 37 ICm 24/2014-50, přiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků (bod 1. výroku) a zamítl žádost žalobkyně o ustanovení zástupce pro řízení (bod II. výroku). Vrchní soud V Olomouci k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 30. září 2014, č. j. 37 ICm 24/2014, 11 VSOL 107/2014-73 (), potvrdil usnesení insolvenčního soudu V bodu 11. výroku.

Soudy vyšly z toho, že žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce podle 5 30 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), nemůže být vyhověno, neboť ustanovení zástupce není potřebné k ochraně zájmů žalobkyně, která je schopna samostatně a účinně V řízení uplatňovat či bránit svá práva.

Proti usnesení Vrchního soudu V Olomouci ze dne 30. září 2014, č. j. 37 ICm 24/2014, 11 VSOL 107/2014-73 (), podala žalobkyně dovolání. Insolvenční soud usnesením ze dne 18. března 2015, č. j. 37 ICm 24/2014-99, přiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a ustanovil jí pro dovolací řízení zástupcem advokáta Mgr. Tomáše Gureckého.

Dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu V Olomouci ze dne 30. září 2014, č. j. 37 ICm 24/2014, 11 VSOL 107/2014-73 (), Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 21. července 2015, č. j. 29 ICdo 44/2015-112.

Ústavní stížnost, kterou žalobkyně podala proti shora označeným usnesením Vrchního soudu V Olomouci a Nejvyššího soudu, Ustavní soud odmítl usnesením ze dne 15. prosince 2015, sp. zn. IV. US 3128/15.

Následně insolvenční soud rozsudkem ze dne 14. července 2016, č.j. 37 ICm 24/2014-152, vyhověl žalobě, když určil, že žalobkyně má za dlužníkem pohledávku ve výši 6 731 Kč (bod 1. výroku), V části, V níž se žalobkyně domáhala určení pohledávky vůči druhému žalovanému, soud žalobu odmítl (bod 11. výroku), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod 111. výroku).

Proti bodům II. a III. výroku rozsudku insolvenčního soudu ze dne 14. července 2016, č. j. 37 ICm 24/2014-151, podala žalobkyně odvolání. Současně požádala o ustanovení zástupce pro odvolací řízení.

Žádost o ustanovení právního zástupce pro odvolací řízení insolvenční soud zamítl usnesením ze dne 8. prosince 2016, č. j. 37 ICm 24/2014-196. K odvolání žalobkyně Vrchní soud V Olomouci usnesením ze dne 26. dubna 2017, č. j. 37 ICm 24/2014, 17 VSOL 96/2017-222 (), potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

Soudy shodně uzavřely, že ustanovení zástupce žalobkyni není nezbytně třeba k ochraně jej ích zájmů ani pro odvolací řízení a nejsou tak naplněny předpoklady předjímané ustanovením š 30 o. s. ř. Žalobkyně je schopna V řízení samostatně a účinně uplatňovat či bránit své právo, V odvolacím řízení nejde o Věc náročnou a složitou z hlediska zjišťování skutkového stavu či z hlediska právního posouzení. Přitom odvolací soud zdůraznil, že předmětem odvolacího řízení je pouze Výrok o nákladech řízení a rozhodnutí o odmítnutí žaloby vůči druhému žalovanému.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, V němž požádala o ustanovení advokáta pro dovolací řízení. Usnesením ze dne 18. srpna 2017, č.j. 37 ICm 24/2014-256, insolvenční soud přiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků za dovolání (bod 1. výroku) a ustanovil jejím zástupcem pro dovolací řízení advokáta Mgr. Petra Miketu.

Dovolatelka uplatňuje (jak vyplývá z obsahu dovolání podaného prostřednictvím ustanoveného zástupce) dovolací důvod ve smyslu % 241a odst. 1 o. s. ř., a především namítá, že z důvodu absence právního vzdělání je pro ni velmi složité účinně bránit svá práva. K argumentaci odvolacího soudu, že předmětem odvolacího řízení jsou pouze body 11. a III. výroku rozsudku insolvenčního soudu, dovolatelka uvádí, že 5 202 odst. 1 insolvenčního zákona považuje za protiústavní, stím, že je zde možnost iniciovat podání návrhu na vyslovení rozporu tohoto ustanovení s ústavním pořádkem.

Nejvyšší soud dovolání odmítl podle % 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné, neboť napadené rozhodnutí je V otázce výkladu ustanovení 5 30 o. s. ř. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Nejvyšší soud V usnesení ze dne 6. října 2015, sp. zn. 22 Cdo 2662/2015 (všechna zde označená rozhodnutí dovolacího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách

V

Nejvyššího soudu), vysvětlil, že při rozhodování o ustanovení zástupce podle 5 30 o. s. r.

37 ICm 24/2014 29 ICdo 146/2017 je třeba přihlédnout ke složitosti věci a k osobě žadatele o ustanovení zástupce. K tomuto závěru se Nejvyšší soud přihlásil i V řadě dalších rozhodnutí, V nichž se zřetelem k zákonné podmínce, že ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně zájmů účastníka, posuzoval vždy konkrétní okolnosti projednávané věci a osobu žadatele (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2016, sp. zn. 21 Cdo 754/2016, ze dne 24. února 2016, sp. zn. 30 Cdo 5505/2015, nebo ze dne 11. února 2015, sp. zn. 30 Cdo 2473/2014).

V posuzované věci se odvolací soud při posuzování žádosti dovolatelky o ustanovení zástupce pro odvolací řízení od této judikatury nikterak neodchýlil, když uzavřel, že žalobkyně, která je ve věci dostatečně orientovaná, nepotřebuje V odvolacím řízení zastoupení advokátem. Přitom správně přihlédl i k tomu, že žalobkyně byla s žalobou úspěšná (Výrok I. rozsudku insolvenčního soudu nebyl napaden odvoláním), a že předmětem odvolacího řízení je pouze Výrok o odmítnutí žaloby vůči druhému žalovanému a rozhodnutí o nákladech řízení.

To platí tím spíše, že soudy všech stupňů již V dané věci jednou posuzovaly splnění předpokladů pro ustanovení zástupce žalobkyni pro (celé) řízení (srov. i usnesení Ustavního soudu sp. zn. IV. US 3128/15).

Pro úplnost Nejvyšší soud podotýká, že argumentuje-li dovolatelka protiústavností 5202 odst. 1 insolvenčního zákona, pak pomíjí, že Ústavní soud již V usnesení ze dne 5 . března 2013 sp. zn. 1. ÚS 2739/12, dovodil, že úprava nákladové imunity insolvenčního správce obsažená V ustanovení 5 202 odst. 1 insolvenčního zákona není úpravou odporující ústavnímu pořádku České republiky.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (ve znění účinném do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb.,

V kterým se mění zákon c. 99/ 1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění V insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. ledna 2018

Mgr. Milan Polášek V. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Jeřábková